SlovinskoGeography Now!

Někdo z vás mi poslal tohle tričko. Udělal jsem z něj tílko. Asi jsem ve Slovinsku známej. Nicméně, Slovinsko. Naše poslední balkánská země. Vlastně je Thrácký poloostrov, který spojuje… Proboha, nekaž mi to! Jestli existuje země, která nikde nezapadá a zároveň je všude doma, je to Slovinsko. Vítejte v balkánském Švýcarsku.

Je čas učit se zeměpis – teď! Převleču se. Copak to je? Naše tričko! Kupte si ho na webu. To můžu, je to můj produkt. Ahoj, já jsem Barby. Už jsme to říkali, ale kdyby Balkán byla rodina, vypadalo by to takhle: O 3 MINUTY POZDĚJI Slovinsko, pojď k nám.

Co? Já? Dobrý, zůstanu u vína. Wie auch immer, ich habe das Dorf besucht… - Co blbneš? - Takovej rádoby Němec… - Vejtaho! - …habe das Haus gekauft und… Jo, Slovinsko se ze světa Slovanů docela vymyká. Koukneme se na mapu. POLITICKÁ GEOGRAFIE Slovinsko patří k méně známým zemím Evropy a mezinárodní společenství si ho moc nevšímá.

Ale rozhodně vědí, jak fungovat jako země efektivně. Většinou. Mají pár sporů na hranicích. A na to se hnedka podíváme. Slovinsko, které vypadá jako řvoucí kohout, leží na pomezí Balkánu, jižní Evropy a střední Evropy. Hraničí s Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Chorvatskem. Na západě mají 47km úsek u pobřeží Jaderského moře.

Mohli mít víc, kdyby si Itálie nezabrala Terst. Slovinsko tvrdí, že Terst patříval jemu, ale to je na dlouho. Tím pádem vzniká spor s Chorvatskem o výsostné vody v Piranském zálivu. Dostalo se to až před mezinárodní soud v Haagu a podle dohody mezi Račanem a Drnovšekem vypadají hranice takto. Slovinsko dostalo 16 km dlouhý, 2,5 námořních mil široký koridor, který zajistí cestu do mezinárodních vod. To není vše.

Slovinsko si také nárokuje levý břeh kanálu Sv. Odorika, ten se táhne asi 7 km do vnitrozemí. Ten úzký pruh země má v nejužším místě jen 24 metrů a je na něm pole, pár domů a také kasino, které provozují Chorvaté, ale Slovinsko tvrdí, že je jejich. Většina sporů na hranicích se vede s Chorvatskem a vznikly především na říčních hranicích, kde řeky změnily tok. Když se podíváte k maďarským hranicím, uvidíte, jak šílená je hranice podél řeky Mura, kde jsou jen volně připojené podivné výstupky.

Dále na jihu se vede spor o obec Brezovica pri Metliki, kde byla hranice kolem 2. války malovaná dost náhodně. Hlavním a největším městem je Lublaň, tedy „Milovaná“, která leží zhruba uprostřed Slovinska. Dále je Slovinsko, a to nekecám, rozdělené na 212 okresů. Z toho je 11 městských okresů, takže tam žije přes 20 000 obyvatel. To jsou ekonomická a kulturní centra.

Zároveň je Slovinsko kvůli sběru dat rozdělené na 12 statistických regionů, ty ale nemají žádnou správní funkci. V Lublani je letiště Jože Pučnika, největší letiště, kam létá většina návštěvníků. Pak už mají jen dvě mezinárodní letiště, jedno ve 2. největším městě Mariboru, který leží asi 100 km severovýchodně, a třetí v Portoroži na pobřeží Jadranu. Tohle letiště má zkratku POW.

Největší přístav mají ve městě Koper, tudy projde většina zboží. Dále mají hustou síť silnic, nejdelší z nich je dálnice A1, začíná na pobřeží a končí v Rakousku. Zároveň tu mají i státní železniční síť, která zhruba kopíruje trasy silnic. Nojo, země s hranicemi podél řek vždycky narazí na „Balkánské dilema“. Na okraj, když se zeptáte Slovinců, jak by rozdělili svou zemi, možná zmíní 7 tradičních oblastí.

Pořád se neshodnou, jak přesně jsou ty oblasti vymezené, ale vypadá to asi takhle. A pro každou oblast jsou stereotypy a kulturní tradice. Jestli jste ze Slovinska, klidně se o ně s námi podělte. V Primorské jsou prý lidé temperamentní a upovídaní a ve Štajerské jsou veselí lidé ovlivnění Rakouskem. Nevím. Co myslíte? Ale když přijedete do Slovinska, všimnete si, že v té maličké zemi se míchá spousta vlivů.

Nikde jinde nenajdete zemi, kde se mísí všechny 3 velké etnické skupiny Evropy, slovanská, germánská a románská. A jsme u památek. K těm nejvýznamnějším patří: Hrad v Lublani a most s draky, autonomní umělecké centrum Metelkova, tradiční obydlí na kůlech, vinařské oblasti, hlavně Vipava, muzeum perníčků, skokanský můstek Planica, tradiční pastevecké chalupy na Velika Planina.

A spousta hradů, mají jich tu asi 500–1 000. Jeden je dokonce v jeskyni. Navíc přes 2 500 kostelů, nejslavnější je asi ten na ostrově v jezeře Bled. Jediný přírodní ostrov Slovinska. Podle tradice musí ženich odnést nevěstu až na vrchol schodiště, 99 schodů. Mně zrovna operovali kyčel, takže změna plánu. A celé to obklopují nádherné hory. Když jsme u krajiny, je čas přesunout se k: FYZICKÁ GEOGRAFIE Často se říká, že Slovinsko je na slunečné straně Alp.

Je to tak krásné, že se tu točily i Letopisy Narnie. Máme si o čem povídat. Zaprvé, Slovinsko leží na rozhraní mezi Alpami a Dinárskými horami, které se táhnou Balkánem. Slovinsko je převážně hornaté, 90 % území leží výše než 200 m. n. m. 62 % rozlohy je zalesněných, je to 3.

nejlesnatější země Evropy po Finsku a Švédsku. Na severu Slovinska najdeme 3 podoblasti Alp, Pohorje, Savinjské Alpy a Julské Alpy. V Julských Alpách leží nejvyšší hora Triglav se třemi vrcholy, které jsou i ve znaku. A v údolí pod těmi hřebeny najdeme Bohinjské jezero, největší ve Slovinsku. Přímo nad ním teče nejdelší řeka Slovinska, je to Sáva, teče asi 990 km na jihovýchod do Chorvatska.

Přítok Sávy, Lublaňka, protéká hlavním městem a je to důležitá řeka. Pak mají nižší pohoří jako Dinárské hory a Nanos. Ve středu a na východě je Posávská vrchovina a Slovenske Gorice, které přechází k rovinaté Panonské nížině. Slovinsko je blízko tektonických zlomů v Dinárských horách a samo má na území menší pukliny, třeba prelom Raški a Divaški. Tyto zlomy udělaly ze západního Slovinska krasovou oblast. Anglický pojem je dokonce ze slovinštiny, podklad krajiny tu tvoří erodovaný vápenec a vytváří věže, vrchy, závrty a jeskyně.

Ve Slovinsku je zaznamenáno přes 10 000 jeskyní a stále objevují nové. Nejdelší jeskynní systém je Migovec na severozápadě, který patří do národního parku. Prozkoumáno je asi 42 km tunelů. Druhý nejdelší systém, Postojna, je mnohem známější a oblíbenější. Sem byla jako do první jeskyně světa v roce 1884 zavedena elektřina. V roce 1872 postavili turistům i vláček. Nekecám, ať jsou to zelené louky ledovcového údolí Logarská dolina, nebo zelený říční tok v jeskyni Postojna, Slovinsko je plné malebných přírodních památek.

Ale mně se víc líbí soutěska Vintgar. Zapomněl jsem říct, že díky tektonickým zlomům mají na jihu a východě země spoustu termálních pramenů. K největším lázním patří Čatež na hranicích s Chorvatskem. Snad jsem to řekl správně. Takže mají hory, Alpy, jeskyně a dokonce pár pláží a lázní.

Paráda. Takové pět v jednom. I když mají hodně deštivých dnů, ale o to nejde. Je to super. Obvykle tento segment dokončuje Noah, ale je u rodiny, takže bych řekl, že o slovanské zemi by měl mluvit náš oblíbený Slovan, Ivane, vezmi to. Zdrava. Tady mě máš! Jak se vede? Vlastně jsem ani neodešel. Tak jo.

Když se podíváte, jak funguje Slovinsko, jsou docela úspěšní v balancování životního prostředí a ekonomiky. EU dokonce vyhlásila Lublaň nejzelenějším hlavním městem Evropy, protože splnila 96 ze 100 měřítek udržitelnosti. Slovinsko patří k nejrychleji se rozvíjejícím zemím Evropy a v porovnání s jinými zeměmi si užívá blahobyt a stabilitu. Sice tvořili jen asi 11 % populace bývalé Jugoslávie, ale byli zodpovědní za pětinu HDP a třetinu vývozu.

Šílený, co? Když chtěli nezávislost, šlo to takhle: Vážně se chceš osamostatnit? Svět je děsivej. Řek bych, že to zvládnu, tati. Slovinsko se stalo velkým výrobcem elektroniky a strojů. Místní značky vyrábí všechno možné. Lehká letadla, výfuky do motorek nebo ledničky. Slovinsko má prý nejvíce traktorů na obyvatele na světě. Taková zajímavost.

Navíc naprosto milují víno! Říká se, že na každých 70 lidí vychází jedna vinice. Roste tu i nejstarší vinná réva, která i po 440 letech stále plodí. Tahle réva přežila celá staletí válek, bitev, bombardování a výbuchů. Dejte té révě někdo řád nebo něco, je fakt úžasná. Další jejich národní koníček je včelaření. Ano. Chovají především kraňské včely, které tu jsou doma.

Na každých 200 obyvatel prý vychází jeden včelař. Po celém Slovinsku najdete obchody s medem a dávají ho do spousty pokrmů. Med je pro ně důležitý. Neberte jim to. Když jsme u včel a dalšího hmyzu, přichází Gary Harlow. Tady Gary Harlow. Jako velmi zalesněná země se Slovinsko těší velké biodiverzitě. Najdete zde více než 15 000 druhů zvířat, 6 000 druhů rostlin a 5 000 druhů hub, včetně té, co roste na mojí noze.

Asi 10 % rozlohy Slovinska tvoří národní parky. Největší je národní park Triglav na severozápadě Slovinska. Tam žije 75 druhů savců, například bobr evropský, vlk obecný a vydra říční. Jak dělá vydra? Asi takhle zní vydra. Ve Slovinsku žije v přepočtu na obyvatele skoro nejvíc medvědů hnědých na světě.

Pochází odsud také velmi známé plemeno koní, lipicán, je z nejstaršího evropského hřebčína, jsou to hřebci! Slovinci vám také řeknou, ať zkusíte najít malého dráčka. Tak totiž nazývají macaráty, slepé vodní mloky, kteří žijí v jeskyních. To je ode mě vše! A je čas na… To se zvrtlo rychle. Gary Harlow po večerce. Díky, Gary.

A teď je čas uzavřít tenhle segment tak jako vždy. Jídlo! Slovinsko toho může kulinářsky spoustu nabídnout. Spojují všechno z jižní a střední Evropy i z Balkánu. K populárním pokrmům patří sekaná s vařeným vejcem, vajíčková polévka nebo yota. Jasně, zní to jako mistr Yoda, ale je to jiné. Yota. Dále butja repa, kraňská klobása, tvarohový řez, vrstvený štrúdl a závin potica. Ten mají rádi. Co se týče nápojů, pyšní se tisíci minipivovary, hlavně v Kamniku.

V Žalci mají i pivní fontánu. No fakt, pivní fontánu! Národním nápojem je ale pálenka. Často ji pálí i doma, asi ve vaně, nevím. Když už jsme u domácích zvyků, podíváme se na obyvatele, a to v… DEMOGRAFIE Díky, Ivane. Fanynka Irena nám napsala: „Slovinsko je slovanská země s hlavou v Rakousku a nohama v Itálii.“ Staletí poroby z rukou Římanů, Rakouska-Uherska a Jugoslávie formovaly tuhle malou, neobvyklou zemi.

Mísí v sobě slovanskou, germánskou i románskou kulturu. Je to zajímavé, nejsou jediná malinká země s takovými složitými kořeny. - V Evropě je jich plno. - Románské země jsou katolické, - ale mě oslovuje pravoslaví. - Patřím k severským zemím! Takže Slovinsko není samo. Ukážeme si graf. Ve Slovinsku žijí 2 miliony lidí a z celého Balkánu mají nejvyšší nominální HDP i kupní sílu. Většina Slovinců, asi 83 %, jsou etničtí Slovinci a zbytek má nejrůznější kořeny, žádná země výrazně nepřevládá.

Ze Srbska i Chorvatska pochází 2 %, zbylých 13 % pochází z jiných částí Evropy, z Bosny a Hercegoviny, Rumunska, Maďarska a tak. Jako měnu používají euro, mají zásuvky typu C a F a jezdí vpravo. Úřední řečí je nepřekvapivě slovinština. To je slovanská řeč příbuzná se srbštinou nebo chorvatštinou, ale je mnohem nesrozumitelnější a má divný německý výpůjčky.

Slovinská gramatika je matoucí, nemají jen jednotné a množné číslo, ale také duál, který popisuje páry. Kaja nám to vysvětlí. Slovinština má tenhle unikátní tvar a je to vážně moc romantické. Kromě jednotného a množného čísla máme ještě tzv. duál. V angličtině je jeden pes dog a dva nebo více jsou dogs. A ve slovinštině?

Pes je jeden, psa dva a psi jsou tři nebo víc. Ještě vám dám příklad z časování slovesa delati, pracovat. Delam znamená já pracuji, delava znamená my dva pracujeme a delamo znamená my tři, nebo víc, pracujeme a tak dále. Duální formu mají slovesa, podstatná jména, zájmena, přídavná jména… Někdy to mate i nás Slovince, neumím si představit, jak těžké musí být se to učit.

Díky, Kajo. Nicméně v malé zemi s tak nezvyklou řečí umí většina místních dva nebo tři jazyky, většinou umí kromě mateřštiny anglicky a německy. V žebříčku kvality vzdělání se umístili na 4. místě v Evropě a 12. na světě. Podobně jako Chorvatsko i Slovinsko je ovlivněno katolickou vírou, zhruba 70 % lidí říká, že nějakým způsobem patří k církvi. Takže jak vidíte, Slovinsko je kulturně celkem anomálie. Germanizovaní, katoličtí Slované milující přírodu.

Vzhledem k tomu, jak nádherná krajina je obklopuje, vždy trávili rádi čas venku. Nejpopulárnějším sportem je lyžování, děti se to učí už ve školce. Nejslavnějším sportovcem je lyžařka Tina Maze. V roce 2014 v Soči vyhrála sjezd a obří slalom. Také rádi hrají basket a házenou. 2017 vyhráli evropský šampionát v basketu a také bronz na šampionátu v házené. Sakra, mluvím o sportu. Promiň, Arte, kousek jsem ti sebral. Art už dopoví našeho Průvodce sportem.

S Artem. Moment. Slovinsko a Slovensko jsou dvě různé země? Cyklistika má ve Slovinsku také dlouhou tradici, mají tu řadu stezek, na kterých mohou trénovat. Vyhráli už dva závody Grand Tour. Tenhle se v roce 2019 stal prvním Slovincem, který vyhrál Grand Tour. A tenhle zase vyhrál Tour di France v roce… Přesně tak, Tour di France. Vyhrál Tour di France roku 2020. Divím se, že se konala, když byl covid.

Jo, asi ji zorganizovali. Tak gratuluju, Táži Pokadare. Ale sport, u kterého jsou naprosto ve svém živlu, je lezení po horách. To není sport, ale nevadí. Slovinsko je skutečným rájem horolezců. Ať je to samotné lezení, nebo klasické výšlapy, Slovinci, třeba tihleti, v tom rozhodně excelují. Když jsme u lezení, měl bych odsud odlézt.

- Tak já lezu. - Ale leze se nahoru. Tarçine! Díky, Arte, ty blázne. Slovinsko se vždy snažilo upozornit na každý svůj úspěch, dokonce tvrdí, že vynalezli kolo, protože nejstarší nalezené kolo se našlo v bažině u Lublaně. Slovinsko má také spoustu zajímavých tradic. Nejvyšší čas, aby štafetu převzala náhodná Hannah.

Lidi, je skvělé být zpět. Nemám si na co stěžovat a vy teď už taky ne. Protože konečně je tričko s náhodnou Hannah! Koupíte ho na našem webu. Slovinci nejsou jen neúnavní horalové, mají fascinující minulost, příběh. Říká se, že nejste správný Slovinec, dokud nevylezete na Triglav. A pojí se to se zvykem. Ten vypadá takhle. No teda, vylezli jsme na Triglav.

Je to super, co? Jo, nádhera. Pocem! (PRÝ TO TAK JE) Taková je tradice. Lidé často žijí s širší rodinou a velmi časté jsou nedělní rodinné obědy. Narození dítěte se obvykle oslavuje tři dny a vypije se přitom spousta vína. Zároveň je důležité polít otce vínem, dítě pak prý nebude mít ploché nohy. Cože?

Proč? Slovinci jsou hrdí na své přínosy k moderním vynálezům, například pro dialyzační přístroje, kalkulačky značky HP, rámečky na diapozitivy, skládací dřevěné židle a sférický laser s tekutými krystaly. Neumím vyslovit nic, ale tuhle frázi zrovna jo? Národní kroj neboli narodna nošnja se tu nosí při zvláštních příležitostech. Možná jste si všimli germánských prvků u mužského kroje.

Mají vysoké kožené boty, pumpky, plstěné klobouky a také šátek pod vestou. Ženské kroje mají spíše slovanské halenky a spodničky. Na celém kroji je nejvýraznější čepec neboli abva. Často se nosí vyšívaná čelenka a k ní nakropená bílá mašle. Větší mašle na čepci obvykle nosí vdané ženy. Literatura je pro místní kulturu významná. Nejslavnějším básníkem je France Prešeren a dále mají tyto významné spisovatele, kteří prosazovali hnutí jako modernismus, avantgardu a expresionismus.

Městská architektura Slovinska je jedinečná, mísí se v ní vše od vídeňské secese a neobarokních fasád po jugoslávské funkcionalistické komplexy. Paule! Napište někdo Paulovi, ať ten scénář píše líp. - Miluju nekonečný věty. - Ani nevím, co jsem to řekla. Když jsme u konstrukcí, ve Slovinsku najdete klopotce. Bylo to správně? Nenechte se zmást, to není větrný mlýn.

Spíš to nahrazuje strašáka, vyhání ptáky z vinic pomocí hlasitých zvuků. Slovinci samozřejmě milují oslavy. Mají tu festivaly Lent a Novi Rock, slovinský veletrh knih a dokonce známou oslavu karnevalu, trvá 11 dní a slaví se ve městě Ptuj. Dokonce je zapsaná na seznam UNESCO. V únoru slaví pušt, něco jako Halloween. Jedna postava je pak odsouzena k smrti za způsobení všech problémů světa. Dramatické.

A když už jsme u problémů, je čas na Keitha a jeho hudební segment. Kupte si moje triko, ne jeho. Jsem rád, že jste se přišli vzdělat. Slovinská hudba. Byl tu objeven snad nejstarší nástroj, neandrtálská flétna vyrobená z medvědí kosti a objevená roku 1995. Její stáří se odhaduje na 50 000 let. Dnes už se ale posunuli k vytříbenějším stylům. Slovinskou hudbu v minulosti ovlivňovali Němci, Švýcaři a Rakušané.

Patří k hrstce slovanských národů, které moc rády hrají na akordeon, především na ten štýrský. Ten je podle Rakušanů nejstarší na světě. Ale znáte Rakušany, jsou jako tyhleti Němci. - Jsou chytrý. - Dobře jsi to zachránil. Dokonce tu mají vlastní verzi polky a valčíku. V době italského vlivu se tu proslavili renesanční skladatelé, jako byli tihle. V době Rakouska-Uherska se rozšířil německý vliv.

Během romantismu se proslavili třeba tito skladatelé. Stále ale respektují své slovinské kořeny, mají vlastní lidové hudební styly. Nejznámějším slovinským folkařem je patrně Slavko Avsenik, je známý jako vynálezce country stylu oberkrainer, který si oblíbili Slovinci, ale i Němci a Rakušané. Dnes si Slovinci užívají úplně všechny hudební styly stejně jako kterákoli jiná země světa.

V 80. a 90. letech tu proběhla silná vlna industriálního rocku, představovala ji kapela Laibach nebo a cappella skupina Perpetuum Jazzile. Nejlepší uskupení, které je ze Slovinska, alespoň částečně, jsou 2 Cellos. Myslím, že je má Paul moc rád. No jasně, Luco, miluju tě, jsi ze Slovinska, musel jsem vás zmínit. 2 Cellos. Jsou nejlepší. Já jsem Keith, jsem skvělej, tak si kupte tričko se mnou. Můžete vypadat jako tenhle sexy chlápek.

- Díky, lidi, uvidíme se. - Díky, Keithe. Teď se rychle podíváme na historii Slovinska. Řeknu to co nejstručněji. První království v 6. a 7. století, pak je přebral Karel Veliký, 1400 let patřili k německy mluvícím říším, 1. světová válka, krátce měli Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, pak Království SHS, 2. válka, Jugoslávie, nezávislost v roce 1991, vstup do EU a NATO, do eurozóny. To byly největší milníky. Ptal jsem se fanoušků, jaké slavné osobnosti mám zmínit.

Zmínili jste například tyhle. Je jich spousta, tak je dám na obrazovku, klidně si to vyfoťte a najděte si je. Tarçine, chceš být slavným Slovincem? Hele, jak zneužívám zvířata. Tak hluboko jsem klesnul. Když už jsme u… Asi nemám oslí můstek od psa k diplomacii, ale jdeme na friend zone. FRIEND ZONE Pes, nejlepší přítel člověka.

Samozřejmě! Jak už jsme říkali, Slovinsko funguje jako most mezi Slovany, Germány a jižany. Takže je jasné, že tyhle země budou patřit mezi přátele Slovinska. S Itálií se milují, ale trochu taky nenávidí. V historii často patřili pod různé italské říše, ať antický Řím, Byzanc nebo Benátskou republiku. Dodnes Itálii tak docela neodpustili Terst. Lidé se ale přesto mezi oběma zeměmi stěhují a mají dobré vztahy.

Ve vztahu k balkánským sousedům je Slovinsko jako strýc, co neochotně jezdí na rodinné oslavy jen proto, že je to jeho rodina a rodina je svatá. Ze všech jižních Slovanů mají největší diasporu ve Slovinsku Srbové, tvoří 2 nebo 3 % populace a Slovinci také žijí v Srbsku. Trochu si pokazili vztahy, když Slovinsko uznalo Kosovo, to se Srbsku moc nelíbilo, ale pořád si jsou blízcí. Chorvatsko je velmi blízký přítel a Slovinci v létě migrují na místní pláže.

I s Chorvatskem se občas hádají vzhledem k územním sporům na hranici, Slovinci se někdy odvolávají na historické nároky na území, která jsou dnes v Chorvatsku. Tyto záležitosti ale diplomatické vztahy vcelku nijak negativně neovlivňují. Jako země na křižovatce tří velkých evropských regionů, germánského, slovanského a románského světa, Slovinsko nepřekvapivě funguje jako neutrální prostředník. Když se chce EU zabývat něčím, co zahrnuje nečlenskou zemi, většinou si pro summit vybere Slovinsko.

Ale jsou prostředníkem i pro jiné. V roce 2008 tu vyjednávali Bush a Putin. Ale co se týče jejich nejlepších přátel, skoro každý Slovinec mi odpověděl, že tu roli pro ně hraje Rakousko. Často se říká, že Slovinci jsou slovanští Rakušané. Často napodobují rakouský životní styl, odráží se to v jejich sociálním uspořádání od akordeonů po alpinské horolezení, Slovinci jsou do Rakouska zamilovaní.

Rakousko si užívá jejich společnost, ale většinou si víc všímá Německa a Švýcarska. O to víc je Slovinci milují. Udělali by cokoliv, učí se němčinu i valčík. Je to roztomilé. Stejně jako má Triglav tři vrcholy, Slovinsko je trojitým mostem, spojuje germánský, románský a slovanský svět. Proto není divu, že Slovinsko každého oSLOVÍ. Nikdo tu není, aby mi vrazil. Mnohem lepší.

Počkejte si, příště budou Šalamounské ostrovy. Překlad: jesterka www.videacesky.cz