První video z kanálu Polyphonic bohužel zmizelo z jejich YouTube kanálu, takže tady je druhý pokus. Ve videu zjistíte, jaké okolnosti doprovázely vznik alba Wish You Were Here od legendární kapely Pink Floyd a co je jeho hlavním tématem.
Nedávno vyšla nová deska legendárních Pink Floyd - The Endless River, u které se znovu sešli David Gilmour a Nick Mason (Roger Waters se projektu neúčastnil, Richard Wright je uveden jako spoluautor posmrtně). Nahráli spolu z části nový materiál, z části materiál, který napsali ještě před (neoficiálním) rozpadem kapely v roce 1994. Louder Than Words je jediná skladba celého alba s textem, ostatní jsou čistě instrumentální a jedna obsahuje úryvek řeči Stephena Hawkinga. Text napsala Gilmourova žena, Polly Samson, a tak možná nepopisuje jenom nepokojné vztahy uvnitř této legendární kapely, ale také slasti a strasti manželského soužití. The Endless River má být už opravdu poslední tečka za Pink Floyd. I když se v roce 1994 oficiálně nerozpadli a při výjimečných příležitostech spolu ještě hráli, více než toto studiové album od nich čekat nemůžeme. Nakonec bych chtěla jen říct, že zrovna tento překlad nemůže být objektivní. Přeložila jsem ho dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale ráda si přečtu vaše připomínky a názory, jak jste si text případně vyložili vy. :)
Vítejte u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století. Dnešní díl sice neslaví žádné jubileum, ale přesto bude takový speciální. Mnoho lidí si v komentářích žádalo něco od skupiny Pink Floyd a právě jim jsme toto přání vyplnili, a to hned dvakrát! Dlouho jsme se nemohli shodnout na výběru jedné písně, takže bude tento díl takový první speciál – dvojnásobná dávka skupiny Pink Floyd v podobě skladeb High Hopes a Wish You Were Here. A speciální díl to nebude jen v tom, že písně budou dvě, ale také se ponoříme hlouběji do historie této veleslavné kapely. Pink Floyd byla anglická hudební skupina založená v roce 1964, která se dostala do povědomí díky svému psychedelickému rocku. Kapela začínala v sestavě: Syd Barrett (kytara, zpěv), Roger Waters (basa, vokály), Rick Wright (klávesy), Nick Mason (bicí). Postupem času se kapela žánrově posunula k progresivnímu rocku a vlastně se tak stala jeho průkopníkem. Pink Floyd jsou známí díky svým filozofickým textům, klasickým rockovým melodiím, zvukovým experimentům, inovativním obalům alb a propracovanými vystoupeními. Je to jedna z nejúspěšnějších a nejvlivnějších skupin všech dob, prodala více než 200 milionů alb po celém světě, z toho přibližně 74,5 milionů jen v USA. Pod vedením Syda Barretta dosáhli Pink Floyd ve druhé polovině 60. let 20. století úspěchu jako jedna z nejpopulárnějších kapel hrající psychedelický rock. Barrettovovo nevypočitatelné chování, způsobené především drogou zvanou LSD, ale donutilo ostatní spoluhráče k tomu, aby jej doplňovali a později i úplně nahradili kytaristou a zpěvákem Davidem Gilmourem. Barretovo chování vypadalo asi takto: často při koncertech zíral do jednoho místa, zatímco skupina hrála. Někdy při vystoupeních hrál jen na jednu strunu na kytaře anebo kytaru začal rozlaďovat. Po Barretově odchodu se lídrem skupiny a hlavním skladatelem postupně stal zpěvák a baskytarista Roger Waters. Tato proměna vedla k vytvoření několika novátorských alb, která získala kapele celosvětový věhlas. Jedná se o alba The Dark Side of the Moon (1973), Wish You Were Here (1975), Animals (1977) a rockovou operu The Wall (1979). Jelikož projekt The Wall skupinu opravdu hodně proslavil, napíšu o něm pár informací. The Wall je rocková opera – koncepční album s příběhem. Hlavním tématem alba je izolace člověka od lidí kolem. Koncepce alba byla silně inspirována incidentem na montrealském koncertě Pink Floyd 6. července 1977, kdy baskytarista skupiny Roger Waters plivl do tváře jednoho rozvášněného a nesnesitelně křičícího fanouška pod pódiem. To Waterse inspirovalo k myšlence jakési pomyslné zdi ("the wall") mezi obecenstvem a hudební skupinou, které se navzájem odcizují. Do tohoto konceptu zasadil Waters příběh rockového hudebníka jménem Pink, jehož život sleduje album The Wall. Pink je postava značně ovlivněná vlastním Watersovým životem. Ten byl totiž silně ovlivněn úmrtím svého otce ve druhé světové válce krátce po svém narození. Na albu se ale objevuje i ponižování od učitelů, příliš ochranářská matka či rozchod s manželkou, která jej podváděla. Kvůli těmto skutečnostem, jež se objevují v jednotlivých skladbách alba, postupně Pink kolem sebe vytváří onu zeď, která jej izoluje od zbytku společnosti. Tento příběh byl později zfilmován a kritici o něm píší, že je "nejdelším a nejdepresivnějším rockovým klipem historie." S projektem The Wall Live vystupuje Roger Waters i nadále a tento pátek a sobotu (15. a 16. 4.) navštíví i Prahu! Ale fanoušky, co se o této události dozvěděli až teď, musím zklamat, oba dva termíny koncertu jsou již beznadějně vyprodané! V roce 1985 ohlásil Waters rozpad skupiny, ale zbývající členové vedeni Gilmourem v koncertování a nahrávání desek pokračovali. Pink Floyd poté vydali další dvě studiové desky a dosáhli obrovského komerčního úspěchu. Aktivní činnost ukončili v roce 1995, ačkoliv nikdy oficiálně neohlásili rozpad kapely. 2. července 2005 si poprvé po 24 letech zahrál s kapelou i Roger Waters. Stalo se tak v Londýně na charitativním koncertu Live 8, kde hráli před nejpočetnějším publikem v historii svých vystoupení. Z tohoto vystoupení pochází asi nejdojemnější scéna celého Live 8, kdy po poslední písni Gilmour řekl: "Děkujeme, dobrou noc," a začal odcházet z pódia. Waters jej však zavolal zpět a všichni čtyři se společně objali. Syd Barrett zemřel v roce 2006 a fanoušci doufali, že se skupina dá znovu dohromady na jeho počest. Dne 10. května 2007 se v londýnském Barbican Arts Centre uskutečnil koncert k uctění Barrettovy památky. Samostatně na něm vystoupil Roger Waters a po něm i zbytek kapely ve složení David Gilmour, Nick Mason a Rick Wright. Ke společnému vystoupení tak i přes očekávání fanoušků nedošlo. 15. září 2008 zemřel na rakovinu klávesista Rick Wright, čímž definitivně zanikla naděje na další vystoupení Pink Floyd v jejich nejslavnějším složení (Gilmour – Waters – Wright – Mason). Roku 1996 byla skupina uvedena do Rockové síně slávy. I když v nejslavnějším složení nám Pink Floyd již nikdy nezahrají, zanechali nám tu spousty kvalitních písní, při nichž na ně můžeme se slzou v oku vzpomínat… High Hopes vyšla roku 1994 na albu The Division Bell. Její hudbu složil David Gilmour a slova napsala jeho manželka Polly Samson. Text písně, psaný z autobiografického úhlu Gilmoura, pojednává o věcech, které v životě můžeme získat a ztratit. Gilmour připustil, že tato skladba (první, kterou pro album Division Bell napsal) je více osobní než jakákoliv jiná, kterou kdy napsal. Skladba má velmi zajímavý text a hudba se svým pojetím španělské kytary a bicích navrací ke stylu z poloviny osmdesátých let. Videoklip písně byl používán jako film k turné Division Bell a Pulse a většina záběrů pochází z Fenlandu v Cambridgeshire. Obsahuje také mnoho odkazů na Cambridge, kde Syd Barrett, Roger Waters a David Gilmour vyrůstali, to je zřejmé z univerzitních šátků, kol a lodí na řece. Hodně scén je také zaměřeno na univerzitu St. John's, zahrnující "most vzdechů". Ve videoklipu také uvidíme obrovskou bustu Syda Barretta. VIDEA JSOU MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÁ Wish You Were Here je titulní skladba ze stejnojmenného alba, které vyšlo roku 1975. Text skladby popisuje pocity Rogera Waterse o odcizení od ostatních lidí. Jako většina skladeb z alba se i tato vztahuje na bývalého člena Pink Floyd - Syda Barreta - a jeho úpadek. Na hlavní riff prý přišel David Gilmour doma, když hrál na akustickou kytaru; riff pak přehrával na Abbey Road Studios, kde s Rogerem Watersem skladbu dokončili, včetně jeho textu. Známá je historka o tom, jak do studia během nahrávaní Wish You Were Here vešel obtloustlý muž s vyholenou hlavou i obočím. Skupina ho chvíli nemohla poznat, až poté si uvědomila, že je to Syd Barrett, kterého neviděli několik let. Barrett je později tentýž den bez rozloučení definitivně opustil. Doufáme, že vás tento speciál potěšil, a za týden se na vás opět těší Vít "bakeLit" Jakeš a Adam "Kari" Karas.
