Proč vládní investice nefungují a soukromé anoPragerU

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 9
89 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:217
Počet zobrazení:8 869

Burt Folsom, profesor a historik z Hillsdaleské univerzity, krátce přednese svůj názor, proč vládní investice nefungují a soukromé ano. 

Přepis titulků

V roce 2011 zkrachovala Solyndra, společnost podnikající v oblasti solárních elektráren. Krachující společnost není novinkou. Solyndra ale nebyla kdejaká společnost. Jejím největším investorem byla federální vláda, která jí poskytla 500 milionů dolarů. Tohle novinkou je. Ale ve skutečnosti by nemělo. Pokud se z historie učíme, bylo to celkem předvídatelné. Vláda je velice špatný investor.

A vždycky byla. Je tu bezpočet příkladů, avšak nám postačí dva. Po občanské válce chtěli američtí vůdci propojit sever, jih, východ a západ transkontinentální železnicí. Kongres vyčlenil masivní vládní pomoc na vybudování železnic společnostem Union Pacific, Central Pacific a později Northern Pacific. Avšak všechny tyto trasy měly obrovské finanční potíže. Union Pacific byla od jejího vzniku utopena ve finančních skandálech, a když několikrát zkrachovala, musela velké úseky železnice kvůli nekvalitně odvedené práci dokonce přestavět.

Ve stejné době James J. Hill, bez jakékoliv vládní pomoci postavil železnici ze St. Paul do Seattlu – Velkou severní železnici. Jak byl Hill schopný se soukromými penězi udělat to, co Pacific Union nedokázala s desítkami milionů federálních dolarů? Základem je pobídka. Union Pacific byla placena vládou za každou postavenou míli. Bylo v zájmu společnosti nestavět trať rovně.

Čím více mil železnice postavila například v Nebrasce, tím více peněz společnost vydělala. Hill naopak využíval vlastní kapitál. Aby vydělal, musel postavit Velkou severní železnici kvalitně a přímo. Hillova společnost zůstala v branži skoro sto let, než se v roce 1970 sloučila s dalšími firmami. Původní Union Pacific, prolezlá korupcí a jinými finančními přestupky, včetně úplatků úředníků, zkrachovala během deseti let. Příběh prvního letadla je ještě drsnější. Na počátku dvacátého století se přední mocnosti Evropy i Ameriky snažily usilovně vynalézt létající stroj.

První národ, který by to dokázal, by získal ohromnou vojenskou i obchodní výhodu. Přední američtí vůdci té doby, jako byl Teddy Roosevelt, prezident William McKinley a další, prohlašovali, že vynález letadla je stavem národní nouze. Podle jejich slov se nedalo čekat, až toho docílí nějaká soukromá společnost. Vláda potřebovala vybrat nejlepšího experta na letectví a dát mu peníze, které potřebuje. Tím expertem byl Samuel Langley, prezident prestižního Smithsonova institutu a držitel čestných titulů z Harvardu, Yaelu, Oxfordu a Cambridge. Langley byl uznávaný vynálezce a napsal vysoce ceněnou knihu Experimenty v aerodynamice.

Vládní představitelé dali Langleymu prostředky na dva zkušební lety. Ten se dal okamžitě do práce. Myslel si, že letadlo musí být vymrštěno do vzduchu z hausbótu na řece Potomac. Velký motor by poté udržel letadlo ve vzduchu několik minut. Langleyho první neúspěšný pokus, při kterém letadlo jen spadlo do vody, neodradil. Ale když ani druhý pokus nevyšel, Langley i politici snahu vzdali. Jelikož Langley nedokázal s plnou finanční podporou vlády problém vyřešit, lidé si prostě mysleli, že ho nedokáže vyřešit nikdo. The New York Times napsal, že než lidé poletí, může to trvat milion let.

Ale k překvapení všech si devět dní po Langleyho selhání bratři Wrightové, Orville a Wilbur, opraváři kol z Daytonu v Ohiu, s vlastními dvěma tisíci dolary, podmanili vzduch. Na pláži Kitty Hawk v Severní Karolíně odstartovali v prvním letadle. Během pěti let zkonstruovali letadlo vhodné pro prodej vládě pro vojenskou obranu. Langleyho dotované selhání bylo podobné tomu s Union Pacific. A úspěch bratří Wrightů se podobá Jamesi J. Hillovi a jeho Velké severní železnici. Langley a Union Pacific využívali peníze jiných lidí.

Neutráceli je tak rozvážně jako Hill a bratři Wrightové. Deník San Francisco Chronicle vyvodil následující: "Zničení Lagleyho stroje by mělo učinit přítrž používání jakýchkoliv vládních prostředků v jakémkoli oboru experimentů, které náležitě patří soukromým společnostem." To zůstává i nadále dobrou radou. Ekonomický růst pochází od podnikatelů riskujících svoje vlastní peníze, ne od politiků riskujících vaše peníze.

Pro Prager University Burton Folsom, profesor historie na univerzitě v Hillsdale.

Komentáře (55)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jen upozorňuji, že Hillsdale není univerzita, ale college.....jinak na Hillsdale chodím třetím rokem a mohu říct, že Mr. Folsom je opravdu dobrý profesor

23

Odpovědět

Ale "college" nabízí univerzitní vzdělání. Jenže (obvykle) bez teologické a lékařské fakulty. Jako by rozdíl mezi institucemi "vysoká škola", "vysoké učení" a "univerzita".

01

Odpovědět

+orcinusorca2016co si v praxi vsimam tak je to, ze univerzity nabizi i grad programy, cili magisterske programy. College nabizi vetsinove jen undergrad, bakalarske programy.

00

Odpovědět

Každý přece ví, že finanční problémy těm železničním společnostem způsobili Apačové v čele s Vinetúem a Oldou Šetrnejch.

80

Odpovědět

Stačí si prečítať Co je vidět a co není vidět od Frederica Bastiata. Pekne vysvetlil prečo je štát neefektívny, vládne výdaje zbytočné a zľahka sa dotkol aj toho že štát je nemorálny.

20

Odpovědět

Pokud jste četl Bastiata, a stačí Vám to k tomu, abyste mě jasno, rozumím. Pokud si ale chcete rozšířit obzor, doporučuju přečíst knihu: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu od Ha-Joon Changa - profesora ekonomie na Cambridgi. Mimo jiné tam popisuje skvělé vládní záměry (firma LG) i ty špatné (letadlo Concorde). Soukromý sektor se mýlí častěji, než si smithovci přejí a ten veřejný se mnohdy rozhoduje správně. O idei nemorálnosti státu se s Vámi přít nebudu, ideály nelze popravovat, ale nejsou životaschopné :-)

43

Odpovědět

+peetrsekProblém je, že když se zmýlí sokromý sektor, tak to zaplatí těch pár "soukromníků"... když se zmýlí veřejný sektor, tak to má dopad na všechny.

50

Odpovědět

+BullOverTo je zase jenom paušalizování bez skutečných příkladů. Když zkrachuje velká firma, doplatí na to lidi a o tyto se stát stará, nebo rovnou sanuje ztráty těchto firem. Viz ekonomická krize 2008, 1936... Ale to je jiná debata. Já poukazoval na to, že není pravda, že stát se vždy mýlí a podnikatel má vždycky pravdu. Na to sem odpovídal. Nikoliv na dopady...

32

Odpovědět

+peetrsekAle ty dopady jsou to nejdůležitější... bez nich by moh dělat kdo chce co chce a bylo by to úplně jedno.

Jinak k tej první části - když zkrachuje velká firma, tak na to doplatí majitel(é), akcionáři, atd. Ti se ale sami rozhodli a šli do toho s tim rizikem, že to nemusí vyjít. Když se ale o něco podobnýho bude pokoušet stát, tak na to doplatěj i ti, co s tim nesouhlasej.

30

Odpovědět

+BullOverJá Vám v podstatě rozumím. A nepotřebuji se přít a hádat, pročetl sem diskuzi a přišlo mi, že je velmi jednostranná, a každý to video bere jako tu jedinou pravdu. Asi se ideově rozcházíme. Jen k těm dopadům dodám toto. Majitelé a především akcionáři nic moc neriskují (ve smyslu, že jejich finanční mobilita je značná, většinou jim jde o krátkodobý zisk - hlavně akcionářům a klidně to risknou viz Lockwood 1995, Keller 2010...), zaměstnanci, přijdou-li o zdroj příjmů, jsou namydlení. A bude to stát, kdo je bude živit, ergo na nezodpovědné chování několika jedinců také doplatí ostatní.

21

Odpovědět

+peetrsekAsi nemáš žádný osobní zkušenosti s podnikáním... né každej podnikatel je multimiliardář. Nějakých 98% podniků jsou malí živnostníci typu instalatér, malíř, automechanik... oni riskujou, že příjdou o vše, co investovali.

Co "riskuje" zaměstnanec? Nic. Bez toho podnikatele by tu práci neměl, takže si nemůže přihoršit tim, že o ní příde.

21

Odpovědět

+BullOverJasně, OSVČ jdou do velkého rizika a všechna čest každému, kdo na to má odvahu a komu se daří, nebo i nedaří, ale zkusil to. Ale jako teď vážně... srovnávat státní zakázky, rozhodnutí, pobídky, investice asi s OSVČ nejde. Zaměstnanci neriskují, neboť nemají rozhodovací pravomoci. To je jedno, nemá smysl se dál bavit, protože si vůbec nerozumíme. :-)

10

Odpovědět

+peetrsek"není pravda, že stát se vždy mýlí a podnikatel má vždycky pravdu"

Ak si myslíš, že toto je pointa toho videa, tak sa obávam, že si ho žiaľ nepochopil. Nevadí.

A o tom, kto dopláca na konkrétne mylné rozhodnutia je trochu iná téma, to video je o efektivite a tom, že štát je náchylnejší na chybné rozhodnutia, keďže sa straty z investície socializujú na všetky daňové obete, preto si môže dovoliť menej efektívne, priam až neefektívne investície. A to ani nehovorím o tom, že tieto rozhodnutia sú mnohokrát neefektívne zámerne, kvôli korupcii a klientelizmu.

11

Odpovědět

+regressiveŽádné z rozhodnutí státu, zmíněné ve videu, nebylo špatné. Železnici bylo potřeba vybudovat, letadla bylo potřeba vyvinout. Soukromníci, podnikatelé vytunelovali svěřené peníze. Dopustili se podvodu! Ale stát je blb, protože jim důvěřoval... Já jsem podle Vašeho příspěvku myslel, že míříte dál; za to video. Mazda vyráběla korky, stát řekl, že budou vyrábět auta - hle celosvětový hráč. LG dělalo do textilu, stát řekl ne, elektronika - hle světový hráč. Proto tvrdím, že jak soukromý tak veřejný sektor mají své silnější i slabší chvilky. :-) Ale já měl kdysi taky zápal pro anarchokapitalismus... Obdivuhodné, že Vám to zůstalo, já už z toho bohužel vyrostl.

11

Odpovědět

Kdyby si vzali příklad od nás. Dotujeme sluneční elektrárny, které produkují více energie než je fyzicky možné :)

61

Odpovědět

Můžeš to vysvětlit?

Dokonce i lidstvo má ROČNÍ energetickou spotřebu, kterou dokáže Slunce dodat naší planetě za HODINU. Naopak nás trápí materiálový přebytek: ročně zamoříme planetu miliony tun odpadů, které nedokážeme dále využít.

15

Odpovědět

+orcinusorca2016ma na mysli tuhle nedavnou kauzu:
http://ekonomika.idnes.cz/solarni-elektrarny-pokuta-podvod-dls-/ekonomika.aspx?c=A170106_120014_ekonomika_lve

ve zkratce majitel solaru vykazoval vic nez mohl vyprodukovat aby utrzil vic chechtaku

40

Odpovědět

+tynej123Ano, lidé se činí, aby podvedli stát. Je to chyba státu, nebo lidí?

22

Odpovědět

+orcinusorca2016státu protože nebýt jeho tak nikdy nevznikne dotování (rozuměj nikdy by neokradl pracující a nerozdával komu on uzná za vhodné) a nikdy nevznikne prostředí ve kterém se vyplatí podvádět za účelem rozkradení veřejných prostředků :)

20

Odpovědět

+AndrewBPřesně tak, není to chyba těch, co kradou a zpronevěřujou. Je to chyba těch, co se nechali okradnout a těch co je napráskali, to dá rozum ne, umět správně krást je normální :)

21

Odpovědět

Jak jste došel k tomu, že železnici bylo potřeba vybudovat a, že letadlo bylo třeba vyvinout?

00

Odpovědět

Kdyby takovou výslovnost měli všichni anglicky mluvící.... to by se to učilo....

80

Odpovědět

Taktéž je dobrým příkladem Regiojet a ŽSR na Slovensku. Státní dráhy se nemůžou se soukromníky rovnat v rychlosti, v pohodlnosti a ani v kvalitě obsluhy. ŽSR jsou sice zdarma pro seniory a studenty, ale stejnak se to platí z peněz daňových poplatníků a není to nijak levný. Soukromníci to prostě dělají líp. To že je chce tamní vláda odpálkovat, je věcí mně nepochopitelnou.

164

Odpovědět

A slyšel si o "cherry pickers"?

Jasně můžeš vydělávat na jedné určité trati tak, že nabídneš rychlejší a pohodlnější vlaky. Ale v tom případě erárnímu dopravci zbydou nerentabilní tratě, které chce provozovat a na nich má ještě hlubší ztrátu.

166

Odpovědět

Odpovědět

+ehmNějak nechápu.

RegioJet nebyl první a není ani jediným soukromým dopravcem. Navíc jiní dopravci přišli s férovější nabídkou-dokonce i ty tratě (často po povodních-koupili a opravili) a nyní jsou jejich..

01

Odpovědět

+orcinusorca2016Jo slyšel a vím, že si RegioJet vybírá ty nejlepší trasy, ale hlavní je přece otázka, co je výhodnější pro lidi a ne jestli je to pro stát ziskovější, stát totiž není firma. Navíc RegioJet odvádí dost brutální daně a poplatky za to, že může využívat koleje, takže bych to s tou ztrátou neviděl zas tak černě.
Soupravy ŽSR byly před příchodem RJ v katastrofálním stavu, teď se to vlivem konkurence zlepšuje, ale stejně to není ono.

52

Odpovědět

Jinak rekonstrukce těch tratí, po který nyní RegioJet u nás jezdí zaplatil daňový poplatník v rámci daní.
Proč by tedy neměl erární dopravce vracet daňovému poplatníkovi jeho náklady, které do trati vložil?

33

Odpovědět

+orcinusorca2016Pokud by zůstala osobní doprava vlakem jako státem garantovaná služba (tfujtajbl, to je výraz), tak při současných nákladech a cenotvorbě by tratě neprodělávaly za podmínky, pokud by se vozil spolu s osobním vlakem i náklad (a za to vybíraly poplatky) - a s ním mě napadá snad jediné trochu rozumně znějící řešení - úplný zákaz kamionů + náklaďáků a překládat kontejnery na vagony zapojená k osobním vlakům. Ano, je to hodně debilní návrh, ale pokud by nebyla osobní doprava dotovaná z daní, musela by být dotovaná něčím jiným. Je to návrh jak z Rudého práva a nejspíš by to stejně nefungovalo, protože v každé vesnici by sice byla osobní doprava za lidové ceny pro každého, ale neskutečně by ji zdržovalo překládání zboží do obchodů a předávání balíků na poštu.

Prostě se smiř s tím, že jsou místa, kde nikdy nebudou tratě výdělečné a nikdy by tam soukromá trať nevznikla - tu tam postavil až stát. Nebylo by naopak efektivnější lidem z těch míst peníze z odvedených daní vrátit aby si mohli koupit auto? Nebo by tam mohly vzniknout velmi progresivní služby jako carsharing aut na LPG. Jedna taková je dostupná v Brně. http://www.ajo.cz/cenik

Údržba silnice je mnohonásobně levnější než údržba vlakové tratě a nejsou s ní spojené stálé platby na lidské zdroje (strojvůdci, průvodčí, drážní zaměstnanci, prostě vše, co se musí promítnout v ceně jízdného).

21

Odpovědět

+-HoNY-Jenže osobní doprava vlakem NENÍ STÁTEM garantovaná služba. Je to KRAJEM OBJEDNÁVANÁ služba. Pouze malé procento rychlíků a expresů je objednávána STÁTEM.

Takže už tvůj první předpoklad je ZCELA CHYBNÝ.

Naopak tratě (tedy lépe řečeno velká většina z nich) patří státu a stát je tedy musí udržovat. Proto vybírá poplatky-mýtné. A nyní přicházejí ta dilemata.

(a) Má stát převést KOLEJE (a další NEMOVITOSTI) pod kraje, nebo soukromníky?
(b) Má stát dotovat těch pár rychlíků a expresů, když od nich z druhé kapsy vybírá poplatky-mýtné?
(c) Má stát posílat nějaké dotace krajům, které je utratí částečné i za vlakovou dopravu a tedy se peníze vrátí státu?
(d) Má stát podporovat svou dopravní společnost, kterou "sponzoruje" daňový poplatník, nebo má stát podporovat tu nejlepší dopravní společnost, na kterou se těší cestující?

A jak jsem popsal výše, některé tratě se zrušily po povodních 97, některé při různých jiných přívalových srážkách. Jenže se našel soukromník, který celou trať koupil a začal provozovat svůj byznys.

Těchto lidí si vážím mnohem více než pana Jančury, který měl prostě jen výhodnější financování na pár vlaků mezi těmi nejlukrativnějšími městy, jejíž spojení stejně zaplatil daňový poplatník.

32

Odpovědět

+-HoNY-P.S. Ano, jsou místa, kde nikdy nebudou tratě.

Ale všechna tuzemská MĚSTA krom Orlové (klidně mě můžeš opravit, které další MĚSTO trať nemá) mají alespoň základní spojení s jiným městem; a také spojení se svým KRAJSKÝM městem. To je ta základní dopravní obslužnost, kterou si OBJEDNÁVÁ kraj.

02

Odpovědět

Kdyby někdo chtěl příklad z českých luhů a hájů, tak tu máme tunel Blanka (který je velký tunel) a všechny české dálnice. Vlastně v ČR můžete brát vše státní jako jeden velký tunel.

160

Odpovědět

Jednu úspěšnou, teda jak se to vezme, státní investici bych měl - první světová válka. Vlády investovaly tolik finančního kapitálu, až jim došel lidský kapitál. :-P

110

Odpovědět

Takže nakonec dobře, že současná vládá málo investuje :D

170

Odpovědět

Samuel P. Langley se zabýval letouny řiditelnými pomocí radiového signálu. Dnes bychom řekli drony. Jenže "si dovolil umřít" v roce 1906.

Bratří Wrightové byli i první nositelé právě Langleyho zlaté medaile a dále Glenn Curtis vystavěl své úspěchy právě z návrhu Lengleyho Aerodromu.

Takže žádný boj mezi čistě soukromým a čistě veřejným se v tomto případě nekonal.

68

Odpovědět

Nejsou investice jako investice a taky záleží, kdy investuje. Teď by rozhodně investovat neměla... to ať si radši nechá na další krizi.

34

Odpovědět

+BullOverTak investovani v obdobi krize neni moc dobry napad, tam se maji delat spis intervence. Prave ze dobe expanze se bere investovani jko rozumne, dle monetarni ideologie.

02

Odpovědět

+NedoNe, přesně naopak. Vládní investice jsou zároveň podpora trhu - když jde ekonomika dobře, tak neni potřeba trh podporovat (právě naopak, mohli by to pak přepálit a vyvolat krizi (jako už hodněkrát v historii...)).
Růst - období reforem, škrtů a podobných věcí - je to jediná šance, kdy to trh vydrží.
Pád (spomalení růstu) - období investic a podporování trhu, aby ekonomika nespadla do deflace.

Ano, rozumný investice (např. infrastruktura) jsou ok i při růstu, ale díky multiplikačnímu efektu je to daleko účinnější v krizi (prostě proto, že k tomu primárnímu účelu "opravit silnice" se přidá i ten vedlejší efekt podpory trhu).

Navíc (pokud se zrovna nejedná o stagflaci, který jsou ale dost vzácný), tak v normální krizi klesá poptávka = klesaj ceny = perfektní čas na utrácení.

60

Odpovědět

+BullOverV době růstu by měl stát nabízet i PPP (=private public projects), protože se tak může snížit daňové zatížení a navíc nedochází k přílišnému roztáčení inflační spirály.

01

Odpovědět

Záleží do čeho investuje. Spíš si měl napsat, proč je špatně když Zeman hledá investory z Číny :D navíc ve videu jsou zmiňovaný experimenty a v dnešní době jde o dotace, který čerpáš až když je hotovo.

10

Odpovědět

no jo, ale problém je, že neinvestuje, ale peníze na ty neproběhlý investice si od nás stejně vybere... čili daně jsou pořád stejně vysoký, my jsme pořád o daně stejně chudší a Babiš se prsí, jak úžasně hospodaří, že mu zbejvá... :/

10

Odpovědět

Víceméně jen obhajuje Murphyho princip o sousední bankovní frontě.

Jinak takové "detaily", že bratři Wrightové při první ukázce vládě zabili svým letem zástupce armády je prostě DETAIL nehodící se do kolonek Má dáti/Dal.

813