Panství kočičích dívek
Video není vhodné pro děti a mladistvé.
Kitten play je minoritní sexuální záliba, která spadá pod širší kategorii praktik BDSM. Ačkoliv by takové dovádění většinová společnost mohla velmi rychle odsoudit jako potrhlé, zdá se, že samotní členové komunity, kteří se převlékají za kočky a kocoury, nemůžou být spokojenější. V Chateau, panství kočičích dívek, nacházejí zábavu a únik od běžného života, ale i porozumění a prostor k seberealizaci.
Poznámky:
BDSM – soubor sexuálních praktik, které zahrnují např. hraní rolí, sadomasochistické praktiky, využití dynamiky vztahu mezi dominantním a submisivním partnerem apod.
slut-shaming – zostuzování nebo odsuzování žen za projevy jejich vlastní sexuality
kink-shaming – zostuzování nebo odsuzování osob na základě jejich sexuálních libůstek
Přepis titulků
Nemusíte se zařadit do žádné kategorie, můžete se rozhodnout sami podle sebe. Stát se čímkoliv chcete být. PANSTVÍ KOČIČÍCH DÍVEK Jmenuji se Isabella a jsem ředitelkou Chateau. Působíme v Coloradu, ale pocházím z Anglie. Ze stran mužské veřejnosti nejčastěji slýchám, že jsme jako Playboy. Že to je Playboy s kočičími dívkami místo králičími.
A já na to říkám, že ne, že je to jiné. Hugh Hefner založil Playboy s králíčky, aby prodával pánský časopis mužům. Zato Chateau je založen dívkami pro dívky, pro náš životní styl. Dělám promo akce. Peníze, které na různých akcích vydělám, používám na provoz Chateau. Momentálně tu žije sedm lidí. Ale neznamená to, že do komunity patří jen ti, co zde bydlí. Spousta z nich tu tráví jen víkendy, nebydlí tu.
Prostě sem přijdou, tráví zde čas, hodně se nás tu vystřídá. Tady je naše jídelna, pořádáme zde formální večeře, hlavně o Vánocích. Toto jsou naše obojky. Vyjadřují citové pouto mezi dvěma partnery. Nehledě na gender či cokoliv jiného. Toto je moje ložnice, zde mám své kočičí doplňky. Podle mě cítí každá dívka ke svým doplňkům velmi osobní pouto, protože jsou takovým prodloužením jich samých.
Toto je pan Teal, někdy zpívá, a dokonce umí obdivně zahvízdat. Hodně holek říká: „Já jsem kočka, a tak mám kočky.“ Já bych dle své kočičí osobnosti řekla, že si kočky raději hrají s ptáčky. Znáte třeba Tweetyho. A já mám pana Crowleyho, kterého mám moc ráda. No to se podívejme, jak se předvádíš před kamerou. Páni! Jako klimatizace. Běžná fetištická komunita mě nenaplňovala, protože jí něco zásadního chybělo.
Šlo o to, že jí z velké části dominovali muži. Mou prioritou bylo vytvořit místo, kde se ženy budou cítit bezpečně. Proč by něco takového nemělo existovat? Teď už vycházíme po celém světě, máme přes 370 modelek. Když se podíváme na Instagram, jen #kittenplay má přes milion příspěvků. Já jsem to našla na Facebooku. Nejdřív jsem si pomyslela, že to jsou kočičí dívky, modelky a že vypadají, že je to moc baví.
Tak jsem se do toho chtěla více zapojit. Jako malá jsem bývala hrozně stydlivá, schovávala jsem se za taťku a na ostatní členy rodiny jsem mňoukala. Chateau mi poprvé ukázal Chris, protože se s Isabellou znají už asi sedm let. Než jsem začala chodit s Chrisem, zrovna jsem se vymotala z ne tak báječného vztahu, ale on byl skvělý, se vším mi pomohl.
Uděláme srandovní fotku vašich ocásků. Takže se všechny rozprostřete a zatřeste s ním. Pořádně s ním zavrťte. Určitě jsem o tom měla mylnou představu. Myslela jsem si, že se na to koukají jenom kluci kvůli tomu hlavnímu prvku. 90 % mého publika jsou ženy. Jsou to dívky!
Dodnes slýchám, jak jsou rády, že našly někoho, kdo cítí podobné věci jako ony. Že se necítí samy. To je to hlavní. Nejsou samy. To slýchám často. Nádhera. Pocházím z Floridy, přestěhovala jsem se sem asi před čtyřmi lety. V mé rodině bylo vždycky plno holek. Holky, nejlepší kámošky, přespávačky…
Pořád. Má mamka má kamarádky, které kdysi dělaly králíčky pro Playboye, takže si o tomhle myslí, že je to mnohem roztomilejší. Tady se dějí všechna kouzla! Tady mám všechna kočičí ouška. Ouška, která dělá Isabella, jsou skvělá, protože jsou na hřebínku, nejsou na čelence, z které po několika hodinách už bolí hlava.
Toto je tlačítko na šampaňské, protože někdy je šampaňské prostě potřeba. O typickém víkendu v Chateau pořádáme spoustu večírků, viděli jste spoustu šampaňského, to je náš charakteristický nápoj. Dále třeba malujeme obrazy, cvičíme jógu. Rozhodně se v Chateau nikdy nenudíme.
Kdysi mě hodně šikanovali. Když jsem chodila do školy. Navíc mám schizofrenii, takže… Přála bych si, abych mohla vidět, co vidí ostatní, protože to, co vidím v zrcadle já, nemůže být skutečné. Něco, co vidím, musí být úplně špatně. Ale když se sem po delší době vrátím, začnu si tu zvykat a je mi tu najednou lépe, protože jsem mezi lidmi, kteří mi říkají, že mám svou cenu, že jsem krásná a že si tu zasloužím být jako všichni ostatní.
To mi určitě pomohlo se sebevědomím. Lidé, kteří o tom nic neví, si možná myslí, že tu máme jen večírky a orgie.
Ale pak sem přijdou a vidí, že to tak opravdu není. Být džentlmenem původně znamenalo, že můžete například ženě nebo muži otevřít dveře. Je v pořádku se o svého partnera starat, ať už jde o BDSM, nebo normální vztah. Je to sexuální, ale není to jen o sexu, je to o sexualitě. Je to o tvořivosti, vášni, není to zkrátka nuda.
I když je sex nudný, může to fungovat, má to svůj účel, ale občas to chce trochu jiskry. Můžete si s tím vyhrát a třeba si navzájem vyprávět příběh. Rozumím, proč některým může připadat, že to tu vypadá jako v nevěstinci. Pro lidi je možná těžké pochopit, že se holky prostě chtějí vystrojit a chtějí se takto bavit, aniž by myslely na něco jiného.
Když tu pořádám ty večírky, muži, které vidíte, jsou většinou partneři těch dívek. Dámy a pánové, chci vám poděkovat, že jste dorazili na dnešní večírek. Dovolte mi představit vám mimořádnou tanečnici, Chairmyn Mňau. Mimo kočičí svět jsem matkou, vlastním menší podnik a cestuji se svou burleskní show.
Jsem manželkou, takže plním více rolí. Kočičí svět mi dává možnost získat to, čeho se mi běžně nedostává v mém každodenním životě. Jsem zde mezi kočičkami nejstarší. Mám s dominancí a submisivitou nejvíce zkušeností. Podle mě má ten submisivní vždy větší moc nad tím dominantním.
Submisivní kočka může s danou situací zcela manipulovat pro své vlastní potřeby. Co se může zdát jako trest, může být přesně to, co chce. Já si například často hraju na rozmazlenou holku, fracka. Naschvál posouvám hranice, hledám skuliny. Chci se dostat do potíží, ale já rozhoduju kde, kdy a jak. To, že se dostanu do potíží, je pro mě vlastně odměna.
I když se to může zdát jako trest nebo vynucení nějakého příkazu. - Ano. Ano. - Já tě sním! Mám partnery v New Yorku. Ráda proměňuju role, takže mám v New Yorku submisivního kocoura. Ano. Ale s tebou to tak nevnímám. Ty musíš být ten navrchu. Přímo takhle mi to neřekla, ale cítil jsem to z ní.
Je to silné pouto, opravdu je. Vztah mezi páníčkem a kočkou je pro mě nový. Podle mě jsou kink-shaming a slut-shaming opravdu existující jevy nejenom v naší komunitě, ale i všeobecně. Většina z nás žen někdy v životě zažila, že nám nadávali do děvek. Měli bychom se navzájem podporovat jako lidské bytosti v naší snaze a úsilí.
V každém z nás se skrývá neuvěřitelný potenciál a kreativita. V srpnu mi bude 47 let, v srpnu bude mému dítěti 17 let, dodělává střední školu, 17 let podnikám, jsem manželkou, mámou. Toto je pro mě hřiště, únik z každodenního života. Kdo by nechtěl bezpečné místo, kam může utéct? Co se týče sexuálních libůstek, vždycky říkám, cokoliv vás baví, jděte do toho. Cokoliv vás dělá šťastné, nikoho jiného neposlouchejte, protože je to o vás a o tom, co dělá šťastné vás.
Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Komentáře (12)
Voko (anonym)Odpovědět
13.06.2020 18:15:56
Hrozně zajímavé, dovedu si představit, že se převleču za kočku a měsíc takhle ulíttávám v světě, kde jsou úplně jiná pravidla a pak se vrátím do běžného života. I když to vypadá ulítle, celkem to chápu. Občas lidi chtějí přejít do naivního módu, který jim pomůže vypnout na chvíli a relaxovat.
Tosmos (anonym)Odpovědět
13.06.2020 18:19:37
Relaxovat jde i normálně. Tohle není o relaxaci, ale o projevení své skutečné povahy, úchylky chceš-li.
Pan Mňau (anonym)Odpovědět
12.06.2020 17:20:34
Takhle měl vypadat film Cats :D
Feli(k)s (anonym)Odpovědět
12.06.2020 13:24:00
Skutečnou kočičí povahu bych si představoval jinak. Méně naivní, zato dravější, inteligentnější a s kontrolovanou agresí - kočky jsou koneckonců vrcholoví predátoři. V soukromí a intimitě možná přítulnou a požitkářskou, ale pořád s obrovskou vnitřní silou a pořád smrtelně nebezpečnou. A rozhodně trochu egocentrickou, zjištnou a arogantní "Jsem kočičí dáma, kdo je víc?". S tím se tahle bezbranná koťátka snažící se o mňouknutí nemohou rovnat. Oproti nim je třeba přiznat, že některým "džentlmenům" z videa tu kocouří povahu - nedbalou eleganci, inteligenci, neočekávanou sílu a nebezpečnost, rovněž požitkářství, sklony k manipulaci a opět aroganci - jsem schopen uvěřit, ale rozhodně ne tomu z jedenácté minuty, ten působí vysloveně zvráceně.
Kočičí člověk (anonym)Odpovědět
13.06.2020 02:30:37
Jako člověk obklopen kočkama to vidím zcela jinak. Prakticky nic v tom videu nemá s opravdovejma kočkama nic společnýho. Všude čisťounko, drahej luxusní nábytek a pohodička...a nikde žádná kočka. Kdyby byla, ten krásnej nábytek by byl podrápanej, aspoň jednou pochcanej a všude samej chlup. Kocouři by na sebe řvali, rvali se místo nedbalé elegance by byli samej šrám a vytrhaný chlupy. Kočky kocouři prostě čapnou za krkem a osexují je penisem s ostny a tím končí jakákoli dominance a rozmazlování, dále se o kočky nezajímaj. Žádná romantika se nekoná, jen příroda...
Samozřejmě trochu přeháním, ale pravda je, že vše v tom videu spíš ukazuje jak my kočky vnímáme a jaké jsou v našich představách. Reálný kočky takovýhle voloviny prostě nedělaj... Jinak lidi ať si dělaj co chtěj, ale jen prosím ať z toho zvířata vynechají...
Další kočičí člověk (anonym)Odpovědět
13.06.2020 11:07:27
+Kočičí člověkTaky znám spoustu koček a momentálně žiju s druhou. Ani jedna v životě nepočůrala nic v baráku, podrápaný mám jeden jediný kus nábytku, ze kterého si obě nezávisle na sobě udělaly škrabadlo, chlupy máme na jaře a pak po celý rok prakticky nic.
Každá kočka je unikát takže neříkám, že nemůže existovat jedna, která vážně očůrává všechno, ale z tvého příspěvku to vypadá, že buď je neumíš vychovat (domluvit se s nimi), nebo s kočkami nežiješ a jen dáváš k dobru historky známých. Nechci urazit, a omlouvám se, že tak předchozí věta zní.
Kočka se furt umí velmi dobře ubránit, pokud ji chce kocour osexovat a tak dál, celkově souhlasím spíš s Feli(k)sem.
Kočičí člověk (anonym)Odpovědět
13.06.2020 15:43:59
+Další kočičí člověkV pohodě, uražen nejsem, každý má s kočkama vlastní zkušenosti. Jak jsem psal, záměrně jsem si trochu zapřeháněl... Mám doma kočky čtyři a na návštěvu chodí i sousedovic - s některejma se snáší lépe, s jinejma hůře... Z těch mejch čtyř občas něco počůrá jen jeden kocour (tak jednou za dva měsíce to udělá) a mám za to, že tím chce vyjádřit nespokojenost s pár sousedovic kocourama co nejsou vykastrovaný. Můj je, ale teritorium je teritorium... Kočičí záchody čistím dvakrát denně a maj 24h přístup na dvůr s trávou. Ten kocour je hluchej a k tomu má špatný ledviny, takže to může mít více důvodů, ale jo jeden z nich může být i má špatná komunikace s ním. Jinak jsme kamarádi a jinej problém s ním není...
Škrábou mi jen nohy od jídelního stolu, což mi nevadí a k tomu účelu jsem je již obětoval. Opět ale pro změnu druhej kocour má rád dotyk čalounění a tak občas drápe i křeslo či postel, ale nic co mě bolelo. Chlupy mám po celej rok, černá kočka skoro nelíná, ale bílej kocour líná dost a pořád, stačí ho pohladit a chlupy lítaj kolem, nejspíš genetika. Vyčesávat se nenechá...
Kočka se bránit sice umí, ale když na ni přijde mrouskání tak se bránit rozhodně nechce a kocouři se jen střídaj... Jak říkám, příroda... Moje kočky i kocouři jsou všichni vykastrovaný, ale se sousedovic neudělám nic a tam to vidím. Kocouři jsou doškrábaní a kočky v jejich období tězce ojetý. Taková je moje zkušenost s kočkama...
Feli(k)s (anonym)Odpovědět
17.06.2020 23:22:20
+Kočičí člověkSamozřejmě, že to video je o naivní představě koček a ano i můj komentář je inspirován tím, co si lidé v kočkách představují, nicméně tu představu s nimi nemáme spjatou pro nic za nic. Konkrétně z našeho kocoura jsem měl vždycky pocit, že je dost inteligentní - nebo spíš vychytralý- sobecký a sebestředný (třebaže to neznamená, že by mu záleželo jen na něm) a že se před slečnami lidskými i kočičími snaží vypadat jako nádherný a silný kocour hodný obdivu, aniž by se sám musel "znádherňovat" nebo posilovat. To, že čištěním se strávil snad víc času než čímkoli jiným a že to byl rváč a výtržník, který se porval snad s každým kocourem přinejmenším z ulice, nic nemění na tom, že se tak snažil (nebo alespoň věřím, že snažil) působit.
Taky by mě zajímalo, co přesně se lidem nelíbí na tom původním komentáři. Jestli to, že tím narušuji představu koček jako něžných mazlíčků, konkrétní představa, kterou popisuji, nebo to, že jednu osobu z videa prohlašuji za zvrácenou.
Josary (anonym)Odpovědět
12.06.2020 12:04:34
Pěkné. Ačkoliv sám bych se toho neúčastnil. Jsou jiní, ale co je komu po tom?
Richmond153Odpovědět
12.06.2020 10:51:48
Vraj človek, delfín a šimpanz sú jediný ktorý sa rozpoznajú v zrkadle, po tomto videu pochybujem o tejto schopnosti u ľuďoch.
Mňaaau (anonym)Odpovědět
12.06.2020 11:38:33
zabudol si na mačičky...
Richmond153Odpovědět
16.06.2020 15:36:42
+Mňaaauu nich by som to pochyboval, máme dve, ani jedna nejaví záujem o zrkadlo.