Musíme zmínit Top Gear. Myslím, že je to nejúspěšnější pořad na světě. - Jo, je. - Sleduje ho 350 milionů diváků ve 170 zemích. Letos slavíte desáté výročí téhle verze. Gratuluju. - Já ne. - Ty ne? Co tím myslíš? - On ne. - Já slavím jenom devět a půl roku. On během první série zabloudil. Řekli jsme mu, kde studio je, - ale on postrádá orientační smysl. - Bylo to dost daleko. Tvrdí, že se ztratil v druhé Albert Hall.

Snažili jsme se mu vysvětlit, - že je jen jedna, ale on tvrdí, že.... - Jsou dvě. Dodnes tvrdí, že existují dvě Albert Hall. Ztratil se, takže jsme místo něj museli najít záskok. - Byl jsi už v Top Gearu? - Ne, nebyl. - Proč jsi u nás ještě nebyl ty? - Protože bych byl k ničemu. Nejpomalejší bys nebyl. Chtěli byste u nás vidět Grahama? Bohužel sis právě zpečetil svoje plány na leden. Vždycky se na to dívám a říkám si: "Mohl bych do toho jít?"

- Jasně že jo. - Ale nedá se přitom umřít? - Ne. - Jo. - Já jsem se bál přijít sem. Umřít můžeš i tady. Ale jestli umřeš, bude z toho zábavná historka. To je to hlavní. - Aby z toho byla zábavná historka? - Jednou jsem byl v letadle ruské výroby, které bylo v angolském letectvu a které teď používá Kuba. Když jsme se vzhůru nohama řítili k zemi, říkal jsem si: "Aspoň z toho děcka budou mít skvělou historku." "Jak umřel tvůj táta?" "Celkem zajímavě."

Říkal jsem si, že to není špatný. Umřít v autě za rozumnou cenu podle mě není špatný. Ani by nebyl potřeba proslov na pohřbu. - Stačilo by prostě pustit záznam. - Přesně tak. Překlad: qetu www.videacesky.cz