Astronomie

Vesmírný teleskop Jamese Webba neboli JWST odstartoval ze Země před půl rokem. Teď už je na svém místě, všechny jeho přístroje jsou připravené a máme k dispozici první snímky. Na co se dosud nejvýkonnější vesmírný teleskop v prvních dnech svého fungování zaměřil? A v čem se snímky liší oproti těm z Hubbleova teleskopu? Video moderuje Loren Grush, hlavní vědecká zpravodajka The Verge, a mluví v něm následující odborníci: Susan Mullally, vědecká pracovnice v projektu JWST Lisa Dang, astrofyzička z Institutu výzkumu exoplanet, Dean C. Hines, člen týmu pro nástroj MIRI na JWST, George Rieke, vedoucí týmu MIRI na JWST, Nora Leutzgendorf, vědkyně v týmu pro nástroj NRISpec a kalibraci na JWST, Evropská vesmírná agentura, Marcia Rieke, hlavní výzkumná pracovnice pro nástroj NIRCam na JWST.

Carl Sagan, známý astronom a popularizátor vědy, se v animovaném rozhovoru z 80. let vyjadřuje o potenciálních setkáních lidstva s mimozemskými civilizacemi i o rozporech o původu člověka dle jednotlivých náboženských tradic.

Na sondách Voyager 1 a Voyager 2 je uložena tzv. Zlatá deska, která obsahuje záběry a zvuky z planety Země. Časová schránka je určená případnému mimozemskému inteligentnímu životu, který ji za hranicemi Sluneční soustavy najde. Jaké výjevy na desku uložila komise vedená Carlem Saganem? Jak budou mimozemšťané jednou nahlížet na lidstvo? Podívejte se sami ve videu od Vox. Veškeré snímky na desce (včetně toho, co se nevešlo do titulků): Obr. 1: Kalibrační kruh Obr. 2: Poloha Sluneční soustavy (Andromeda, vedlejší galaxie) Obr. 3: Matematické definice (binární zápis) Obr. 4: Definice fyzikálních jednotek Obr. 5: Sluneční soustava (Slunce) Obr. 6: Sluneční soustava (průměr, vzdálenost od Slunce, hmotnost, doba rotace) Obr. 7: Slunce Obr. 8: Sluneční spektrum Obr. 9: Merkur (zachycen sondou Mariner 10) Obr. 10: Mars (zachycen sondou Viking) Obr. 11: Jupiter (zachycen sondou Pioneer 11) Obr. 12: Domov Obr. 13: Mraky nad Egyptem (atmosférické plyny) Obr. 14: Báze DNA (atomy v DNA; „S“ na rozlišení cytosinu od uhlíku) Obr. 15, 16: Struktura DNA Obr. 17: Dělení buňky Obr. 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25: Lidská anatomie (z World Book Encyclopedia) Obr. 26: Reprodukční orgány Obr. 27, 28: Lidské početí Obr. 29: Oplodněné vajíčko (první buněčné dělení) Obr. 30, 31: Lidský plod (v 60 dnech) Obr. 32: Muž a žena (Komise původně chtěla zařadit tento snímek, ale NASA to nepovolila.) Obr. 33: Narození Obr. 34: Kojící matka Obr. 35: Otec a dítě (Ukazuje, že oči slouží k vidění.) Obr. 36: Skupina dětí Obr. 37: Členové rodiny (váha a věk) Obr. 38: Členové rodiny Obr. 39: Kontinentální drift (Ukazuje éru člověka. / Za 10 milionů let.) Obr. 40: Struktura Země (nejhojnější prvky, dle protonového čísla) Obr. 41: Ostrov Heron, Austrálie (Velký bariérový útes) Obr. 42: Mořské pobřeží, Maine Obr. 43: Hadí řeka a Skalnaté hory Obr. 44: Písečné duny Obr. 45: Monument Valley Obr. 46, 47, 48: Vegetace Obr. 49: Sekvoje (lidé pro srovnání) Obr. 50: Narcisy  Obr. 51: Letící hmyz Obr. 52: Evoluce obratlovců Obr. 53: Lastura Obr. 54: Delfíni Obr. 55: Hejno ryb Obr. 56: Ropucha stromová na dlani Obr. 57: Krokodýl Obr. 58: Orel Obr. 59: Napajedlo Obr. 60: Šimpanzi a vědci (Jane Goodall) Obr. 61, 62: Lov Obr. 63: Guatemalský muž Obr. 64: Tanečnice z Bali Obr. 65: Andské dívky Obr. 66: Thajský řemeslník Obr. 67: Domestikovaný slon Obr. 68: Muž s brýlemi Obr. 69: Muž se psem Obr. 70: Horolezec Obr. 71: Gymnastka Cathy Rigby Obr. 72: Olympijští sprinteři Obr. 73, 74: Učící se děti Obr. 75: Mechanizované zemědělství Obr. 76: Jedení Obr. 77: Supermarket Obr. 78: Potápěč s rybou Obr. 79: Rybářská loď Obr. 80: Pečení ryby Obr. 81: Čínská slavnostní večeře Obr. 82: Lízání, jedení, pití Obr. 83: Velká čínská zeď Obr. 84, 85: Stavění Obr. 86, 87: Lidská obydlí Obr. 88, 89: Dům a interiér Obr. 90: Tádž Mahal Obr. 91: Oxford, Anglie Obr. 92: Boston od řeky Charles Obr. 93, 94: Budova OSN ve dne a v noci Obr. 95: Opera v Sydney Obr. 96, 97: Práce se stroji Obr. 98: Vědecké muzeum Obr. 99: Rentgen ruky Obr. 100: Mikroskop Obr. 101: Scéna z ulice (Pákistán) Obr. 102: Ulice (Indie) Obr. 103: Dálnice s nákladním vozem Obr. 104: Golden Gate Bridge Obr. 105: Vlak Obr. 106: Letadlo v letu Obr. 107: Letiště v Torontu Obr. 108: Antarktická rolba Obr. 109: Radioteleskop Obr. 110: Observatoř Arecibo (největší radioteleskop s jedním talířem na světě) Obr. 111: Stránka knihy (Isaac Newton: Systém světa) Obr. 112: Astronaut ve vesmíru Obr. 113: Vyslání rakety Titan Centaur (Stejný typ rakety, která nesla Voyager.) Obr. 114: Západ slunce Obr. 115: Smyčcové kvarteto Obr. 116: Partitura pro kvarteto a housle (Beethovenův smyčcový kvartet č. 13, jedna z hudebních nahrávek na desce)

Co se stalo poté, co lidstvo přistálo na Měsíci? A kam povedou naše další kroky? Společně jsme sestavili vesmírné stanice, pokračujeme v prozkoumávání vesmíru a pracujeme na technologiích, které nás vezmou na Mars a ještě dál.

Spojené státy vesmírný závod prohrávaly. Série chybných kroků jejich postup zpomalila. Jejich vesmírný program ovšem na rozdíl od SSSR nezastřešovala armáda, ale NASA, vytvořená D. D. Eisenhowerem, která se zaměřovala zejména na výzkum. Pak přišel prezident Kennedy, který Američanům vštípil sen o cestě na Měsíc…

Přestože během války byly rakety hojně využívané, posílat pomocí nich lidi do vesmíru byla pořád jen vzdálená představa. Muž jménem Koroljov to všechno změnil. Pracoval na spoustě věcí, ale nám je známý především jeho první vesmírný projekt – Sputnik.

Létání, nejprve pouhá utopie, rychle vzbudilo zájem armády. Z průzkumných letounů se brzy staly nebezpečné zbraně. Versailleská mírová smlouva sice zakázala Německu veškeré letectvo, ale Němci našli kličku – raketa přece není letadlo...

Když renesance vdechla Evropě nový život, Koperník našel důkazy, že to Slunce, nikoliv Země, je středem naší sluneční soustavy. Jeho tvrzení obrátila dosavadní teorie vzhůru nohama…   Poznámky: Q.E.D. – quod erat demonstrandum, „což mělo být dokázáno“

Lidstvo má jednu věc společnou. Všichni hledíme ke hvězdám. K vyslání člověka na Měsíc vedla opravdu dlouhá cesta a na jejím počátku byla první skutečná věda – astronomie, i když její počátky nebyly zrovna takové, které bychom dnes uznaly jako čistě vědecké. Online hra Warframe

Proč je světlo podceňovaný polutant? Jak působí na naše zdraví a prožívání světa? A jak na naše okolí a přírodu? Proč je dobré se sebrat a vyrazit prožít noc někam daleko od měst? Poznámky: V České republice se nacházejí 3 oblasti tmavé oblohy (Manětínská, Jizerská a Beskydská), které slouží k ochraně noční oblohy, ochraně přírody a krajiny a k osvětovým účelům. Podrobnou mapu světelného znečištění na území České republiky včetně vyznačených oblastí si lze prohlédnout ZDE. V titulcích nepřeložená vzpomínková akce na 11. září se jmenuje Tribute in Light. 

Organizace spojených národů slaví 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Video je věnováno dvanácti ženám – vědkyním, které se svou prací zapsaly do dějin v různých oblastech vědecké činnosti.  1. Hypatia z Alexandrie (cz) 2. Ada Lovelace (cz) 3. Marie Curie (cz) 4. Emmy Noetherová (cz) 5. Mária Telkes (en) 6. Cecilie Payne-Gaposchkinová (cz) 7. Rachel Carsonová  (cz) 8. Rosalind Franklinová (cz) 9. Jane Goodallová (cz) 10. Sau Lan Wu (en) 11. Jennifer Doudna (en) 12. Tiera Guinnová (en) Poznámky: DDT je jedním z nejstarších a nejznámějších insekticidů. V čisté formě je to bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně, velmi špatně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v některých organických rozpouštědlech, například v tucích. Částice J/ψ -  částice J/psí nebo částice J/ψ případně také částice psí nebo částice J je druh mezonu (mezonu s neutrální vůní). Skládá se z půvabného kvarku a půvabného antikvarku. CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum CRISPR – segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic – jsou to úseky prokaryotické DNA obsahující krátké repetice nukleotidů.

Vesmír je plný otázek. Spousta z nich se týká života mimo Zemi. Na tyto otázky odpovídá jedna z nejpovolanějších, astronomka a současná ředitelka SETI Research (projektu zabývajícího se hledáním mimozemských civilizací) Jill Tarter. Poznámka: Ve video je řeč o pilotech stíhaček americké armády, kteří viděli UFO. Pokud vás zajímá Zlatá deska, uložená v sondách Voyager 1 a 2, můžete se kouknout na video o ní, případně si ji celou poslechnout.

Derek Muller navštíví kráter Sedan v Nevadě a řekne nám, čím byl nápomocný misi Apollo 11, která se přesně před 50 lety dostala na Měsíc. 

Jestli jste ještě neviděli o padajících kočkách, určitě se na něj podívejte. Vesmírné teleskopy, o kterých je tento díl, jsou totiž kočkám v pohybu velmi podobné. Čím to je, se dozvíte ve videu.

Je na Měsíci voda? Kde se tam vzala, jak jsme to zjistili a k čemu ji můžeme využít?

V dnešním Vsauce nám Michael Stevens poví něco o pohybech Země. Jsou lidé, kteří si stěžují, že si nikam nevyrazí, že se nikam nehnou. Kdyby se podívali na toto video, zjistili by, jak hodně se mýlí. Od jeho začátku do jeho konce Země na dráze kolem Slunce urazí zhruba 39 000 kilometrů. To však zdaleka není všechno, urazí mnohem více. Abyste zjistili proč, podívejte se na následující video. 

Jaká záhadná síla brzdí vnější vrstvy Slunce? Může se Slunce zastavit úplně?

V dnešní epizodě Veritasia se bude Derek zabývat svářením za studena. Jde o poměrně nový jev, který byl poprvé popsán ve 40. letech 20. století. Pojďte se podívat, kde by se dalo využít nebo kde způsobilo nepěkné potíže.

Další a poslední ze série o Marsu je video od Jakea z Vsauce3, který se bude zaobírat otázkou proč Mars. Vysvětlí, proč žádná jiná planeta v dohledné době nepřipadá v úvahu. Pojďme se tedy podívat a zjistit, co by mohl Mars skrývat a proč se vydat právě na něj: Výlet na Mars od Thomase Edisona Video o Marsu od Michaela z Vsauce1 Video o Marsu od Kevina z Vsauce2 V čase 4:55 problikne rychle nápis vedle Venuše, jeho překlad zní: *OMG DVOJČÁTKA!!!

Je velice obtížné posílat mezihvězdné vzkazy, vezmeme-li v potaz, jak obrovsky rozlehlý vesmír je. Je ještě obtížnější je posílat někomu, o kom vůbec nic nevíme. Velice zajímavé by bylo, kdyby nám přišel vzkaz od někoho z vesmíru. Třeba už se tak stalo, třeba jsme doslova bombardováni vzkazy z jiných galaxií, ale zatím nemáme zařízení pro jejich příjem. Pojďme se ale už podívat, jak daleko je nebo co obsahuje ta nejvzdálenější zpráva, kterou jsme kdy poslali... Užitečné odkazy: Knihovna Babel: https://libraryofbabel.info Obrázek Země ze Saturnu: https://upload.wikimedia.org/wikipedi... Zpráva z Areciba: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpr%C3%A1va_z_Areciba Obrázky a nahrávky na Voyageru: https://soundcloud.com/nasa/sets/gold... http://imgur.com/a/CvEvO Zpráva od Jimmyho Cartera na Voyageru: http://www.presidency.ucsb.edu/ws/?pi...

Na základě pozorování neobvyklých oběžných drah šesti malých objektů v naší sluneční soustavě astronomové předpokládají existenci obrovské deváté planety, která je od Slunce vzdálená 100 astronomických jednotek. Poznámky: Astronomická jednotka - z anglického "astronomical unit" 1 AU se rovná střední vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, přibližně 150 milionů kilometrů.

V prvním videu ze série Extrémní věda od Jakea z Vsauce3 se podíváme na to, jaké důsledky může mít dopad meteoritu. Poznámka: Definice ve videu nejsou úplně přesné a správné a v titulcích nebyla možnost je lépe vysvětlit. Trpasličí planeta - objekt, který je podobný planetě a není satelitem jiné planety, ale během svého vývoje nepročistil své okolí, aby se stal v dané zóně dominantní (např. Pluto nebo Ceres) Planetka (zastrale asteroid) - malé těleso větší než 100 metrů obíhající kolem Slunce (nebo jiné hvězdy) Meteoroid - kosmické těleso o velikosti od několika milimetrů až po desítky metrů Meteor - světelný jev, který nastane při průletu meteoroidu zemskou atmosférou Meteorit - kosmické těleso, které dopadlo na povrch Země  

Podívali jste se někdy na nebe a přemýšleli, jak vědci dokážou zjistit vzdálenosti nejrůznějších objektů ve vesmíru? Tak přesně o tom je toto video z kanálu SciShow, ze kterého už tu jeden kousek přeložený máme. Měli byste zájem o další videa od SciShow? Pište nám do komentářů. Poznámky k překladu: cosmic distance ladder - anglický výraz pro měření vzdálenějších hvězd pomocí bližších.

Co když jsme se celou dobu mýlili a naše planeta nevypadá jako koule, ale jako plochý disk? Jak bychom to poznali a jaké důsledky by to mělo pro život na Zemi? Poznámky: Flat-Earther je člověk, který věří, že je Země plochá. Odkazy: Simulace od Yeti Dynamics Prezidentská křížovka

Asi každý z nás ví, že naše planeta je součástí Sluneční soustavy a ta je součástí galaxie Mléčné dráhy. Ale vědci nyní zjistili, že naše galaxie je součástí něčeho neuvěřitelně obrovského, nadkupy zvané Laniakea.

V následujících duálních titulcích se dozvíte, jak je vlastně možné zjistit stáří Slunce. Slovíčka: to depend on st. - záviset na něčem cloud - oblak, mrak to radiate - vyzařovat, sálat to sustain - udržovat, podporovat to shine - zářit bright  - jasný, zářivý to last - trvat, vydržet fiery - žhnoucí, planoucí, ohnivý to reach st. - dosáhnout na ground - země Earth - Země to contain - obsahovat solar system - sluneční soustava mummy - mumie carbon dating - uhlíková (radiokarbonová) metoda datování to determine st. - určit něco to find out - zjistit billion - miliarda (trillion - bilion, quadrillion - biliarda atd.) middle-aged - ve středním věku pension - důchod, penze (tzn. částka, kterou člověk pobírá) - oproti tomu "být v důchodu" se řekne "to be retired" (podst. jm. - retirement) to delve into... - zkoumat, studovat, ponořit se do něčeho deep - hluboký unimaginably - nepřestavitelně degrees Celsius - stupně Celsia hydrogen - vodík mass - hmotnost equation - rovnice to release - vypustit, uvolnit limitless - neomezený supply - zásoba, dodávka fuel - palivo to run out of... - vyčerpat zásobu něčeho scales - váhy heavyweight - těžká váha (v boxu) orbit - oběžná dráha to be equivalent to... - rovnat se něčemu to fast-forward - přetočit (např. kazetu) to obtain - získat, opatřit si to undergo - podstoupit, prodělat nuclear fusion - jaderná fúze to spread out - rozšířit se brunt - nápor, úder, tíha distance - vzdálenost to colonize - kolonizovat, osídlit to witness - být svědkem

Známý americký astrofyzik a popularizátor vědy Neil deGrasse Tyson se v tomto videu pozastaví nad původem života na Zemi a poté přednese jednu fascinující myšlenku...

Tato otázka je bezpochyby velmi důležitá. Podívejte se, jak ji řeší dvě vědecké teorie. Zdraví vás xheczk04, nová a nadšená překladatelka. Vyznání: pythonist, povolání: cimrmanolog, hobby: astronomie a kvantová fyzika. Poznámky: entropie - míra neuspořádanosti druhý termodynamický zákon - nelze sestrojit perpetuum mobile

Mohlo by se to zdát jako jednoduchá otázka, ale proč se astronauti ve vesmírné stanici vznáší? Stejně jako lidé v tomto videu by nejspíš mnoho z vás odpovědělo: "Protože ve vesmíru není gravitace." Ale to není tak úplně pravda. Pojďme se podívat, co za tím opravdu je.