Myslím, že v této otázce je zásadní nepochopení celého problému. Nemůžeme nadále pokračovat s politikou u nás, v naší zemi, v našem regionu, na našem kontinentu, se základem v jakékoli podpoře, kterou nám může dát západní svět, Francie nebo Evropská unie. Nebude to fungovat. Nefungovalo to dříve a nebude to fungovat v budoucnu. Naší odpovědností je vydat se takovou cestou, která bude o tom, jak můžeme rozvíjet náš národ samostatně.

Pro zemi jako Ghana není správné, aby po 60 letech nezávislosti stále měla své rozpočty zdravotnictví a vzdělávání financované na základě štědrosti a charity evropských daňových poplatníků. Nyní bychom měli být schopni financovat naše základní potřeby samostatně. Dívejme se na příštích 60 let jako na období přechodu.

Období, během kterého se můžeme postavit na vlastní nohy. Naše perspektiva nemusí být o tom, co se francouzský daňový poplatník rozhodne udělat se svými přebytky. Jsou vítány, oceňujeme to. Ceníme si všech opatření francouzských poplatníků skrze jejich vládu vůči nám. Darovanému koni nebudeme hledět na zuby. Ale tento kontinent se vším, co se zde stalo, je stále úložištěm nejméně 30 procent světových zásob důležitých minerálů.

Je to kontinent rozlehlých, úrodných orných půd. Má nejmladší populaci ze všech kontinentů na světě, takže má energii a dynamiku. To jsme viděli. Tihle mladí muži, kteří ukazují takovou odolnost a vynalézavost při překonávání Sahary.

Hledají způsoby, jak na vratkých loďkách překonat Středozemní moře. Tato energie. Chceme, aby tato energie pracovala uvnitř našich zemí. A tato energie bude pracovat v našich zemích, když začneme vytvářet systémy, které řeknou mladým lidem v naší zemi, že je zde naděje, je zde příležitost. Jsou přímo zde, s námi. Migrace a přesun lidí jsou prezentovány tak, jako by šlo o jakýsi nový fenomén.

Nic nového na tom není. Přesuny lidí jsou staré jako samo lidstvo. A vždy je spojovala ta samá věc. Selhání místa vašeho života v poskytování příležitostí, kvůli tomu se přesunete jinam. Ti z vás, kteří znají evropskou historii 19. století, vědí, že největší migrační vlna v Evropě během druhé poloviny 19.

století vzešla z Irska a Itálie. Vlna za vlnou, celé generace Italů a Irů opouštěly svou zemi, aby se dostaly do amerického ráje. Převážně proto, že Irsko nefungovalo a Itálie také nefungovala. Dnes o tom neslyšíme. Mladí Italové jsou v Itálii. Mladí Irové jsou v Irsku. Chceme, aby mladí Afričané zůstávali v Africe.

A znamená to, že se musíme vymanit z tohoto závislého způsobu uvažování. Našeho způsobu uvažování: Co může udělat Francie pro nás? Francie bude dělat cokoli pro své vlastní dobro. A když se jejich zájmy budou krýt s našimi, tím lépe. Tant mieux. Ale hlavní zodpovědností našich vůdců a občanů je to, co musíme udělat, aby rostly naše vlastní země. Jak pracují instituce, které nám umožní dobře vládnout? Vládnout zodpovědně.

Zajistit, aby peníze, kterými disponují naši vůdci, byly použity pro dobro státu, ne těchto vůdců. Mít systémy, které umožňují odpovědnost. Které umožňují diverzitu. Které dovolují lidem vyjádřit se. A přispívat do veřejného soukolí, k veřejnému zájmu. Měli bychom se zaměřit na to, co musíme udělat právě teď, v 21. století, abychom dostali Afriku z pozice, kdy s nataženou rukou žebrá o pomoc, o charitu, o příděly.

Africký kontinent? Podívejte se na jeho zdroje, peníze by měly proudit jinam. Na tomto kontinentu máme obří jmění. I v naší zemi, Ghaně. A potřebujeme uvažovat způsobem, který říká: Dokážeme to! Dokázali to ostatní, my to zvládneme také. Když získáme tento způsob uvažování, bude to pro nás osvobozující prvek.

Mluvíme o tom, jak to zvládli Korejci, Malajsijci a Singapuřané, kteří získali nezávislost ve stejné době jako my. Mluvíme o tom, že v době získání nezávislosti měla Ghana vyšší příjem na obyvatele než Korea. Dnes patří Korea k předním světovým zemím. Stejně tak Malajsie a Singapur. Co se stalo?

Proč ony zvládly tento přerod a po 60 letech nezávislosti jsme my tam, kde jsme? Toto jsou otázky, které by měly znepokojovat nás všechny, v Africe i v Ghaně. A toto říkám s nejvyšším respektem vůči francouzskému prezidentovi, myslím si, že francouzská součinnost je úžasná. Jak víte, k Francii chovám silné přátelství, jsem frankofil. S tímto nemám žádný problém. Ale mluvím zde o tom, co pohání nás samotné.

Co musíme udělat pro to, aby se naše země dala do práce. Abychom mohli vytvořit podmínky, které umožní mladým lidem zanechat této riskantní snahy o přesun do Evropy. Nejdou tam, protože by chtěli. Jdou tam, protože nevěří, že u nás mají ještě nějaké příležitosti. Na to bychom se měli soustředit. A věřím, že když změníme tento způsob uvažování, způsob závislého uvažování, způsob uvažování, který je podmíněný pomocí a charitou, pak v příštích dekádách uvidíme rozkvět, který uskuteční lidé v Africe.

Nová osobnost Afriky, o které se mluvilo v dobách nezávislosti, se v naší době stane skutečnou. Takto to vidím. Doufám, že jsem nerozzlobil tazatele ani některé své přátele. Ale toto je mé silné a zásadní přesvědčení. A je to důvod, proč jsem do svého prezidentství přijal slogan pro mé období v nejvyšším úřadu Ghany.

Chceme vytvořit Ghanu bez pomoci. Ghanu, která je nezávislá a soběstačná. Která dokáže stát na vlastních nohou a budovat svůj vlastní život. Dokážeme to, když získáme správný způsob uvažování. Toto je můj příspěvek, pane prezidente. Překlad: L1ght www.videacesky.cz