Stasík! Ananasík! Mášo, přestaň! Už ti nic neřeknu! Přestanu. Slibuju. Takže: když mu bratr řekl "ananasík…" … Mášo! To mi stačí.

Řekla jsi mi to podstatné. O ovoci. Právě že neřekla. Teď není vhodná doba pro nic nového. Je třeba nějak omluvit Míťu. Se Stasem si o nás dvou promluvím později. Zase za měsíc. Kde je Ivaškin s tím kafem?

Kávička je tady. Konečně! Vždyť je studené. Stál jsi v zácpě? Ne, ale v půlce cesty došel benzin. A letěl jsem do obchodu pro baterky. Dobře. Jdu za Stasem. Ivaškine. Myslíš, že tohle na Varju zabere? - Chtěl jsem ji překvapit.

- - Kolik ti je? - V co jsi doufal? Že vykřikne: "Jé, můj princ na bílém vyklápěcím autě." Stanislave Olegoviči, můžu dál? Ano … jestli jdete ohledně Krokozabry. I tak můžu po včerejšku nazvat svého bratra. Stasi, snad ses neurazil? Urazit se? Kvůli čemu? Kvůli tomuto?

Ještě se mi směj! Promiň, Stasíku. Já jsem Stas. Stas! Po včerejšku už nechci nikdy slyšet "Stasík"! Dobře, Stasi. Ale ani já jsem to nečekala. A co?

Že je tvůj bratr alkoholik? Můj bratr není alkoholik, ale četař. Míťa je fajn. Chvíli u mě pobude a skamarádíte se. Tak žít u tebe bude! Paráda! A na mě jsi nemyslela? Kde se budeme setkávat, když bude manželka na služebce? Stasi. My … Já a krajtička si moc přejeme všechno urovnat. To není krajtička, ale žirafa.

A co to má s krkem? Na to už jsem se ptal Ivaškina. Stasi, kdybys viděl, jak se Míťa okolo mě celé ráno motal a omlouval se. To kolem mě se měl takhle … Dobře, zítra přijde a omluví se za sebe i svého kamaráda. Dobře. Díky, Stasíku. Já jsem Stas!

Taky jsi v armádě střílel? Ne, nestřílel. Chránil jsem raketu. Střílet nám zakázali. Drsně. Protože bys mohl trefit raketu. Jestli jsi nestřílel, proč máš na krku tu patronu? Tu mi vytáhli z těla. Oni po tobě stříleli? Sedl jsem na ni.

Ale pro ostatní na mě stříleli, jasné? Pokračujeme. A co dělá tvoje mamka? Trenérku ve fitku. - Copak, líbí se ti její perfektní tělo? - - Aby ne. - Tím myslím, že jestli ji urazíš, tak s tebou udělám tohle. A táta dělá co? On je slavný tenista.

Vídávám ho jenom v televizi. Chápu. Jak se říká, je furt někde v luftě. - Jdem se bít? - - Jo. - Hej! Ahoj. - Ahoj, mami. - - Ahoj. - - Mami, víš, že po Dimovi stříleli? - - Jo. - A víš, kam se trefili? - Olo!

- - Ano? - Holky, vždyť jsem vás prosila, abyste si nesundávaly jmenovky. - Proč sis ji sundala? - - A proč ty? - Protože sis ji sundala ty. Tak dost. Dejte si je zpět a už je nikdy nesundávejte. Juli, tak teda … Dobře, já jdu a vy předejte tuto složku do oddělení konstrukce a tuto do oddělení designu. A nepopleťte to. Já se nikdy nepletu.

Na to je tady ona. Já taky ne. Holky, já si vás pletu i tak. A vy mě ještě matete tím, která z vás se plete a která ne. Tak já jdu. Varvaro Petrovno, zapomněla jste si složky. Nebo jsou pro někoho? Vážení zaměstnanci společnosti "Svět veselých dětí". Gratulujeme vám ke konci dalšího pracovního dne.

Kolikrát budeme ještě zpívat firemní hymnu? Z čí hlavy to je? Z hlavy ne. Kolegové, Din je skvělý ředitel, protože stmeluje kolektiv. Fakt? Akorát s vámi se ještě nesblížil. Varmalove, radši zpívejte. "My jsme nejpřátelštější kolektiv na světě, dáváme dětem jenom to dobré.

Naše business loď se vypíná na nebi a my máme před sebou velký cíl. Svět veselých dětí, Svět veselých dětí, Svět veselých dětí." A teď si navzájem zatleskáme. Bravo. Počkejte, prosím.

Jej… Dobrý den. Dobrý den. Vy jste Varja, že? Já jsem Michail, kamarád vašeho bratra. Já vím. Fakt? Dmitrij vám o mně všechno řekl, že? Ne. Sama jsem všechno viděla. Mimochodem, Míťa si taky moc nepamatuje. A vy se jdete omluvit?

- Nejprve jsem se chtěl seznámit. - - Počkejte, počkejte, počkejte na mě. - Váreňko, co jste to včera měli za párty? Bratr se vrátil z armády. A tento "sympaťák" je kdo? Myslela jsem, že váš ženich. Ne, Oktjabrino Ermolajevno. To je bratrův kamarád. Takže budoucí ženich. Tak hele, ženichu.

Zmáčkni knoflík a výsledek se dostaví. Tvůj sen se splní. Varjo, jak povolit obraz na tomto programu? Nijak. Je blokovaný proti Artěmovi. A teď i proti tobě. Míťo, musím s tebou mluvit. Čekám v kuchyni. - Á, Michale Potapoviči. - - Ahoj. - - Dobrá uniforma. - - Fakt? - Z jakého vojska?

Sexuálního? - Žertuješ? - - Proč? - Včera, když jsem zmydlil toho Stasíka, jsi nebyl takový tichošlápek. Co jsem dělal? Vrátili jsme se z armády, přihli si a porvali se. Normálka. Míťo, čekám! Ale co mám teď Varje …? No co, Varje kytku a mně dort. Vše podle pravidel.

Čekej tady. Za prvé, proč zas přišel ten tvůj kamarád? Nestačí, že včera uhodil Stase? Je to tvoje vina. Míšu jsi nečekala, a to ho vytočilo. Cože? Ty ses zbláznil. Co myslíš tím "nečekala"? Včera jsem ho viděla poprvé.

Ale on ne. Celý rok se nemohl odtrhnout od tvé fotky. A kde ji vzal? Co já vím? Od tebe? Na první pohled se do tebe zamiloval. - I když to byla hrozná fotka. - - Která? - To ráno po rozlučce.

Bože, vypadám tam hrozně. I tak se zamiloval, takže krása pro něho není nejdůležitější. Míťo! No co? Míša je pro mě jako bratr. Bylo by skvělé, kdybychom se sblížili. Tak se sbližte. Ale beze mě. Bez tebe to nepůjde.

Celý rok spal na vedlejší posteli. Pokud by se mělo stát, stalo by se. Podívej. Michal je velice seriózní. Má rád zvířata. Tak dost. Tvé prosbě nevyhovím. O tom tvém Míšovi už nechci ani slyšet. Tak proč jsi mě volala? Protože se mnou musíš do práce omluvit se Stasovi. Sestřičko, omluvit se?

Jsem voják od raket. Takoví se za chyby neomlouvají. Zvlášť když není komu. - Ale je ... - - Ale ... - A kdo to je ten Stasík? Můj přítel. A jestli chceš bydlet tady, a ne v Surgutu, musíš se omluvit. Tak jo, omluvím se. Ne kvůli tomu Surgutu, ale proto, že jsi moje sestra a mám tě moc rád.

I když ani do Surgutu nechci. Já vím. S tím Michailem se to nepovedlo. Tolik jsem mu nasliboval. Surgut! Nevyšiluj! Já jsem v klidu, ale někteří to nechápou. Tak co?

Je tu problém. Ona už zřejmě chlapa má. Včera jsi ho zbil. A já, mimochodem, taky. Včera jsem ho zbil? - Takže Varja je zadaná? - - Jo. - Je to tvoje vina. Co sis celý rok myslel? Varja je moje sestra, ale taky je jen člověk. Takže už u ženských nemám šanci.

Dnes ne. Však zajdeme za holkama a pobavíme se. Co je mi po nich, když mi dala Varja košem. Tak ti najdeme nějakou smutnou. MVD? Ty pracuješ ve zbrojařině? MVD je Svět veselých dětí. Ale skutečné MVD je in. Olo, Julie, je Stanislav Olegovič u sebe?

Nevím, právě jsem přišla. To já jsem právě přišla. Dímo, počkej tu. Za minutku jsem tu. Rád. Holky, rád bych se vám představil. Jsem četař Dmitrij Někrasov. - A vaše jméno? - - Já jsem Julie, recepční. - To já jsem Julie recepřní.

Nemůžu za to, že ti rodiče dali jméno Julie. Mně to jméno sedí víc. Ty jsi typická Ola, a ne Julie. Holky, prosím o pozornost. Daly byste mi telefon? Nedám. Já jo. - Tady.

- - Výborně. 83134 … - Ty huso, proč jsi mu dala moje číslo? Promiň, stalo se. Holky, jste fakt super. Nemáte náhodou třetí sestru pro mého kamaráda? Jdeme. Rychle. Máme moc práce. Tady je taky práce dost. Stasi. Ahoj. Dobrý den. To je můj bratr.

Další? Lepší než ten alkoholik. To je ten alkoholik a přišel se omluvit. No, Varja mi o vás řekla, že jsi její přítel a máte spolu vážný vztah. Do Surgutu se mi nechce. Stalo se, ale … Omlouvám se. V pořádku. Přijímám. To já ti …

- Promiň. - - Míťo! - Ticho, volá manželka. Miláčku? On je ženatý a podvádí tě? On podvádí svou ženu i mě. Je to složité. Pak ti to vysvětlím. Pak je to ale jednoduché. Líbám tě.

Ahoj. - Domluvil jsi? Krasavče. - - Jo. - Míťo! Cos to udělal? To, co by udělal každý normální mladší brácha a četař. No, Někrasove. Děkuju pěkně. Takhle se mi ještě nikdo neomluvil. Je ti to k smíchu? Uvidíš, kdo se bude smát naposled.

Ahoj, Stasíku Hondurasíku. Varjo, jdeme. Stasi. Stasi. Michale, svoboda. - Můžeš se napít. - - Nechci. - - Můžeš se projít. - - Nechci. - - Můžeš … co já vím … - - Dime. Nechci. - V armádě by tě za takové "nechci" dávno seřezali.

Tu můžeš kdykoli odejít. Svoboda! Maličká, přisedni si k našemu skromnému stolu. Ke skromným stolům nesedám. Uppps. V Surgutu jsi tím vždycky zabodoval. Aspoň, že mám tebe. Díky, holky, že vás mám. Opilé jsme dost.

Co si dát něco dobrého? Ne. Já po šesté nejím. To je dobře. Varješko, líbí se tvému bratrovi holky plných tvarů? Ten se vrátil z armády, takže se mu líbí každá. Chápeš, pět let jsme v ponorce někde tam na Sibiři bránili raketu. Dime. To o nás dvou stačí. To je fakt. Pořád jenom o nás. Radši se napijeme.

Na co? Jak na co? Na opravdové chlapy. Holky, proč pořád kecáme o chlapech? Máš pravdu. Probereme Ivaškina. A co s ním? Zatím nevím. Ivaškine, odpověz. Co s tebou? Radši poraďte, co mám dělat se Stasem.

Co by? To, co už s ním udělal tvůj bratr. Zkrátka … Stasík … ukázalo se, že je ženatý. Dva roky pletl tvojí Varje hlavu. Chvíli čumím. Pak hrrr na něho. Námořnické triko si při tom roztrhnu. Z otočky kop přímo do něho. Vy jste sloužili v námořní pěchotě, že? Jasně.

Tady. Vidíš ten náboj? Tím po mně stříleli. A tady bratr mi ho zubama z těla vytáhl. A můžu se podívat, kde vás poranili? Ne. Už se to zahojilo a není to vidět. Jo, Varješko, tvůj bratr je hrdina. Ale Stas se mi nikdy nelíbil. Mimochodem, tebe Stas taky nemusí. Tak to je blbé.

Na povýšení můžu zapomenout. Tak se napijem. Na ženskou svobodu a na to, že všichni chlapi jsou pitomci. Snad ne všichni. Pravda. Kromě Ivaškina, který nám koupil toto šampaňské. Díky, Ivaškine. Michale, tak dělej něco. Ananasík tu už není.

Tak si ještě něco dáme? Jasně, objednáme si. Slečno!!! Slečno, mohla byste nám donést vodku? A ještě jednou se omlouváme. Nevěděli jsme, že jste servírka. Brácho, teď je řada na tobě. Varja není jediná.

Dělej něco! Mimochodem, Ivaškine, na co ještě čekáš? Stas tu teď není. Varješka je volná. Můžeš na ní oči nechat. A navíc ona … víš co … Jednej! Myslíš jako víc vypít? A že se pak budu dívat i po tobě?

Jo. Ne, Ivaškine. Nejsi můj typ. Kdybys byl, už dávno bych po tobě, víš co … Napijeme se. Na nás. Míťo, odpusť mi. Udělal jsi dobře. Už rok a půl mi slibuje, že si mě za měsíc vezme.

A ty jsi mi otevřel oči. Jsem na tebe hrdá. K čemu je mi Stas? Budu s tebou bydlet jako v dětství. Ty a já. Ne v jedné ložnici, ale v jednom bytě. Vždyť kdo ví, kdy ten dětský pokoj využiju. Míťo. Co to vyvádíš? Sestřičko, úplně s tebou souhlasím.

Já taky. Počkejte, prosím. - Které patro? - - Sedmé. - Já taky. Že jedeme do stejného patra, ještě nic neznamená. Shoda by byla, kdybychom šli do stejného bytu. Můžu? Krásná kytice.

Tady je moje. Á, promiňte. Je to praktičtější. Tak se nepolámou. Vidím vám na očích otázku, jak se v tubusu drží voda. A proč je v něm voda? Z emocionálního důvodu. Koupíte dívce květiny, a zjistíte, že je ještě brzo na jejich předání.

Když je v tubusu voda, tak tam vydrží ještě týden. I dva, jestli měníte vodu. Mimochodem, s tou vodou to byl zapeklitý problém. Ale vyřešil jsem ho. Vidím, že vás moc zaujal můj vynález. Vemte si to. Vyrobím si další. Ne, děkuji. Jen berte.

Vždyť se víckrát neuvidíme. Ne, já mám, děkuji. Tak dobře. Na shledanou. - Ať se daří. - - Nashle. - - Já jdu sem. - - Já taky. - To ještě nemusí nic znamenat. Pokud bychom šli za stejným člověkem, to by byla teprve shoda. Tak zazvoníme? Chci vidět, jak to skončí.

Tlačítko shody. Přeložila: Margharit www.videačesky.cz