Šest největších vymírání v dějináchAsapSCIENCE

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 19
86 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:129
Počet zobrazení:4 767

Pouhému zlomku zvířecích druhů se podařilo přežít až do dnešní doby. Následující video z AsapSCIENCE vám objasní, co způsobilo zánik druhů, které to štěstí neměly.  Na zmiňované video o vyhynulých tvorech se můžete podívat zde. Slovíčka:

  • extinct - vyhynulý
  • to go extinct - vyhynout
  • to occur - přihodit se, nastat
  • to wipe out - vymýtit, vyhladit
  • incredible - neuvěřitelný
  • extinction - vyhynutí, vymření
  • to crawl - plazit se
  • shallow - mělký, povrchní
  • to drop/to fall - klesnout
  • to drain - vysušit, vysát, odčerpat
  • to contribute - přispět
  • global cooling - globální ochlazování
  • soil - půda
  • nutrient - živina
  • algae - řasy
  • to choke - dusit se
  • to choke to death - udusit se
  • fin - ploutev
  • amphibians - obojživelníci
  • reptiles - plazi
  • ozone layer - ozonová vrstva
  • hot tub - vířivka
  • rift - trhlina, puklina
  • to spew - chrlit
  • extinction rate - míra vymírání
  • creature - tvor, stvoření

Přepis titulků

Přes 99 % zvířecích druhů, co kdy žilo, vyhynulo. Někdy se přihodí událost, která způsobí tak drastické změny, že je většina druhů během krátké doby zcela vymýcena. Následuje pět nejneuvěřitelnějších hromadných vymírání, které kdy nastaly, a zamyšlení se nad tím, jestli se šesté neděje právě teď. Před 440 miliony let nastalo ordovické vymírání. Většina tvorů se tehdy plazila nebo plavala v mělkých mořích. Zatímco nově zformovaná sopečná hornina erodovala pod vlivem vody a větru, reagovala s oxidem uhličitým, který absorbovala.

V důsledku toho klesla hladina oxidu uhličitého, snížila se teplota a voda zmrzla v led. To způsobilo pokles mořské hladiny a vysoušení mělkých moří. Po několika cyklech rostoucích a ustupujících ledovců bylo asi 86 % druhů navěky ztraceno. V průběhu milionů let oceány znovu osídlily ryby a souš zkolonizovaly rané rostliny, kterými se živil první lezoucí a létavý hmyz.

Tyto nové rostliny před 374 miliony let přispěly k dalšímu hromadnému vymírání. Vstřebaly dost oxidu uhličitého na to, aby vyvolaly další kolo globálního ochlazování. Způsobily změny půdy, kvůli čemuž se živiny odplavily do oceánu, což vedlo k tvorbě obrovského množství řas, které vysály kyslík. Více než polovina mořských druhů se v podstatě udusila. Malá čeleď ryb s ploutvemi připomínajícími končetiny a plícemi se tím ale protloukla.

Během příštích 100 milionů let se z těchto tvorů vyvinuli obojživelníci, plazi a téměř všechna novodobá zvířata na souši. Před 250 miliony let nastalo permské vymírání, nejhorší masové vymírání v dějinách. Bylo při něm vyhlazeno 70 % života na souši a přes 95 % života v oceánech. Miliardy tun sopečných plynů zničily ozonovou vrstvu a průměrná teplota oceánů vzrostla na 40 °C, čímž překonala většinu vířivek.

Planetu zkrápěly kyselé deště, které devastovaly život na souši. Život měl jen 50 milionů let na to, aby se zotavil před čtvrtým hromadným vymíráním. Souš v té době obývali malí dinosauři. Uprostřed planety se otevřela obrovská sopečná trhlina, která časem odtrhla Ameriky od Evropy a Afriky, čímž umožnila vznik Atlantského oceánu. Sopky chrlily oxid uhličitý, což zvýšilo teplotu a zahubilo asi 80 % druhů, které v té době žily.

Dinosauři si přesto v tomto nově opuštěném světě vedli mimořádně dobře a v průběhu následujících 135 milionů let narostli do jedněch z největších zvířat, která kdy kráčela po souši. Nic ale netrvá věčně. Mnoho vědců se domnívá, že dinosaury vyhubil asteroid o velikosti menšího města, který se zřítil na dnešním poloostrově Yucatán v Mexiku. Jeho náraz do atmosféry vystřelil miliony tun prachu, které stínily sluneční světlo a přivodily konec větších dinosaurů.

Z menších dinosaurů, kteří přežili, se vyvinuli ptáci. Svět se nyní hemžil malými stvořeními podobajícími se krysám, předchůdci všech novodobých savců. Jeho potomci, od pakoňů a velryb po koně a nás lidi, se v průběhu 50 milionů let diverzifikovali, aby dominovali téměř všemu prostředí na Zemi. Co to pro nás znamená o 65 milionů let později? Nadvláda lidí na Zemi také vedla k velkým změnám.

Dnešní změny se ale dějí v řádu desetiletí, ne milénií. Hladina oxidu uhličitého, která figurovala v tolika předchozích vymíráních, jen během posledních 50 let narostla o alespoň 25 %, což je z geologického hlediska pouhé mrknutí oka. Kromě klimatických změn jsme také vymýtili stovky druhů lovem, rybolovem, ničením životního prostředí a znečišťováním. Odhaduje se, že současná mírá vymírání druhů je 100krát až 1000krát vyšší než přirozená míra vymírání a že pokud všechny druhy, které nyní ohrožuje ubývající populace, skutečně vyhynou, můžeme skutečného hromadného vymírání dosáhnout v pouhých několika stech letech.

Zatímco všechna minulá hromadná vymírání měla jistá přeživší, je záhodno mít na mysli, že stvoření na vrcholu potravního řetězce to obvykle schytají nejhůř. Dost možná připravujeme scénu na to, aby se historie opakovala a aby nás jako dominantní forma života nahradil nějaký malý, nečekaný organismus.

Jste zvědaví, jaká fascinující zvířata žila za těchto hromadných vymírání? Mrkněte se na naše nové video "5 šílených stvoření, která bychom rádi viděli i dnes" na našem kanálu AsapTHOUGHT, které se věnuje těm nejskvělejším a nejabsurdnějšín stvořením v dějinách, která už nejsou mezi námi. Odkaz najdete v popisku videa. A přihlašte se k odběru nových videí o vědě. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (15)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Vypadá to, že vyhynuly i videačesky :) .

02

Odpovědět

Jestli se ti nezobrazují nová videa, zmáčkni prosím CTRL+F5

20

Odpovědět

+aleskrizTyjo tak to jsem fakt nečekal že to bude fungovat. Díky...

00

Odpovědět

Co si budeme povídat, CO2 je pěknej z**d.

151

Odpovědět

Tak by mne zajimalo jestli clovek je priroda (soucast) nebo neni. Tzn. kdyz tygr zabije antilopu je to cajk, kdyz to udela clovek je to tragedie. Kdyz jebne sopka a vycisti ostrov od vseho ziveho je to cajk kdyz narazi trajekt uz to ok neni...
Nerikam ze by sme se nemeli chovat zodpovedne, ale zase by se to nemelo prehanet... viz to, ze dalnice se nepostavi protoze nejaky krecek apod...

183

Odpovědět

Asi proto, že ten trajekt taky něco stojí a jeho likvidace taky (Většinou tedy nejde o ten ostrov, ale o ten trajekt). Navíc při podobných haváriích se také vyšetřuje, zda by tomu nešlo zabránit (tedy jestli i ostatní trajekty mají stejnou chybu, nebo ne).

Jinak většinu životního prostředí (oceány, pole, louky) si ničíme sami sobě. Zvířata jsou obvykle prvním varováním, že něco děláme blbě (i když sami nejspíš nesmíme mikrotenový sáček, sami se ohrožujeme tím, že ho sní ryba a pak nedoroste).

04

Odpovědět

Prostě to, co tvrdim už dlouho. Každej živočišnej druh jednou vyhyne, lidi to můžou maximálně urychlit, nic víc. Takže je vlastně úplně jedno, co teď děláme a jak moc "ničíme" naší planetu.

33

Odpovědět

ano pokud skonci vesmir skonci kazdy zivot, ano jednou skonci nase planeta takze skonci zivot na zemi ale nic nebrani tomu aby se lide posunuli dal...

10

Odpovědět

+RypalMyslíš proto, abychom vymýtili ještě další planetu?

00

Odpovědět

Docela bych chtel videt nejaky kvalitni render toho co se tehdy delo :) to muselo bejt peklo jak svina..

141

Odpovědět

Žádné druhy nevymírají a ten počet taky nesouhlasí!

1221

Odpovědět

Souhlasím, druhy nevymírají jsou hubeni. Počty sice nesedí, ale je to zjevný problém a naše aktivita zde působí přírodě značné problémy. Spíš je překvapivé, že se tu ještě neobjevila žádná pandémie či katastrofa... To už jsem ale moc blízko gaistickému pojetí planety. Od toho pryč... Prostě působíme škody, poneseme si následky :-D Mezigeneračně minimálně.

313

Odpovědět

+Velmortisdruhy - hubeny pardon

03

Odpovědět

+VelmortisNo měl to být vtip "Ujfaluši", ale očividně se moc nepovedl. :-D

134

Odpovědět

+VelmortisVelmortis: Mezi lety 1900-1945 poklesl počet obyvatel Evropy o 70 milionů. Půlku až dvě třetiny způsobila chřipka, čtvrtinu pak následný nedostatek potravin a druhá světová válka (pole nemohl nikdo obdělávat, a tak ležela ladem).

20