Bylo přistání na Měsíci zfalšované?

Proč nebylo možné zfalšovat přistání na Měsíci, záběr jedna. Byli lidé roku 1969 na Měsíci? Nejsem si jistý, já tam tehdy nebyl. Zfalšovali cestu na Měsíc? Jsem si jistý, že ne, protože neměli jak. Někdo tvrdí, že lidé v roce 1969 nebyli schopní poslat člověka na Měsíc, ale byli schopní to celé natočit v televizním studiu. Opak je pravdou.

Na konci 60. let měli technické dovednosti, a to nezmiňuji potřebné šílenství, aby poslali tři chlápky na Měsíc a zpět. Neměli technologii, aby zfalšovali video. Ne, neříkám to proto, abych uchránil čest Spojených států. Americká vláda lže pořád o různých věcech. Pokud vám dneska ještě nelhali, nejspíš si ještě nedali kávu. Je snadné uvěřit, že progam Apollo byl také lží.

Především pokud jste tehdy nežili a moc toho nevíte o tehdejších technologiích. Čím později jste se narodili, tím všemocnější se filmové efekty zdají. V dnešní době by bylo snadné přistání na Měsíci zfalšovat. A očividně jsme zapomněli, jak to udělat doopravdy. Tehdy to bylo naopak. Opravdu. Zdánlivá všemocnost vizuálních efektů roste lineárně s datem vašeho narození. Od 20.

let se snažili inženýři vylepšit rakety na tekuté palivo a jejich navádění. Chtěli se dostat do vesmíru. Lidé, kteří je platili, chtěli lepší bomby. Roku 1943 měli zaměstnanci Wernera von Brauna plně funkční suborbitální raketu zvanou Aggregat-4. Později známá jako V-2. Po válce němečtí raketoví inženýři pracovali pro znepřátelené supermocnosti které se ve všech ohledech snažily předběhnout jedna druhou.

Byla to největší světová soutěž v lidské historii. Dá se říct, že technologický vývoj během studené války se týkal hlavně letectví, raketovém inženýrství a zbraňových technologií. To bylo odvětví, ve kterém se všichni snažili vyniknout. A v polovině 60. let byla cesta do vesmíru s jistými omezeními možná. Myslím... Zatímco filmová technologie se rozšiřovala a televize měla plné ruce práce, aby byla barevná.

A tady se příběhy rozcházejí. Podle jedné verze Američané vyhodili 20 miliard dolarů, aby poslali na Měsíc tři lidi. Měli tam umístit plaketu Přicházíme v míru pro celé lidstvo, a pak se vrátit a bombardovat Kambodžu. Podle té lákavější verze si v určité fázi uvědomili, že to nedokážou a aby se vyhnuli ponížení, najali Stanleyho Kubricka, aby natočil falešné přistání na Měsíci.

Ve filmu 2001 totiž odvedl vážně dobrou práci. O roky později, když začali astronauti pobírat důchod, lidé začali hodně poukazovat na chyby na fotografiích z Apolla. Když je posloucháte, tak zjistíte, že moc neví o fotografiích, videích, osvětlení nebo perspektivě. Myslím, že doufají, že vy také ne.

Takže bychom měli vidět hvězdy na nebi? Ne, neměli. Expozice kamery byla nastavená na denní světlo. Kdyby byla nastavená na hvězdy, vypadaly by fotky spíš takhle. Vlaje vlajka ve větru? Ne, nevlaje. Hýbe se ve vzduchoprázdnu poté, co ji pustili. Stíny na povrchu vypadají nerealisticky? Ne.

Běžte někdy ven a podívejte se jak to s nimi je. Očividně na té fotografii použili víc světelných zdrojů, že? Ne, očividně nepoužili. Natáčím ve studiu už asi 30 let a vím, jak vypadá, když něco nasvětlujete dvěma reflektory. Dostanete dva stíny. Takže by to vypadalo spíš takhle. Ale nevypadá, protože to bylo foceno s jedním světelným zdrojem. A pokud by světla byla blízko scény, snižovala by se na fotce jasnost terénu.

To nevidíte, protože zdroj světla byl 115 milionů kilometrů daleko. Moc daleko na to, aby zákon převrácených čtverců něco změnil. Jasné? A tak dál... a tak dál... Bla, bla, bla... Diskuze ignorují jednu základní věc. Roku 1969 ještě nebylo technicky možné zfalšovat to, co jsme viděli v televizi. Proč to lidé přehlížejí?

Možná zapomínají, jak bylo video v roce 1969 primitivní. Ano, byl to velký milník v oblasti elektroniky, ale spoustu věcí nesvedlo. Nechte mě to vysvětlit. Přestávka irelevantního slanečka Stěžejním tvrzením zfalšovaného přistání na Měsíci, na kterém to celé stojí, bylo to, že jsme v televizi sledovali zpomalené záběry astronautů, kteří běhali po studiu.

Protože kdyby to nebylo zpomalené... Tak se to nemohlo stát na Zemi, že? Promluvme si o tom, jak zpomalené záběry ve filmech a videu fungují. Jsou dva způsoby, jak záběry zpomalit. Prvním je, že něco natočíte normální rychlostí a pak pustíte pomalu. Druhým je, že to natočíte rychle a pak pustíte normálně. Druhá možnost se nazývá overcranking. Vypadá plynuleji a víc realisticky, protože natáčíte přirozený pohyb na větší počet snímků.

Ale to znamená, že pokud byste to chtěli natočit, tak byste použili vysokorychlostní kamery, že? Takže? V roce 1969 jestě žádné vysokorychlostní kamery neexistovaly. Elektronika ještě nebyla tak daleko. Někteří lidé měli magnetické diskové rekordéry, které dokázaly nahrát video normálně a pak přehrát zpomaleně.

Používaly se pro opakované záběry při sportu a dokázaly nahrát až 30 sekund. U přehrávání při 10 FPS, bychom dostali 90 sekund záznamu. Řekl jsem 10 FPS, protože to byl počet snímků pro Apollo. Měli neprokladové pomalu natáčející televizní kamery, které pro ně vyrobil Westinghouse. Při dalších misích měli normální NTSC kamery, které běžely na 29,97 FPS. To by bylo třikrát těžší zfalšovat.

Snažím se to zjednodušit. Mějte na paměti, že když lidé dnes sledují dokumenty o misi Apollo, vidí jen vybrané záběry. Sledují krátká videa sestříhaná za sebe. Krátká videa jsou snáze zfalšovatelná. Ale původně v roce 1969 600 milionů lidí, včetně mě, sledovalo nepřetržitý přímý přenos z Měsíce, který byl dlouhý. Chvílemi to byla dost nuda.

Videokameru zapnuli 16 minut před výstupem na povrch. O 4 minuty později dostanete své "Malý krok pro..." Pak vystoupí Aldrin, načež upevní kameru na podstavec a dají se do chůze po Měsíci, umisťování plaket, fotografování a sbírání kamenů. Pak Armstrong nastoupí zpět do modulu a je konec. Videokamery běžely celkem 143 minut. Kdybychom to falšovali elektronickým zpomalením záběrů na třetinovou rychlost Potřebovali bychom natočit jen 47 minut živého videa.

To je mnohem víc, než mohly disky nahrát. Ale NASA je zvláštní, možná měli nějaký velký rekordér. Jasně, roku 1969. Dobře, o kolik větší? 45 krát větší? Já nevím. Vládní organizace jsou mocné, ale nejsou bohové. Ale je to NASA.

Možná měli nějaký zvláštní způsob, jak video zpomalit. V roce 1969 na hodinu a půl. Možná měli nějakou přísně tajnou vysokorychlostní elektroniku, o které se svět nikdy nedozvěděl. Ne, počkejte. Ne, řekli jste, že navigační počítače jsou moc pomalé. A obojí naráz si neuhádáte. Nemůžete být rychlí i pomalí zároveň, že?

Nebylo by snažší to natočit na filmový pás? Roku 1969 jsem věděli, jak zpomalit filmový pás. Pro Apollo 11 bychom to potřebovali natočit na 30 FPS a zpomalit na 10 FPS. Dobře, zkusme to. Doporučoval bych točit na 35 mm film, aby se minimalizovala zrnitost. To by udělal Kubrick. Normální 35 mm film spořebuje 27 metrů filmu za minutu, ale když bychom natáčeli na 30 FPS bylo by to 34 metrů za minutu.

Potřebovali bychom 47 minut původního filmu, což by bylo 1 615 metrů filmu. Pochopitelně neexistuje tak velký filmový kotouč. Kolo od vozu? Pokud budete natáčet na 304metrové kotouče, ty jsou asi takhle velké, tak to natočíte na 5 kotoučů. Moment, to zvládnu. Nesmí být vidět spojovací značky mezi kotouči, protože by každý poznal, že jde o podrvh.

Pamatujte, že natáčíme pro televizi, takže je to poměr stran 1,33:1 a ne 1,85:1. Což znamená, že musíte vytvoři kotouče A a B, sestříhat negativy obou kotoučů, a vyvolat je na 1 615 metrů dlouhý jemnozrnný interpozitiv. A pak ve filmové laboratoři vytvořit finální verzi. A pak zajistit, aby každý, kdo v laboratoři pracoval, zahynul při autonehodě.

Pak potřebujete najít speciálně upravený telecine, který by dokázal vaši 1 615 metrů dlouhou finální verzi převést na video s 10 FPS. Samozřejmě s pevným upevněním. Jak těžké to může být? Samozřejmě si musíte být naprosto jistí, že to všechno spojování, tištění a přepisování na vašem dlouhém filmovém pásu nevytvoří žádné rušivé efekty na filmu.

Žádné poškrábání filmu, žádné fleky od emulze, žádný třes obrazu, žádné zrnění. A ani jediné zrnko prachu. Protože cokoliv z toho by hned prozradilo, že jde o podvod. Dobře, tak to uděláte. A pětkrát to zopakujete pro další mise na Měsíc.

Jen pro další mise to musíte přetvořit na 30 FPS, takže to musíte nahrát asi na 60 FPS. Dvakrát větší moment síly. Dvakrát tolik místa, které musí být čisté. Dvakrát větší šance, že se film v kameře přetrhne. Nemyslíte, že by bylo snažší na Měsíc letět? Nevím, jestli je to možné. Jak jsem řekl, roku 1969 jsem tam nebyl.

A vy taky ne. Můžu jen říct, že roku 1969, nebylo technicky možné zfalšovat to, co jsme viděli v televizi. Promiňte. S Kubrickem nebo bez něj. KOHO TO ZAJÍMÁ? Proč na tom všem záleží? Mám obavy o konečný osud vědění.

Vidět rozdíl mezi tím, co víte a mezi tím, co byste si přáli. To totiž přidává sapiens do názvu homo sapiens. Bez toho jste jen další homo. Nutkání uvěřit. Nutí lidi vyměnit část duše za pohodlí bytí rebelem. Dobře. Ale ten krok od vědomí, že vám lhali, k tomu, abyste věřili, že všechno ostatní je taky lež, to je velký krok.

Jakmile musíte vymýšlet nové technologie, aby byla vaše konspirační teorie možná, tak jste vstoupili do světa kouzel. Vyžaduje to pevnou a trvalou víru ve věci, které nemůžete vědět. Musíte se celou silou vůle držet svého přesvědčení, a přehlušit tak důkazy vaší vlastní racionální mysli.

A někteří lidé to dělají. Nebezpečné je to proto, že vás to oslepuje proti skutečným konspiracím, které na vás vlády páchají přímo teď. Zatímco mluvím. Věci, které jsou mnohem důležitější, než jestli pár chlápků bylo na Měsíci. Já nejsem Amerika, ale kdybych byl, byl bych raději kdybyste řešili Apollo 11, než abyste řešili Vlastenecký zákon, válku v Iráku, injekce do finančního sektoru.

Nebo možnost vojenského zatčení bez obvinění. Tohle je reálné. Díky za sledování. Skvělé, moje výplata od NASA. Překlad: Mithril www.videacesky.cz