+Matessjeden magor si do nich práská i sekačkou

+qetujo ták. já si to vyložila tak, že píše autobiografii :-D

+mangerto že maji dobrou výzbroj neznamená, že knim maji i odpovídající personál :D

+mangervíš co znamená bojeschopný? O.o

+komunardNeviem co je skutocne pravda ale jeden dokument co sa tvaril seriozne som videl, dokonca na nasej verejnoporavnej televizii, je to uz dlhsia doba. Mali tam myslim 10 muzov a 10 zien ktori plnili rozne ulohy. Co si pamatam bolo tam napr. soferovanie, ovladanie bagra, varenie, prabalovanie batolata, nejaky test kreativity, dalsi na vnimanie priestoru a kopa inych. A skutocne boli pri tipicky "zenskych" ulohach uspesnejsie zeny a naopak pokial sa vysledky spriemerovali, avsak casto sa stavalo ze sa jednotlivci umiestnil vysoko v ulohach "urcenych" pre opacne pohlavie. Npr. si spominam ze v tom bagri bola jedna zo zien na 3tom mieste tj. lepsia ako 8 inych muzov (vsetci v tom sedeli prvy raz v zivote).

+komunardTam vysílali už spoustu blbostí.
K metodice, co popisujete lze mít několik výhrad:
20 lidí je docela dost, pokud to měl být zábavný pořad, ale na vědecký experiment je to málo.
Zařazení činností do kategorie mužská a ženská může být zavádějící. Ale dejme tomu, že to měli nějak ošetřeno.
Hlavní problém s tímto druhem experimentu je, že když zkoumaní vědí, že se tím ověřují/vyvrací nějaké stereotypy, tak jim výsledky odpovídají více, než když to neví. (http://www.sciam.cz/showdoc.do?docid=912)

+komunardPokud má žena lepší orientační smysl, tak si myslím, že stanovisko, že má mužský mozek je docela přesné. Je celkem logické, z evolučního hlediska, že muži mají lepší orientační smysl. Na druhou stranu nechápu, jak to souvisí s konstruováním, z konstruování se vyvinula mužská záležitost čistě proto, že ženám nebylo umožněno se v tomto oboru vzdělávat, žádnou evoluční výhodu, která by umožňovala mužům být v tomto oboru lepší nevidím.

+komunardV tom dokumentu ani tak nešlo o to, kolik to dělalo lidí, jako spíš o potvrzení toho, že určité vlastnosti (ta orientace atd) jsou zapříčiněné hladinou testosteronu v plodové vodě matky a jde to dokonce poznat i podle delšího prsteníku nebo ukazováku (už si to nepamatuju) než je prostředníček :) ...a to se jim v tom pokusu podařilo dokázat

+komunardto Auto:
v konstruování jde o prostorovou představivost, tak jako při řízení auta, např. couvání nebo ježdění autem (typicky rozměrná - např. s návěsem) - je to evoluční důsledek, který je genderově patrný a pokud jsou skutečnosti stereotypem, tak po mně hoďte kamenem, jestli rozdíly neexistují (doufám, že si to nikdo nepřeloží do do roviny výdělků)
na druhé straně tzv. ženský mozek - je lepší ve verbální sféře
dále např. improvizace (M) vs. preciznost v opakování (Ž)
atd. ale např. na poli managementu, zde je to neurčité a záleží na kolektivu a předmětu

problém v tomto chápání, je že na rozdíl od pohlaví - buď/anebo - nejsou schopnosti pouze dvoupólově ohodnoceny, nýbrž se pohybují na intervalu spojitých hodnot a tak jsou v populaci namíchány napříč pohlavími, byť se směrodatnými odchylkami, které jsou patrné a potvrzují tento fakt - stačí se podívat do svého okolí

chápu, že pojmy mužský nebo ženský mozek, můžou být pro dané jedince, kteří mají nadání v oblasti, které neodpovídá jejich pohlaví, jejich identitu narušující přetřes, ale lepší pojmy v této oblasti jsem pro vyjádření tohoto jevu neslyšel

+komunardMMZ:
Takže jestli to chápu správně:
1) Existuje korelace mezi některými schopnostmi, u některých pozitivní, u jiných negativní.
2) Průměr z jedinců téhož pohlaví se liší od průměru skupiny 50:50
3) U průměrného jedince se negativní a pozitivní korelace kompenzují.
Interpretuji to správně? Nemáte přesná čísla? Tyhle věci se docela obtížně googlí.

P.S. Pojmy "Lovec" a "Sběrač" by nevyhovovaly?

+komunardSchopnosti jsou zastoupeny, jak je známo, podle Gaussovy křivky, z toho se dají dopočíst čísla, odpověď na 1,2,3...
... problematika se točí kolem vrozeného, výchovou získaného, společenskými zvyklostmi determinovaného
...zde jsou čísla
http://www.pnas.org/content/108/36/14786/T1.expansion.html
Ačkoliv výsledky potvrzují stereotyp (evoluční stopa a zavedené pořádky), tak rozdíly nejsou velké, ale o tom to celé je, ne diametrálně rozdílné, to nikdo nepředpokládal, ale patrné a k pohlaví přiřaditelné...otázkou je zda má smysl to přiřazovat, dochází k zjednodušení, zobecnění a možná to vytváří více škody, než užitku...koho vlastně zajímá průměrná hodnota, když individuální schopnosti (vrozené - vlohy, získané - zkušenosti, záliba, vzdělání,...) mohou být vzdálené od průměru na míle daleko a dotyčný nepůjde žádat o práci na poli, které mu nejde
... popř. celý článek (nejen) o prostorové představivosti (s další literaturou)
http://www.pnas.org/content/108/36/14786.full

(chápu, že je téma kontroverzní - rovnost - proč ale nepřipouštět rozdíly i v mentálních schopnostech - ne horší nebo lepší, ale jiné - když na poli anatomickém je to zjevné - já uterus mít nebudu a ženy testes také ne - pokud se bavíme o průměru)

kooperace jednotlivých talentů (míst na G. křivkách), pak může vytvořit zajímavé kombinace (které se dají pojmenovat např. pečlivost), toto platí vždy pro nějakou skupinu, pro náš případ men vs. women, zde objektivně vznikají rozdíly (např. v testech nebo v práci - publikace), kterou jsou nepopíratelné

K pojmům lovce a sběrače...ano, ale...sběračem nutně nemusí být žena, kdežto u lovce je to problém
svět žen a mužů se neustále překrývá, jeden se učí od druhého, rozdíly se neustále stírají, mnozí respektují navzdory schopnostem a situaci staré pořádky (to má smysl kritizovat) - žena u plotny, muž se šroubovákem (běda těm, kteří neumějí jako žena uvařit nebo jako muž vyměnit pojistku nebo přitlouct hřebík, na tomto a výsměchu se dá dobře testovat společnost, resp. konkrétní lidé)

samozřejmě, že je lepší mluvit genderově neutrálně, tj. jen o jednotlivých schopnostech, ne o přiřazování...ale pokud si to vemete historicky (bohužel doba byla stále silně patriarchálně hierarchizována, navzdory emancipačním hnutím, ale zde bych tvrdil, že se hledělo objektivně na problém - šlo o velké peníze - efektivitu), tak praxe byla opakována napříč světem, třeba Henry Ford, Tomáš Baťa nebo Alfred Krupp, ti využívali pečlivosti, která je spíše doménou žen, na repetitivní úkoly, ve kterých jsou efektivnější a vznikaly tak celá oddělení

ale pokud si vemete Marii Curie, tak ta byla naprosto jiná, jako Lisa Meitnerová (nositelky Nob. ceny), ale obě kooperovaly s mužem (který je společensky obhajoval, než si vydobyly vlastní respekt)

otázkou zůstává proč, tak málo žen obdrželo nějaké vysoké uznání - Nobelovku, Abelovu nebo Fieldsovu medaily, když např. v USA je počet žen matematiček 48%, nemyslím si, že chlapi sobě, situaci vystihuje

+komunardTedy, tak pěknou reakci jsem ani nečekal.

Ta poslední otázka:
Není to jednoduše vyskakování z jedoucího vlaku? Přeci jen, ve vědecké práci vám s každým zdržením unikají nové pokroky, takže pokud někdo na 2-4 roky výrazně sníží svou aktivitu (navíc, co člověk nepoužívá, zapomíná a občas docela rychle) tak se to na jeho výsledcích musí projevit.
+ Taky ten efekt který zmiňuji výše (Skutečně mě mrzí, že nemám žádný odkaz s textem článku, ale pokud se k tomu časopisu dostanete, je to zajímavý fenomén)
+ Podvědomé předsudky nadělají někdy víc škody než vědomé (a nikdo nejsme imunní)
+ Chlapi sobě situaci určitě nevystihuje, ale úplně nepodstatné to obávám se taky není.
A když si uvědomíme, v jakém intervalu té gausovky leží Nobelisté (a držitelé cen podobného kalibru), tak i malý posun může hodit velký rozdíl.