V roce 2016 získal Bob Dylan jako první hudební textař Nobelovu cenu za literaturu. V tomto videu rozebírá Nerdwriter text k písni All Along the Watchtower (album John Wesley Harding, 1967), hledá jeho skryté významy a ukazuje, jak společně s hudbou vytváří působivou atmosféru této folkové balady.
Bob Dylan je proslulý americký písničkář a od tohoto měsíce také držitel Nobelovy ceny za literaturu. U příležitosti tohoto významného ocenění, které vyvolalo i nějakou tu kontroverzi, vám přinášíme jeho rozhovor ze série Blank on Blank, který s ním 11. března 1962 vedla folková zpěvačka a moderátorka Cynthia Gooding.
V hudební historii se objevilo několik tzv. superskupin, tedy kapel, v nichž se naráz sešlo několik výrazných osobností, které už v hudební branži něco dokázaly. Jednou z nich byli také Traveling Wilburys, kde se v jednom studiu sešli Bob Dylan, George Harrison, Tom Petty, Roy Orbison a Jeff Lynne. Handle with Care pochází z alba Traveling Wilburys vol. 1 z roku 1988. Píseň se stala jejich nejúspěšnějším singlem a průvodcem Allmusic byla označena za jednu z nejvíce zapamatování hodných písní 80. let. Členové Traveling Wilburys se sešli v podstatě náhodou, když měli nahrát B-stranu Harrisonova singlu This Is Love. Spolupráce na písni Handle with Care je ovšem tolik bavila, že se rozhodli vydat společně desku. Po zmiňované Traveling Wilburys vol. 1 vyšla v roce 1990 ještě Traveling Wilburys vol. 3 s úmyslně chybným očíslováním. Poté, co v prosinci roku 1988 zemřel Roy Orbison, kapela nějakou dobu hledala náhradu, avšak třetího alba už se fanoušci nedočkali. Protože vypisovat úspěchy jednotlivých členů skupiny by stačilo na knihu, tak jen krátce: George Harrison byl členem zřejmě nejslavnější kapely všech dob, The Beatles. Po jejich rozpadu měl jako zpěvák, kytarista a skladatel bohatou kariéru až do své smrti v roce 2001. Jeff Lynne, zpěvák, multi-instrumentalista a producent, zakládal úspěšnou britskou rockovou skupinu Electric Light Orchestra (ELO). Produkoval nespočet alb a se svou kapelou se podílel například na soundtracku k filmu Xanadu. Roy Orbison byl kytarista, skladatel a zpěvák s nezaměnitelným hlasem s obrovským rozsahem. Jeho fanouškem byl i Elvis Presley, který jej považoval za nejlepšího zpěváka na světě. Jeho skladba Pretty Woman sesadila z prvního místa britského žebříčku i Beatles. Tom Petty je frontmanem kapely Tom Petty and the Heartbreakers. Kromě více než 60 milionů prodaných alb a několika úspěšných hitů (Learning to Fly zná z rádia asi každý) se může chlubit také jedním z nejlepších hudebních videí všech dob k písni Mary Jane’s Last Dance. Boba Dylana, amerického písničkáře, zřejmě není třeba představovat. Tento folk-rockový velikán je držitelem mnoha cen včetně Grammy, Zlatého Glóbu a také Oscara.
Vítejte u dalšího prázdninového dílu Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsme konečně vyslyšeli prosby v mnoha komentářích od vás a přeložili song od jednoho chlapíka, kterým se inspirovala nejedna světoznámá kapela. Řeč je pochopitelně o americkém, původně folkovém skladateli a zpěvákovi Bobu Dylanovi. Od něj jsme vybrali song, který pravděpodobně většina z vás zná jako cover verzi od skupiny Guns N´ Roses. O Knockin' on Heaven's Door a Bobovi vám více poví Kari. Knockin' on Heaven's Door je píseň Boba Dylana poprvé uvedená na soundtracku k filmu Pat Garret & Billy the Kid v roce 1973. Knockin' on Heaven's Door patří k nejhranějším písním populární hudby a mnoho umělců natočilo její cover verzi, například Guns N' Roses (jejich verze se dostala na druhé místo britského singlového žebříčku a je ze všech cover verzí nejhranější), Bob Marley, U2 či Bon Jovi. V roce 1997 vznikl v koprodukci Německa, Nizozemí a Belgie stejnojmenný film, který se písní inspiroval. Českou verzi této písně nazpívala skupina Děda Mládek Illegal Band a zpěvák Petr Kalandra. Píseň popisuje pocity a dojmy umírajícího náměstka, který již nemůže pokračovat ve své roli strážce zákona. Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, se narodil 24. května 1941 v Duluthu, státě Minnesota a je americkým skladatelem a zpěvákem. Dylan inspiroval svojí unikátní hudbou, v níž je sám interpretem, autorem, kytaristou i hráčem na elektronickou foukací harmoniku, naprosto ojedinělým jevem. Zavedl do popové, folkové a rockové hudby zvláštní frázovitý styl „zpěvu nezpěvu“, který nadchl mnoho dalších interpretů a tvůrců. Jedině díky němu se v rockové oblasti fenomenální kytarista Jimi Hendrix rozhodl také zpívat, inspiroval Micka Jaggera v brilatní rockové frázovitosti písní, podobně Madonnu a Michaela Jacksona. Ukázalo se, že Dylanovo tiché ševelení nebo broukání má pro rockovou hudbu nebývalý a cenný skrytý náboj, skutečné hudební a poetické charisma. Bob stále koncertuje, v červnu minulého roku navštívil i pražskou O2 arenu.
