Něco prokletéhoJourneyQuest (S03E05)

Pokud potkáte Zabijáka orků, neútočte, jen mi to ohlaste. Setkáme se tu za hodinu. Pamatuj, teď jsme lidé. Chovejte se tak. - Jídlo? - Jídlo. Zdravím, lidský prodavači. Chci si kuře koupit a ne si ho vzít silou. Vskutku.

Chci využít příležitost k ekonomickému obchodu. Lidský pozdrav. Děkuju. NĚCO PROKLETÉHO Kde je trh? Kde? Kde? Kde? Děkuji. Vaše oblečení je krásné. Kde?

Kde je trh? Rád bych koupil jablko. To není možné. Může být nonšalantní, ale neexistuje šalantní. Nebo zubý? Prizorní? Není divu, že si vše sepisují. Už ani nedokážou normálně mluvit. Když se učíte zpívat v kuchyni, přestože vám řekli, že to není umění pro ženy. Neplýtvej svým časem na poezii a hudbu.

Nikdy nic nedělej bez povolení, nebratříčkuj se služebnictvem. Nikdy neukazuj své emoce. Poslouchej ostatní. Nikdy se nenatahuj po matce, když máš jít do postele. Nikdy neprojevuj náklonnost, to je vhodné pouze pro sedláky. Začalo to ve světlé teplé kuchyni, se zářivým zlatavým světlem. Ohřívala jsem si prsty u krbu v kuchyni, dělala jsem to, co jsem dělat měla.

Když se plížíte na půlnoční lekce do kuchyně, když vynecháte další večeři plnou nudy. Sledujete, jak hrají na lyru a cpou se kuřetem. Přemlouváte je, aby zahráli ještě jednu baladu. Když se učíte používat svůj hlas v kuchyni, se sluhy, potulnými zpěváky a bardem, tak vás vaši přátelé v kuchyni naučí, že hlas pravdy může cestovat daleko.

Hlas pravdy cestuje daleko. Je úžasná. Je zatraceně naprosto úžasná! Tleskejte. To je větší zábava než v baru plném rekrutů k paladinům noc před zasvěcením. To ti povím... Ti ale umí chlastat. To bylo úžasné. Můžu ti pomoct?

Nemluvíš západozemsky? Ne, západozemštinu umím. Jasný? To bylo nádherné. Teď jsi to napravil. Byla to velká zábava. Výzkum je prostě dobrý, ale... Člověk občas potřebuje potlesk.

- Nepotkali jsme se už? - Ne. Pamatoval bych si tě. Smrdíš orkem a lacinou magií. Lokl sis lektvaru, aby sis mohl pokecat s dámami? Ne! Rád bych tu zůstal. Jste úžasná, slečno bardko. Bála jsem se, že budete mít zavřeno.

Nechtějí odejít. Pořád nakupují. Potřebuji luk s odporem alespoň 35 kilo. Koukej na ty roztomilé hrnečky. Má sestra a jejích 15 nezbedných dětí z nich budou usrkávat vodnatý čaj. Miluju vodnatý čaj. A možná se ozdobí tímto skvělým čepcem. Prostíráním.

Je to prostírání. Pokládáte na to věci. Je to dekorace. To nic. Takže ty jsi elfka? Jako člověk jsem tvým druhem nepřekonatelně sexuálně přitahován. Shledávám tvou hubenost a nedostatek tělesné síly přitažlivým. Cože? Nevím, jestli mě urážíš, nebo balíš.

Mohou koupit tuto cetku jako důkaz svého bohatství a mužnosti. Jsi tři slova od kopance do slabin. Co sis tím chtěl dokázat? Cestuje se Zabijákem orků. Kolik? Dvacet sedm plus deset za luk. Hele, příteli... Nejsem někdo, kdo právě vylezl z lesů.

Už jako dítě jsem vyráběla lepší šípy. Patnáct? Třináct. A nemáš zač. Chceš to zabalit? Seržant! Ano, ale nejdřív... Ano! Klobásy! Ty tam, pane!

Vezmeme si všechno tady tohle. A taky tohle. To bylo pro mou ženu. Není to její barva. Kde jsou? To je ale nudné městečko. Nikdo mě nevítá, nikdo mi nenosí dary, k nohám mi nepadají růže a dívky. Je to tu naprosto bezpečné, měli bychom zůstat!

Ty tam! Hledám své zrádné společníky. Viděl jste je? Jejich oči jsou proradné. Nejsou to orkové! Nedokážu prohlédnout iluze. Pronášíš velice zmatené věty, můj usazeninový příteli. Odpusťte mému ubohému příteli. Schází mu pár koleček.

Snažím se ti říct, že tohle... nejsou orkové. Samozřejmě, že nejsme. Jsme jen prostí vesničané. Vydali jsme se nakoupit zásoby pro svou vesnici. Pro naše zranitelné růžové děti. Určitě se tě nesnaží... zabít. Nechcete ho zabít!

O co ti jde? Jaká část dne je? Půlnoc. - Jsi chrlič? - Ne! Je prokletý. Ne, ne, ne... Irelevantní! Řekněte mi, vesničané, viděli jste ve městě někoho podezřele zrádného?

Třeba čaroděje? Ano! Byl tu čaroděj i elfka. Žlutý čaroděj? To je on. Pořád tu pobíhal, vyptával se a říkal: "To jsme tomu červenému, orky zabíjejícímu imbecilovi vytřeli zrak." - Myslel tím mě?

- Ne. To je úleva. Ano a velmi ostře ho uráželi. Zpochybňovali jeho hrdinství. Plánovali, že se mu budou dál posmívat na předem určeném místě. Tato chyba se jim vymstí! Nezmínili, kde se setkají? - Ano, na jihu. - Východě! - Jihovýchodě! Mluvili o mýtině a velkém kamenu.

Chtějí to spojit s procházkou. Budou tam při... Při východu slunce. Ano, budou se dívat na západ, takže nejlepší způsob, jak se k nim přiblížit, bude čelem ke slunci. Já vám nevím... Zdá se mi to moc jednoduché. Tito muži jsou naprosto důvěryhodní. Dobrá tedy.

Pospěšme si, Rodricku! Není čas ztrácet čas! Kupředu! Přepadení nebude fungovat. Nikdy by na to neskočil. Při útoku neodkrývá své levé rameno! Nezachraňujte mě! Zavrhněte smrt a přijměte soucit Vierise.

Ne? A co...? Ne? Nemáte zájem? Dobře. Užijte si peklo. - Vieris tě vítá. - Opravdu? Začínám pochybovat. Všichni, kteří hledají jednotu a odpuštění, se dočkají jeho soucitu. I když to znamená, že jsem uvízl v této proklaté díře.

Stal jsem se v jeho očích něčím prokletým. Bratře, všichni na cestě ke spravedlnosti občas klopítneme. On to ví. Přesto nám odpouští. I když se opijeme a ojedeme to, co je podle nás mořská panna. I když se pak ukáže, že je to povoz s rybami. Nic nedokáže zamezit jeho lásce.

Pojď, přidej se ke mně v této svatyni. Obávám se, že nemohu. Odstup, ďáble! Běž pryč! Zmiz mi z očí! Nesmím se tu modlit? Proč? Jsi ztělesněním živoucího hříchu! Ne, hřích je něco, co uděláš, ne něco... čím jsi.

Kde je má svatyně, Vierisi? Kde je mé odpuštění? Překlad: Mithril www.videacesky.cz