Alternativa

Vítám vás u dnešního vydání Alternativního okénka, ve kterém vám představím tuto sympatickou černošku s krásným hlasem. Janelle Monáe jsem objevil teprve nedávno. Celým jménem Janelle Monáe Robinson se narodila 1. prosince 1985 v Kansas City. Vystudovala dramatickou a muzikálovou akademii a původně toužila po kariéře na Broadwayi, ale poté se rozhodla pro hudební tvorbu. S vydáváním prvních počinů začala už v roce 2007, o něco později podepsala smlouvu s hudebními labely, které zaujala, a v loňském roce vydala konečně plnohodnotné a velmi originální album s názvem The ArchAndroid. To, že jde o něco výjimečného, potvrzuje i několik nominací a zisků nejrůznější hudebních cen (včetně nominace na Grammy v kategorii Nejlepší současné R&B album) a velmi pozitivní ohlasy hudebních kritiků. Například podle známého serveru Metacritic, který shromažďuje a vyhodnocuje recenze alb z nejrůznějších zdrojů, bylo všech 28 vyhledaných recenzí na toto album pozitivních a v celkové tabulce nejlepších alb za rok 2010 se umístilo na 7. příčce. Ale dost bylo řečí. Pojďme si poslechnout nějakou tu muziku a názor si uděláte sami. Připravil jsem si pro vás překlad písně s názvem Cold War. Nejdřív si pusťte krátké video, ve kterém vám sama Janelle vysvětlí, o čem její píseň vlastně je, a poté si pusťte videoklip. O písni Cold War: Videoklip:

Máme tu opět neděli a s nedělí přichází Aktuální hity. Pro dnešek jsem vybral Linkin Park a jejich novou píseň Iridescent, která je zároveň ústřední písní třetího pokračování filmu Transformers: Dark of the Moon, který tento čtvrtek přichází do kin ve 3D. Linkin Park jsou na tomto webu velice oblíbení, tak doufám, že se vám bude líbit i tento zajímavý videoklip. Pokud jste navíc vlastníky obyčejných červeno-modrých 3D brýlí, tak ho můžete zhlédnout ve 3D. Jako bonus pak pro vás scr00chy připravil i zkrácenou verzi písně se skvělými záběry z filmu. Hudební promo k Transformers 3:

Od Sary Bareilles jsme tu měli před nějakou dobu cover písně Single Ladies, který vás příliš nezaujal. Dnes si představíme její vlastní tvorbu. Sara se narodila 7. prosince 1979 a je to americká zpěvačka, skladatelka a klavíristka, která má na svém kontě dokonce nominaci na hudební cenu Grammy za píseň King Of Anything i za dnešní Love Song. Skladba Love Song je z jejího alba s názvem Little Voice (2007). Snad se vám bude tato příjemná písnička i její interpretka líbit. :-)

Zdravím vás u dalšího dílu Alternativního okénka! Poprosil jsem o překlad tohoto pohodového songu a BugHer0 mi vyhověl, takže dnes mu tak trochu "zafušuju do řemesla" já, ale určitě se zlobit nebudete. Vybral jsem písničku, která mi před pár lety po prvním poslechu utkvěla v srdci, a kdykoliv sedím někde utahaný po náročném dni, automaticky si ji pustím. Empire of the Sun je australské duo (Luke Steele & Nick Littlemore), které produkuje především elektronickou hudbu. Luke s Nickem se dali dohromady v roce 2006, ale do širšího povědomí se dostali až v roce 2008, kdy vydali právě tento singl Walking on a Dream, který byl o rok později obsažen na jejich stejnojmenném albu. Text písničky popisuje pocity po uši zamilovaného člověka.

Tuto kapelu jsem objevil ani ne před týdnem, ale od té doby stihlo jejich album Conditions na mém Last.fm profilu zaevidovat už přes 120 poslechů. Narazil jsem na ně právě díky této písni. Skvělá hudba, neuvěřitelně úderný refrén a k tomu jeden z nejlepších videoklipů, co jsem kdy viděl. Co víc si přát? The Temper Trap je australská indie kapela, která se dala dohromady teprve v roce 2005. Debutové album Conditions (2009) je zatím jejich jediným a všem milovníkům indie rocku ho musím vřele doporučit.

Vítám vás u dalšího dílu speciálu Aktualní hity. Pro dnešek jsem vybral One Republic a jejich píseň Secrets. Píseň je unikátní tím, že promlouvá k posluchačům. Má několik významů stejně jako už dříve přeložená píseň Waiting for the End od skupiny Linkin Park, ale dnes vám je odtajňovat nebudu. Místo toho pište do komentářu, o čem podle vás je.

Po nějaké době také přispěji v uvozovkách "normální" písničkou, která pochází od kalifornské kapely Queens Of The Stone Age. Vybral jsem pro vás píseň z alba Songs for the Deaf (2002), která asi nejlépe přiblíží její žánrové zařazení a jejíž klip je velice zajímavě stylizovaný a plný sexuálního symbolismu.

V dnešním vydání Alternativního okénka se podíváme na další hudební styl, kterým je reggae. Pokud nevíte, čím se tento hudební styl vyznačuje, odkážu vás na Wikipedii, protože nemá smysl, abych sem to samé vypisoval vlastními slovy. Osobně si reggae poslechnu spíš příležitostně a nemám v něm takový přehled, nicméně jsem jednou narazil na album Nile (2005) a byl jsem z něj nadšen. Patrice Bart-Williams se narodil 9. července 1979 německé matce a otci ze Sierry Leone, ale nebojte se, německy nezpívá. Jinak bych ho ani neposlouchal. :-) Nicméně jeho písně mají hodně silné hudební motivy a zajímavé texty, a proto jsem se rozhodl pro vás na dnešek přeložit skladbu Today z již zmíněného alba. Konkrétně uvidíte vystoupení z koncertu, který se konal v Paříži v roce 2006. Doufám, že mě za toto odbočení od méně známých rockových interpretů neukamenujete a jsem zvědav na vaše názory.

The Naked and Famous je rocková kapela z Nového Zélandu. Vznikla před 3 lety. První studiové album "Passive Me, Aggressive You" vyšlo loni v září. Píseň "Young Blood" oslavující mládí zazněla například v seriálu Chuck (4x13) a také v Gossip Girl - Super drbně (4x14). Také zazněla v cover verzi od Jessie J v novém (2011) americkém filmu "Prom".

Ve dnešním vydání Alternativního okénka zafušuji tak trochu do řemesla kolegyni Cheyenee, protože jsem si pro vás připravil překlad písničky The Story od country-folkové zpěvačky Brandi Carlile. Brandi se narodila 1. ledna 1981 v americkém městečku Ravensdale a její hudba se nejčastěji označuje nálepkami pop, rock, alternativní country nebo folk. Své debutové album s nepříliš originálním názvem Brandi Carlile vydala v roce 2005 a já ho můžu jen a jen doporučit, i když osobně mám nejspíš ještě o něco radši její druhé album s názvem The Story (2007). V roce 2009 vydala Brandi ještě třetí studiovou desku Give Up the Ghost, ale tu ještě nemám naposlouchanou, takže nemůžu soudit její kvalitu. Píseň The Story, kterou jsem si pro dnešek vybral, určitě mnozí z vás dobře znají ze seriálu Chirurgové. Zazněla tam v jedné z epizod a následně, pokud vím, byla i přezpívána jednou z hereček ve speciální muzikálové epizodě. Doufám, že se vám bude líbit a že vás Brandi zaujme svým hlasem, který dokáže velmi rychle přejít z pomalého a klidného tempa do ostrých a úderných tónů. ;-)

Pro dnešek tu máme zase trochu elektroniky. Zbystřit by měli fanoušci seriálu Misfits, kterým se líbila remixovaná skladba In For The Kill nebo skladba Growing Pains ze soundtracku k první sérii. Obě má totiž na svědomí, stejně jako dnešní píseň, u nás nepříliš známé anglické elektropopové duo La Roux. Přiznám se, že jsem až do chvíle, kdy jsem začal sepisovat tenhle popis, netušil, že jde o duo. Ve všech klipech a rozhovorech jsem totiž vždycky viděl jen ženu se zvláštním účesem a myslel jsem si, že La Roux je její umělecký pseudonym. Evidentně ale patří do uskupení La Roux i skladatel a producent Ben Langmaid. To nic nemění na tom, že La Roux dělají velmi zajímavou a moderní hudbu. Elly Jacksonové, která hraje v tomto duu hlavní roli, je teprve 23 let, ale spolu se svým kolegou má na kontě už celou řadu hudebních úspěchů. V roce 2009 vydali La Roux stejnojmenné debutové album, které bylo nominováno na prestižní Mercury Prize a dokonce vyhrálo Grammy v kategorii Nejlepší elektronické/taneční album. Dnes jsem si pro vás připravil překlad jednoho z největších hitů tohoto dua s názvem Bulletproof. Snad se bude aspoň některým líbit... ;-)

Je tu pátek a s ním i další vydání Alternativního okénka. Dnes si dopřejeme opět trochu indie muziky. Tentokrát v podobě skotské kapely Travis. Kapela se zformovala v roce 1990 ve skotském Glasgow a tvoří ji tato čtveřice hudebníků Fran Healy (zpěv, kytara), Dougle Payne (baskytara, zpěv), Andy Dunlop (kytara, piáno) a Neil Primrose (bicí). Na svém kontě mají již 7 studiových alb, přičemž mám osobně nejradši desku s názvem The Boy With No Name (2007), na které najdete také dnešní skladbu. Připravil jsem si pro vás překlad písničky Selfish Jean. Je to má nejoblíbenější píseň od téhle kapely a navíc má velice originální nízkorozpočtový klip. Ten si více užijí anglicky zdatnější uživatelé, kteří pochopí i různé dvojsmysly nápisů na tričku.

Pár songů od mojí oblíbené kapely OneRepublic jsme tu už měli. Nejdříve Apologize, který kapelu proslavil, a pak Secrets z alba Waking Up, z kterého pochází i dnešní kousek. Jmenuje se Good Life a patří k mým nejoblíbenější a řada z vás si o něj žádala. Která písnička od této kapely je vaším favoritem?

V dnešním vydání Alternativního okénka vám představím kapelu LCD Soundsystem. Jejich hudbu mám sice naposlouchanou, ale jelikož toho nevím tolik o jejich historii a překládal bych jen informace z Wikipedie nebo Last.fm, rozhodl jsem se požádat o výpomoc našeho pravidelného návštěvníka Honzu Roháčka, který mi tento týden psal a chválil výběr písní do Alternativního okénka, neboť máme hodně podobný hudební vkus. Tímto mu tedy předávám slovo a Honza vám na následujících řádcích tuto skvělou kapelu představí trochu blíže... LCD Soundsystem byli dance-punkovou kapelou založenou roku 2001 v New Yorku. Lehce odulý třicátník James Murphy, který do té doby vystřídal několik kapel i povolání, se tehdy rozhodl založit vlastní hudební projekt, ve kterém by realizoval svoje vize. Společně s tímto projektem, za pomoci kamaráda Tima Goldsworthyho z britské kapely UNKLE, ve stejném roce vznikl (dnes velice vlivný) label DFA Records, na kterém svoje desky kromě LCD Soundsystem vydávají např. The Rapture, Hot Chip a YACHT. Kapela na sebe začala poutat pozornost v roce 2002 s vydáním prvního singlu Losing My Edge. Během následujících tří let pak Murphy chystal materiál pro kritikou vřele přijaté stejnojmenné debutové dvojalbum (LCD Soundsystem), které obsahuje jeden z největších hitů kapely Daft Punk Is Playing At My House a jako klíčová slova si k němu přiřaďte slovní spojení "rozjetá párty". V roce 2006 LCD Soundsystem pro sportovní kampaň společnosti Nike vytvořili track 45:33. Navzdory svému názvu je skladba o 25 vteřin delší. A ačkoli o ní James tvrdil, že ji vytvořil s ohledem na vyšší efektivitu joggingu až po několika dnech, které v tělocvičně strávil na běžícím pásu, později sám přiznal, že tento sport vůbec neprovozuje. Zásadní úlohu však 45:33 hraje s ohledem na vznik druhého alba LCD Soundsystem s názvem Sound Of Silver. Zdánlivě neslučitelná syntéza silného písničkářství s emotivními i vtipnými texty, diska, punku, elektroniky a indie rocku se nesmrtelně zapsala zlatým písmem mezi nejlepší alba minulé dekády. Necelých 56 minut, 9 skladeb, žádná vata a moje vřelé doporučení k jejímu pořízení. V roce 2010 pak vychází poslední deska LCD Soundsystem nazvaná This Is Happening. Je opět chválena kritikou a objevuje se téměř ve všech výročních žebříčcích anglo-amerických médií. Murphy o ní již před vydáním prohlásil, že bude lepší než obě předchozí a zároveň, že bude deskou poslední. Těžko říct, jestli je This Is Happening opravdu nej albem kapely, rozhodně však drží velmi vysoký standard. S jistotou ale můžeme tvrdit, že je opravdu posledním albem vydaným pod hlavičkou LCD Soundsystem. 41letý James Murphy totiž na začátku letošního roku dostál svému slibu z roku 2001 a ohlásil odchod do hudebního důchodu – na vrcholu veleúspěšné kariéry, během níž se stal miláčkem statisíců lidí po celém světě a především jednou z nejrespektovanějších osobností alternativní hudební scény počátku tohoto tisíciletí. LCD Soundsystem se se světem rozloučili 2. dubna 2011 epickým tříhodinovým koncertem v newyorské Madison Square Garden. Nechť odpočívají v pokoji! Someone Great Pro dnešek jsem si vybral k překladu tuto píseň. Na internetu jsem četl opět několik různých výkladů jejího textu a osobně se přikláním k názoru, že je tato píseň o smrti někoho blízkého (pravděpodobně partnerky). S těmi, které milujeme, se sice během života nesčetněkrát pohádáme a často nám lezou na nervy, ale když najednou zničehonic zemřou, chybí nám všechny maličkosti včetně nepříjemných hádek. V tomto příspěvku najdete dvě videa. Tím prvním je oficiální klip k této písni a tím druhým fanouškovský klip, který přidávám především proto, že v oficiálním klipu je jedna sloka písně vynechána a neřekl bych, že je zrovna nepodstatná. Přeji příjemný poslech a děkuji Honzovi Roháčkovi za to, že se podílel na obsahu dnešního příspěvku. ;-) Oficiální klip: Fanouškovský klip:

Jelikož jsem vás včera díky aprílovému žertíku s racky ochudil o Alternativní okénko, rozhodl jsem se to odčinit a přidávám sem trochu alternativní hudby o den později a v dvojnásobném rozsahu. ;-) Rilo Kiley jsou podle serveru Last.fm s 2400 poslechy mou vůbec nejposlouchanější kapelou. Tato parta vznikla v roce 1998 v Los Angeles a skládá se z frontmanky Jenny Lewis, kytaristy a zpěváka Blakea Sennetta, basáka a klávesisty Pierra de Reedera a bubeníka Jasona Boesela. Jedná se o kapelu, která hraje především indie rock. Své první album Take Offs and Landings vydali u Barsuk Records v roce 2001, poté přešli k vydavatelství Saddle Creek, pod jehož jménem vydali desku The Execution of All Things (2002) a následně opět změnili stáj a přešli k labelu Brute/Beaute, u kterého vydali album More Adventurous (2004). V roce 2004 začali být Rilo známější. Sennett a Boesel vydali album se svou kapelou The Elected a Jenny Lewis propůjčila svůj zpěv vedlejšímu projektu Bena Gibbarda (Death Cab for Cutie) s názvem The Postal Service (dost možná se tu také objeví). Album More Adventurous se na konci roku 2004 dostalo do několika hitparád a jeho úspěch se stupňoval vystoupeními v talk show Conana O'Briena a Jimmyho Kimmela. Zatím poslední album Under The Blacklight vydali Rilo Kiley v srpnu 2007. Toto album bylo trochu popovější a ohlasy na něj byly rozporuplné. Kapela vyniká především hodně osobitou hudbou a hlasem charismatické frontmanky. Ostatně do Jenny se snad ani nejde nezamilovat. :-) Videa Rilo Kiley se bohužel poměrně těžko shání, ale povedlo se mi vybrat aspoň tato dvě, i když mají spoustu dalších skvělých skladeb. Portions For Foxes Díky této písni jsem kapelu objevil. Hrála mi v počítači několik dní dokola, až to došlo do stádia, kdy jsem si řekl, že potřebuji od Rilo Kiley víc hudby. Tuto energickou skladbu budou určitě znát všichni fanoušci seriálu Chirurgové. With Arms Outstretched Jako druhou píseň jednu trochu pomalejší. Jedná se o záznam z živého koncertu, takže uvidíte, že Jenny opravdu umí i naživo a navíc dokáže bez problémů roztleskat a rozezpívat celé publikum. Kéž by se mi poštěstilo vidět je někdy naživo. Znáte Rilo Kiley? Jakou píseň od nich máte nejraději? A která z těchto dvou vás zaujala více?

V rámci dnešního vydání Alternativního okénka vám představím poměrně neznámou zpěvačku, která si říká Lady Gaga. Tato blonďatá elegantní slečna dělá výbornou hudbu, ale bohužel se jí zatím nedostává tolik popularity jako např. Justinu Bieberovi. Vyčítáno jí je hlavně to, že je příliš nenápadná a všední, takže se jí nedaří vybočit z početné řady současných hudebních celebrit. Hudba Lady Gagy by se dala popsat jako indie rock s prvky popu a elektroniky. V mnoha jejích písních můžete slyšet hrát basu, dudy, lesní roh nebo foukací harmoniku, což vypovídá o tom, že se rozhodně nebojí experimentovat. Osobně poslouchám Lady Gagu už poměrně dlouho a věštím jí hodně slibnou budoucnost. Vůbec bych se nedivil, kdyby se na nás její písně začaly do pár měsíců valit ze všech stran, protože potenciál na to rozhodně má. Lady je pověstná také zajímavými klipy, které obrazově často téměř nesouvisí s texty jejích písní. Ukázkovým příkladem je i skladba, kterou jsem se pro vás rozhodl na dnešek přeložit. Myslím, že mnozí určitě vůbec netušíte, o čem se v ní zpívá, a budete velmi překvapeni... Znali jste Lady Gagu před přečtením tohoto článku? Co si myslíte o její drobné úchylce, kterou v písni zmiňuje?

Dnes se v Alternativním okénku přesuneme od trip hopu a psychedelie k indie kytarovce. Připravil jsem si pro vás totiž překlad skvělé písně Underdog od kapely Kasabian. Jelikož sepisuji tento článek krátce před půlnocí a síly mi rychle ubývají, nebudu vás tentokrát zatěžovat obsáhlými informacemi o kapele a jejím hudebním stylu. Jen zmíním to, že Kasabian pocházejí z anglického Leicesteru a skládá se ze ze 4 členů (na turné s nimi vyjíždí ještě kytarista Jason Mehler). Na britských ostrovech mají Kasabian dost zvučné jméno a možná je budete znát i vy. Loni vystoupili na vůbec 1. ročníku Open Air Festivalu v Panenském Týnci a tato píseň je podle hlasovnání návštěvníků webu http://www.misfits.ura.cz/ nejlepším songem ze soundtracku ke 2. řadě britského seriálu Misfits, na jehož překladu se podílím já, xxENDxx a bakeLit. Přiznám se, že jsem se ještě nedostal k naposlouchání jejich alb, ale píseň Underdog jsem si nesmírně oblíbil. Někdo tvrdí, že je píseň obecně o lidech, kterým nepřeje štěstí, a o tom, jak se musí takoví smolaři se svou situací popasovat. Jiní tvrdí, že je píseň přímo o kapele, protože se prý po vydání jejich 2. alba očekávalo, že zapadnou stejně jako spousta ostatních kapel. Pravda je možná někde úplně jinde... Dávám sem živé vystoupení ze studia, protože oficiální videoklip má zakázan vkládání na jiné stránky. Zhlédnout ho můžete zde.

Další splněné přání - dnes pro uživatele s nickem Jakub Hornáček. Zdravím na Slovensko. ;) Flyleaf je alternativní rocková/metalová skupina z Texasu, která se řadí taktéž k žánrům křesťanský pop a metal a dalším. Tato skupina vznikla před 11 lety a má 5 členů, zpěvačkou je Lacey Mosley. Všichni členové jsou věřící křesťané. Píseň "Again" vyšla v roce 2009, je prvním singlem z druhého alba nazvaného Memento Mori. Je o vztahu zpěvačky Lacey k bohu a ke světu. Podle jejích slov je "Again" pro lidi, kteří jsou jako ona - pro lidi, kteří chtějí udělat svět lepším místem, ale nemohou sami unést na ramenou všechnu tíhu světa. V písni k ní promlouvá bůh.

Dnešní vydání Alternativního okénka bude patřit americkému elektronickému duu MGMT. Kapela MGMT (dříve známá jako The Management) se skládá z multiinstrumentalistů Andrewa VanWyngardena (zpěv, kytara, klávesy, bicí) a Bena Goldwassera (zpěv, klávesy, syntetizéry a bicí). Tito dva parťáci z newyorského Brooklynu začali působit na hudební scéně v roce 2002, přičemž vystudovali oba Wesleyan University. Jejich debutové album s názvem Oracular Spectacular (2008) sklidilo obrovský úspěch u kritiků i posluchačů a MGMT byli tehdy v nejrůznějších žebříčcích označováni jako hudební objev roku, čímž zamozřejmě získali mnohem větší pozornost a velké množství nových posluchačů. Nicméně jsem se vám je stejně rozhodl dnes představit, protože mi přijde, že v ČR o MGMT zdaleka tolik slyšet není, což je ohromná škoda. Jejich debutové album je výborné a několik písní, které na něm zazněly, se okamžitě staly obrovskými hity. Píseň Kids se dostala mezi 20 největších hitů v britské hitparádě a umístila se na 9. místě v hitparádě alternativních skladeb serveru Billboard. Skladba Electric Feel se stala jejich nejprodávanějším singlem na iTunes a píseň, kterou jsem pro dnešek vybral, s názvem Time To Pretend můžete znát z filmů Oko bere (díky tomu jsem MGMT objevil) a Sex Drive nebo ze seriálů Skins, Super drbna či 90210. Teď si možná plno z vás řekne, že když slaví kapela takovéto úspěchy, neměla by se zařazovat do kategorie alternativní a indie hudby. Možná tam tak úplně nepatří, ale MGMT rozhodně nehrají mainstreamové hity a jejich tvorba je hodně specifická a nemusí být každému po chuti. Často jsou také označováni jako psychedelická kapela. Psychedelická hudba je hodně široká hudební kategorie a toto označení se začalo používat hlavně kolem roku 1966, kdy si získaly u veřejnosti i na scéně populární hudby velkou popularitu psychedelické drogy. Tento typ hudby se vyznačuje dost nepřirozenými technikami. Psychedelické kapely používají prostorové stereo efekty, fázování, převracení, výraznou editaci hudby a improvizaci. Jejich hudba má často za cíl dezorientovat, destabilizovat či jiným způsobem dostat posluchače z jeho normálního stavu. Možná vám to teď zní příliš složitě, ale pusťte si pár písní od MGMT a hned to pochopíte. ;-) Loni vydala kapela druhé album s názvem Congratulations, se kterým pomáhali Andrewovi a Benovi další tři muži, kteří byli doplněni jako oficiální členové kapely. Osobně jsem album bohužel zatím neslyšel, ale ohlasy jsem četl spíše smíšené, protože se kapela údajně ubrala ještě více psychedelickým směrem a album je spíše pro náročnější posluchače. Jak jsem již napsal, dnes jsem si pro vás připravil překlad jedné z mých nejoblíbenějších písní od MGMT s názvem Time To Pretend. Titulky jsem připravil k záznamu vystoupení z nahrávacího studia Abbey Road, takže upozorňuji na to, že se tahle verze hudebně trochu liší od studiové nahrávky, kterou si můžete poslechnout zde. Oficiální klip má na YouTube zakázané vkládání, takže jsem ho sem nemohl přidat. Jak se vám MGMT líbí? Znali jste je již dříve? Máte nějaké jiné oblíbené psychedelické kapely?

V dnešním vydání Alternativního okénka se podíváme zase trochu jinam. Čeká nás totiž převážně soulová kapela SugaRush Beat Company. Soul je mixem stylu zvaného Rhythm and Blues (tedy RnB) a gospelové hudby. Souloví zpěváci často využívají při zpěvu improvizaci v podobě všelijakých kudrlinek a doprovodných zvuků. Dále je pro soul typická komunikace sólisty se sborem. To vše v dnešní písni uvidíte. Na tuto kapelu, jejíž jméno asi 99 % z vás nic neřekne, jsem narazil díky seriálu Chirurgové, což je podle mě seriál s nejlepším soundtrackem, co znám. Tvůrci sice nepoužívají v seriálu autorské skladby a shánějí hudbu od nejrůznějších interpretů, ale většinou vybírají chytlavé a úderné písně od indie hudebníků a k seriálu se to perfektně hodí. SugaRush jsem si našel, jakmile jsem slyšel v Chirurzích zaznít skladbu They Said I Said. Okamžitě jsem si zjistil, že se jedná o tříčlennou kapelu složenou z amerického soulového zpěváka Rahsaana Pattersona, dánské zpěvačky Idy Corr a australského producenta Jaze Rogerse. Jejich debutové album jsem se nejdřív snažil sehnat tou "lehčí cestou", ale zjistil jsem, že je tahle kapela tak málo známá, že se ani jejich album nedá nikde najít. Proto jsem se rozhodl pro plán B a koupil jsem si ho z jednoho internetového obchodu v MP3 formátu asi za 160 Kč. Album jsem si stáhl, poslechl a okamžitě jsem se zamiloval. Většinou na něm nepřeskakuji ani jednu skladbu. SugaRush dělají velmi podmanivou hudbu, kterou obohacují originálním způsobem výjimečné hlasy Rahsaana a Idy. Rahseenův hlas je vážně neuvěřitelný, o čemž se můžete sami přesvědčit v následujícím klipu k písni L-O-V-E. Už z názvu je patrné, že se jedná o romantickou píseň. Nemá ani příliš složitý text, ale ta hudba a ty hlasy... to je prostě něco pro mé ucho. :-) Možná to bude připadat mnohým z vás jako "průměrná odrhovačka", ale já osobně v tom vidím víc a SugaRush dodnes poslouchám. Jsem moc zvědav na vaše názory. ;-) Oficiální videoklip:

Dnes se přesuneme v Alternativním okénku od trip-hopu k indie rocku. Indie hudba se dost problematicky definuje, nicméně se vám pokusím tohle označení aspoň trochu přiblížit. Výraz "indie" vznikl ze slova "independent", což znamená v češtině "nezávislý". Za nezávislé kapely jsou označovány ty, které nemají podepsánu smlouvu s žádným velkým hudebním vydavatelstvím. Dříve se označení indie používalo především pro umělce, kteří většinou neskládali písně na základě zažitého stereotypu a přidávali do své hudby i prvky z jiných žánrů (např. z folku). Dnes je termínem indie označován kde kdo právě proto, že se dost těžko definuje a každý považuje za indie něco jiného. Nicméně říct o kapelách jako Coldplay nebo The Killers, že jsou to indie kapely, je hloupost, protože The Killers jsou upsáni vydavatelství Universal Music a Coldplay vydávali u labelu EMI a Parlophone. Nezávislí interpreti jsou zkrátka většinou míň známí a nevídáte je na předních pozicích hitparád, i přestože dělají kolikrát stejně dobrou, nebo dokonce lepší muziku. Já jsem si indie hudbu asi před 3 lety nesmírně oblíbil a dnes vám představuji jednu z mých nejoblíbenějších indie kapel. Kapela Peter Bjorn and John se skládá ze tří Švédů a jejich jména si zřejmě z názvu domyslíte. ;-) Vydali již 6 studiových alb a všechny musím doporučit. První tři, konkrétně Peter Bjorn and John (2002), Falling Out (2005) a Writer's Block (2006), jsou si zvukově hodně podobné. Mně osobně připomínají hudbou a zpěvem PBJ tak trochu Beatles, ale možná si řeknete, že jsem blázen. ;-) Album Seaside Rock (2009) je převážně instrumentální a plno fanoušků ho právě kvůli tomuto nečekanému experimentu moc dobře nepřijalo. Přiznávám, že i já jsem si musel nějakou chvíli zvykat, ale po několika poslechnutích se mi album zalíbilo a rozhodně není špatné. Poté vydali album Living Thing (2009), na kterém zase výrazně změnili styl a začali více využívat elektronické prvky. Tato deska má pár slabších písní, ale pecky jako It Don't Move Me, Nothing to Worry About a Lay It Down to plně vynahrazují. Jejich nejčerstvější album s názvem Gimme Some (2011) zhodnotit nemůžu, protože jsem se k jeho poslechu ještě nedostal, ale recenze ho hodnotí veskrze pozitivně a já nečekám, že by mě Peter Bjorn a John zklamali. Dost lidí zná od této kapely jen známou píseň Young Folks a myslí si, že zbytek jejich tvorby je zřejmě nezajímavý, ale opak je pravdou. Osobně od nich mám nejradši album Writer's Block a dnes jsem z něj pro vás přeložil hned dvě písně. Tou první je Objects Of My Affection, která vyniká především velmi zajímavým textem.   Pokud vás tato kapela zaujala, v létě ji můžete vidět naživo na slovenském festivalu Bažant Pohoda. Já už mám lístek koupený a moc se na ně těším. :-)  

Jak jsem psal minule, v Alternativním okénku se zaměřím i na jiné styly než alternativní rock. Proto vám dnes servíruji překlad mé oblíbené písně od skvělé trip-hopové kapely Zero 7. Pokud nevíte, co je to trip-hop, a děsí vás přílišná podobnost názvu s hip-hopem, který třeba vůbec nemusíte, můžete se uklidnit. Trip-hop je druh taneční hudby, která je hrána na elektrické nástroje a vyznačuje se pomalým tempem. Tento hudební styl prý vznikl v britském Bristolu. Trip-hop je hodně instrumentální (často se v písních vůbec nezpívá), využívá velké spousty zvukových efektu a nerapuje se v něm. Je to prostě taková uklidňující muzika ideální k poslechu po opravdu náročném dni. :-) Nejznámějšími trip-hopovými kapelami jsou zřejmě Massive Attack a Portishead. Druhou zmíněnou kapelu budete moci vidět naživo na letošním ročníku slovenského festivalu Bažant Pohoda, ne který se i já sám již podruhé chystám. Zero 7 je elektronické duo, které tvoří Henry Binns a Sam Hardaker. Nicméně na jejich koncertech uvidíte na pódiu většinou mnohem více lidí. Spolupracují totiž s celou řadou hudebníků a především vokalistů, kteří pomáhají svými hlasy dotvořit jejich výbornou hudbu. Své hlasy jim propůjčil například José Gonzáles, Sia Furler (od které už jsem tu jednu píseň překládal a bohužel docela propadla), Mozez, Tina Dico a další... Na svém kontě mají zatím 4 studiová alba, ze kterých u mě vede jejich debut Simple Things (2001). Přesto drží laťku kvality stále hodně vysoko a často poslouchám i jejich ostatní placky. Znali jste trip-hop, než jste si přečetli tento text? Jaká je vaše nejoblíbenější trip-hopová kapela? Živé vystoupení: Oficiální videoklip:

Pro dnešní hudební speciál jsem připravil už sice trochu starší, ale neméně dobrou píseň The Reason od kapely Hoobastank. Je to velice úspěšná píseň z roku 2004, kterou většina z vás bude určitě znát. Kromě toho má také výborný klip s překvapivým koncem.  

Zakládám novou pravidelnou relaci, kterou jsem pojmenoval Alternativní okénko a u které se budeme, doufám, každý pátek v 7:30 ráno v hojném počtu setkávat. :-) V Alternativním okénku se vám pokusím představit inteprety, kteří nejsou v našich luzích a hájích dostatečně známí, protože dnešní hitparády jsou z velké části přeplněny elektronickými písněmi, rapem a dalšími kousky "na který se skvěle paří". Nic proti nim, i já si někdy s chutí tyhle písničky poslechnu, ale přednost dávám něčemu trochu jinému. Svůj hudební vkus vám samozřejmě nebudu nutit a je mi jasné, že ohlasy nebudou ani zdaleka jen pozitivní, ale doufám, že vám trochu rozšířím obzory a pomohu vám objevit hudební interprety, na které byste jinak možná nikdy nenarazili. Těšit se můžete především na indie hudbu, alternativní rock, trip-hop a méně známé elektronické kapely. Toto okénko jsem se rozhodl odstartovat písní od kapely Keane, která je ve světě poměrně známá, ale v České republice o ní moc slyšet není. Jedná se o pop-rockové trio z Británie, jehož styl je právě kvůli původu často označován jako britpop. Keane tvoří líbivou muziku s výrazným mužským hlasem, který zajišťuje Tom Chaplin. Zbylí dva členové se jmenují Tim Rice-Oxley (klavír) a Richard Hughers (bicí). A to je vše! Ano, žádná kytara se nekoná. Právě díky "absenci" kytary mají Keane velice specifický zvuk a někteří z vás si proto možná budou říkat, že tomu něco chybí. Nicméně mě si právě díky této zvláštnosti získali a spolu s Rilo Kiley, Bloc Party a Arcade Fire patří k mým nejoblíbenějším kapelám. Na kontě mají zatím tři alba: Hopes and Fears (2004), Under the Iron Sea (2006) a Perfect Symmetry (2008) a nutno podotknout, že se jedná o mimořádně vyrovnanou tvorbu. Všechna jejich alba si rád pustím kdykoliv celá bez přeskakování písniček, což se mi moc často nestává. Text písně Bad Dream si plno lidí vykládá jako líčení příběhu nějakého zamilovaného páru, ale frontman kapely prý údajně před jedním z koncertů vysvětlil, že píseň pojednává o vojákovi, který odchází do války. Této variantě jsem také svůj překlad přizpůsobil. Doufám, že si zde Keane najdou své příznivce a těším se na shledání zase za týden. :-) Znali jste Keane, nebo o nich slyšíte poprvé? Jakou jejich píseň máte nejradši? Pište do komentářů...

Pětičlenná kapela Eisley je doslova rodinným podnikem, neboť ji tvoří 4 sourozenci (Sherri DuPree, Stacy DuPree, Chauntelle DuPree a Weston DuPree) a jejich bratranec (Garron DuPree). Tato pětice nadaných hudebníků pochází z městečka Tyler v Texasu, ve kterém začala také svou kariéru hraním v kavárnách. Původně si říkali Moss Eisley, podle města Mos Eisley z Hvězdných válek, ale z právních důvodů zkrátili název na Eisley. Slibnou kariéru odstartovali až tím, že si je Coldplay přizvali jako předkapelu na turné. Na svém kontě mají zatím dvě alba: Room Noises (2005) a Combinations (2007). Obě vřele doporučuji, protože jsou výborná a Eisley mají hodně osobitý styl, díky kterému jsou jejich písničky dobře zapamatovatelné. V březnu má vyjít jejich třetí album s názvem The Valley a já už se nemůžu dočkat. ;-) Písnička I Wasn't Prepared z jejich prvního alba nemá možná dlouhý ani příliš náročný text, ale krásně v ní vynikají hlasy Sherri (krátkovlasá) a Stacy (dlouhovlasá) a vy si tak můžete udělat dobrou představ o tom, jak hudba této pětice z Texasu vůbec zní. Doufám, že aspoň pár z vás zaujme a začnete Eisley poslouchat, protože si určitě zaslouží mnohem více fanoušků. Upozorňuji, že se nejedná o oficiální videoklip, ale spíše sestřih záběrů z cest a koncertů.

Píseň Where The Wild Roses Grow, kterou složil Australan Nick Cave pro svou skupinu Nick Cave and The Bad Seeds, je dalším splněným přáním, tentokrát pro uživatele CA22. Tato vražedná balada, která vypráví příběh vraha (Nick Cave) a jeho oběti (Kylie Minogue), vyšla jako singl v roce 1995 a stala se světově nejznámějším hitem skupiny Nicka Cavea. Dostala se na přední příčky mimo jiné v Norsku (#3), Austrálii (#5) a ve Velké Británii (#20). K videu samotnému jen prozradím, že póza, ve které se nachází Kylie Minogue v řece, je pózou z obrazu "Ofélie" anglického malíře a ilustrátora z 19. století Johna Everetta Millaise. Had, který se objeví v blízkosti Kylie, symbolizuje její smrt.

We Are Scientists jsou indie kapela, kterou jsem, stejně jako mnoho dalších interpretů, objevil díky soundtracku k filmu Rande na jednu noc. Tato kapela vznikla ve Spojených státech v roce 2000 a na svém kontě má už 3 studiová alba. Tuto píseň najdete na 2. albu z roku 2008, které nese název Brain Thrust Mastery a přeložil jsem ji především proto, že se mi od We Are Scientists líbí ze všech písní nejvíc a také proto, že má velice originální videoklip. Posuďte sami.

Dnes již klasický hit od OneRepublic z desky Dreaming Out Loud. Jistě všichni znáte z rádií verzi, kterou vylepšil/zkazil (nehodící se škrtněte) Timbaland. My si však poslechneme a zároveň podíváme na originální verzi této písně. Pro porovnání remix od Timbalanda zde.