Sexuální práceLast Week Tonight

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 234
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:64
Počet zobrazení:3 612

Sexuální práce, tradičněji známější jako prostituce. Je legální pouze v několika málo částech USA, jinak jde o nezákonnou praktiku. To však neznamená, že k ní nedochází. Naopak. A právě kvůli nedostatečné právní opoře patří nejstarší povolání světa k těm nejméně bezpečným.

Poznámka:
Kocour v klobouku je kniha od Dr. Seusse.

Přepis titulků

Naše dnešní hlavní téma se týká sexu. Věci, po které neustále volá roztomilý ptáček za vašimi okny. No fakt. Křičí: Sex, sex! Jsem nadržený! Kdo chce sex? Vzpomeňte si na to, až na něj bude pokojně hledět vaše babča. Sex je téma, o kterém jsme se nikdy nedokázali dobře bavit. - Víš co? - Co? - V noci jsem měl mokrý sen. - Mokrý sen? Co to je? Víš co, když ti z penisu vyteče sperma.

- Sperma? - Brácha ti o tom neřekl? Ne. Počkat, ty nejsi jeho brácha? Co to do prdele je? Proč mluvíš o spermatu s cizím klukem? Hlavním sdělením toho by mělo být, ať se nestýkáte s divnými teenagery, kteří se rádi baví se školáky o svém mokrém penisu. A konkrétně to dnes bude o sexuální práci. Koncept je prostý.

Řekněme, že máte sex, jakkoliv: misionáře, na pejska, na koníčka, na kovboje, na motýlka, pluh, na chincoteagueského poníka, na Jerryho Seinfelda, zvedni mě, dej mě dolů, pusou k zadku, zadkem k puse, pusa k puse, zadek k zadku, zadek k zadku, pusa k zadku, cokoliv, ale to je vše. Jdete domů. Je to v pohodě, že jo? Je to v pohodě. Ale řekněme, že máte sex a potom dostanete peníze nebo čokoládu nebo cenu za účast.

Mnohem lepší, že? Škoda, je to nelegální. V zásadě je sexuální práce výměna sexu za peníze nebo zboží a v USA je podle složité mozaiky místních, státních a federálních zákonů tento čin nelegální všude kromě několika okresů v Nevadě. Ale pokud si říkáte: Zadrž, Johne, neměl Donald Sutherland sex s Julie Christie v Teď se nedívej, za což dostali aspoň minimální mzdu? Nebylo to pak nelegální? Odpovědí na to je zaprvé ano, taky té fámě věřím, a zadruhé je to legální, protože u toho byla kamera, což z toho dělá umělecký film alias porno, což je legální jako součást svobody slova.

Takže konsenzuální sex za peníze na kameru je legální porno a konsenzuální sex za peníze mimo kameru je nelegální sexuální práce. To dává smysl, že? Nebo ne? No právě. To, jak v této zemi regulujeme sexuální práci, je matoucí a kontraproduktivní.

A často ji démonizujeme, bereme ji povýšenecky a mýlíme se v ní. A někdy to vše najednou. Říkávalo se tomu nejstarší povolání světa. Víte, jak se jim říká: prostitutka, holka na zavolání, šlapka, dokonce štětka. Když už máme vaši pozornost, poslouchejte: většina z nich jsou oběti obchodu s lidmi. Dobře. Zaprvé to není pravda, ale k tomu se dostaneme za chvilku. Ale nehledě na to, pokud o někom mluvíte, možná nezačínejte tak, že ho urazíte.

Je to, jako byste řekli: Znáte ho jako kreténa, podrazáka, lakomýho zmetka. Ale dneska vzpomínáme na strýčka Todda na jeho pohřbu. Sexuální práce existuje stejně dlouho jako snahy ji zastavit. A má to různé podoby. Lidé k ní mají výhrady z morálního hlediska, jiní si ji spojují se zločinem, jiní s ní chtějí nadobro skoncovat, protože je podle nich všechna sex. práce zneužívání a nemůže být konsenzuální. Ale žádný podělaný zákon v dějinách nezměnil fakt, že sexuální práce vždycky byla součástí společnosti a byla využívána různými skupinami a sexuální pracovníci nejsou jednolitá skupina.

Lidé s různým zázemím to dělají z různých důvodů. A faktem je, že současný systém kriminalizování tohoto obchodu a nucení lidí dělat to tajně jen ztěžuje život těm nejzranitelnějším. A jelikož jsou sexuální pracovníci, představte si, lidi, kteří mají názor na vlastní situaci, řekli jsme si, že je dnes vyslyšíme. A pro začátek říkám, že to nebudeme brát z pohledu morálky.

Možná máte za to, že by lidé měli mít sex jenom za úplňku v obleku a výhradně s jejich koněm v nesezdaném soužití. To je vaše věc. My tu budeme mluvit o tom, že sexuální práce je nepopiratelně práce. Je to povolání. A lidé to dělají z běžných důvodů, jak vysvětluje tento advokát. Sexuální práce je svou podstatou práce. Lidé tak živí své rodiny, nakupují oblečení.

Tak lidé přežívají. Pracoval jsem jako sexuální pracovník i jako právník, dělal jsem v Subwayi, rovnal oblečení v Abercrombie. To vše je práce. Ano, to vše je práce. Rozdíl mezi sex. prací a prací v Subwayi je, že při sex. práci aspoň víte, co si zákazník dává do pusy. Ale i tak je některým lidem nepříjemná myšlenka, že je sexuální práce prací a mělo by se k ní tak přistupovat.

Podívejte se na člena státního shromáždění v New Yorku, jak to nedokáže pochopit. Teď nám po hlavním městě chodí šlapky a lobbují za legalizaci. Nedovedu si představit, jak za něco takového lobbují. Mluví o zdravotním pojištění, spravedlivé mzdě a podobně. Tohle se prostě vymklo z ruky. Umíte si to představit? Organizovaná skupina občanů lobbující za přístup k základním lidským právům.

To se vymklo z ruky. Nyní mě prosím omluvte, musím si jít upravit vlasy podle rasistického komiksu. Jeho neochota asi částečně vychází z toho, že je to kokot, ale také to ukazuje na složitější věc, a to argument, že, jak to řekl ten moderátor, většina sex. pracovníků jsou oběti a potřebují, aby někdo zasáhl a zachránil je. A lidé, kteří to dělají hrozně rádi, jsou policisté. Ti často vystupují jako spasitelé sex.

pracovníků, a to i ve chvíli, kdy je zatýkají a uvězňují. Mnoho přeživších mi říkalo, že jim to zachránilo život. - Že je zatkli? - Ano. Jsme tam, abychom jim pomohli. Když ne my, kdo to udělá? Když jim nepomůžu já, kdo? Nikdo, nikdo jim nepomůže. Zadržte. Pokud je pravda, že jim nikdo jiný nepomůže, tak upozorňujete na obrovský problém, který má být vyřešen. Protože někoho zatknout většinou není popisováno jako nejlepší způsob pomoci.

Proto si nemůžete koupit děkovné přáníčko v sekci „Pro zatýkajícího strážníka“. Podle mě se všichni shodneme, že pokud sexuální práci někdo dělá nedobrovolně, měli bychom mu z té situace zcela určitě pomoci. Ale otázkou je: Opravdu to děláme? Podívejme se na některé metody, které policie u těchto případů využívá. Ty můžou být traumatické, agresivní a někdy neskutečně kruté. Třeba tento zátah z epizody Policie v akci.

- Co si klaunsky zadovádět? - Můžu dovnitř? - No pojď. Sledovací jednotko, nasedá do auta. - Nejste od policie, že ne? - No vlastně… Nic neděláme. Nic neděláme. Ruce za záda. Otočte se, dejte ruce za záda. Jste zatčena za prostituci. Ano, pouze jeden člověk skončil v poutech a z nějakého důvodu to nebyl ten, co řekl, co si klaunsky zadovádět, než vystříkl nudli ve spreji.

A teď řeknu asi to nejméně důležité, ale to není klaunský klobouk, ale klobouk Kocoura v klobouku. A ano, možná nejsem expert na klaunské outfity na prostituční zátahy, ale poznám chybný klobouk, když ho vidím. A tohle je chybný klobouk. Chybný klobouk! Přesně tak. Není tedy divu, že spousta sexuálních pracovníků má problém policii vnímat jako spasitele, zvlášť když jsou policisté známí násilím nebo nevhodným chováním při zátazích.

Před několika lety měli prý federální agenti v Arizoně 17 pohlavních styků se ženami z masérských salónů, což bylo součástí nechutně nazvaného vyšetřování Operace asijský dotek. A to není neobvyklé, v mnoha státech pro policisty není nelegální mít sex se sexuálními pracovníky během policejního zátahu. A v některých státech policie protestovala proti zrušení této praxe. To je absurdní a zároveň trochu ironické, protože tím říkají, že chtějí mít legálně sex kvůli práci, aby lidem zabránili mít sex jako práci.

A i bez toho jsou zákony, podle kterých může policie sex. pracovníky zatýkat či zastrašovat, hrozně vágní. Pokud obchodujete se sexem, zatknutí se vznáší jako hrozba nad celou vaší existencí. A to je jen jedna z dalších oblastí, která má nepoměrný dopad na nebělochy. Jedno nedávné šetření přišlo na to, že mezi lety 2016 a 2019 byl skoro každý zadržený newyorskou policí za nabízení či kupování sexu jiné než bílé barvy kůže.

Jeden ze zvlášť problematických zákonů se týká zákazu „postávání za účelem prostituce“. Jde v podstatě o namátkové prohlídky sexuálních pracovníků. A v New Yorku jde o tak vágní zákon, že ho policie využívá i na legální věci, jako je mluvení s kolemjdoucími a nošení vyzývavého oblečení, aby tím podmínila zadržení. Policisté ho využili na zatčení člověka v černých kovbojských botách a šortkách a v pestrobarevných minišatech a sandálech.

A jednou zatkli ženu, protože její šaty odhalovaly oblast hýždí a děložního hrdla, což není zločin, ale spíš naléhavý zdravotní problém. A v některých státech konfiskují kondomy a používají je jako důkaz prostituce nebo kvůli nim lidi obviňují z přečinu nošení nástroje trestného činu. A kriminalizace kondomů způsobila, že je lidé schovávají nebo chodí bez nich, což přibližuje tato pracovnice z Queensu. Ptáte se, kde schováváme kondomy.

Schováváme je v intimních partiích, kde se nás nedotknou. Mělo by být dovoleno u sebe mít kondomy, abychom ochránili sebe a klienty. Úřady ukazují nedostatek inteligence, když tvrdí, že mít kondomy je zločin. Nenosit kondomy je v transgender komunitě sebevražedné. To je prostě směšné. Mimo to, že „mít u sebe kondomy je zločin“ zní jako název alba křesťanského boybandu, což tak opravdu zní, to, čeho tím dosáhnete, je, že jejich práce bude méně bezpečná.

Ale to není jediný způsob, jak naše zákony ubližují těm, co prý mají ochraňovat. Zápis v trestním rejstříku ztěžuje budoucí uplatnění těm, kdo by práci chtěli změnit, protože i když je většina sexuálních činů klasifikována jako přečin, ve všech těchto státech můžou opakovaná zatčení vést k odsouzení za trestný čin a vězení. A v Louisianě už se nějakou dobu musí lidé zatčení za sexuální práci registrovat jako sexuální delikventi.

A to je fakt k vzteku, protože pokud tak má být někdo označen, tak všichni ti policajti, co měli sex během zátahu, a taky ten zasranej klaun. A hele, nechci to tu líčit příliš růžovými barvami. Sexuální práce může být nebezpečná a musíme konstruktivně mluvit o tom, jak z toho ve všech směrech udělat bezpečnější práci. Ale mluvit o tom je tak těžké, protože sexuální práce lidem často splývá s něčím jiným, a to s obchodem s lidmi.

A ze všeho nejdřív chci říct, že obchod s lidmi existuje, a když se děje, je to strašné. Okamžitě si vybavíte Jeffreyho Epsteina a… Můžu legálně říct prince Andrewa? Nemůžu? Jste si jistí? Fakt jste si jistí? Tak jo. Jako bych nic neřekl. Ale obchod s lidmi se nad sexuální prací vznáší jako hrozba. Na internetu jste určitě viděli velmi vysoká čísla.

Ale experti vám řeknou, že přesný počet lidí nucených k sexu či práci výzkumníkům už léta uniká. Cokoliv jiného než nula je samozřejmě hrozné, ale příliš často se pod záminkou sexuálního obchodu s lidmi zakročuje proti konsenzuální sexuální práci dospělého. Implicitně se předpokládá, že žádný sexuální pracovník to nedělá dobrovolně, i když to dle svědectví samotných sexuálních pracovníků není pravda. A některé státy z tohoto předpokladu udělaly zákon.

V roce 2012 zákonodárci na Aljašce pozměnili své zákony a pojem „podporování prostituce“ nahradili „sexuálním obchodem s lidmi“, což vedlo k případu, kde byla žena obviněna z obchodování sama se sebou. To je samozřejmě absurdní, tedy pokud tím nemysleli kolektivní nedostatek svobody volby v kapitalismu. A pokud ano, tak kámo, na to teď není čas. Na to teď není čas, kámo. A špatně napsané zákony můžou mít závažné důsledky.

Například FOSTA. Jde o federální zákon, kterým se měl sex. obchod s lidmi řešit tak, že zakázal reklamy, co prodávaly lidi do sexuálního otroctví. Což zní dobře, ne? Jaká stvůra by se proti tomu stavěla? Ale zakázaly se tím reklamy pro veškerý placený sex, i když nešlo o obchod s lidmi. Šlo o součást snahy zrušit weby, kde se prodával sex. Zrušilo to tak i seznamku na Backpage a Craigslistu.

A nelze popřít, že na těch webech byly nabízeny i strašné věci, ale zároveň sex. pracovníkům umožňovaly najít klienty a komunikovat s nimi, což bylo mnohem bezpečnější než to dělat na ulici. A pokud si říkáte, že je sice blbý, že o to sexuální pracovníci přišli, ale aspoň to policejním složkám pomohlo zakročit proti sexuálnímu obchodu s lidmi, věc se má ale tak, že úplně ne. Tři roky po přijetí zákona FOSTA prokurátor řekl, že byl použit jednou. A co se týče zrušení Backpage, tak to ještě ztížilo překupníky najít.

Ten web měl sídlo v USA a byl ochotný spolupracovat s policií, aby překupníky našli. Ale když byl Backpage zrušen, policie zjistila, že najít je je najednou mnohem těžší. Teď se snažíme přijít na to, kam všichni chodí. Objevily se nové webovky. Bedpage. To je skoro přesná replika Backpage. Pak tu je OneBackPage. V podstatě je tu teď spousta různých stránek, se kterými nemáme žádné dohody nebo vyhledávací nástroje, a rozptýlily se, takže už nemáme jedno místo, kde je hledat.

Je to taková hazardní hra. To není zrovna ideální. A nabízí se k tomu spousta otázek, ale chci se zeptat: Co je to za výzdobu? Protože tam není jenom vystavená značka „ulice U Pasáka“, což by samo o sobě bylo divné, ale je tam také zdobený pohár s nápisem „100% děvka“.

To je podivná terminologie na pracovišti, které zachraňuje oběti obchodu s lidmi. Tohle byste očekávali na rozlučce se svobodou, kde hosté nakonec brečí a blijí z pártybusu překračujícího rychlost. A samozřejmě že by policie měla jít po obchodu s lidmi kdekoliv, kde se děje. Ale bohužel policie původně zátahy na prostituci často přejmenovává na zátahy proti obchodu s lidmi. Před pár lety proběhl jeden velký zátah v několika masážních salónech na Floridě, kde byl Robert Kraft, majitel týmu Patriots, obviněn z nabízení prostituce.

A v počátečních výpovědích zásahové složky trvaly na tom, že pracovníci v salónu, kam Kraft chodil, byli podrobeni obchodu s lidmi. Prokurátor se dokonce na tiskovce poté rád chvástal o jejich humanitární misi. Chci poděkovat mužům a ženám z jupiterské policie za jejich profesionalitu a svědomitost při vyšetřování těchto případů. Stav vaší komunity se pozná podle toho, jak se chová ke svým nejslabším jedincům. A to se týká i obětí obchodování s lidmi.

Má vlastně pravdu. Stav komunity se pozná podle toho, jak se chová k těm nejslabším. Ale o měsíc později prokurátor přiznal, že se na žádný obchod s lidmi nepřišlo, a Kraftova obvinění byla později stažena. Ale přesto státní zastupitelství dále stíhalo ty ženy. Víte které, ty, které se prý snažili zachránit. Nakonec byly čtyři ženy ze salónu zatčeny a uvězněny, tři dostaly tisícidolarové pokuty a jedna zůstala ve vazbě na imigračním. A to už je samo o sobě špatné, ale pak se dozvíte, že pomoc, kterou jim nabídli, spočívala v tomto balíčku, kde byly náplasti, ústní voda, žiletky a brožura megacírkevního pastora Ricka Warrena s názvem Proč jsem tady?.

Což jim může pomoci jen tehdy, pokud se uvnitř píše: „Abyste mohli být obětním beránkem v dlouhotrvající moralistní válce, která nesouvisí s vámi, ale s tím, jak společnost vnímá sex, peníze a moc.“ A tohle ani zdaleka není výjimka. Poslechněte si Andrewa Lewise, bývalého koordinátora neworleanské skupiny proti obchodu s lidmi, jak říká louisianské sněmovně o jednom zátahu, který zažil.

Byla to standardní operace a bylo to velmi znepokojivé. Agenti si jako klienti se sex. pracovníky domluví schůzku. Když pracovník dorazí do hotelu, je zadržen a poslán do chladné místnosti, často jen stroze oblečený, a je vyslýchán. Agent, co ho spoutal, se ho pak zeptá, jestli je obětí obchodu s lidmi. Na odpovědi nezáleží, je zadržen a dostane záznam.

Nakonec se o zadržených dozvídám já jakožto o možných obětech obchodu s lidmi, i když neexistuje důkaz o násilí, podvodu či nátlaku. Abych se vyjádřil jasně, obchod s lidmi se děje a nejspíš víc, než jsme si vědomi, ale jelikož plýtváme většinu času a peněz na kriminalizaci konsenzuální sexuální práce dospělých, nejsme schopni pomoci těm, kteří jsou nuceni do práce ve stavebnictví, zemědělství a ano, v oblasti sexuální práce v Louisianě. Přesně tak, má naprostou pravdu.

Neměli bychom plýtvat cennými zdroji na zatýkání lidí, co to dělají dobrovolně. A určitě bychom je neměli vyslýchat v chladných místnostech, když na sobě skoro nic nemají. Ukazuje se, že policie lidi nezachraňuje, ale zmrazuje je a pak posílá za mříže. A když tohle vezmete v potaz, není divu, že si spousta pracovníků, kteří byli okradeni nebo napadeni klienty, myslí, že si policii nemůžou říct o pomoc. A v některých případech, když se na policii obrátili, říkají, že toho hořce litují. Před pár lety jsem nahlásila znásilnění klientem, se kterým jsem měla pracovat.

A nakonec jsem skončila v poutech. Strávila jsem dlouhou dobu ve vězení za to, že jsem se snažila nahlásit znásilnění. Poučíte se z toho. Už s policajty nic mít nechci. Radši znásilnění než jít na policii. Jo, šla nahlásit znásilnění a skončila ve vězení. Říkal bych tomu dystopie, ale tohle je prostě zasraná Amerika. Takže v každém ohledu děláme život těžší pro ty, co to chtějí dělat, i pro ty, co to dělat nechtějí.

Takže jak to napravit? Existuje několik možností. Začněme s tou nejrestriktivnější. Někteří prosazují tzv. skandinávský model. Což zní jako něco, s čím by se Leo rád vyspal, kdyby to nebyl model, ale modelka. Ale skandinávský model je něco, co se vám intuitivně může zdát logické. Kriminalizuje totiž kupování sexu, ne prodávání.

Takže bychom zatýkali klienty, ne pracovníky, tedy ty, o které se nejspíš bojíte. Tak to funguje v mnoha zemích včetně Švédska, Finska, Norska a Francie. Ale i když to zní dobře, má to háček, a to ten, že klienti nechtějí být zatýkáni o nic víc než pracovníci. Takže se s klienty pořád musí setkávat tajně. Nadále je tak těžké si je ověřit online a na ulici to může být ještě horší, jak vysvětluje tato švédská pracovnice.

Je to špatné zvláště pro ženy na ulici. Dříve se prostě opřely o okýnko, s klientem si promluvily o tom, co jsou ochotné prodat a dělat, ale na to už teď nemají čas, protože jsou klienti tak nervózní. Takže musí rychle nastoupit, odjet a až pak se domlouvají, ale to už jsou v autě. Přesně. Nemůžete během vteřiny zjistit, jestli je bezpečné do toho auta nastoupit. Kéž by na něm byla nálepka „Mé dítě dostalo vyznamenání a já jsem psychopat“ jako varování.

Spousta sexuálních pracovníků tedy tento model rádo nemá. Další možností je legalizace. To znamená, že je to v rámci určitých regulací legální pro pracovníky i klienty. To je model, který funguje v Amsterdamu a částech Nevady. Sexuální pracovníci tam můžou pracovat jako poskytovatelé služeb a musí to dělat v regulovaném bordelu. Většinou si vydělají 40–50 % z toho, co dostanou od zákazníků, a zbytek dostává bordel.

A pokud si říkáte, proč bordely dostávají tolik, je to prostě proto, že můžou. Nevada jim v podstatě dává monopol. To je jen jeden z důvodů, proč sexuální pracovníci příliš nemusí ani tento model těžce regulované legalizace. Místo toho spousta z nich volá po tzv. dekriminalizaci. Což stručně řečeno ruší trestní sankce za prodej či koupi konsenzuálního sexu.

Tento model nyní funguje na Novém Zélandu, kde dělají mnoho chytrých rozhodnutí. Tedy až na výběr národního ptáka. Co je ten kivi zač? Je to pokažená kachna. Kivi je to, když prvňákovi řeknete, ať nakreslí ptáka, a pak zapomene. Chci tím ale říct, že na Novém Zélandu může kdokoliv legálně pracovat pro sebe nebo v bordelu a vlastníci bordelu musí mít zvláštní osvědčení a ověřovat, že jejich zaměstnanci jsou starší 18 let a praktikují bezpečný sex.

Ale zásadní je to, že v tomto systému pracovníci mají základní práva. Mají právo na podporu v nezaměstnanosti, zdravotní péči a ochranu na pracovišti. Sex. pracovníkům se tam povedlo vyhrát žaloby o sex. obtěžování v bordelu a můžou tam chodit na policii. Loni byl jeden muž odsouzen za znásilnění v případě „stealthingu“, když si sundal kondom bez souhlasu pracovnice.

Je to lidskoprávní přístup a zdá se, že funguje. A novozélandská sexuální pracovnice to připisuje tomu, že lidé, co zákon psali, udělali jednu klíčovou věc. Jsme jediná země, kde se to podařilo, a to proto, že to konzultovali se sex. pracovníky. V jiných zemích s nimi nemluví, jen plánují a vytváří zákony, aniž by to s nimi probrali nebo se zajímali o to, co mají na srdci. Přesně tak.

A je smutné, že je to tak překvapivé. Protože se zdá, že většina zemí zachází se sex. pracovníky jako my s kočkami o Halloweenu. Tedy že je svíráme do špatné situace, aniž bychom se jich ptali na názor, souhlas nebo brali jejich emoce v potaz, i když očividně nejsou zrovna nadšení. A neříkám, že novozélandský model je dokonalý. Přiznává to i ona sama. A ještě musíme prodiskutovat detaily tohoto dekriminalizačního návrhu.

Ale pokud se aspoň shodneme na tom, a já doufám, že jo, že bezpečnější sexuální práce pro sexuální pracovníky je naší prioritou, měli bychom se touto cestou vydat. A popravdě už tam pomalu směřujeme. New York nedávno odvolal zákon o postávání, Kalifornie se chystá na to samé a prokurátoři po celé zemi oznámili, že některé případy prostituce nebudou stíhat a odvolají tisíce nedořešených případů, což je super.

A pokud se s tím pořád někteří nemůžou vyrovnat, protože máte obavy, že někteří lidé se do sex. práce nutí kvůli své finanční situaci, naprosto s vámi souhlasím, je to obrovský problém, ale jde o to, že naše současné zákony to neřeší. Pokud bychom to chtěli řešit, je to na mnohem delší diskuzi, protože aby si lidé mohli svobodně vybrat povolání, musí být bydlení a zdravotnictví dostupné a lidi na okraji nesmíme zatěžovat záznamy v rejstříku, které vedou k cyklu nezaměstnanosti, bezdomovectví a marnosti.

Ale dokud si nepromluvíme o tomhle, a nevypadá to jako něco, o čem by si teď chtěl promluvit dostatek lidí, potřebujeme se zbavit praktik, které obtěžují, ohrožují a občas zmrazují sexuální pracovníky, a místo toho se jich začít ptát na to, co chtějí. Protože pokud to neuděláme, budeme vypadat jako banda zkurvenejch klaunů. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Poučení z tohoto videa: pokud v USA chcete holku, tak ne na sex, ale na natáčení porna. ;)

00

Odpovědět

"odsouzen za znasilneni, protoze v prubehu sexu sundal kondom" :DDD drsne

jinak jsem pro, prachy do statni kasy po zdaneni, stat se stane takovym pasakem ;-)

11

Odpovědět

Ako dlhoročný zákazník tohto krásneho remesla som za plnú legalizáciu na Slovensku a Česku. Kde mám podpísať petíciu?

10

Odpovědět

Nezapomeň účtenku, ať to máš v nákladech na manželku.

30

Odpovědět

Na urologii

00