Virtual BoyAngry Video Game Nerd

Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo Nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. V polovině 90. let byly SNES a Genesis největšími soupeři. Éra 16 bitů se chýlila ke konci a na trh se chystaly konzole nové generace. Sega Saturn, Playstation a Nintendo 64 stály na prahu uvedení. Grafika se zlepšovala a společnosti započaly nekonečný technologický boj. Během neustálých odkladů N64 ohlásilo Nintendo nový produkt, který měl zaplnit časovou mezeru a přidat se k řadě úspěšných handheldů Game & Watch a Game Boy.

Z produktu s pracovním názvem VR 32 se vyklubal Virtual Boy. Využíval 3D technologii vytvořenou tak, že každé oko sledovalo jinou obrazovku, čímž vznikl dojem hloubky. Virtuální realita se zdála být budoucností her. Samotná myšlenka, že se budete cítit, jako byste byli ve hře, byl super koncept. Ale místo toho se z Virtual Boye vyklubala grandiózní kupa sraček! První problém - VB se prodával jako přenosný systém.

Jasně. Stejně jako je přenosná má řiť. Ani doma není prdel vymyslet jak si ho pohodlně zahrát, natož někde pryč. Na hraní v autě zapomeňte. A tak si říkám, že tohle byste stejně na veřejnosti hrát nechtěli. Vypadám jak píčus. Proč to nemá pásek? Rozeberem si to. Tohle je snad nejhorší design jakéhokoliv vynálezu historie. Vždyť jsou to v podstatě brýle na stojánku.

Pro mě jsou to dvě oči na nohách. Ovladač je taky divnej. Má dvoje šipky a vlastní baterii. Tu můžete vyměnit za adaptér, ale můžete ho při hře omylem vypojit a posrat si gamesu. Na 3D efekt se špatně soustředí a namáhá oči. Na krabici se dokonce píše: "Může způsobit bolest hlavy či záchvat". Fakt super, jako třešnička na posraným dortu. Zahrajte si dementní hry a migrénu dostanete jako bonus.

Ale než budu hry odsuzovat, pojďme se na ně podívat. Video z VB můžu bohužel nahrávat jen tak, že zazoomuju do hledí, tak prosím omluvte předpotopní kameru. Začneme s Mario's Tennis. Šlo o jednu z prvních her na VB a také ji většina lidí hrála jako první. Hra začíná scénou, kdy vám Mario napálí míček do ksichtu. 3D efekt se tu popravdě dost povedl. Ale ten uvidíte jen při hraní na VB. První věc, která zklamala každého, byla, že všechny hry jsou červenočerné.

První Game Boy byl černobílý, nebo spíš černozelenožlutý, ale Virtual Boy měl být přelomový, tak se od něj barva očekávala. Pěkně studená sprcha. K samotné hře - je to obyčejný tenis s postavičkami z Maria. Není špatná, ale nic zvláštního. Mě ovšem nejvíc štve tohle: Co to má co dělat s virtuální realitou? Necítím se jako na kurtu, proč to není z pohledu první osoby? Smysl virtuální reality je zprostředkovat zážitek ze hry, jako byste stáli v ní.

Máte mít pocit, že je to realita. Odtud pojem "virtuální realita". Tady je další hra, Galactic Pinball. Klasický pinball s vesmírným pozadím. 3D efekty se tu drží při zdi. Nic na vás nevyskakuje. Klapky ovládáte tlačítky na spodní straně, což skutečně připomíná pinball, ale nereagují na intenzitu zmáčknutí. Nakonec budete mít akorát chuť zahrát si skutečný pinball. Nebo cokoliv jinýho než tohle!

Připadám si jak u očaře! A když o tom mluvím, oči mě bolí už teď. Nakonec z toho oslepnete, zbystříte ostatní smysly a stanete se pinballovým mágem. Fajn, další je Teleroboxer. Připomíná mi to deskovku Rock Em' Sock' Em Robots. No kurvadrát, pohled z první osoby! Tohle už připomíná virtuální realitu! Hraje se to stejně jako Punch Out. Dáte ránu do tlamy, trupu, hák, zvedák, skrčíte se, uhnete... A konečně využijete oba d-pady, které ovládají každou ruku zvlášt.

Jednou se můžete krýt a druhou udeřit. Není to špatný a 3D efekty jsou fajn. Hlavně když vás protivník knokautuje. Další v pořadí je Red Alarm. Jo, rudej je fakt dost. Všechny hry by měly mít v názvu "Red". Jde o simulátor podobný Starfoxu. Vzpomínáte na grafiku Starfoxe? Samé polygony. A teď si to představte červenočerně a bez textur. Všechno vypadá jak náčrty. Jako by hru ani nedokončili. A navíc se v tom nedá orientovat!

Kdyby tu bylo aspoň pár textur, poznali byste, kam nesmíte. Místo toho jen lítáte v hromadě čar. Občas si myslím, že normálně letím, ale ne, prcám sebou o zeď. Vidíte? Kam mám asi zahnout? Super je, že můžete měnit pohled kamery. Já volím pohled z první osoby, když už to má připomínat virtuální realitu. Bohužel Red Alarm a Teleroboxer jsou jediné dvě hry, které to umožňují. Pustíme si WarioLand. Jste Wario a máte jediný úkol - dojít na konec levelu. Po cestě sbíráte klíče a poklady a bojujete s nepřáteli.

Dupete na ně, házíte je nebo do nich vrážíte. Občas můžete přeskočit do pozadí, což se snaží navodit 3D dojem, ale musím říct, že je to dobrá hra. Zatraceně dobrá. Ale je tu jeden problém. Je pro Virtual Boy! Panic Bomber. Logická hra a celkem slušná. Z padajících tvarů musíte poskládat tři stejné v řadě, sloupku nebo šikmo. Spojené tvary zmizí a dostanete bomby. Když spadne zápalná bomba, můžete s ní odpálit ostatní bomby.

Mám jedinou otázku. Proč tohle pro Kristovy krámy musí být na VB?! Je to logická hříčka! Takový hry patří na Game Boy! Nejenže tu není ani zbla nic 3D, natož virtuální realita, ale můžete hrát jen sami! Nejsou skládačky nejzábavnější, když soupeříte s kamarády? Virtual Boy popravdě má port na kabel k hraní multiplayeru. Mělo to propojit dva VB, podobně jako u Game Boyů, ale problém je v tom, že kabel nikdy nevydali a nevytvořili žádnou hru s podporou více hráčů, protože Virtual Boy byl taková sračka, že pošel dřív, než něco stihli vydat!

Dále tu mám Mario Clash. Každá Nintendo konzole má svou hru s Mariem. To vzbuzuje naději, že by mohla být slušná. Ale je to v podstatě jen předělávka původní automatovky Mario Brothers z roku 1983. Co level to jedna obrazovka, kde musíte sejmout všechny nepřátele. Až na Koopy. Na ty dupnete a jejich krunýřem sestřelíte ostatní. Některé padouchy, jako ty se třemi ostny, musíte zabít z dálky.

Takže je to fakt Mario Brothers, akorát s dvěma plošinkami. Na téhle hře mě sere jediná věc. Prohodili funkce tlačítek! Béčkem skáčete a áčkem házíte krunýře. Jak mohli pojebat ovládání v Mario hře? Proč měnit, na čem jsme odkojení? Proč měnit něco, co máme zakódováno v mozku od útlého dětství? Tohle je bonusové kolo. A copak to tu máme? Textury! Nádhera vidět vyrenderovanou podlahu!

Mario Clash není špatný. Ale je to furt to samý po 99 levelů! To z něj dělá nejdelší hru pro Virtual Boy. A jelikož vám mrzačí oči, na jeden zátah ho nedáte. Nester's Funky Bowling. Čtenáři Nintendo Power Nestera dobře znají. Tohle je nejspíš jediná hra, ve které se kdy objevil. A můžu říct jediné... Je to bowling. Nic víc. Nevím, co je na něm tak ulítlýho! Obyčejná průměrná bowlingovka s deseti kuželkami pořád dokola.

Animace Nesterových reakcí jsou sice vtipné, ale jinak nemám co říct. Teď tu mám Virtual League Baseball! Na pálku, na metu, na nadhoz, do pole, pro míček, běhat, házet... Baseball. Hudba se jim povedla a při pohledu z tribuny máte hezký 3D efekt. Jako byste seděli na stadionu. Trochu jako... ehm, virtuální realita? Na pálce je problém trefit se do míčku a v poli na hráče potřebujete mikroskop. Divnej pocit ovládat panáčky o velikosti mravenců.

Trochu jako North & South na NES. Dáme si Vertical Force, 2D střílečku typu Galaga, 1942 a R-Type. Klasický herní žánr. Tak klasický jako stará dobrá telka. 3D je ve hře jen tehdy, když přepínáte mezi dvěma výškami. Takže takové 2D 3D. Občas se musíte vyhnout překážkám, ale většinu času lítáte v jedné výšce. Beztak to 3D tady za moc nestojí. Další perfektní příklad hry, která nemusela být na Virtual Boy.

Následuje... Golf. Nic víc, prostě Golf. Když už "Golf", tak "Golf" na NES. Vyberete hůl, namíříte odpal a... to je tak všechno. Při pomyšlení, že bych měl odehrát všech 18 jamek, je mi na blití. Grafika je slušná, ale úplně řve, že chce být v zelenočerné, ne červenočerné! Barevný by to bylo fajn, ale pokud si při slově golf mám vybavit jednu barvu, je to jakákoliv jiná než červená, kurva! Dále tu máme 3D Tetris.

Jestli znáte Tetris, je vám jasné, o co tu jde. Musíte poskládat padající kostičky a nenechávat mezery. Po vyplnění řady daný řádek zmizí a tady je jediný rozdíl ve 3D. Kostky tak padají podstatně pomaleji, protože musíte zaplnit víc prostoru. "A" a "B" otáčí kostkami ve 2D, zatímco pravý d-pad ve 3D. Levými šipkami posunujete kostičku tam, kde ji chcete položit. A celkem to funguje. 3D Tetris a Teleroboxer jsou jediné hry, který využívají obou d-padů k jinému účelu. Před dopadem jsou kostičky průhledné s malými stíny, takže víte, kam spadnou.

Herní plocha se hýbe také, hra se vám snaží orientaci usnadnit, ale i tak je těžké sledovat, co děláte. To 3D navíc není nic extra. Mohli to vydat na jakoukoliv konzoli. I když VB umí vyskládat předměty do hloubky, kostky v 3D Tetrisu jsou jen 2D tvary nakreslené tak, aby jen působily 3D. Nakreslím vám to na papír. To čumíte, 3D! Radši se držte klasického Tetrisu. A to nejhorší máme nakonec.

Vodní svět! Na chvilku se zastavme a vstřebejme to... Vodní svět... na Virtual Boy! Jako blejt na kupu hoven! No nic, jdeme na to. Ocean uvádí Vodní svět. Ach, ta ironie. Co se grafiky týče, tak ta rozhodně postrádá trochu modré. Měli na výběr ze dvou barev pro vodu. Červenou nebo černou. V tom případě udělali dobře, jinak bychom hráli Krevní svět. Tak či tak - vypadá to jak sračka.

Vážně to vypadá jak sračka. Cílem hry je všechy postřílet a zachránit lidi. Vykrádačka Defenderu. Hrajete akorát o nejvyšší skóre, což je fakt čupr, když se nikam neukládá. Hrát může až 9 hráčů, čemuž odmítám věřit. Myslíte, že najdete 8 kamarádů, se kterými se budete střídat? To radši vychlastám recyklovaný chcanky Kevina Kostnera. Vodní svět je jedinou hrou na VB podle filmu, což je vskutku božské spojení. Taková podoba.

Předražený a přehypovaný film dal vzniknout hře na předraženou a trapnou konzolovou velesračku, která hnije na míle daleko! Tak a dost! Virtual Boy byl takovej průser, že do roka zmizel. A tohle není náhodný výběr her. To jsou všechny. Právě jsem zrecenzoval všechny hry na VB vydané v USA. Je to tak, celou herní kolekci pro tuhle mrdinu držím v jedný ruce! Až na Jack Brothers, která je vzácná, drahá a nejspíš úplně na hovno.

Ano, většina her ušla, ale klidně byste si je mohli zahrát na telce. Snažili se tam zakomponovat 3D prvky, ale konzole se nejmenovala 3D Boy. Byl to VIRTUAL Boy! A ani se nepokusili virtuální realitě přiblížit! Chtělo to nějakou FPS střílečku. Jako Doom, to by byl nářez! Už je to 10 let, technologie šla kupředu, ale dnes na virtuální realitu každej sere. A možná je to tak dobře... Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz Vážně to vypadá jak sračka.