Darwin u Pokémonů

Často slýchám, že Pokémoni nemají s evoluční teorií nic společného. Nejostřejší kritici Pokémonů jsou biologové usuzující, že ohrožují chápání evoluční teorie. Ale podle mě i kdyby Darwin žil ve světě Pokémonů, objevil by evoluční zákony. Dokážu vám to. Povím vám alternativní evoluční teorii ze světa Pokémonů. Příběh začíná ve světě Pokémonů asi před 300 lety. Mnozí profesoři se o divoké Pokémony zajímají a vytváří jejich přehledy. Obzvlášť jistý Réamur se zajímá o proměny hmyzích Pokémonů a zahájí jejich studium.

Roztřídí je podle jejich způsobu proměny na holometabolity s proměnou dokonalou a na ametabolity, kteří proměnou neprochází. A ještě na různé mezistupně proměny nedokonalé. Ale na ty se tady trochu vyprdneme. Vývoj z jednoho stádia do dalšího je proměna nebo puberta, ne evoluce. Profesor Linné poté vymyslel první Pokédex, knihu s příliš dlouhým názvem, který se shrnuje prvními dvěma slovy titulu: Systema Naturae.

První Pokédex v dějinách Pokémonů. Linné je velký klasifikátor, sesbírá do Pokédexu všemožné Pokémony, a poprvé v dějinách je roztřídí do kategorií. Rozliší je na příklad na Pokémony vodní a vzdušné. Uběhnou desítky let, aniž by se ve studiu evoluce stalo něco převratného. Až za 70 let se profesor botaniky Lamarck doví o zkamenělinách Pokémonů.

Zkameněliny jsou nalezeny ve starých horninách, a jsou tedy velmi zajímavé. Lamarck nemešká, sbalí si Pokéruksak a vydá se prozkoumat zkameněliny zblízka. Jde dlouho, překonává úskalí a riskuje kvůli lásce k vědě. Konečně dorazí k cílové k hoře, kde se nacházejí zkameněliny. Mezi ním a nehybným šutrem vypukne nemilosrdný boj, v němž nakonec zvítězí. Při pozorování zkamenělých Pokémonů si uvědomí dvě věci: Zaprvé – ačkoli to Pokévíra popírá, Pokémoni žili už ve velmi dávné době. Zadruhé – současní Pokémoni a jejich předci měli společné znaky.

Díky zkamenělinám si Lamarck v hlavě vše srovná. Současní Pokémoni jsou podle něj potomci zkamenělých Pokémonů. Jen se trochu změnili během procesu takzvané transformace, která měla být hnací silou rozmanitosti Pokémonů. Své myšlenky shrnul do knihy s příliš dlouhým názvem. Pojednání vyjde v rok narození profesora významného pro studium evoluce – Darwina. Čtrnáct let potom se narodí další důležitý trenér Pokémonů – Wallace. Obě postavy jsou spjaty v dějinách zkoumání evoluce Pokémonů.

Darwin a Wallace jsou odmala skvělí trenéři. Jako dospělí cestují po celém světě, jenom aby naplnili své Pokédexy. Darwin během své pětileté cesty kolem světa pozoroval a pochytal mnoho různých Pokémonů, o nichž si udělal spoustu poznámek. Podej mi ruku... Zavři oči... Já... Já letím! Wallace zatím strávil 15 let v amazonském pralese a asijské džungli, kde sbíral, kreslil a psal o Pokémonech.

Tady je pár Pokémonů, které viděl. Darwin a Wallace četli knihy badatelů jako Lamarck a oba jsou přesvědčeni, že Pokémoni se neobjevili díky vnuknutí Pokéboha, jak tehdy hlásala Pokécírkev. Pokémoni pro ně měli minulost, měnili se postupně během generací, vyvinuli se. Velkou otázkou jejich doby bylo, jak vývoj proběhl a podle jakých pravidel. Jak se dostaneme z tohoto na tohle? Lamarckovy návrhy nebyly nic extra a Darwin i Wallace o nich pochybovali. Po letech pozorování Pokémonů v přirozeném prostředí si oba badatelé udělají na problém každý svůj názor.

Darwin má spoustu geniálních nápadů, které nechává dlouho dozrát. Velmi dlouho. 20 let. Jednoho dne mu však Wallace pošle objemný rukopis s dopisem: "Ahoj Darwine, tady jsou mé myšlenky o evoluci Pokémonů. Co si o tom myslíš? Jestli se ti líbí, nech je vydat. Jsem v džungli a je to hustý!" Darwin si rukopis přečte a cítí se, jako by dostal facku.

Myšlenky Wallace jsou stejné jako ty jeho po 20 letech úvah. Nezávisle na sobě objevili pravidla, která formují vývoj Pokémonů. Darwina trochu sebere, že Wallace slízne smetanu, ale hraje fair-play, takže spis zveřejní. Navíc drží smutek, protože jeho dcera zemřela, takže nemá na evoluci Pokémonů náladu. Rok nato se Darwin vrátí do práce a po víc jak dvou desetiletích vydá první verzi svého hlavního díla. Z knihy je trhák a jde na dračku.

Oba trenéři, Darwin a Wallace, jsou považováni za spoluautory evoluční teorie. Jsou oslavováni jako jedni z nejvlivnější vědců století. Do konce života zůstali přáteli. Je to pěkná historka, ale jakými pravidly se tedy řídí evoluce Pokémonů? Aby bylo jasno, Lamarck, Darwin i Wallace měli všichni tři pravdu. Současní Pokémoni vznikli z pokémoních předků, kteří vznikli z pokémoních předků, kteří vznikli z pokémoních předků atd. Když dotáhneme úvahu až do konce, zjistíme, že Pokémoni mají společného předka.

Darwin mechanismus ilustroval stromovým diagramem. Dnešní Pokémon může v budoucnosti zplodit několik druhů Pokémonů. Pokémoni nacházející se na rozcestích jsou společní předci všech Pokémonů z linií. Pokémon v kořenech stromu je společný předek všech Pokémonů stromu. Poslední generace vědců díky pokroku vědy nakreslila pokémoní strom dost přesně. Díky tomuto stromu se přišlo na pár věcí. Zaprvé na to, že život Pokémonů začal v oceánech, protože Pokémoni nacházející se u kořene stromu jsou především vodní Pokémoni.

Také se přišlo na to, že Pokémoni přešli několikrát během evoluce z vody na souš. Darwin a Wallace tehdy objevili, že strom vznikal miliony let procesem, který nazvali přirozený výběr. Profesoři si uvědomili, že podoba mnoha Pokémonů je přizpůsobená prostředí. Například Sandshrew má zrohovatělou, odolnou kůži, která mu umožňuje obstát před predátory v poušti. Létaví Pokémoni mají zobák přizpůsobený své stravě. Například Pidgey má malý, silný zobák ideální k drcení semen, kterými se živí, zatímco Fearow používá svůj dlouhý zobák k lovení ryb.

Darwina zajímalo, jak farmář vybírá domácí Pokémony, aby vylepšil příští generaci. Dojde mu, že nejtučnější Miltankové jsou protěžováni, protože dávají více mléka. Farmáři se postarají, aby nejtlustší Miltankové měli více dětí, takže je další generace v průměru tlustší a dává více mléka. Za pár generací se tak Miltankové stanou tučnějšími než na začátku. V přírodě je to stejné. Když matka přivede na svět mladé... jsou mezi nimi rozdíly.

Někteří jsou tlustší, někteří hubenější nebo silnější. Prostředí, predátoři, nemoci a bezohlední trenéři zajistí výběr těch, co jsou schopni přežití. Na počátku podobné linie Pokémonů jsou vystaveni rozdílným podmínkám, které slouží jako filtry. Různé linie se po čase stanou různými Pokémony. Přirozený výběr byl od Darwina a Wallace skvělý nápad, protože je to jednoduchý proces, který nevyžaduje božího stvořitele zodpovědného za rozmanitost Pokémonů. Další důsledek je, že evoluce Pokémonů je velmi chaotický proces se spoustou pokusů a omylů.

Myšlenky Darwina a Wallace nadchly pro evoluci Pokémonů mnoho učenců a dnes o 150 let později o ní víme mnohem víc. Konečně z evoluční teorie vyplývá něco velmi znepokojivého. Pokud se Pokémoni vyvinuli přirozeně ze společného předka, nepocházejí z něj i lidé? Nejsou lidé... Pokémoni? Překlad: zizala www.videacesky.cz Díky Marii Écarlat za ilustrace.

Co? Marie se vyvíjí? Marie se vyvinula v Magicarpa!