Problémy s kilogramem

Thumbnail play icon
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:763
Počet zobrazení:11 856
S váhovou jednotkou kilogram se setkáváme dnes a denně. Ale víte, že oproti ostatním jednotkám SI má jeden velký problém? A proč vědci vlastně vyrobili křemíkovou kouli nevyčíslitelné ceny? Poznámky: Video nekončí žádostí o Subscribe a odkazy na další videa. Po něm ještě následuje minuta doplňkových informací. Slovo grave znamená v angličtině hrob.

Přepis titulků

Můžu si ji podržet? Když slíbíš, že budeš opravdu opatrný. Ano, slibuju, že budu hrozně opatrný. - Budu opatrný, slibuju. - Dobře. Klouže to, tak buď opatrný. Připravený? Chystám se dotknou kilogramové koule z atomů křemíku 28, ve které jich je 2,15 krát 10 na 25.

Je to opravdu neuvěřitelný pocit. To je úžasné. Kromě jejích tvůrců jsem jedním z mála lidí, kteří tuto kouli drželi v ruce. Materiál, ze kterého byla vyrobena měl cenu 1 milion eur, ale nyní, když byl tak pečlivě vytvarován... - Jakou to má cenu? - Nevyčíslitelnou. To, na co se právě díváš, je nejkulatější věc na světě.

Jak můžeš s jistotou říct, že je to ta nejkulatější věc? Země je přece docela kulatá, ne? Kdyby tohle byla Země... Kdyby to byla Země, tak z nejvyšší hory k nejnižšímu údolí by bylo...? Asi 40 metrů. To je až neuvěřitelné. To je neuvěřitelně kulaté. Ale proč byste utratili milion eur a tisíce hodin lidské práce, abyste vytvořili perfektní kouli z čistého křemíku.

Odpovědí je grave. Grave je označení původně z francouzštiny. Grave bylo původní označení pro základní jednotku hmoty v metrickém systému. Z něhož se stal Systéme International d'unités, neboli jednotky SI. Roku 1793 komise, ve které zasedal i významný vědec a šlechtic Antoine Lavoisier, definovala základní jednotku hmotnosti jako váhu 1 kubického decimetru vody při teplotě tání ledu.

Jinými slovy, litrem ledové vody. Název grave vznikl ze slova gravitas, což znamená váha. Ale nemělo to dlouhého trvání. Znělo to příliš podobně aristokratickému titulu Graf, což je něco jako hrabě nebo kníže. S Francouzskou revolucí za zády, která hlásala rovnost pro všechny, jste nemohli mít jednu jednotku vznešenější než druhou.

A tehdy Lavoisier ztratil hlavu. Doslova. Ne proto, že pomáhal vytvořit jeden z nejlepších systémů měření všech dob, ale protože coby šlechtic vybíral daně. Takže to bylo doslova na ostří nože. Republiková vláda si myslela, že grave by byl na běžné měření příliš velký. Tak přešli na gram, což byla tisícina gravu. Ale brzy si uvědomili, že gram je příliš malý a vrátili se ke gravu.

Ale protože ho tak nazývat už nemohli, tak vymysleli kilogram. Tisíc gramů. A proto je mezi sedmi základními jednotkami SI kilogram jediný, který má v názvu předponu. Roku 1799 byla definice kilogramu změněna na hmotnost litru vody při 4°C. Teplotu, při které má největší hustotu. Ale voda očividně není zrovna ta nejrozumnější věc jako hmotnostní standard.

Proto byl vytvořit platinový válec, který měl stejnou hmotnost jako definovaná voda. Byl pojmenován jako archivní kilogram. Je třeba zdůraznit, že kilogram už dále není svázaný s hmotností objemu vody. Archivní kilogram je podle definice kilogramem. O 90 let později, roku 1889, byl kilogram vylepšen do podoby válce ze slitiny platiny a iridia.

Byl mnohem tvrdší, než originál, ale jinak v podstatě stejný. A ten až do dneška zůstává definicí kilogramu. Oficiálně se nazývá Mezinárodní prototyp kilogramu. Je také známý jako Le Grand K nebo Velké K. A je asi takhle velký. Je to jediná věc v celém vesmíru, která váží přesně jeden kilogram. Protože to je kilogram.

Také je to jediná jednotka SI, která je stále definována hmotným předmětem. Je uložen pod 3 vývěvami, vedle 6 sesterských kilogramů, v klimatizovaném trezoru, zamčeném třemi různými klíči, ve sklepě Mezinárodního úřadu pro míry a váhy na okraji Paříže. Kdyby se vám podařilo vloupat se dovnitř a Velké K pozměnit, tak byste změnili definici kilogramu. Změnili definici, na které závisí mnoho našich měření.

Uvrhli byste svět do chaosu. No, vlastně ne tak docela. Ale jak by to vůbec někdo poznal, kdyby se hmotnost Velkého K změnila? Když byl vytvořen, tak se vytvořilo 40 shodných kopií. Nebyly naprosto shodné. Jejich hmotnost byla od Velkého K lehce rozdílná, ale tyto odchylky byly zaznamenány.

Tyto repliky byly rozeslány po celém světě, aby sloužily jako národní standardy. Roku 1948 byly kilogramy shromážděny pro převážení. A tehdy začaly problémy. Přestože jsou válce vytvořeny ze stejné slitiny a skladovány za stejných podmínek, tak se jejich hmotnosti v čase různě měnily.

Hmotnost Velkého K ani nebyla stejná s hmotnostmi, které mělo 6 sesterských válců, které jsou s ním skladovány. A aby to bylo ještě horší, tak je znovu převážili po 40 letech a jejich hmotnosti se rozcházely ještě víc. Až o 50 mikrogramů. To je přibližně váha otisku prstu. Ale otisky za to nemohou, protože kilogramy jsou před vážením pečlivě omyty.

Takže nějaký fyzikální proces musí měnit váhu válců. Ale jak přesně se to děje zůstává čirou spekulací. Jedna věc je jistá. Hmotnost platino-iridiového válce není stabilní. A to je velký problém. Nemůžete mít jednotku, která mění svou hodnotu. A netýká se to jen měření váhy. Ze sedmi základní jednotek SI čtyři závisí na velikosti kilogramu.

A to nemluvím o odvozených jednotkách jako newtonech, joulech, voltech a wattech. A pak jsou tu země, které nepřijaly metrický systém. Ano, mluvím k vám, Libérie, Barmo a USA. Můžete se cítit povýšeně, protože vaše jednotka hmotnosti, avoirdupois libra, už není definována fyzickým předmětem, místo toho je definována přesně jako 0,45359237... ...kilogramu.

To naštve. Očividně se tedy musí udělat něco, aby kilogram přestal být závislý na fyzickém předmětu. A z toho důvodu vznikla křemíková koule. Ale jak přesně to pomůže? Máš tu fyzický předmět. Je nádherný, ale je to pořád fyzický předmět. A tomu se chcete vyhnout.

Tomu se snažíme vyhnout. Ale u tohoto předmětu počítáme, kolik je v něm atomů. Přece nemůžeš spočítat, kolik jich tam je, ne? Nemůžeš je spočítat, ale můžeš vypočítat, kolik jich tam je, protože tenhle materíál je křemík. Nejsou tam žádné póry nebo kazy. - Takže je to jako perfektní krystal křemíku? - Přesně. Nejen, že je to čistý křemík, ale také obsahuje jen jeden izotop.

Křemík 28. A to vysvětluje, proč byl původní materiál tak drahý. A proč koule? Koule je totiž celkem jednoduchý tvar. Když znáš průměr koule, tak můžeš určit její rozměry. To vysvětluje, proč koule musela být nejkulatější věcí na světě. Ale jak vytvoříte něco tak kulatého?

Nejprve jsme začali s větší koulí. V průměru byla větší asi o 2 milimetry. A poté jsme ji postupně vybrušovali. Pořád jemněji. Používali jsme abraziva. Ty odstraňují jednotlivé atomy. Snažíš se vytvarovat objekt na atomární úrovni. Vytvořit kouli je jen polovina práce, poté musíte přesně změřit její průměr.

Průměr byl měřen laserem. Měří se to tak, že je koule umístěná do středu dutiny, laser rotuje z obou stran a měří se mezera. Ze znalosti průměru můžete vypočítat její objem. A protože rozložení atomů křemíku je s velkou přesností známé, tak můžete vypočítat, kolik atomů kouli tvoří. To vám umožní redefinovat avogadrovu konstantu.

V současnosti je avogadrova konstanta definována v závislosti na kilogramu. Je definována jako počet atomů ve 12 gramech uhlíku 12. Ale když použijeme nový postup, tak počet atomů v kouli určí avogadrovu konstantu. A ta pak bude definovat kilogram. Takže i kdyby se křemíková koule ztratila nebo poškodila, tak by to na definici kilogramu nemělo efekt, protože by nebyl definován fyzickým předmětem, ale určitým konceptem.

Ráda bys viděla, že oficiální definice kilogramu říká: "Kilogram je hmotnost 2,15 krát 10 na 25 atomů křemíku 28". Ano. Stane se to? S velkou pravděpodobností se to stane. Ale je tu i další způsob, jak redefinovat kilogram. Ta zahrnuje zpřesnění Planckovy konstanty za použití něčeho, čemu se říka Wattová váha.

Tyto dva přístupy se doplňují. Jeden umožňuje kontrolu druhého. A pokud se shodnou a sníží nepřesnost pod 20 mikrogramů, tak mohou redefinovat kilogram už v roce 2014. Kilogram bude konečně neměnnou jednotkou a už nebude definován fyzickým předmětem, uloženým v podzemním trezoru někdeu Paříže. Jestliže byl kilogram původně zamýšlen jako hmotnost litru vody při největší hustotě, tak jak přesně se nám to povedlo změřit?

Když si vezmete litr vody při teplotě téměř 4°C, tak má hmotnost 999,975 gramu. Můžete se na to dívat dvěma pohledy. Z jedné strany lze říct, že je kilogram trochu těžší, než by měl být. Z druhé strany, před 214 lety byli vědci schopni vytvořit předmět který byl přesný až na odchylku o velikosti zrnka rýže.

A to je opravdu pozoruhodné. Pokud chcete slyšet víc o wattové váze, napište do komentářů a uvidím, co zmůžu. Vypadá to, že je favoritem v redefinování kilogramu. Budeme muset počkat a uvidíme, co se stane. Poslední věc. Měl bych poukázat na to, že na vytvoření křemíkové koule se podílel mezinárodní tým vědců.

Ale ví někdo, jaký vědec poprvé identifikoval křemík? Neměli by se mu také připsat zásluhy? Stalo se to roku 1787 a nebyl to nikdo jiný než Antoine Lavoisier. Byl zapojen do definování kilogramu od začátku do konce. Nebo od kolébky až do hrobu.

Komentáře (80)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Neříká 40 metrů, ale 14.

210

Odpovědět

Nieco sa mi natom nepaci.... Michael z Vsauce by to dokazal vysvetlit lepsie a hlavne by ma to zaujalo :)

1910

Odpovědět

tenhle šampón má v částích s tou vědkyní hrozně upřímnej smích, fakt. Taky má asi půlku videa ksicht 20cm od kamery, což je na můj vkus blízko. Celkově na mě tenhle metrouš nepůsobí věrohodně, řekl bych ani setinově než Michael z Vsauce.

1910

Odpovědět

Není možné že odchylky byly způsobeny spíš nepřesností vah než tím že se s tou hmotou něco "stalo"...? Existují vůbec tak dokonalé váhy? Opravte mě jestli to víte, ráda budu znát odpověď.

200

Odpovědět

Jestli myslíš konkrétně rozdílné váhy u těch válců, co definují kg, tak musím říct, že se všechny jednotlivé kusy vážili nejspíše na jedné a té samé váze.

20

Odpovědět

mohl by mi někdo vysvětlit jen jednu věc? a to hned na začátku jak řikaj že od nejvyššího do nejnižšího bodu by to bylo 40m.. opravdu to nedokážu pochopit :)

180

Odpovědět

Taky jsem si na poprvý neřekl "wow", ale chápu to tak, že když tu kilovou kouli zvětšíš na velikost Země, tak by rozdíl mezi nejhlubším údolím a nejvyšší horou byl 40m, to znamená, že by země měla nějakej průměr s chybou +/- 20m. Teď jsem našel údaje, že nejvyšší hora (Mount Everest) 8848m nad mořem a nejhlubší je Mariánský Příkop 10994 pod mořem. To dělá rozdíl 19842m, průměrná odchylka od průměru je teda +/- 9921m. To je asi 250x víc, než u tý kilový koule. Asi se to nepočítá uplně takhle, ale snad to na vysvětlení stačí.

230

Odpovědět

+8ndraNavíc země neni kulatá, ale spíš rotační elipsoid co vim, takže je ten rozdíl ve vzdálenosti k jádru o něco větší. Důležitější je ale v tomhle případě, než stálý průměr, kulovitost, protože ač něco může mít všude stejný rozměr (rozuměj průměr), tak to nemusí bejt kulatý (např. Reuleaxův trojůhelník), což bude asi pro přesný výpočet nejprimárnější. Pak teprve bude na řadě rozměr a hmotnost.

180

Odpovědět

a taky jeste nechapu proc je zajima nakej objekt, kdyz je kilogram definovan elektrocniky v kazde vaze dneska :)

1825

Odpovědět

Kilogram je definován v každé elektronické váze? To myslíš vážně? A podle čeho tu váhu sestavíš? Doufám, že šlo jen o vtip :-)

240

Odpovědět

pekny.. btw no a kolik vazi kilogram ? jak ho definovali? proste si rekli "tohle bude kilogram"? ;-D

183

Odpovědět

No, máš pravdu... nejdřív se vzal litr vody a řeklo se, že to bude kilogram (jak je ve videu), no ale není voda jako voda, tak začali koumat přesnější definice kilogramu, to je myslím jasný :-)

To je podobný jako tehdejší jednotka "loket", byla definovaná jako délka lidského předloktí... jenže každý má jiné rozměry a obchodníci menšího vzrůstu na tom často profitovali :-) Tak se pro případné spory zazdíval na náměstích kov o délce jednoho lokte... obdobně tomu tak bylo u metru, palce atd...

Takže se ukázalo, že definice litru vody není závislá jen na vlastnostech vody, ale i na míře, protože litr je 10x10x10 cm vody... přesnější definice by měla být závislá na minimálním počtu veličin.

(dost laicky popsáno)

200

Odpovědět

Kolik váží kilogram? No přeci 1 kilogram. Jo, prostě řekl, že tohle bude kilogram. :-)

00

Odpovědět

"Kilogram" jako základní jednotka je dost matoucí. Ale vítám nové definice rozměrů, které nejsou závislé na fyzických objektech.

Například 1 metr byl taky definován jako nějaký kus etalonu v Paříži při 4 °C, dnes je to nějaký násobek vlnové délky specifické barvy (konkrétně nevím), ale lze to definovat i jako délku, kterou urazí světlo ve vakuu za nějaký čas (konkrétně 1/299 792 458 sekundy).

Pro nechápající: výhody jsou hlavně ve snadnější rekonstrukci rozměrů (kg, m, s, W, J...) a přesné laboratorní výsledky nejsou pak závislé na pár trezorech po Zemi, které mají nepřesné rozměry. Pokud by někdo změnil hodnoty těchto etalonů, tak by se toho dalo i využít.

Pro zajímavost: čas je nejlépe a nejpřesněji měřitelný rozměr.

193

Odpovědět

Stejně nechápu proč se tak úporně snaží hledat jinou definici, než definici pomocí pevného tělesa, když kilogram určuje právě hmotnost těles. Je to pak logicky kontraproduktivní když z ,,nehmotné,, definice budeme vypočítávat hmotnost. Měření není nic jiného než srovnávání. K čemu by nám totiž byl údaj, že třeba jablko váží 200 gramů, když bychom tuto informaci nemohli s ničím srovnat. Proto mi přijde divné, že vztyčným bodem tohoto srovnávání bude nehmotná konstanta.

1821

Odpovědět

Jde o to, že hmotnost toho etalonu se v čase mění. což je pro spoustu výpočtů dosti nežádoucí.

201

Odpovědět

Je to lepsi kvuli budouci rekonstrukci toho telesa. Je lepsi mit nejake cislo (pocet atomu) na papire nez hmotny objekt, ktery v prubehu casu stejne bude tak ci tak menit svoji vahu.
Ono totiz jakekoliv vazeni cehokoliv zavisi na gravitacni sile a odtredive sile v danem bodu prostoru. Pokud takovouhle kouli vazim v prubehu casu a s takovou presnosti mel bych merit presne na stejnem miste, protoze na to ma vliv mnoho faktoru jako nadmorska vyska nebo zemske podlozi (gravitacni anomalie).
A myslim, ze je mylne se domnivat, ze i pod trema vyvevama a v trezoru nebude mit na teleso nic vliv. I samotne svetlo v prubehu casu (absorbce a vyzareni svetla) nebo ruzne exoticke castice, zname i nezname, proletajici bezproblemu Zemi muzou mit vliv na pocet atomu v te kouli.

191

Odpovědět

Skoro to vypada, ze kdyz chcete lidem rict neco zajimaveho, mit celofous (Michael) vam znacne pomuze :D

181

Odpovědět

V čase 7:50 je v titulcích uveden poloměr koule, ale ve videu je zobrazen průměr (d). Chyba v překladu nebo to opravdu říká a ve videu to autoři spletli?

181

Odpovědět

Samozřejmě máš pravdu, říká tam průměr. ;-) Při překladu jsem se trochu upsal.

181

Odpovědět

9:12 - Takže i kdyby se silikonová koule ztratile nebo poškodila,

není to silikonová koule, ale křemíková koule. Nevím jsetli jsem to nepřehlédl ještě jinde, ale všude kde máte cokoliv siliko- tak tam má být křemíko-

183

Odpovědět

Opraveno, díky.

182

Odpovědět

Jsem tu jediný, koho zajímá kolik ta nejkulaťoulinkatější koule stojí?

184

Odpovědět

Jediný určitě nejsi, ale co přesně nechápeš na pojmu "nevyčíslitelná"? :D

203

Odpovědět

+masterbruteVše je ocenitelné, a pokud lze postup opakovat, a není to tedy jediný originál, pak to MUSÍ mít svou cenu. A MUSÍ (dramatické podupnutí). :D

211

Odpovědět

No. Nechci působit jako nevzdělanec (vždycky jsem se řídil heslem - když už nejsi moc rozumu nepobral, snaž se aspoň inteligentně tvářit!), ale dokoukal jsem vidko do konce a stejně jsem se nedozvěděl tu pointu - proč? Proč se do toho vráželo takový šílený obnos peněz a lidské práce, když jsou všude miliony oblastí, do kterých je třeba investovat jak peníze, tak chytré hlavy? Nemusí to být zrovna přímá pomoc lidem umírající na hlad a nedostatek léků (i když to je mediálně asi nejvděčnější, ale co už).

Jako rozumím, nejen chlebem živ je člověk a zvědavost je určitě na místě, ale snad časem, ne? Priority, nic?

Proč?

1822

Odpovědět

Protože jak se řeklo ve videu - kilogram je důležitá jednotka právě proto že z něj vychází několik dalších jednotek. Proto jeho váha definovaná fyzickym předmětem je dost nestabilní. A pokud jsem to já pobral, to že přesněji známe kilogram, přesněji známe ostatní jednotky, což nám do budoucna může otevřít možnosti k přesnějšímu měření a důsledky toho jsou snad jasný (ale to je jenom moje domněnka, může to bejt blbost).
Ale to že jsou potřeba peníze někde jinde? Zmínil jsi hlad a léky... To je právě ten nesmysl. Nechci znít jako rasista, ale primitivnější národy v africe prostě ještě nejsou připravený na civilizovanej život jako my. Protože to že my jim tam pošlem léky na nemoci znamená, že nebudou nemocný. To znamená, že když před tim měli v rodině 10 dětí, a 6 jich umřelo, teď se to nestane, budou jich mít 10. A přijde hlad. Nedostatek vody... Opět nemoci, a kolečko se opakuje, případně se může objevit válka o zdroje. Protože se do toho namíchá "civilizace" a úplně všechno rozhází. Já jsem toho názoru že bysme si neměli Afriky a zemí třetího světa všímat. nám samozřejmě z našeho pohledu přijde drsný že půlka dětí v rodině umře, jenže oni takhle byli zvyklí žít.
Takže za mě - jestli někam posílat peníze, tak na vědu.

187

Odpovědět

+homerTak jako samozřejmě záleží, kde ty peníze půjdou, že jo. Není problém vytvořit rehabilitační plán zahrnující omezení reprodukce (mám pocit, že někde psali o tom, že při podávání antikoncepce dochází ke snižování populace i přes snížení úmrtí na pohlavní choroby) i zlepšení životních podmínek. Vody i orné půdy tam je dost, ale opět, nejsou peníze na velkoobjemové filtrace a případnou mechanizaci zemědělství pro obživu celé populace. Někdo namítá - žijí tam dlouho, proč si to nezmáknou sami? No to je upřímně jako nechat invalidu ležet na ulici - někteří lidé prostě jsou odkázáni na pomoc druhých a není správné se na ně dívat skrz prsty. Teď nechci nikomu nahryzávat svědomí - člověk sám toho moc nezmůže. Pokud jednou za měsíc pošle stovku nebo dvě, tak to je úplné nic a mnohdy se ty peníze cestou stejně ořežou jak jen to zákon dovoluje. Celé tahle základní lidskost stojí v rukou států, kde to samozřejmě taky padá.

Jinak ano, pokud ne přímé zachraňování životů, tak určitě věda, absolutní souhlas. Ale proč zrovna tohle propána? Proč není absolutní prioritou zdravotnictví? Proč lidi musí vědět, jak rychle se otáčí nějaká debilní planeta já nevím kde, když lidi umíraj na rakovinu, na jejíž výzkum se musí shánět peníze z veřejných sbírek?

184

Odpovědět

+homer@Herlitz: Nevím co s tím společného má zdravotnictví. Jestli ti ale jde o ty peníze, které se dle tebe ukládají do špatných míst, pak tomu musím trochu oponovat.

Kdyby se veškeré peníze vkládali do zdravotnictví (jak píšeš "absolutní priorita"), pak by ostatní oblasti vědy byly dost zaostalé... neexistovali by přístroje jako EKG, Rentgen, Ultrazvuk a spousta jiných užitečných přístrojů, protože drtivá většina z nich je postavena na základě přesných měření a to od kilogramů, přes metry, sekundy až po ampéry.

Lékaři jsou určitě užiteční, ale bez elektronických zařízení, na kterých pracovali vědci, by byli odkázáni na stetoskopu... Nebo ses domníval, že si zdravotnictví tyto přístroje umí vykouzlit?

191

Odpovědět

+homer@Marvin: Tak samozřejmě zdravotnictví a výzkumy s ním přímo spojené, asi jsem to měl napsat přesněji. Každopádně, nejsem vědec a dovolím si tvrdit že ty také ne, ale EKG, rentgen ani UZ s hmotností nepracují. Jde mi spíš o to, kolik peněz se pumpuje do výzkumů, které nikdy nikomu nepomohly nebo je jejich užitek za vynaložené peníze a úsilí absolutně minimální.

182

Odpovědět

+homer@Herlitz: Vědec nejsem, spíš elektronik :-) Jmenované přístroje zrovna s hmotností nic společnýho nemají, to máš pravdu. Psal jsem to obecně, ale ve většině integrovaných obvodů, který jsou pomalu v každým el. přístroji jsou vyráběny na základě přesných rozměrů, které se kontrolují opticky při výrobě pomocí CCD/CMOS snímači. Obdobné měření vlnových délek je u laseru, rentgenu... U el. senzoriky se ale dá měřit cokoli, např přesné laboratorní váhy pracují většinou na principu tlaku, ale musí se to cejchovat dle hmotnosti...

Co se týče konkrétně té hmotnosti, tak lepší aplikace se najdou spíše v chemii pro správné dávkování. Nejsem chemik, tak to moc nerozvedu.

Chápu, že se spoustě lidí nezdá využití některých "výzkumů". Tohle mi konkrétně nevadí, přínos to rozhodně má. Co mi vadí jsou spíše ty britské "vědecké" články, které řeší jak velký křídla by musel mít anděl, aby mohl lítat, nebo Proč datlové netrpí bolestmi hlavy a podobné hovadiny.

Např. u té hmotnosti: kdyby se dlouhodobě využíval etalon, měnil by svou hmotnost a časem by docházelo k jakési "inflaci" materiálů podobně jako je tomu u peněz, kdy ztrácejí hodnotu. Není to rozhodně něco co by zachraňovalo přímo životy, spíše jde o základy (asi jako když se učíte číst a psát), o které se opírá spousta výzkumů.

180

Odpovědět

priorita tkví v tom, že tohle sjednocuje svět co se týče mír. jak bylo řečeno ve videu tak kilogram je součástí dalších tří jednotek SI. nevím, ale mít universální, všem dostupný a neměnný standard, je základní kámen všeho obchodu a výroby. pokud Ti naváží kilo jinak v Indii, USA a Německu, pak kolik toho teda máš a za kolik? asi proto je to nezbytnost. na kilu lovečáku to je zbytečný řešit, ale pokud jsi čínská vláda a vytěžíš 2100 milionů tun uhlí, pak na tom sejde. stejný je to i u ostatních komodit

182

Odpovědět

+abraskaNo tak vytěží o 400 kilo méně, to je toho... Nevím, nemůžu si pomoct, ale pořád mi to nějak nedává smysl :o Teda pokud nepřijdou na to, že kilo jsou v podstatě kila dva, ale na to bych si asi nevsadil. Jestli to měření vyjde o nějakých pár setinek, tak to bude veleúspěch :D

185

Odpovědět

Opravdu zajímavé, vážně. Ale proč proboha ten Vsauce styl? :/

1832

Odpovědět

Neřekl bych, že něco jako "Vsauce styl" existuje. Naprostá většina naučných videí na Youtube používá velmi podobný styl, protože je pro vysvětlování nejlepší. Ale tento kanál je třeba odlišný tím, že ve většině videí vyrazí mezi obyčejné lidi a ptá se na hypotézy jich. Pouze v tomto videu tomu tak nebylo.

202
Další