Dámy a pánové... Přivítejte tvůrce seriálů Kancl a Komparz. Scenáristu, režiséra, herce, producenta, filantropa. Držitele 3 Zlatých glóbů, 2 cen Emmy a 7 cen BAFTA. Přijel až z Anglie... pan Ricky Gervais! Nazdar. Zdravím. Díky.

Zdravím Chicago! Jak se máte? Páni. Moc vám děkuju. Děkuju mnohokrát. Díky. Děkuju. Děkuju. To bylo úžasné přivítání. Něco bych vám měl rovnou vysvětlit. Normálně když vyjdu na jeviště, tak je to úžasný. Dělám kotrmelce a salta...

Je to kurevsky epický. Jenže jsem si poranil záda. Nekecám. Natáhl jsem si sval při hraní golfu. Vím, co si říkáte... To mám za to, že hraju pitomej golf. Ale vážně, jsem v bolestech. I teď jsem nadopovanej prášky proti bolesti. Opravdu. Když najednou začnu mluvit jako Paula Abdul, budete vědět proč.

"Nejsem opilá." U doktora... Nevymýšlím si to. Když mi doktor předepsal prášky proti bolesti, řekl: "S těmihle nesmíte pít alkohol." A já: "Tak to je nechci." A on: "Cože?" Povídám: "Dejte mi nějaký, s kterýma můžu pít alkohol." A on: "Alkohol nesmíte pít s žádnými takovými léky."

"Seš snad moje matka, kurva?" Takže už pár dnů chodím jako Sloní muž, akorát bez toho obřího péra samozřejmě. Předpokládám, že měl velkýho klacka i velkou hlavu. To by nebylo špatný, ne? Aspoň by se to trochu vyrovnalo, protože by se pak mohl kouknout do zrcadla a říct si: "Ale ne.

Koukněte na tu kebuli. Počkejte chvíli. Copak máme tady dole? Hurá!" Mává tím kolem... "Oslavíme to. Zvu vás na taštičku." To jsou moje problémy. Ale vystoupení jsem nezrušil. Hrozný, když zruší vystoupení, co? Dorazíte a vidíte: "Koncert zrušen kvůli škrábání v krku."

Ach jo. Nebo: "Nemohl jsem vystoupit, měl jsem depresi." Chudáček umělec. Dokážete si představit, že by to udělal dělník? Přišel by do práce a řekl: "Trochu mě svědí v krku a jsem unavený." Neser a házej cihly, chlape. Nikdy nerušit. Před pár měsíci jsem měl vystoupení v Dublinu. Jak jistě víte, Dublin je v Irsku, což je kousek od pobřeží Británie.

Není to její součástí, ale je to hned vedle. Taková naše Kuba v podstatě. Takže... Dublin, O2 Arena, 10 000 sedadel vyprodaných dávno před začátkem, letenky koupené, těšil jsem se na to. A pár dnů před tím začali rušit letecké spoje, protože nad Británií byl sopečný oblak.

A letadla, která by do něj vletěla, by spadla. Prostě bylo zakázáno létat. Na Islandu vybuchne sopka a my... Jakej má Island vlastně účel? Víte, jak to myslím? Zalejte všechny ty sopky betonem.

Nebo polejte celej stát asfaltem a udělejte z toho parkoviště pro opravdovou Evropu, protože teď jen zabírá místo. Tak jsem si říkal, že se tam musím nějak dostat. Nemůžu to představení zrušit. A řada Američanů přiletěla do Británie a nemohli odletět, protože jim zrušili lety. "To nemůžu."

Tak jsem si objednal helikoptéru do Dublinu a zpátky. Stálo mě to 12 000 liber. Jen proto, že jsem nechtěl nikoho zklamat. Nebo jet trajektem. To by... Trajekty byly normálně v provozu. Ale to bych se dostal do kontaktu s běžným lidem, a to já...

Tohle je minimální snesitelná vzdálenost. Takže... Nevím, jestli vás nějak ovlivnil ten sopečný oblak, ale mí přátelé uvízli všude možně. Propásli svatby, pohřby, museli v hotelu zůstat déle než plánovali, což stojí peníze. A aerolinky jim nechtěli vrátit peníze a řekli: "Nemůžeme vám zaplatit, protože pojišťovny nám nezaplatí, jelikož tvrdí, že se jednalo o vůli boží."

A co není vůle boží? Pokud věříte v Boha, tak to je jeho podstata, ne? Že dělá všechno. Není to tak? Všechno je vůle boží. Je všemocný a je na všech místech najednou. Vynalezl všechno...

Před ním nic nebylo. Vymyslel čas, všechno. Má prsty ve všem. Nic mu neunikne a není zapomnětlivý. Při výbuchu sopky si neříká: "Kurva, zapomněl jsem vypnout sporák!" A jak ty pojišťovny dokážou rozhodnout, co je vůle boží? Jak to poznají? Mají snad na Boha kontakt? To mu jako zavolají? Crrr crrr.

"Haló?" "Mohl bych mluvit s Bohem, prosím?" "U telefonu." "Aha, nečekal jsem, že budeš zvedat vlastní telefony." "Co chceš?" "Ten sopečný oblak, to je tvoje práce?" "Jo jo. To byla moje vůle, jasné?"

"Takže jim nemáme nic platit?" "Nedávej jim ani vindru, kámo." "Výborně, výborně. Když už tě mám na drátě, nechal jsi na auto Stevea Baxtera spadnout strom?" "Existuje spousta Steveů Baxterů." "Steve Baxter, 2 Acacia Road, Hounslow. Stalo se to letos, 3. června, ve 14:15." "14:15, 3.

června... Ne, to jsem nebyl já. Ten den jsem v Africe dával miminům AIDS." Má prsty ve všem. Já ta pravidla nevymyslel. Jsem rád, že jsem vystoupení nezrušil, protože je fantastické tu být a vidět vaše usměvavé tváře. Jste šťastní, že jste sehnali lístek na vystoupení takové legendy. Nebo snad... Ale jděte.

Já vím. Já vím. Jste šťastlivci. Dělám si srandu. Potěšení je na mé straně. Děkuju, že jste dorazili a utratili těžce vydělané peníze. Vím, že je teď ta krize. Někdo mi o ní řekl. Já osobně... Pořád probíhá? Mě opravdu vůbec nezasáhla, abych byl upřímný. Božínku.

Teď se tomu můžeme zasmát. Ale jděte. Moc té krizi nerozumím. Teprve loni jsme zjistil, že můžete přijít do banky a říct: "Potřebuju si vybrat svoje peníze." A oni můžou říct: "Nemůžete." "Cože?" "Nemáme je." "Mám naspořeno 50 000 liber."

"Nemáte, nemáte." "Kde jsou?" "Ztratili jsme je." "Koukali jste se do trezoru?" "Je prázdnej." "No to je teda hezký. Tos je mohl mít uložený v šuplíku, ty skrčku." Doufám, že si vystoupení užijete. Ale to já vlastně poznám. Když řeknu něco vtipného, zasmějete se a já si řeknu: "To použiju i v dalších vystoupeních."

Když řeknu něco, co není vtipné, nezasmějete se a já ten vtip přestanu používat. Takže některé dnešní kousky budou exkluzivní. Bohužel to budou ty špatný kousky. Tak jo, začneme. Popojedeme. Nikdo tu nechce být celý den. Všeho moc škodí.

I toho dobrého, že? Třeba heroinu. Moc heroinu znamená smrt v podstatě. Tak poznáte, že jste to přehnali... "Kurva, jsem mrtvej. Jsem v prdeli." O tom heroin je. Všechno aspoň jednou zkuste, děti. Ale pamatujte... Ne ne. Řeknete si: "Zkusím heroin. Dejte mi heroin.

Dejte mi jeden heroin." "Jaképak to je? Je to kurevsky skvělý. Chci víc. Nestačí mi..." Je to jak Pringles. Jakmile je otevřeš, nejde přestat. Myslím, že to tak funguje. Nejsem expert. Věřte tomu nebo ne, ale nikdy jsem nebyl závislý na heroinu. Za to mi nikdo nezatleská? Vidíte? Ti, co nebyli závislí, si nezaslouží potlesk. Ale kdybych řekl: "Býval jsem závislý...

Okrádal jsem lidi a sral si do kalhot..." No právě. Jo! "On si už nějakou dobu nepíchnul. Nedělá věci, které jsme my nikdy dělat nezačali." Proč tleskáte někomu, kdo se začal chovat jako normální člen společnosti? Já třeba zhubnul. Shodil jsem asi 9 kilo.

No právě! Ne, ne. Vy mi vlastně tleskáte za to, že jsem začal jíst jen tolik, kolik potřebuju. To jsem měl dělat vždycky. Ztloustnul jsem, protože jsem byl hamižnej lenoch. Jiné vysvětlení není... Lidi mi říkají: "Dobrá práce. Vypadáš skvěle." Ale předtím mi neříkali, že jsem vypadal hrozně. Tím říkají, že jsem vypadal hrozně, ale tehdy mi to nikdo neřekl.

Potřeboval jsem, aby číšník řekl: "Nasrat. Už jsi měl dost!" V minulosti jsem byl kritizován za to, že se navážím do tlustých lidí. Nikdy jsem se do nich nenavážel. Jenom jsem poukázal na fakt, že ztloustnete jen v případě, že přijmete více kalorií než kolik spálíte.

Je to prosté. Neodsuzuji je v žádném jiném ohledu. Ale tak to dopadá... Ztlousnete, když přijmete víc kalorií než kolik spálíte. To je nepopiratelné. Lidé si myslí, že se do nich navážím. Není to pravda, protože je neodsuzuju. Při pohledu na tlouštíka si na něj nevytvářím názor kromě toho, jak ztloustnul.

A to je další věc... Ne, počkejte. Nejen, že to způsobuje tloustnutí... Lidi vědí, že kvůli tomu tloustnou. Nikdo neztloustnul ze dne na den. Nikdo si uprostřed jídla neřekl: "Co to kurva je?" Není to překvapení. Je to postupný proces. Máte spoustu času z toho projektu kdykoli vycouvat. Taky se nikdo nevloupává k hubeňourům domů a neplní jim salát milionem kalorií.

K tomu nedochází, jasný? Vědí, do čeho jdou... Když přijdete k týpkovi, co je obklopen koláči a dorty, a zeptáte se: "Víš, z čeho tloustneš?" on neřekne: "Z běhání?" On ví, z čeho to má... Ale neodsuzuju je. Jen vím, z čeho ztloustli. Když vidím tlusťocha, neřeknu si: "Aha, je tlustej, takže je určitě i veselej."

Spousta z nich je nešťastných, ne? Když vidím tlustou holku, neřeknu si: "Byla by hezká, kdyby zhubla." To je málokdy pravda. Nenaleťte na to. Řada z nich začala jíst, protože neměly co ztratit... Ne. Neváže se k tomu stigma, protože...

Lidi ani nechtějí používat slovo "tlustý", protože si myslí, že je hanlivé. Je to úplné tabu, a tak používají eufemismy. Říkají: "Znáš Brendu? Tu tlu... tu velkou holku?" "Myslíš vysokou?" "Ne, vysokou ne." "Jak vypadá?" "Brenda... ona je... Je zpocená i v zimě." Prostě řekněte, že je tlustá.

Na tom není nic špatného. Je to na vás, když chcete být tlustí. Ale oni nechtějí, a tak říkají: "Brenda... Ta, co se unaví, i při vstávání ze židle." I když si za to můžou sami... a můžou si za to sami... je mi těch lidí líto. Opravdu. Obzvlášť tlustých žen, protože nadváha je feministický problém.

My muži ztloustneme a řeknem: "No co, poctivě jsem na tom pracoval." Rozumíte? Nečelíme takovém nátlaku ze strany společnosti, zatímco ženy jsou obklopeny obrazy toho, jak mají vypadat... vyhublé modelky, všemožné diety. "Vypadejte takhle a udržte si muže." A tlusté holky se tak snaží, viďte? Vždycky mají krásně upravené vlasy.

Mají krásný účes, na kterém si dávají záležet. A mají pěkné umělé nehty, že ano? Snaží se. Ale zaběhat si nejdou. A mají rády vysoké podpatky, že? Myslí si, že pak jejich nohy vypadají... Nevypadají. Akorát je teďka slyšíte přicházet. Nechci, aby se na mých představeních tlouštíci cítili nepohodlně. Takže příště si kupte dvě místa.

Dělám si srandu. Nemyslím to vážně. Ale jděte. Nenavážím se do nich. Jen upozorňuju... Poslouchal jsem před dvěma týdny anglické rádio. Radio 4, cílené na intelektuály. Diskutovali o politické korektnosti. Moje jméno zaznělo téměř okamžitě. Byla tam ženská, která povídá: "To není správné. Ricky Gervais si dělá legraci z tlustých lidí O gayích by nežertoval, a přitom homosexualita je to samé jako obezita."

Cože? To teda není. Nemůžete si vybrat, jestli budete gay. Zatímco přežírání můžete ovlivnit. V případě homosexuality se narodíte, vyrostete a zjistíte, že vás přitahuje stejné pohlaví. Aby obezita byla jako homosexualita, museli byste se narodit a vyrůst jako hetero, vědět, že jste hetero, ale pak se postupně a vědomě přeučit na čuráky.

Šťastné šestnáctiny, synu. Tohle je Raoul. Vykuř mu péro. - Co prosím, otče? - Vykuř mu ho. Je ti už 16.