Nula Všichni jsme se narodili ze stejné podstaty. Ale nerodíme se sobě rovní. Kým budeš? Čím se staneš? Někteří z nás jsou narozeni, aby se stali vůdci a změnili k lepšímu životy sobě rovných. Ostatním bylo předurčeno být podprůměrnými a žít své nepozoruhodné životy. Ale pro někoho bude život neustálým bojem, nabízejícím nulové příležitosti.

Tak jak se může z ničeho... stát něco? Škola byla jediným místem, kde se Nule dostalo pozornosti. Dostalo se mu tam důležitých životních lekcí, například o jeho postavení ve společnosti. A také to, že bylo pro jeho hodnotu zakázáno se násobit. Někdy se Nula cítil být mnohem vyšším číslem. Ale děti mu neustále připomínaly, že nula zůstane nulou, ať chce nebo ne. Když Nula dospěl, kráčel svou osamělou cestu životem. Navzdory svým číselným nedostatkům měl Nula za to, že má co nabídnout.

Nula nikdy nedopustil, aby ho špatné zkušenosti srazily na kolena. Nechtěl být negativním číslem. Nebylo to poprvé, kdy se Nula probudil celý potlučený a s modřinami. Tentokrát to ale bylo jiné... Úplně poprvé Nula zapomněl na své nízké číslo. Ve společnosti své nové kamarádky se cítil stejně důležitě jako Trojka. Nebo dokonce Čtyřka. Ale tím nejkrásnějším pocitem byl pocit sounáležitosti.

Život v osamění se stal minulostí. Společně s názorem, že jejich láska byla zakázaná. Jak život pokračoval bez něj, Nula přemýšlel, jestli by vůbec mohl žít dál bez své lásky. Novorozenec měl znamení nekonečna. Toho nejvyššího a nejrespektovanějšího čísla ze všech na světě. Nula věděl, že z ničeho stvořil něco opravdu velkolepého. Překlad: janica Korekce: Fíkus www.videacesky.cz Začátek