Rhod Gilbert se učil velštinu

Pocházím z Carmarthenu. Umí tu někdo velšsky? Vážně? Já už se učím dva roky. Je to krásný poetický jazyk. Ale je složitý. Už jsem si dvakrát při psaní zlomil ruku. Dva roky zpátky jsem se zapsal do kurzu. Bylo nás třicet. Jeden chlapík prošel. Jeden prošel, tři to nedali a šestadvacet zařvalo. Dvacet šest lidí nepřežilo výuku velštiny.

Jeden chudák se udusil vlastním jazykem. Jeden se nervově zhroutil, postavil se do čela třídy a spáchal sebevraždu. A to k nám ani nepatřil! Pak jsme zjistili, že měl být na kurzu asertivity hned vedle. Nevěděli jsme, co je zač. Šest týdnů seděl tiše jak pěna. Dokonce napsal dopis na rozloučenou ve velštině! Vysvětloval, že tam nepatří, že to bylo moc těžké, učitel byl navíc fašista. Dostal za to Béčko, dobře on.

Velština je těžká. Je to i tím... Je to i tím, že pořád mění slova. Říká se tomu mutace, setkali jste se s tím? Mění to... V angličtině se slova nemění, ne? Jak už si slovo jednou zapamatujete, vystačíte si s tím do konce života. Třeba slovo kočka. Anglicky? Kočka!

Vidíte, víte to! S tím už si vystačíte. Je jedno, jestli je na stromě, na klíně, před krbem. Pořád je to kočka. Ve velštině se slova mění podle kontextu, stavby věty a tak. Například v Newportu. Když jedete do Newportu, je na cedulích napsáno Casnewydd. C-A-S. Vy se smějete, ale někdy se to píše Gasnewydd. Z C je najednou G. A někdy se C změní na NGH, takže je z toho Nghasnewydd, ne?

Snažili se nás to v kurzu naučit. Po třech dnech to skončilo patem. Učitelé si udělali bunkr za piánem a my se krčili za audiovizuální technikou. Tři dny jsme drželi linii. Čtvrtý den jsme postoupili ke stolnímu fotbálku uprostřed území nikoho. Pátý den zaútočili. Přeskočili piáno a s křikem vyběhli. Mávali učebnicema gramatiky. Neměli jsme šanci. Všude ležely mrtvoly. Dostali nás.

Z nebe padaly roztrhané stránky slovníků. Ten den jsem přišel o nejlepšího kamaráda. Jmenoval se Tom, zemřel mi v náručí. Když se učil velštinu. Chtěl, abych něco vzkázal jeho ženě. Řekl jsem mu, že udělám cokoli. Zašeptal: "Řekni Loře, že ji liluju." "Myslíš Foře, že ji filuješ?" "Nemění se M na L?" "Ne když je to transitivní sloveso v přítomném čase... a ta věta nenavazuje na nic předchozího."

Pak řekl jenom furva a umřel! Překlad: Rhea www.videacesky.cz