Nejlepší knihou roku 2018 je možná komiksJust Write

Literární svět zažil tento rok menší překvapení, když byl na Man Bookerovu cenu, prestižní britské literární ocenění, poprvé v historii nominován komiks. Tím byla Sabrina Nicka Drnasa o příběhu pohřešované a zavražděné ženy. Nebojte, nebudu spoilovat. Proč zrovna tento komiks? Nejlépe to nejspíš vyjádřila spisovatelka Zadie Smithová: "Sabrina je nejlepší knihou jakéhokoliv druhu o naší současné době."

Globalisti se zmocnili týhle země, proč by něco takovýho nenarafičili? Celý dny zabíjej děcka, každej den. Ne naše vláda, ale glob... Myslí si, že to, co vidí na internetu a v televizi, je jenom reality show. A pokud je to tak, všechno je nahrané a všichni jsou herci. Tohle není žádná konspirace. Tohle je skutečnost a lidi umíraj, do prdele. V Sabrině se příběh pohřešované a následně zavražděné hlavní hrdinky stane virálním a bizarní konspirační teorie, podobné těm o střelbách v Newtownu a Parklandu, začnou prosakovat na internet a do rádia.

Teorie, jako že to celé byl podvod a všichni jsou jen herci, nebo že Sabrina nikdy neexistovala, nebo že je naživu. Mezi hlavní postavy patří Sabrinina sestra Sandra, Sabrinin přítel Teddy a jeden z Teddyho přátel, Calvin, u kterého Teddy nalezne útočiště. Sledujeme, jak se jejich psychický stav horší nejprve v důsledku oné tragédie, poté protože se stávají terčem konspirací a výhrůžek smrtí. Komiks ukazuje, jak druhá vlna takové zkušenosti, jak se k sobě chováme v případě tragédie, může být stejně traumatická, nebo dokonce horší než původní ztráta.

Poté sledujeme, jak postavy postupně ztrácí svou schopnost důvěřovat druhým. Sandra svou přítelkyni žádá, aby odešla, aby mohla být sama, a Calvinovi a Teddymu vybudují neškodné interakce paranoiu a podezřívavost. Pomoc od cizího člověka se zdá zlověstná. Přátelské popichování kolegy zní výhružně. Obava, že by se digitální jed mohl kdykoliv stát skutečným násilím, je v Sabrině všudypřítomná.

Příklad: Snová sekvence, ve které Calvin nejspíš potkává Sabrinina vraha a kde jsou jeho promluvy jen směskou ozvěn toho, co v knize už dříve zaznělo, včetně slov, která pronesl vrah ve videu, ve kterém se k činu přiznává, ale také včetně vět z obyčejných setkání, rozhovorů s exmanželkou a online výhrůžek. Všechny jsou smíchány do jedné výhrůžky, která postavu drží v konstantním strachu. Tohle ve skutečnosti znamená být uprostřed toho všeho, ten pocit, že nebezpečí je všude kolem nás.

Možná nejde o nejlepší knihu roku 2018, ale je to nejlepší kniha o roce 2018, kterou jsem četl. Tenhle komiks dosáhl toho, že vás ponoří do myslí těch postav a nepřestáváte číst, protože máte strach, že se kdykoliv může stát něco strašného. Nemálo za to může jeho výtvarný styl. Při pohledu na pár panelů vás možná napadne, jak mohla kniha s tak prostým stylem přitáhnout takovou pozornost?

Ano, Drnasův styl je extrémně minimalistický, ale myslím si, že v nás má posilovat pocity odloučení, úzkosti a paranoie. Postavy jsou nakresleny jen pár linkami a z dálky jejich tváře dokonce postrádají rysy. Jsou téměř bez výrazu, svýma neproniknutelnýma očima jen prázdně hledí. Výraz dostanou, když se stane něco opravdu děsivého, a čtenář se musí pokusit zachytit to, co cítí.

Tato kniha vám nabízí zrcadlo a ptá se, jak byste se vy v takové situaci cítili, a nutí vás své pocity promítat do postav. Všechny komiksy do určité míry vyzývají čtenáře, aby si domýšleli, co se děje mezi panely, jde o tzv. ucelení. V Sabrině je tento proces zdůrazněn, protože čtenáři nabízí jen málo vodítek. Zrovna tak formáty panelů jsou jednotvárné. V celé knize mají jen čtyři různé druhy velikostí. Takový formát se sice nezdá tvárný, ale jeho dopad je trýznivý.

Malé čtverce vyvolávají svazující pocit, posilující bezmoc, kterou postavy cítí. Když se v příběhu při vyostřeném konfliktu najednou objeví větší panely, vylétávají ze stránky. Větší panely slouží často také ke zdůraznění pocitu osamění, když postavy kráčí rozlehlými prázdnými otevřenými prostory. Redukční strategie, kdy využíváte zlomek toho, co většina komiksových tvůrců, je nejpatrnější na způsobu, jakým tento komiks nakládá s tichem. Spousta rozhovorů je v této knize neúspěšná a končí trapným tichem.

Poukazují na odloučenost postav a jejich neschopnost komunikace. Němé panely vás opět vyzývají, abyste interpretovali pocity postav sami. Jen málo příběhů se spoléhá na podtext, což ze Sabriny dělá knihu, kterou je lépe vstřebávat pomalu. Sabrina bohužel cenu nezískala. Nedostala se do užšího výběru nominací a cenu nakonec získal, dozajista zaslouženě, Milkman Anny Burnsové. Ale Sabrina nabízí zcela unikátní čtenářský zážitek, a navíc povzbuzuje názor, že toto médium dokáže důstojně obstát mezi ostatními.

Tento díl sponzoroval Brilliant. Pokud jste jako já a trávíte hodně času přemýšlením o příbězích, filmech, kultuře, možná jste zanedbali své vědecké a matematické vzdělání. Mě to na sobě vždycky mrzelo, ale co s tím? Jak nacpat matematiku a vědu už do tak narvaného programu? Právě proto vám doporučuji vyzkoušet Brilliant. Brilliant je matematicko-vědecká stránka se spoustou kvalitních, různorodých kurzů.

Jde o interaktivní platformu, která klade důraz na pochopení spíš než na pouhé memorování. Já jsem se nedávno vydal najít svého vnitřního Sherlocka a zkouším kurz logiky. Pokud to chcete vyzkoušet zdarma, registrujte se na brilliant.org/justwrite. Jako bonus dostane prvních 200 z vás 20% slevu z ročního předplatného, které vám zpřístupní všechny kurzy. Děkuji za zhlédnutí. Rád jsem mluvil o komiksu. Snad se vám to líbilo, protože o nich chystám další video a možná jich bude víc.

Aby tato videa mohla vznikat, můžete tento kanál podpořit na Patreonu. Velké díky patří mým dosavadním sponzorům. Nepřestávejte psát! Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz