Stavba hradu ze 13. stoletíGreat Big Story
42
Guédelon je hrad ve Francii, který však začal vznikat teprve nedávno. Skupina nadšenců začala stavět hrad ze 13. století středověkými metodami. Jak to zvládají a kdy budou mít hotovo?
Přepis titulků
STAVBA STŘEDOVĚKÉHO HRADU Guédelon je šíleným dobrodružstvím
uprostřed burgundského lesa. Před 20 lety jsme se rozhodli ho postavit,
abychom pochopili hrady ze 13. století. 13. století ve Francii bylo úžasné. Nikdo v moderních dějinách
hrad ze 13. století nikdy nestavěl. Úplně vše jsme se museli naučit sami. Náš tým tvoří 70 osob, z čehož hrad staví 40 osob.
Stavba potrvá 25 let a s tímto týmem není nic nemožné. I nejšílenější sny jsou splnitelné. Guédelon se od ostatních hradů světa liší tím, že je stavěn ve 21. století. Používáme 800 let staré středověké metody. 10 let jsem pracoval na různých stavbách. Guédelon se s mou předchozí prací srovnat nedá, protože je to úplně jiné. Je to věda, je to archeologie a to mě baví. Je to nádherný výlet do minulosti.
Každý kousíček kamene byl ručně vytesán, každý kus dřeva byl ručně pokácen, ručně opracován, ručně načrtnut. Náš tým je v tomhle úžasný. Všechny nás žene vpřed jakási neuvěřitelná energie. Stavíme skutečný hrad. Jsem hrdý na to, co děláme. Je to úžasné dobrodružství. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Stavba potrvá 25 let a s tímto týmem není nic nemožné. I nejšílenější sny jsou splnitelné. Guédelon se od ostatních hradů světa liší tím, že je stavěn ve 21. století. Používáme 800 let staré středověké metody. 10 let jsem pracoval na různých stavbách. Guédelon se s mou předchozí prací srovnat nedá, protože je to úplně jiné. Je to věda, je to archeologie a to mě baví. Je to nádherný výlet do minulosti.
Každý kousíček kamene byl ručně vytesán, každý kus dřeva byl ručně pokácen, ručně opracován, ručně načrtnut. Náš tým je v tomhle úžasný. Všechny nás žene vpřed jakási neuvěřitelná energie. Stavíme skutečný hrad. Jsem hrdý na to, co děláme. Je to úžasné dobrodružství. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (43)
ehm (anonym)Odpovědět
20.01.2017 06:38:03
WHY?
ehm (anonym)Odpovědět
20.01.2017 07:14:33
Kto to financuje a prečo?
Prečo to stavajú? Hrad bolo možné vytvoriť už pred storočiami a ľuďom mozog neochabol a ruky neoslabli, takže je úplne jasné, že je to možné postaviť teraz aj za 1000 rokov... prečo to robia?
Obetovať 25 rokov na niečo čo nemá žiadnu hodnotu?
Prečo nezačnú stavať novú pyramídu o veľkosti cheopsovej? Ved, prečo nezahodiť pár desiatok rokov života, pre nič... všakže...
Objasní mi niekto, aký to má význam?
Herodotos (anonym)Odpovědět
20.01.2017 07:49:30
+ehmMá to význam především pro historiky a archeology, kteří takhle prakticky ověřují teoretické povědomí o řemeslech, způsobech stavby, dostupných strojích a tak dál. Je to takzvaná experimentální archeologie a Češi s ní mají vlastně dost zkušeností.
Pochybuju o tom, že hrad nebude mít žádnou hodnotu, skanzen s přednáškami o dějinách každodennosti 13. století se z něj určitě udělat dá. Funguje tak už nyní, jen za poslední dva roky ho navštívilo přes půl milionu lidí a je touto cestou financován už deset let.
K tomu jaký to má význam - jaký význam měla cesta Thora Heyerdahla? Jaký význam měla na pouhé báji založená vykopávka Schliemanna? Slouží k prohloubení znalostí a povědomí o věcech, které nejsou nikde zapsány a nedají se ověřit jinak než tak, že se je někdo pokusí ověřit v praxi.
ehm (anonym)Odpovědět
20.01.2017 08:15:07
+HerodotosSíce mi to hlava nebere, ale aspoň to má jakž také vysvetlenie.. vďaka
pav1Odpovědět
20.01.2017 10:24:33
+HerodotosSouhlasím s tebou, jen něco se mi nezdá. Určitě musí existovat několik středověkých knih s postupy ne? Tamní inženýři dokázali dozajista psát, Evropa je sakra veliká a navíc to není ještě tak vzdálené období. To se nic nedochovalo? (myslím pořádné příručky, ne jen letmé popsání toho, že probíhá práce a obrázek jednoho střed. jeřábu)
Herodotos (anonym)Odpovědět
20.01.2017 11:05:06
+pav1Ale ano, něco se dochovalo, ale je toho málo a je to zatraceně kusé. Vem si to takhle: kamenický cech získá smlouvu na postavení hradu nebo jeho části, vypracuje si plány a ty předloží ke schválení objednateli. Ne vždycky se dělaly kopie, to jednak. Když se udělaly, jedna zůstala cechu a druhá objednateli/panovníkovi v kanceláři nebo něčem jako byly naše Desky zemské. No a teď si vem, co dobrodružství za těch osm set let zažily. Smlouvy byly rozhodně důležité, ale přece jen není důvod, proč by si měl cechmistr pátrav v truhle po prapradědovi říct: "No jeje, to je ale stará smlouva od zemana Klacka, tu si nechám na památku". Spíš si řekl - a to jen pokud nebyla ta smlouva úplně sežraná hlodavci či jiným morem - "Hele, dobrej kus pergamenu, to seškrabu a můžu ho použít znovu." To se dělo více než často, byla to rozšířená praxe (takhle znovuvyužité psací látce se říká palimpsest, kdyby ses o tom chtěl dočíst víc).
Stejně tak vědomosti byly zpravidla výhradním know-how cechu, které si hlídali a spíš předávali zkušeností a praxí. Na vsích se pak často předávalo řemeslo z otce na syna a nebylo moc zapotřebí cokoliv zapisovat.
Adam2 (anonym)Odpovědět
20.01.2017 14:39:13
+ehmŘekl bych, že je to především koníček, no spíš hodně přerostlý kůň. Někdo se celý život hrabe v motorech, jiný lepí letadýlka a oni si staví hrad. A tu druhou část důvodu takové stavby popsal Herodotos přesně.
VH (anonym)Odpovědět
20.01.2017 14:52:15
+Adam2Jenom bych dodal, že tento objekt bude jistě radostně využíván filmaři. Již i naše archeoskanzeny se staly nedílnou součástí při tvorbě dokumentů a historických filmů. Jinak nezbývá než souhlasit s Herodotem. ;-)
Profesor (anonym)Odpovědět
21.12.2022 08:56:34
+ehmProtože jsi negramotný slovák, tak proto...
Ego (anonym)Odpovědět
20.03.2017 08:00:47
Ještě nezapomínejte, že se ani moc nedalo uchovat nějaké plánky a dokumentace apod.. Stejně nějaký jiný druh lidí ať už hloupí či chytří nerozuměli tomu co tam měli a rovnou to pálili či ničili apod.. I za 100 či 1000 let věřím, jestli lidstvo ještě bude existovat tak nebudou vědět co to bylo internet, nebo najdou dílky od auta atd.. :D atd.. budou to objevovat a zas ucit a třeba bude vše jinak vypada a fungovat a zas dokola :) podle mě když se podívám na egypt, tak byli dost vyspělí, ale po jejich pádu zas lidi byli na dost nízkém úrovni... takže podle mě je to jaksi jakoby dokola :) proto furt něco objevujeme a je to děsně staré
Jo_DoOdpovědět
19.01.2017 19:42:14
Mimochodem, kdyby někoho zajímal VELMI kvalitní seriál o našich hradech, doporučil bych:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169631969-stity-kralovstvi-ceskeho/dily/
VH (anonym)Odpovědět
19.01.2017 21:26:43
To je nepřekonatelný klenot. Připojuji se k doporučení. ;-) Skvělí průvodci Durdík a Plesl světem hradů v Čechách. Dokonalá startovní věc do tajů kastelologie. ;-)
tymiii (anonym)Odpovědět
19.01.2017 17:27:26
Neni nekde nejake podrobnejsi video (alespon s anglickymi titulky)
Adam2 (anonym)Odpovědět
19.01.2017 18:04:29
tohle je dlouhé a čerstvější, ale francouzsky
https://www.youtube.com/watch?v=Xt8wgMzA9nk
na youtube je toho dost ... stačí seřadit podle data, ale kdyby míň kecali a víc ukazovali, byl bych spokojenější
...ale když to vidím, tak bych se hned přidal :D ... připomíná mi to mládí na Sovinci
ZeckOdpovědět
19.01.2017 19:37:54
http://www.csfd.cz/film/406507-hradni-tajnosti/
Je to ale natolik "podrobné", až to člověka chvílemi nudí jako prase. Já ale středověk zase tak nežeru, takže tě to třeba zaujme.
EDIT (JohnSorrow): Prosím, bez linků na copyrightovaný obsah, díky.
Petr L. (anonym)Odpovědět
19.01.2017 17:26:56
Před dvaceti lety dávali tenkrát reportáž v Objektivu, když začali na holé planině. Už tenkrát říkali, že to bude trvat asi 25 let. Já si tenkrát říkal. Bože za tak dlouho. 20 let je fuč a hrad bude brzo hotoví. Ach jo. :-(
pav1Odpovědět
19.01.2017 13:33:43
Pěkné, ale moc jsme se teda nedozvěděli, snad až na to, jak je to celé úžasné. Jak dlouho jim to už trvá? To vypadá, podle doby která jim ještě zbývá (25let), že nejméně dalších 25 let. Ví někdo, jak dlouho trvala stavba podobně velkých hradů v minulosti? Jak dlouho by to trvalo za použití moderní techniky, při stejných materiálech? Kolik se na takové stavbě v minulosti podílelo lidí? Způsob měření, plánování a realizace takové stavby s ukázkou? To by bylo super.
VH (anonym)Odpovědět
19.01.2017 14:07:13
Ta délka výstavby se samozřejmě odvíjí od mnoha podmínek. Když bylo třeba, tak například takový Château Gaillard byl vystavěn za pouhé dva roky (1196–1198). A že se jednalo o pořádnou pevnost s několika mohutnými flakovacími věžemi, která byla rozdělena do tří nádvoří. Ten hrad urgentně potřeboval Richard Lví Srdce kvůli kontrole Seiny a Normandie, aby je zajistil proti útokům Francouzů. Rychlost výstavby podpořilo i to, že hrad vyrostl na skále, čímž byl hned po ruce přirozený zdroj k výstavbě zdí. Na druhou stranu se většina hradů (jako celkový areál) stavěla takřka celý vrcholný a pozdní středověk. Je třeba ale rozlišit různé stavební fáze, respektive původní jádro hradu a jeho budoucí přístavby. Otázka počtu lidí je relativně komplikovaná, jelikož hlavními účastníky byly hutě (v podstatě středověké specializované firmy), které byly samostatně relativně nepočetné, ale využívaly pochopitelně i zástupy nádeníků.
VH (anonym)Odpovědět
19.01.2017 14:29:31
+VHTu výstavbu po celý vrcholný a pozdní středověk (respektive rozdělení do stavebních fází) mohu prezentovat např. na hradě Rýzmberk u Kdyně. V druhé polovině 13. století vzniklo hradní jádro, relativně malé, které se skládalo z paláce, obvodové zdi a oválné útočištné věže, tzv. bergfritu. Ve 14. století obecně docházelo ke zvyšování obytných vlastností hradu. Proto vznikl druhý palác. Hrad získal současně i opevnění prvního předhradí s oválnou flankovací věží. Po husitských válkách hrady získávaly modernější opevnění. Okolo poloviny 15. století hrad získal opevnění druhého, rozlehlého, předhradí s několika hranolovými flankovacími věžemi. Nakonec, na přelomu 15. a 16. století, byl hrad obdařen nejmodernějším opevněním proti rozvíjejícímu se dělostřelectvu. Parkánovou hradbu s bateriovými věžemi/baštami a zemní opevnění, které ohlašovalo novověké rondely a bastiony. To byla v podstatě konečná podoba středověkého šlechtického hradu, který postupně rostl od 13. století. V novověku jen málo nových hradů získávalo moderní rondelová nebo bastionová opevnění. Mnohdy se z nich staly zámky a nebo zanikly. Například Rýzmberk (podobně jako řada jiných kvalitních pevností) měl být po třicetileté válce zničen na základě nařízení Ferdinanda III. Šlo o to, že v této dramatické době hrady stále představovaly opěrné body, kde se mohly schovávat parazitující zbytky nepřátelských posádek nebo zbojníků (a že jich po žoldnéřsky orientované třicetileté válce bylo).
pav1Odpovědět
19.01.2017 19:53:23
+VHParáda, díky :)
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
24.01.2017 13:16:03
+VHPo vládě Ferdinanda III. se panovník Leopold I. a jeho armáda zaměřuje na stavbu nových pevností proti Turkům (Leopoldov), nebo opravě starších (Nové Zámky-padly do rukou Turků v roce 1663). A s konečnou platností vyhánějí Turka (a jeho krymsko-tatarské spojence) až za Sávu a Tisu.
Ve století 18. se pak rozmáhá stavba proti vzrůstajícímu vlivu Pruska-Terezín, Josefov. S revolučními "zadovkami" však pevnosti definitivně ztrácí svůj význam.
Jerrek (anonym)Odpovědět
19.01.2017 17:57:51
Veď to tam hovorí hneď na začiatku, že už 20 rokov to robia.
pav1Odpovědět
19.01.2017 19:49:14
+JerrekMiskuzi, to jsem přehlédl.
BugHer0 (Překladatel)Odpovědět
19.01.2017 18:35:26
Tyhle videa z Great Big Story jsou evidentně cíleně točená tak, aby je vidělo co nejvíc lidí, čili stručně, moderně, přehledně. Jde spíš o to upozornit na nějaká témata a rozšířit obzory divákovi, který nemá čas pouštět si sáhodlouhé dokumenty. Pokud tě něco z toho zaujme, rozhodně není v dnešní době problém si o tématu zjistit víc. :-)
Jo_DoOdpovědět
19.01.2017 19:01:38
Máme rekordmany, jako Nový Hrad u Kunratic, ten se stavěl asi rok a půl. Roku 1411 se stavět začal, 1412 máme záznam o pobytu panovníka. Mimochodem, rekordmanem hrad zůstal, žil jen 10 let. V roce 1421 byl zničen husity.
Pak byly velké hrady, které se stavěly několik desetiletí, ale často s přestávkami, nebo s velkými změnami plánů. Karlštejn se stavěl včetně vnitřní výzdoby 16 let, ale to byl velmi významný a velký hrad.
Pokud byly peníze a stavba nebyla přerušována, netrvala stavba déle než několik let.
HlubinaOdpovědět
19.01.2017 13:29:54
Více takových lidí, co dělají něco z lásky a pro radost a ne pro peníze. Mimochodem hrady miluju, takže za dalších cca 20 let by mohli jejich synové (vnuci ...) postavit cosi obdobného znovu. :D
tynej123 (anonym)Odpovědět
19.01.2017 13:24:28
Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom taková blbost, co? :D
Otec Kraus (anonym)Odpovědět
19.01.2017 14:45:58
Tynejové všech zemí, vyližte si p***l!
VH (anonym)Odpovědět
19.01.2017 13:12:39
Guédelon miluji, děkuji za video. :-) Pokud byste se chtěli o činnostech na hradě dozvědět více, doporučuji vám dokumentární seriál Hradní tajnosti (2004).
VH (anonym)Odpovědět
19.01.2017 13:13:12
*2014, omlouvám se ;-)
Péťa (Překladatel)Odpovědět
19.01.2017 13:06:37
Je to fantastický! Skvělej důkaz toho, že lidi nemusí nutně v důsledku všudepřítomných moderních technologií degenerovat...
šlomo (anonym)Odpovědět
19.01.2017 15:51:02
Wut? Chceš tím říct, že stavění hradu metodou x-století starou je známkou lidského pokroku?
Péťa (Překladatel)Odpovědět
19.01.2017 16:30:23
+šlomoMyslel jsem to tak, že jsou dnes lidi schopný postavit něco tak komplexního jako hrad bez užití bagru, jeřábu, nebo googlu.
TaanOdpovědět
19.01.2017 19:05:49
+PéťaA že už neumíme lézt po stromech, popř. schovávat se v norách, to je taky známka degenerace?
Péťa (Překladatel)Odpovědět
19.01.2017 19:37:54
+TaanNe, tak jsem to nemyslel.
Jo_DoOdpovědět
19.01.2017 19:31:43
+šlomošlomo, mrkni se dneska na nějaký český zchátralý zámek, nebo zříceninu. Ani celý náš stát s jeho stovkami miliard zisku, není schopen ty stavby uvést do původního stavu a udržovat je.
Nejsou řemeslnící, technologie jsou zapomenuté, staré postupy už nikdo neumí. To co dřív umělo doslova kdejaké nemehlo, je dneska vysoce odborná a velmi drahá práce. Ti lidi tam dělají archeologii pomocí reverzního inženýrství.
Dokázal by sis dejme tomu ty sám postavit třeba jen "primitivní" dřevěný srub? Dokázal by sis ušít stan z kůží, nebo zaklenout sklep na zásoby? Dřív běžná věc, kterou uměl kdekdo a kdo neuměl, tomu jiní poradili. Dneska už to umí jen primitivnější národy, které jsou paradoxně šikovnější než my a kdyby náhodou přišel nějaký blackout, narozdíl od nás nebudou mít potíže.
Odkázal bych třeba na knížku "Rajský Ostrov" kterou napsal Bengt Danielsson. Popisuje tam, jak za Velké hospodářské krize ve třicátých letech, úplně přestala lodní doprava na ostrov Raroia, ale paradoxně si toho vesničané vůbec nevšimli. Dál lovili svoje ryby a trhali kokosy a měli se fajn, zatímco civilizovaný svět byl zbídačený.
(jen malá úvaha, které mě právě napadla,- nemá souvislost s tématem)
Čím víc je člověk závislý na ekonomice, tím méně je svobodný.
šlomo (anonym)Odpovědět
19.01.2017 20:29:32
+Jo_DoBlbost. Všechno se to dá zrenovovat, akorát na to nikdo nechce dát dost peněz. U nás je o zámek dobře pečováno, byl zrekonstruován, stálo to dost peněz a už 20 let vypadá tak jak vypadal původně.
Technologie nejsou zapomenuté, jsou jen překonané. Kdo ti bude tesat šutr ručně dokud jsou zbíječky? až nebudou, tak se teprve lidé vrátí zpět.
A měl by sis přečíst nějakou knížku, která popisuje jak domorodci umírají na hloupou chřipku a paradoxně celý svět si toho vůbec nevšiml. Žere paralen a hádá se o politice...
Nehledě na to, že tvůj koment je od věci, protože jsem nijak ne-dehonestoval práci těch lidí, která je záslužná, pouze jsem se chtěl vyjádřit k tomu co napsal Petr, jehož komentář mi nedával smysl.
(jen malá prokrastinace, které mě právě popadla,- má souvislost s tvým komentářem)
Čím víc je člověk závislý na ekonomice, tím méně je svobodný, ale pořád mu dost svobody zbyde.
lenaciaOdpovědět
20.01.2017 01:21:42
+šlomozrenovovat ano, ale postavit od základů? To je dost oříšek... I ten hrad očividně trvá psotavit takhle dlouho mimo jiné i pro to, že se plno věcí dělá pokus-omyl...
Vem si staré kočáry, takové ty kočáry, které ještě neměly pružiny, doslova se houpaly na speciální konstrukci popruhů (velké pojízdné houpačky, ze kterých si klidně mohl chytit 'mořskou nemoc'), renovace takového kočárového skvostu je složitá, nákladná a dnes ji umí jen pár lidí, které spočítáš na prstech rukou, a ti nejlepší jsou tady u nás v ČR. Nový kočár s takovou konstrukcí je prakticky nemožné vyrobit.
šlomo (anonym)Odpovědět
20.01.2017 18:00:01
+lenaciaSorry ale čteš jak Jo_Do , ja jen na nej reagoval, znovu asi musim rict ze lidi ve videu a nijak nehejtim, ale jodo mluvil o zchatralych zamcich potrebujicich rekonstrukci, tak jsem na nej navazal, nevim proc sem pletes novostavbu -_-
Jo_DoOdpovědět
20.01.2017 02:26:11
+šlomoNechtěl jsem být nezdvořilý, ale jak vidím, ty podobnými ohledy vskutku netrpíš, takže když hrubý pytel, tak i hrubá záplata. Jsi ignorant, ale buď v klidu, neumírá se na to. Jen bych se už být tebou nepouštěl do podobných debat, děláš ze sebe pitomce.
šlomo (anonym)Odpovědět
20.01.2017 18:16:02
+Jo_DoJe pro tebe nezdvořilost, že má někdo jiný názor? A jestli já jsem ignorant a pitomec, tak kdo jsi ty, že začneš urážet člověka, kterého ani neznáš? Ale co, kašlu na to, z výměny názorů se snažíš udělat argumentační faulovanou a na to já nemám čas. HOWGH!
ehm (anonym)Odpovědět
20.01.2017 07:16:34
+Jo_Doáno, to všetko dokážeš aj dnes... prečo to nikto nerobí? prečo ľudia nechodia na mesiac? Pretože to dnes už proste nemá hodnotu.... Z romantiky sa nikto nenažere.
orcinusorca2016 (anonym)Odpovědět
24.01.2017 09:42:11
Beton byl používán už za Nerona a pětipatrové budovy už za Hadriána. A přesto je tou nejčastější stavbou rodinný domek. Jenže dnes se staví s topením, teplou vodou, dokáže pojmout a zobrazit kdejakou knihovnu a dopravu zajušťuje obvykle 75 motorových koní.
Takže naopak by naši předkové měli hubu až na podlaze.
Problém je však, že budovy typu Invalidovna chátrají, protože její adaptace na současné podmínky je nepředstavitelně drahá.
Podobně je to s nádražními budovami. Tam, kde byl dříve reléový počítač, který budovu i vytopil dnes stačí 100W laptop.