Nejsilnější přílivový proud na světěTom Scott
Člověk se málokdy zamýšlí nad tím, jakou sílu skrývá příliv a odliv. Naštěstí si to na jednom místě v Norsku může skvěle ověřit.
Člověk se málokdy zamýšlí nad tím, jakou sílu skrývá příliv a odliv. Naštěstí si to na jednom místě v Norsku může skvěle ověřit.
Různé průvodce po Novém Zélandu se chlubí, že na severním cípu jejich Severního ostrova se setkávají dva oceány. Jenže jako obvykle, realita není tak jednoduchá a Tom jim to poetické tvrzení v tomto videu vyvrací.
Tom ukazuje, jak fungovalo testování odvážných plánů v době před nástupem počítačových simulací. A to konkrétně na příkladu plánu přehradit Sanfranciský záliv, kvůli kterému vznikl obří model celé oblasti.
Tom se vydal na anglickou pláž, která je známá tím, že za správných podmínek se na ni vyplavuje spousta kostiček lega. Jenže se ukázalo, že ten příběh není tak milý, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Tom obvykle příliš neholduje akváriím nebo zoologickým zahradám, biologie totiž nepatří zrovna mezi jeho odbornosti. Tým z největšího britského akvária však vzbudil jeho pozornost nabídkou podívat se do zákulisí a zjistit, jaké přístroje obyvatele těchto výstav vlastně udržují při životě.
V srpnu 2020 se Tom rozhodl zjistit, zda už nejsevernější území Islandu nezmizelo ve vlnách. Jedná se totiž o ostrůvek, který podléhá intenzivní erozi a podle některých odhadů měl právě do roku 2020 úplně zmizet pod hladinou moře. Cestou vám Tom vysvětlí, proč i na takto malých útesech vystupujících z moře může záležet. Poznámka: Nepodařilo se mi dohledat nejaktuálnější informaci, nicméně měření v roce 2021 ukázalo, že nad vodu ční ještě skalisko o rozloze 20 na 14,5 metru.
I velryba grónská, nejdéle žijící savec na světě, potřebuje občas ozdravnou kúru.
James Cameron se vyjadřuje k havárii ponorky společnosti OceanGate. Vysvětluje, proč si už tak brzo byl jistý jejím tragickým koncem a proč nevěří novým kompozitním materiálům.
Jako lidé se na sex můžeme kvůli vlastním biologickým a environmentálním omezením dívat poněkud jednorozměrně. Pod mořskou hladinou se ale odehrává tolik sexu v tolika různých podobách, až vám z toho půjde hlava kolem.
Velryby jsou chytrá stvoření a keporkaci jsou navíc nejspíš altruisté. O tom se na vlastní kůži přesvědčila mořská bioložka Nan Hauser, která podává neuvěřitelné svědectví o poutu mezi zvířetem a člověkem.
Korálový trojúhelník je ekoregion v jihovýchodní Asii, v jehož útrobách překypují korálové útesy životem. Najdete tam kraby, žraloky, sépie i mnohé další podvodní druhy, ale právě tito tři fascinující tvorové si v této ukázce z Modré planety II zahráli hlavní role.
Žralok bílý, dříve zvaný lidožravý, patří mezi nejobávanější tvory v oceánu. Když se lachtan jihoafrický vydává za potravou, je to právě tento druh žraloka, kterému musí čelit.
Delfíny máme zafixované jako přátelské a chytré tvory, ale když se samec delfína dostane do puberty, není to s ním žádná hračka. Zavrhne ho i vlastní rodina a zbyde mu jenom gang dalších pubertálních výrostků, kteří si rádi dobírají slabší a libují si v návykových látkách!
Výpravy za objevováním nových kolonií pokračují. Každá země své objevy obvykle tajila, aby jim je někdo cizí nesebral. A pak přišla Francie. Louis Antoine de Bougainville přinesl myšlenku osvícenství a plaveb zasvěcených vědeckému výzkumu. Do hry vstupuje James Cook a jeho HMS Endeavour… Poznámky: Terra incognita (země neznámá) – latinský termín označující objevování neznámého, doposud nezmapovaného a nezdokumentovaného území Terra Australis – neznámá země na jihu; bájný neobjevený kontinent, který se objevoval na mapách od 15. do 18. století
Fernão de Magalhães se dopustil strašlivé chyby. Po strastiplné čtyřměsíční cestě doplul na Filipíny, kde se začal plést do místní politiky a obrátil domorodce na katolickou víru. Aby však udržel své nové území v bezpečí, bylo potřeba postavit se nepřátelskému kmeni, který se jen tak podrobit nehodlal…
Už víme, jak se mořeplavci v Tichém oceánu orientovali a jaké technologie jim v tom pomáhaly. Kdy se však na ostrovy dostali? A jak se na tak malých kouscích pevniny rozvinula tak pestrá směsice kultur? Odpověď je poměrně snadná. Za jejich vznikem stojí zejména čas, vzdálenost, podmínky a přizpůsobiví obyvatelé. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov
Chobotnice představuje živočicha, který svou neuvěřitelnou inteligencí a biologickou odlišností nutí vědce k přehodnocení zavedených evolučních teorií. Jak a proč se dozvíte v dnešním videu z kanálu Real Science. Poznámky: Závěr videa (čas 19:18) je tvořen reklamním segmentem, který není přeložen. Moje učitelka chobotnice – loňský dokumentární snímek z Jihoafrické republiky produkovaný společností Netflix
Jestliže je Tichý oceán tak obrovský a nebezpečný, jak se prvním mořeplavcům povedlo najít pevninu? Měli k dispozici širokou a působivou škálu nejrůznějších nástrojů, od map hvězd až po naše opeřené přátele, písně a příběhy k zapamatování všelijakých technik a především jedinečný design svých plavidel. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov
Kdo ze souboje chobotnice velká vs. lovec krabů Steve vyjde jako vítěz? Asi je to zřejmé už z názvu videa, ale přesto se podívejte na to, jak loví jeden z nejzajímavějších mořských živočichů.
V prvním díle série o objevování Pacifiku se podíváme na jeho tři části – Mikronésii, Melanésii a Polynésii. Než však budeme moci přejít k cestovatelům, je potřeba zaměřit se na oceán samotný. Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães poprvé nazval Pacifik Tichým oceánem, ovšem nic nemůže být dál od pravdy… Poznámky: PVS – Polynesian Voyaging Society
Že hvězdicím odpadávají ramena, může být běžný jev. Ale když se jejich ramena začnou sama od sebe plazit, působí to dost děsivě…
Chřestivcovití jsou sice ryby, ale to neznamená, že budou plnit nějakou vaši představu o tom, jak ryba vypadá. Ze Frank vám poodhalí další skupinu podivných živočichů obývajících hlubiny oceánů. Poznámka k překladu: Chřestivcovití se v angličtině jmenují batfish, tedy doslova netopýří ryby. Jak zazní ve videu, nejsou jediní, kteří si to jméno v angličtině vysloužili. Například příslušníci zmiňovaného rodu Platax se i česky jmenují netopýrníci, ale celkově nemáme v českém názvosloví jeden pojem, který by označoval všechny druhy ryb, které se anglicky označují slovem batfish.
Oceán je obrovský a z většiny poměrně neprozkoumaný. To se ale vědci snaží změnit a nejnovější zbraní v jejich arzenálu by mohly být medúzy proměněné v kyborgy. Odkaz na podcast SciShow Tangents.
Tento díl Pravdivých faktů je opravdová lahůdka. Především pro Francouze. Surfovat v mělkých pobřežních vodách se naučily nejrůznější druhy mořských šneků, od poklidných rybářů přes děsivé kanibalistické lovce a vypočítavé mrchožrouty až po střelce vyzbrojené otrávenou harpunou. Ze Frank nás provede po pláži, na které se odehrávají nelítostné boje. Tedy když se zrovna slepí účastníci těch bitek na písku potkají.
Možná znáte příběh o Jonášovi a velrybě a přišel vám vždycky trochu podezřelý. Nebo vás prostě jednou v noci, když jste nemohli usnout, napadlo, co by se asi stalo, kdyby vás spolkla velryba. Je to vůbec možné? Stalo se to někdy? A přežili byste? Na tyto otázky odpovídá video z kanálu What if – Co kdyby.
S kanálem Pravdivých faktů se tentokrát opět ponoříme na dno moří a důkladně si prohlédneme řád nahožábrých. Tito pestrobarevní příbuzní šneků a slimáků vyvinuli mnoho zajímavých strategií přežití, ať už je to maskování za krávy nebo polykání žahavých buněk. Kromě toho se dnes také dozvíte, co znamená odšnečit se.
Různonožci z řádu Caprellidae sice nemají český název, ale anglické označení skeleton shrimp, tedy kostlivá kreveta, je docela přiléhavé. Až na to, že se nejedná o krevetu. Ale více o těchto podivných mořských tvorech už vám se svým osobitým stylem řekne Ze Frank. Poznámky: Coachella je hudební festival, který se každoročně pořádá v Kalifornii. Maskovaný zpěvák (The Masked Singer) je americká pěvecká soutěž, ve které vystupují celebrity v kostýmu, který je zakrývá od hlavy až k patě, aby nebyla vyzrazena jejich totožnost.
Co kdybychom přišli na to, jak vysušit všechny oceány skrz nějaký tajemný portál na dně Mariánského příkopu? Jak dlouho by to trvalo? Roky? Století? Tisíciletí? Zůstal by tu poté ještě nějaký život? A co kdyby se to stalo přes noc?