Jocko Willink – Extrémní zodpovědnost
John Gretton „Jocko“ Willink je veteránem irácké války, kde velel elitním útvarům americké armády, takzvaným SEAL týmům. Nyní působí jak motivační řečník, spisovatel, podnikatel a moderátor svého podcastu.
Přepis titulků
Válka je noční můra. Válka je hrozivá. Je lhostejná, zničující a zlá. Válka je peklo. Ale válka je také skvělý učitel. Brutální učitel. A dá vám lekce, které nikdy nezapomenete. Ve válce jste donuceni vidět lidstvo v jeho nejhorších momentech.
A také jste požehnáni tím, že lidstvo vidíte v jeho nejsvětlejších chvílích. Válka vás učí, co je utrpení, ztráta a bolest. A učí vás o drahocennosti a křehkosti lidského života. A kvůli této křehkosti vám válka dá lekci o smrti.
Ale válka vás i naučí, co je to bratrství, čest, pokora a vůdcovství. A bohužel vás válka naučí nejvíce tehdy, když věci špatně dopadnou. A jedna z nejdůležitějších lekcí, které mi válka dala, přišla na jaře roku 2006. Bylo to v iráckém městě Ramádí, které tehdy bylo epicentrem povstání.
Brutální a odhodlaní teroristé vládli ulicím za pomoci mučení, znásilňování a vraždění. A v jedné čtvrti tohoto města se během operace, které jsem velel, rozpoutalo učiněné peklo. V poli jsme měli několik jednotek, které bojovaly s nepřítelem. Byli tam i naši iráčtí spojenci, američtí vojáci a námořní pěchota a část mého SEAL týmu.
Pak nastala válečná mlha, kterou provází zmatek, chaos, palba, nepřátelské útoky, křik mužů, krev a smrt. A v této válečné mlze kvůli sérii omylů, lidských chyb, špatnému úsudku, Murphyho zákonům a obyčejné smůle vypukla šílená přestřelka.
Ale tato přestřelka nebyla mezi námi a nepřítelem. Tato přestřelka, tragicky, proběhla mezi námi a námi. Střet dvou spojeneckých sil, bratrovražedný boj. Smrtelný hřích války. A její nejhorší součást. Když bylo po všem a válečná mlha ustala, jeden spojenecký irácký voják byl mrtvý, dva další byli zranění, jeden z mých lidí byl zraněn a zbytek SEAL týmu byl zle otřesen.
Jen zázrakem nezahynul nikdo další. Nadřízení dostali hlášení, co se stalo. Že jsme se střetli a navzájem zranili a zabíjeli. Když jsme se dostali na základnu, situace se nezlepšila.
Čekala na mě zpráva od mého velitele. Psal, ať ukončím všechny probíhající operace. Že velící důstojník, vrchní velitel a vyšetřující důstojník jsou na cestě. A ať si připravím rozbor akce, abych vysvětlil, co přesně se při operaci stalo a kde se to zvrtlo. Věděl jsem, co to znamená.
Znamenalo to, že někdo je odpovědný a ten někdo za to zaplatí. Někdo za to dostane padáka. Tak jsem začal ten rozbor operace připravovat. A v něm jsem podrobně rozebral každou chybu, která se stala, a kdo tu chybu udělal. A poukázal jsem na každé selhání během plánování, přípravy a provedení operace a uvedl jsem, kdo je za něj zodpovědný.
Bylo dost zavinění, aby se dostalo na každého. Bylo tolik lidí, které jsem mohl označit za viníky. Ale něco nesedělo. Z nějakého důvodu jsem prostě nedokázal ukázat na člověka, kterého chyba to byla a koho bych konkrétně měl vinit z toho, co se stalo. Tak jsem tam seděl a přehrával si to v hlavě znovu a znovu a marně se snažil přijít s odpovědí.
A když bylo asi deset minut do začátku rozboru mise, ta odpověď mi došla a bylo to jako políček do tváře. A došlo mi, že je jen jedna osoba, která nese vinu za ten zmatek, jen jedna osoba, která nese vinu za zraněné muže a za smrt toho spojeneckého iráckého vojáka. A dobře jsem věděl, kdo tou osobou je. S tímto vědomím jsem vkročil do místnosti, kde měl rozbor proběhnout, kde můj nadřízený, vrchní velitel, vyšetřující důstojník a zbytek mého týmu čekali na můj příchod, včetně toho zraněného, který seděl vzadu v místnosti s hlavou a obličejem ovázaným obvazy.
Postavil jsem se před ně a položil jim jednoduchou otázku. Čí je to vina? Jeden z mých SEALů zvedl ruku a řekl: „Je to moje vina. Neměl jsem přehled o iráckých vojácích, se kterými jsem byl, ti opustili svůj přidělený sektor a to byl základ všech problémů.“ Já mu řekl, že to není jeho vina.
Přihlásil se druhý. „Je to moje vina. Nenahlásil jsem rádiem dost rychle naši polohu, tak nikdo nevěděl, ve které jsme budově. To způsobilo ten zmatek. Je to moje vina.“ Já mu řekl, že to není ani jeho vina. A přihlásil se další. „Šéfe, byla to moje vina.
Pořádně jsem neidentifikoval svůj cíl a zastřelil jsem toho spojeneckého iráckého vojáka. Je to moje vina.“ A já řekl, že to není ani jeho vina. A ani tvoje, ani tvoje, ani tvoje, ukázal jsem na ostatní v místnosti. A řekl jsem, že je to vina jen jednoho člověka, že za to, co se stalo, může pouze jeden člověk. A ten člověk jsem byl já.
Jsem velitel, služebně nejstarší voják na bojišti a jsem zodpovědný za vše, co se stane. Za vše. A pak jsem pokračoval a vysvětlil novou taktiku, techniky a postupy, které zavedeme, abychom zajistili, že se takovýto kolaps nebude opakovat. A něco vám řeknu, bolelo to. Zranilo to mé ego a pýchu, vzít tu vinu na sebe.
Ale také jsem věděl, věděl jsem, že abych si zachoval svoji integritu jako velitel a jako muž, musím přijmout zodpovědnost. Musel jsem ovládnout své ego, aby mé ego neovládlo mě. A víte co? Nevyhodili mě.
Ve skutečnosti můj nadřízený, který očekával výmluvy a ukazování prstem, když jsem přijal zodpovědnost, důvěřoval mi ještě více než předtím. A moji muži. Nepřestali mě respektovat. Místo toho si uvědomili, že se nikdy nebudu snažit zbavit se zodpovědnosti.
A nikdy bych to těžké břemeno, které přináší funkce velitele, nepřenesl na ně. A víte co? Zaujali stejný postoj. Na rozdíl od týmu, kde nikdo nepřevezme zodpovědnost za problémy, tudíž se problémy nikdy nevyřeší, se u nás každý ke svým chybám hlásil. Každý přijal zodpovědnost za problémy.
A když tým přijme zodpovědnost za své problémy, problémy se podaří vyřešit. A platí to na bojišti, platí to v byznysu a platí to v životě. A tak říkám: Přijměte zodpovědnost, přijměte extrémní zodpovědnost. Nevymlouvejte se, nesvalujte vinu na nikoho a nic jiného. Ovládněte své ego.
Neschovávejte svou křehkou pýchu před pravdou. Přijměte zodpovědnost za vše ve svém světě, za to dobré i za to špatné. Přijměte zodpovědnost za své chyby, přijměte zodpovědnost za svá pochybení a problémy a poté přijměte zodpovědnost za řešení, která se s těmi problémy vypořádají. Přijměte zodpovědnost za svou misi. Přijměte zodpovědnost za svou práci a za svůj tým, za svou budoucnost a přijměte zodpovědnost za svůj život.
A veďte. Veďte. Veďte sami sebe, svůj tým, lidi ve svém životě, veďte je všechny. Za vítězstvím. Děkuji.
A také jste požehnáni tím, že lidstvo vidíte v jeho nejsvětlejších chvílích. Válka vás učí, co je utrpení, ztráta a bolest. A učí vás o drahocennosti a křehkosti lidského života. A kvůli této křehkosti vám válka dá lekci o smrti.
Ale válka vás i naučí, co je to bratrství, čest, pokora a vůdcovství. A bohužel vás válka naučí nejvíce tehdy, když věci špatně dopadnou. A jedna z nejdůležitějších lekcí, které mi válka dala, přišla na jaře roku 2006. Bylo to v iráckém městě Ramádí, které tehdy bylo epicentrem povstání.
Brutální a odhodlaní teroristé vládli ulicím za pomoci mučení, znásilňování a vraždění. A v jedné čtvrti tohoto města se během operace, které jsem velel, rozpoutalo učiněné peklo. V poli jsme měli několik jednotek, které bojovaly s nepřítelem. Byli tam i naši iráčtí spojenci, američtí vojáci a námořní pěchota a část mého SEAL týmu.
Pak nastala válečná mlha, kterou provází zmatek, chaos, palba, nepřátelské útoky, křik mužů, krev a smrt. A v této válečné mlze kvůli sérii omylů, lidských chyb, špatnému úsudku, Murphyho zákonům a obyčejné smůle vypukla šílená přestřelka.
Ale tato přestřelka nebyla mezi námi a nepřítelem. Tato přestřelka, tragicky, proběhla mezi námi a námi. Střet dvou spojeneckých sil, bratrovražedný boj. Smrtelný hřích války. A její nejhorší součást. Když bylo po všem a válečná mlha ustala, jeden spojenecký irácký voják byl mrtvý, dva další byli zranění, jeden z mých lidí byl zraněn a zbytek SEAL týmu byl zle otřesen.
Jen zázrakem nezahynul nikdo další. Nadřízení dostali hlášení, co se stalo. Že jsme se střetli a navzájem zranili a zabíjeli. Když jsme se dostali na základnu, situace se nezlepšila.
Čekala na mě zpráva od mého velitele. Psal, ať ukončím všechny probíhající operace. Že velící důstojník, vrchní velitel a vyšetřující důstojník jsou na cestě. A ať si připravím rozbor akce, abych vysvětlil, co přesně se při operaci stalo a kde se to zvrtlo. Věděl jsem, co to znamená.
Znamenalo to, že někdo je odpovědný a ten někdo za to zaplatí. Někdo za to dostane padáka. Tak jsem začal ten rozbor operace připravovat. A v něm jsem podrobně rozebral každou chybu, která se stala, a kdo tu chybu udělal. A poukázal jsem na každé selhání během plánování, přípravy a provedení operace a uvedl jsem, kdo je za něj zodpovědný.
Bylo dost zavinění, aby se dostalo na každého. Bylo tolik lidí, které jsem mohl označit za viníky. Ale něco nesedělo. Z nějakého důvodu jsem prostě nedokázal ukázat na člověka, kterého chyba to byla a koho bych konkrétně měl vinit z toho, co se stalo. Tak jsem tam seděl a přehrával si to v hlavě znovu a znovu a marně se snažil přijít s odpovědí.
A když bylo asi deset minut do začátku rozboru mise, ta odpověď mi došla a bylo to jako políček do tváře. A došlo mi, že je jen jedna osoba, která nese vinu za ten zmatek, jen jedna osoba, která nese vinu za zraněné muže a za smrt toho spojeneckého iráckého vojáka. A dobře jsem věděl, kdo tou osobou je. S tímto vědomím jsem vkročil do místnosti, kde měl rozbor proběhnout, kde můj nadřízený, vrchní velitel, vyšetřující důstojník a zbytek mého týmu čekali na můj příchod, včetně toho zraněného, který seděl vzadu v místnosti s hlavou a obličejem ovázaným obvazy.
Postavil jsem se před ně a položil jim jednoduchou otázku. Čí je to vina? Jeden z mých SEALů zvedl ruku a řekl: „Je to moje vina. Neměl jsem přehled o iráckých vojácích, se kterými jsem byl, ti opustili svůj přidělený sektor a to byl základ všech problémů.“ Já mu řekl, že to není jeho vina.
Přihlásil se druhý. „Je to moje vina. Nenahlásil jsem rádiem dost rychle naši polohu, tak nikdo nevěděl, ve které jsme budově. To způsobilo ten zmatek. Je to moje vina.“ Já mu řekl, že to není ani jeho vina. A přihlásil se další. „Šéfe, byla to moje vina.
Pořádně jsem neidentifikoval svůj cíl a zastřelil jsem toho spojeneckého iráckého vojáka. Je to moje vina.“ A já řekl, že to není ani jeho vina. A ani tvoje, ani tvoje, ani tvoje, ukázal jsem na ostatní v místnosti. A řekl jsem, že je to vina jen jednoho člověka, že za to, co se stalo, může pouze jeden člověk. A ten člověk jsem byl já.
Jsem velitel, služebně nejstarší voják na bojišti a jsem zodpovědný za vše, co se stane. Za vše. A pak jsem pokračoval a vysvětlil novou taktiku, techniky a postupy, které zavedeme, abychom zajistili, že se takovýto kolaps nebude opakovat. A něco vám řeknu, bolelo to. Zranilo to mé ego a pýchu, vzít tu vinu na sebe.
Ale také jsem věděl, věděl jsem, že abych si zachoval svoji integritu jako velitel a jako muž, musím přijmout zodpovědnost. Musel jsem ovládnout své ego, aby mé ego neovládlo mě. A víte co? Nevyhodili mě.
Ve skutečnosti můj nadřízený, který očekával výmluvy a ukazování prstem, když jsem přijal zodpovědnost, důvěřoval mi ještě více než předtím. A moji muži. Nepřestali mě respektovat. Místo toho si uvědomili, že se nikdy nebudu snažit zbavit se zodpovědnosti.
A nikdy bych to těžké břemeno, které přináší funkce velitele, nepřenesl na ně. A víte co? Zaujali stejný postoj. Na rozdíl od týmu, kde nikdo nepřevezme zodpovědnost za problémy, tudíž se problémy nikdy nevyřeší, se u nás každý ke svým chybám hlásil. Každý přijal zodpovědnost za problémy.
A když tým přijme zodpovědnost za své problémy, problémy se podaří vyřešit. A platí to na bojišti, platí to v byznysu a platí to v životě. A tak říkám: Přijměte zodpovědnost, přijměte extrémní zodpovědnost. Nevymlouvejte se, nesvalujte vinu na nikoho a nic jiného. Ovládněte své ego.
Neschovávejte svou křehkou pýchu před pravdou. Přijměte zodpovědnost za vše ve svém světě, za to dobré i za to špatné. Přijměte zodpovědnost za své chyby, přijměte zodpovědnost za svá pochybení a problémy a poté přijměte zodpovědnost za řešení, která se s těmi problémy vypořádají. Přijměte zodpovědnost za svou misi. Přijměte zodpovědnost za svou práci a za svůj tým, za svou budoucnost a přijměte zodpovědnost za svůj život.
A veďte. Veďte. Veďte sami sebe, svůj tým, lidi ve svém životě, veďte je všechny. Za vítězstvím. Děkuji.
Komentáře (18)
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
02.09.2021 12:28:26
Máme měsíc do voleb a všichni něco slibují. Lepší důchody, lepší rozpočet, lepší život... "lepší" všechno. Netuším, jak vy, ale já nevím, který z těch slibů je *lepší*, který mám volit... nakonec mi všechny připadají prázdné. Ale bez váhání bych to hodil komukoli, kdo by řekl něco takového. Ne těmito slovy, ne přímo tento projev, ale projev o osobní zodpovědnosti, o tom, že pořád jsme v kritické situaci (ekonomicky) a budeme muset bojovat, abychom ji ustáli, o tom, že děláme spoustu chyb, ale měli bychom si je připustit -v plné míře- a snažit je napravit. O tom, že nikdo zvenčí nám nemůže dát "Bude líp", ale že každému z nás bude líp, když on bude lepší člověk.
Sakra, možná bych to hodil i Babišovi, kdyby přijal odpovědnost za těch 30 000 mrtvých.
hlavo medvědí (anonym)Odpovědět
02.09.2021 18:23:43
Každý je zodpovědný sám za sebe, i překladatel
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
02.09.2021 19:07:52
+hlavo medvědíPardon, vůbec mi nedochází, v čem je tohle reakce na to, co jsem napsal. Jen to "hlavo medvědí" mi připomíná Mrazíka a "Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit", ale obávám se, že tak švarný jako Ivánek nejsem.
Pepa (anonym)Odpovědět
02.09.2021 20:59:20
+hlavo medvědíBlbost, to není chyba překladatelů, je to je jejich práce. Nemůžeš je vinit za něco, co se jich netýká.
meh (anonym)Odpovědět
02.09.2021 21:28:49
takhle se dostal k moci hitler... kdyz lidi prestali premyslet a proste uverili prvnimu, co mel motivacni projev
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
02.09.2021 22:26:42
+mehMožná si tu historii pamatuji špatně, ale kdybych chtěl shrnout Hitlerovi projevy, tak by to bylo "Všechna vaše mizérie je chyba Angličanů, Francouzů a nejvíc Židů. Pojďme se jim pomstít!" To je přesný opak myšlenky, kterou sděluje "Jocko" ve videu a rozhodně není v souladu s tím, co jsem psal. Takže to srovnání nedává smysl. Ostatně celý váš komentář je to zjednodušený do takové míry, že jeho obsah není pravda.
L (anonym)Odpovědět
03.09.2021 10:05:16
+Rýpal ObecnýProč by Hitler jmenoval ve svých projevech Angličany?
Když právě ti mu postupně otevírali cestu mezi "vyspělé národy" - jednou smlouvou o zvýšení výtlaku námořních lodích, při jiné příležitosti pak srdečnou návštěvou následníka trůnu, aby obdivoval německý hospodářský zázrak, při další příležitosti pak anglická komise sledovala na území ČSR "utlačování Němců".
Byli to právě Angličané, kteří vlastnili v té době největší italské podniky (například FIAT). ( A z 19. století bylo ještě stále známo partnerství mezi "Prušáky" a "rudokabátníky", které změnil až král Albert Eduard (známý pod jménem Eduard VII.))
Rýpal Obecný (anonym)Odpovědět
03.09.2021 11:18:59
+LJak jsem psal můžu se plést, na tuhle etapu dějin už jsem se delší dobu nekoukal. Nicméně mám za to, že než se stal slavným, tak na počátku třicátých let obviňoval všechny, kdo porazili Německo v první světové válce a navíc Židy jako zrádce národa. S každým vystoupením víc viděl, na co lidi reagují a na to se pak soustředil, tímhle procesem se z toho vyselektovali především Francouzi a Židé. Ale nemám to ani z první ruky ani přímo ze záznamů, takže to můžu mít zkreslené.
svinaa (anonym)Odpovědět
02.09.2021 10:58:30
Dobře načasované vzhledem k tomu, co se právě teď děje. Jistý český generál, který pracoval tehdy v NATO, by si to měl poslechnout.
L (anonym)Odpovědět
02.09.2021 13:49:09
Jenže i generál NATO jen pracuje pro prezidenta USA (a reprezentanty ostatních zemí).
Takže tento generál sice může dělat svou práci jak nejlépe dovede, ale když reprezentanti x zemí nakážou se přímo - rozkazem, nebo nepřímo - tím, že nezaplatí svůj roční příspěvek NATO v dohodnuté výši, tak generál nemá velký manévrovací prostor.
svinaa (anonym)Odpovědět
02.09.2021 19:13:27
+LJá chci jen nějakou sebereflexi. Stačilo by: "Jo, posrali jsme to, nesu za to kus viny."
L (anonym)Odpovědět
02.09.2021 19:51:55
+svinaaA co takhle zdravici od Bidena, nebo dalšího prezidenta USA: Neplatíte (Neplatili jste) NATO slíbená 2%, tak tady máte islamistické hordy.
svinaa (anonym)Odpovědět
04.09.2021 10:34:04
+LAbychom potom Tálibům nechali ještě více výzbroje? Kdyby to bylo o výbavě, fajn, ale takhle tu výtku neberu.
L (anonym)Odpovědět
05.09.2021 01:05:16
+svinaaNení to o výbavě, ale schopnosti nabídnout afghánskému spojenci ' západní styl života '.
Místo toho se ' český způsob života stal atraktivní pro 30K Rusů, ale pro pouhé desítky Afghánců.
Za česká 2% v NATO se dají nejen vyvézt stíhačky, které vlastně nikdo jiný ani nechce, ale také kulturní vliv a motivaci k zahrnutí do nové civilizace.
Toto se za 2500 let povedlo vlastně jen Alexandrovi, který dokázal skloubit řecký a místní styl života do udržitelného projektu.
buřič 2 (anonym)Odpovědět
02.09.2021 09:10:09
... NEdivím se nízkému hodnocení - přebírat zodpovědnost / být dospělý se lidem nechce - nechtějí o tom ani slyšet - radši budou fňukat a obviňovat ostatní. Jako konzultant v businessu to slyším každou chvíli / jako učitel podnikání na vejšce a v mých firmách (a stážích) taky pořád. SEAL to bere po svém ale inspirativní to je - víc takových překladů prosím !
Jerrek (anonym)Odpovědět
02.09.2021 10:20:35
Hovorí 14 minút o niečom, čo by sa dalo povedať za 5 minút. Už v polovici videa je jasné k čomu to smeruje a aká je pointa. Bezpochyby je to vynikajúci vojak a inšpiratívny veliteľ, ale ako rečník bude musieť na sebe zapracovať. Respektíve aspoň táto prednáška mu podľa mňa veľmi nevyšla. Inak s tebou súhlasím, väčšina ľudí, keď sa niečo poserie, prvá vec, nad ktorou rozmýšľajú je, na koho by sa dala zvaliť vina.
jjkOdpovědět
02.09.2021 11:17:07
Tak třeba já jsem hodnotil nízko, protože mi nesedí jeho styl - příliš afektované a ve skutečnosti stihl za čtvrt hodiny jednu historku. Taky si nemyslím, že by si místní fňukající lidi vybíjeli svou zlost hodnocením videa... ale když je chceš bít, hůl si vždy najdeš, žejo. ;-)
L (anonym)Odpovědět
02.09.2021 11:57:22
Zaměstnáváš ve svých firmách málo motivované a tedy z tvého pohledu "neschopné" lidi?
A to sis je MUSEL vybrat sám? Nebo vysoce motivovaní pracují u konkurentů? Pak není chyba v nich, ale v tobě.