Druhá deska je hodnocena o poznání lépe. Vypráví příběh o člověku zrazeném jeho náboženskou vírou, a proto se nechá ovládnout temnými silami, které využijí jako nástroj ke zničení lidstva. Poté je navždy uvržen do hlubin pekla, a když mu dojde, co spáchal, na nápravu je už příliš pozdě.

Po tříleté pauze vydali Burnt Offerings (1995) se zpěvákem Matthew Barlowem, jehož hlas možná přispěl k nasměrování kapely k více power/prog metalovému stylu. Dante’s Inferno je skladba inspirovaná Danteho Božskou komedií a trvá celých 16 minut a 26 sekund.

The Dark Saga (1996) na motivy komiksu Spawn si získala rozporuplné reakce kvůli „měkčímu“ zvuku, ale určitě patří k tomu lepšímu, co Iced Earth vytvořili.

Something Wicked This Way Comes (1998) odstartovalo dvojdílnou ságu o zkáze lidstva. Prorokem je fiktivní postava Set Abominae, který se objevuje na obalech dalších tří alb.

Power metalové Horror Show (2001) se pro změnu nechává inspirovat klasickými horory, jako je například Dracula nebo Frankenstein. Po útocích 11. září se Barlow rozhodl, že by chtěl být nějak prospěšný a stal se policejním důstojníkem v Georgetownu. Barlowa nahradil Tim „Ripper“ Owens z Judas Priest. Celkem s kapelou nahrál dvě alba: The Glorious Burden (2004) a Framing Armageddon: Something Wicked Part 1 (2007). Na Revelation Abomination: Something Wicked Part 2 (2008) opět zpívá Barlow, jenomže ani tentokrát u kapely nevydržel. Tentokrát odešel proto, že chtěl trávit víc času s rodinou.

Zatím poslední vydané CD se jmenuje Dystopia (2011), ale skupina prý chystá nový materiál, který by měl vyjít na podzim letošního roku.