Thumbnail play icon

Druhý největší "mrazák" v Norsku - Tom Scott

83 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:116
Počet zobrazení:2 830

V Norsku stojí obrovská bobová a sáňkařská dráha, která dokáže fungovat během celého roku. Jak takové zařízení funguje? Tom Scott se na to podívá.

Přepis titulků

Zimní olympijské hry mládeže mě přivedly do Lillehammeru v Norsku. Přesněji k tomuto. Toto je bobová trať Honderfossen, druhý největší mrazák v Norsku. Když slyšíte "Norsko" a "mrazák", spíš se vám vybaví tento trezor na semena, který je větší než toto za mnou. Ale tato dráha je skutečně jeden obří mrazák. Dráha zůstává zmrazená až do +20°C. Sportovci zde mohou trénovat, a v poslední překážce zažívat přetížení 4G, i v době, kdy by tu žádný led neměl být.

Dokážeme ji udržet zmrazenou i během běžného norského léta. Drahá je postavena z betonu. Uvnitř betonu je spousta trubek. V těch trubkách cirkuluje čpavek. Když se tekutina vypařuje, z okolí natahuje teplo. V trubkách tohoto mrazáku koluje 19 tun čpavku. Abychom se zbavili tepla, je opakovaně stlačován a vypařován.

Při nesprávném zacházení je čpavek nebezpečný. Čpavek je tekutina, která dokáže nejlépe odvádět teplo. Prochází 65 kilometry trubek. A v těchto trubkách musí zůstat. Pokud se něco stane, uzavřeme oblast, ve které dojde k úniku. Je lehčí než vzduch, takže bude stoupat a nikomu neublíží. Ale platí zákony termodynamiky. Nedokážeme vytvořit chlad, jen přesouváme teplo.

Během jeho přesouvání vytvoříte ještě více tepla. Proto je zadek ledničky teplý a klimatizace musí ústit ven. A u takového obřího mrazáku musíte přesouvat spoustu tepla. Nejdříve dráhu čistíme vodou z hadice. Čistíme ji v létě. První týden sezóny tam jezdí jen saně. Po 10 dnech začnou jezdit na skeletonu, protože teprve tehdy je led dostatečně tlustý, aby tuto jízdu vydržel.

Protože závody na bobech jsou měřeny na setiny vteřiny, je důležité držet trať stále stejně zmraženou, aby všichni měli stejné podmínky. Aby to bylo naprosto férové. Pokud se mezi dvěma dny bude lišit tření, vzniknou rozdílné výsledky. Při tomto počtu závodníků a při této rychlosti je obří mrazák nutností. Na olympijském a mém kanálu najdete více videí.

Odebírejte je a děkuji Olympijským hrám mládeže, že mě sem pozvali. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (7)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jinak, naprosto mi uniká smysl té dráhy.
"Sportovní rekordman je člověk, který dokáže něco naprosto zbytečného lépe než ostatní."

141

Odpovědět

Když můžou mít ručníkáři v poušti tohle, tak proč ne Norové jednu "utrápenou" bobovou dráhu.

"Lyžařský svah, který je součástí areálu Meydan One, vyjde Dubaj na 170 miliard korun. Extravagantní projekt nabídne lyžařům ve spalující poušti unikátní zážitek s tratí dlouhou 1,2 kilometru. Projekt již schválil šejk Mohammed bin Rashid, současný vládce Dubaje."
Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/nejvetsi-kryta-sjezdovka-dubaj-d3g-/architektura.aspx?c=A150805_155815_architektura_web

A
to všechno mají burnusáři za peníze nás, co po celém světě jezdíme auty atd. Bez ropy by to byli jen pasáčci koz a velbloudů.

20

Odpovědět

Hail Hydra

72

Odpovědět

Neskutečná kravina a video s nulovou hodnotou

821

Odpovědět

Nějak jsem čekal, že se dozvíme co dělají s tím teplem a kolik toho tepla je. Například, že vytápí budovy popř. vesnici. Místo toho jsme se dozvěděli naprosto jasnou věc, že když má led jinou teplotu, tak je i jiné tření a trať má jinou rychlost.

Jinak super video, vůbec by mě nenapadlo, že je takhle upravená trať v Norsku potřeba :)

633

Odpovědět

Není, ale když máš hodně prachů, tak ju stejně postavíš.

39

Odpovědět

Toho teola je celkem dost, protože ztráty jsou obrovské. Prakticky tolik kolik pojme led energie z okolí, tolik musí čpavek odvést zpět na jiné místo, plus ztráty během opětovné komprese špavku na kapalinu. Takže si představ, jak rychle taje led při teplotě 20 stupňů, teď si vem jak obrovská plocha to je. A tohle všechno musíš opět chladit a to teplo odvést pryč.
K druhé otázce. S tím teplem se nedá udělat nic. Aby se tím něco vyhřívalo je prakticky nemožné, protože teplo vznikající kompresí čpavku na kapalinu se nedá v domácích podmínkách použít, protože by musel být kompresor v dané budově kterou chceš vytápět. Převést teplo na jinou formu, které by se rozvádělo po vesnici (nejčastěji se k tomu používají parovody) také nelze, protože kompresor nevyvine dostatečnou teplotu k tomu, aby jsi ohřál vodu na páru, případně na dost teplou vodu, aby něco vůbec vyhřála.
Takže veškerá energie vlastně přijde vniveč. Ale v podstatě jakákoliv tepelná elektrárna (uhelná, jaderná,..) nebo spalovna, má mnohem mnohem větší ztráty...

10
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK