Thumbnail play icon

Demetri Martin na právech

76 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:375
Počet zobrazení:4 364

Demetri Martin se již zde na webu před delší dobou objevil a většině z vás jeho svérázný humor sedl. Dnešní úryvek pochází z jeho vystoupení If I, které bylo odvysílané v roce 2004 stanicí BBC.

 

Poznámky k překladu:
- V originále mluví Demetri o bagelu a ne o bagetě. U nás v povědomí bagel příliš není, proto tato změna.
- SAT - standardizovaný test používaný pro přijímání studentů na vysoké školy v USA.

Přepis titulků

Víte, postupně jsem plnil své předem dané cíle. Dostal jsem se na práva, kam jsem chtěl už od svých jedenácti let. První rok na právech v New Yorku. Čekalo na mě překvapení. Už po týdnu jsem to tam totiž nenáviděl. Stálo to za prd. Musíte chápat, že jsem toho chtěl dosáhnout. Už když mi bylo dvanáct a lidé se mě ptali, čím bych chtěl být, odpovídal jsem: "Buď budu slučovat podniky, nebo budu řešit soudní spory, ještě nevím."

"To je blbec!" Ale když se mi to splnilo... Nebylo to ono. Na právních školách v Americe je aplikována Sókratova metoda. Sókratova metoda: První den semestru přijdete do třídy. "Vyberte si místo. Překvápko! Místo vám zůstane po celý rok." Profesor se podívá na zasedací pořádek, vybere si vaše jméno a řekne: "Pane Martine, sdělte nám okolnosti případu 'Bowers v. Hardwick'." Vyvolá vás. Je tam silná atmosféra.

Nic pro mě. Co jen budu dělat? Musím si to nějak přizpůsobit. Udělám si z toho zábavu. A tak jsem na škole vymyslel hru zvanou Slovo dne. Spočívala v tom, že když vás vyvolají, musíte slovo dne použít ve vaší odpovědi. A ono slovo jsem sdělil všem před danou hodinou. Takže ve třídě nás bylo sto deset a jeden profesor. A sto deset lidí čekalo, až zazní slovo "bageta".

Jen jediný člověk nic netušil. Hra začala... Jedno z prvních slov bylo "erekce". Sdělil jsem ho třídě. Vyvolán byl můj kamarád... “Mám za to, že tento případ erektuje..." "Pardon, evokuje..." "Dobře, Jasone, dobře ty." Všichni se rozhlíželi stylem: "To bylo hodně dobrý!"

“Vytáhnout.” "Tento zákon byl vymyšlen tak, aby nemohl někdo vytáhnout proti tvrzení." "Dobře, Robe!" A tak jsem začal číst. Stával se ze mě dobrý student, ale jen kvůli tomu, abych se mohl předvést. Jen proto abych dokázal, že dokážu použít slovo "dortík" při řešení smlouvy. Změnilo to celou dynamiku. Hra pokračovala.

Ale jako u každé hry, lidé tomu přijdou na kloub a pak je to moc snadné. Takže jsem musel po pár týdnech přitvrdit. Těžšími slovy jako "drzost". To se v právním kontextu používá těžko. Měli jsme pět hodin denně, první čtyři hodiny nedokázal to slovo nikdo použít. Až na poslední hodině, probírali jsme trestní právo, řešilo se násilí na ženách. Vyvolali mou kamarádku Louise. Správně odpověděla a pak řekla: "Jen bych ráda dodala, že podle mě není správné, když muž udeří svou ženu jen proto, že je drzá."

A celou místností se ozývalo to "d", protože se každý obrátil na spolusedícího a řekl: "Drzá." Byl jsem Bohem. Ne... Nebyl jsem Bůh, byl jsem jen... Na právech se ze mě stával šílenec. Takový jsem na základce nebyl.

A ani na střední nebo vysoké. Byl jsem normální. Tohle ke mně nesedělo. Nebyl jsem sám sebou. Měnil jsem se sám sobě před očima. Byl jsem šílený Demetri. Prahnul jsem po pozornosti. Chtěl jsem být vtipný za každé situace. Například: Měli jsme hodinu o trestním řízení. Hodina probíhala večer a byla ze všech nejhorší kvůli vyvolávání. Profesor pokaždé vyvolával jenom pět lidí. Pět lidí, vždycky.

Den předtím akorát řekl: "Zítra si vyvolám vás pět." "Takže se na to naučte a dorazte na hodinu, zasypu vás otázkami." "No ty kráso..." Před hodinou jsem zašel s kamarády na jídlo. Zašli jsme na čínu. A šílený Demetri se ozval. Řekl jsem kamarádovi: "Rozlom svůj koláček štěstí." "Ať se tam píše cokoliv, já to použiju jako odpověď ve třídě."

On na to: "Tak fajn." "Jestli to uděláš, vstanu a řeknu: 'Souhlasím s Demetrim.'" "Jen počkej, pořádně ti to natřu." Ve třídě o tom vědělo asi jen sedm lidí. Byli z toho úplně unesení: "On to z toho koláčku fakt přečte. To je šílenec." "Do toho, kámo!" Nastala ona chvíle, byl jsem vyvolán. Myslím, že se to týkalo pozměňovacího návrhu...

Blížila se moje chvíle, už bylo načase... A nic. Neřekl jsem to. Asi mi to nakonec připadalo příliš drzé. Nevím. Vzdal jsem to a normálně odpověděl. Kamarád se na mě podíval stylem: "Já věděl, že na to nemáš." Cítil jsem se poraženě. Pak ale profesor položil další otázku. A vyvolal opět mě. Říkám si: "Tak počkat, tohle je druhá šance."

"Musím ji chytit za pačesy." Podíval jsem se zpříma před sebe. Odkašlal jsem si a řekl: "Když se skloubí um s láskou, očekávej vznik veledíla!" Šest lidí se mohlo potrhat. Zbylých sto si říkalo: "Co to sakra bylo?!" Až tak to bylo na hlavu. Profesor mě už znovu nevyvolal.

Řekl jen: "Denise McGinn." Bylo to další jméno ze seznamu. Vyvolával abecedně. Já měl ale v hlavě jen jedno: "Demetri, tohle je tvá šance. Chop se jí!" Vyvolal chuděru slečnu. Byla celá vyjukaná. Nějakej tupoun na ni zakřičel: "Musíš skloubit um s láskou, Denise!" Šílenému Demetrimu se to trochu vymklo z rukou. Je vtipné, že slovní spojení "tak nějak" je samo o sobě neškodné.

"Tak nějak." Téměř bez významu. Jen taková vsuvka. Ale když se použije po určité větě, tak se význam razantně mění. Třeba po větě... "Miluji tě." Nebo... "Budete žít." Tím se vám snažím říct, že jsem chodil na práva... tak nějak.

Na právech jsem vydržel dva roky. Celé dva roky ze tří. Nejtěžší rok byl ten první. Druhý rok jsem se tam udržel. Ale pak už jsem to nemohl vydržet. Po dvou letech jsem si řekl: "Padám odtud." Bylo to na hlavu, protože jsem tam chtěl už od jedenácti let. Všechna má rozhodnutí, všechna léta, kursy, mimo školní činnosti, SAT a eseje, všechno to vedlo k velkému cíli.

Došlo mi to, až když byl na dosah: "Udělal jsem strašlivou chybu. Nebudu tu už ani minutu, mizím pryč." Byla to naprosto krizová situace. Byl jsem už dospělý. Je fajn mít něco bokem. Něco lehce zvláštního. Třeba luštit křížovky nebo se učit na jednokolce. Když máte plán, tak je to takhle bokem fajn. Ale co když jste najednou bez plánu? Tak to vám vznikne někdo, kdo rád tvoří přesmyčky a je bez práce.

Krása. To jsem tedy dopadl.

Komentáře (15)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

génius? inteligentní humor? co je inteligentního a geniálního na tom, že nějaký student vyprávěl příběh ze školy. Když je to tak humorné, proč tam bylo tak málo smíchu? Víte, proč hrál na tu kytaru? Aby nebylo tak trapné to ticho, když se nikdo nesmál. A pokud už se smáli, tak té příhodě, kterou vyprávěl, ne jemu. Není to z jeho hlavy.. tak mi to tedy vysvětlete, v čem je geniální...

312

Odpovědět

hle... nenávistné palce dolů... ale že by mi to někdo vyvrátil, obhájil toho náctiletého právníka, to ne..

14

Odpovědět

Naprosto souhlasím...ovšem jak tu koukám v komentářích, tak takovej blbeček bez špetky talentu má hodně příznivců. V Česku (jak koukám, místní ve videu to moc nezaujalo), protože tady jsme Němcem vychovaní, že se máme chovat slušně a nemluvit sprostě před pánem...bože kde to žiju?!
Radši se podivám na někoho, kdo sice mluví sprostě, ale dokáže mi přivodit slzy smíchu.

01

Odpovědět

Ty vole sorry ale toto je komediálny génius bez prasačín nadávok a dvojzmyslov ,sexizmoch,nacizmoch a neviem čoho ešte predvádza špičkový humor a zároven je v tom aj kopa múdrosti a vecí na zamyslenie. Videl som celé predstavenie na youtube asi 10 krát a je to jedno z najlepších komediálno-naučných videí aké som kedy videl. Rozhodne to nieje zábava pre deti do 15 rokov ale pre niekoho z intelektom a nejakým tým povedomým o živote je toto skvost.

824

Odpovědět

100% souhlas, sám se na to představení dívám několikrát do roka a pokaždé mě to skvěle pobaví :D

130

Odpovědět

+DendelinKdyž se tu poprvé objevil úryvek tak jsem také musel zkouknout celé představení. Fakt super, ale nevíte jestli má nějaká další?

50

Odpovědět

Myslím, že jsme měli vtipnějšího třídního klauna

1015

Odpovědět

tak toho Vám závidím...protože tenhle chlap je, jak píše LeonidasFirst, génius...to vystoupení bylo naprosto skvělé, nejen proto, že bylo upřímné a osobní, ale v tom způsobu podání, do kterého, v 7 minutách, vměstnal tu hořkosladkost života...já měl pocit, že jsem dočetl román nebo prožil roky...ten emoční zážitek se příjemně zakulatil jako po nějakém gurmánském zážitku či výborném večeru...zkrátka všechny stupně Maslowovy pyramidy září do dáli, iluze, neiluze

134

Odpovědět

+MMZGénius v čem jakožto stand-up komik? Já měla třeba pocit, že jsem poslouchala týpka frajírka na kolejích, jak nám s kytarou vypráví příhodu z natáčení. Super, co je na to upřímného, osobního, geniálního.. a hlavně.. vtipného? Když si to ani nevymyslel, prostě odvyprávěl příběh s kytarou, aby si nepřipadal tak trapně, když se nikdo nesměje.

26

Odpovědět

první video s ním byla sranda, ale tohle je o ničem

821

Odpovědět

dobré video jenom myslím že poslední věta je thats a catch což bych v tom kontextu viděl jako ironické to je teda úlovek. než něco s háčkem

70

Odpovědět

Díky za upozornění, pozměnil jsem to ;).

20

Odpovědět

+Daw8IDta pasaz s pozmenovacim navrhem je tak umyslne?

00

Odpovědět

Skvělý inteligentní humor a působivý přednes :) Rád bych slyšel víc!

494

Odpovědět

Já bych od něj určitě ještě něco přeložil, jeho humor mi sedl :).

562
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK