To musíte ochutnat – 6 jídel z Iwate
Chris Broad dále pokračuje v cestě po regionu Tóhoku díky výhře v soutěži Tóhoku 365. Tentokrát se vydal do prefektury Iwate.
Poznámky:
Vtípek s dengaku – Toto slovo přeložil Quinlan nejdříve jako blesková studia, protože by se to mohlo napsat znaky pro elektřinu/blesk a školu/studium, avšak jednalo se o jiné znaky znamenající pouze upečení.
Přepis titulků
Američané jsou tak zdvořilí. - Všichni a pořád.
- Díky, pane. Myslím si, že Američané
jsou zdvořilejší než Britové. - Jo, jo, to bych řekl...
- A jsou přátelštější. Určitě přátelštější,
Britové nejsou přátelští, že? Jsou strašní, fakt hrozní. Japonsko je bezpochyby domovem
jedné z nejlepších kuchyní světa. Díky čerstvým, kvalitním surovinám
a disciplinovaným kuchařům.
Teď musíme vypadnout a všechno to sníst, pro což se milerád obětuji. Nedávno jsem vyhrál soutěž Tóhoku 365 a tím pádem procestoval severní region Tóhoku, skrze 6 různých prefektur, abych našel nejlepší lokální jídla. V minulém díle jsme se podívali do prefektury Mijagi. Projedli jsme se přes 6 jídel, které prostě musíte ochutnat. 6 prefektur a 6 jídel a zdá se, že se furt motáme okolo čísla 6.
Tento týden pokračujeme v cestě po prefektuře Iwate, japonské druhé největší prefektuře. Sejdeme se tam s Nacukim a dáme si mé japonské oblíbené jídlo. A sejdeme se i s místním přistěhovalcem z Ameriky. Provede nás po jednom z největších tržišť v Iwate. Jako vždycky na začátku cesty začneme kýblem Čingischána. Čingi... Jako ten mongolský dobyvatel? Lhal bych, kdybych se netěšil na místní jídlo jménem Čingischán.
Byl jsem nadšenější, když jsem zjistil, že je to jehněčí barbecue. Maso, které se jen tak v Japonsku nevidí. I přes své jméno je Čingischán japonské jídlo. Dostalo své jméno díky asociaci ovcí s Mongolskem. Dává smysl pojmenovat jídlo po dobyvateli ze stejné země. Jediné, co můžu zkritizovat, je, že k tomu nebyla příloha předsedy Maa. To je poprvé, co mám v Japonsku jehněčí. Jehněčí je vlastně moje oblíbené maso.
Zatím jsem to přežil bez něj. Je skvělé, že si konečně můžu nějaké dát. A uvařit si ho na kýblu. Nejlepším místem, kde si užít Čingischána, je venkovské městečko Tóno. Ukázalo se, že lidé z Tóno se rádi vydají na venkov za barbecue. A kýbl je jejich odpovědí na přenosné barbecue. Líbí se mi na tom, že když dáte jehněčí navrch, tak šťáva z masa steče na zeleninu po straně.
Má pak lepší chuť, masovou chuť. A pak je tu tahle omáčka, kde je sójovka smíchaná se zázvorem, což dobře ladí k jehněčímu. Výborný. Budoucnost je v kýblu. S populací 3000 lidí není Morioka zrovna na japonské standardy největší město, ale přímo prýští svou osobitostí. Štěstí mi přálo a sehnal jsem si průvodce.
Místního přistěhovalce Quinlana, kterého jsem poznal přes Airbnb. Krásně to vyšlo, nabídl se, že mě provede po rušném tržišti v Morioce. Ach, ta americká pohostinnost. Doporučil bych si dát tyhle. Jsi hladovej, co? Vezmeme si jich pět. Mezi nejoblíbenější patří stánek prodávající uzené jídlo. Pan Torijama prodává různá jídla, které sám profesionálně vyudil. Od ryb, zeleniny, nebo dokonce sýra.
Netrvalo dlouho a ukořistil jsem talířek uzeného Camembertu. Má toho vyuzeného hodně, třeba vnitřnosti, jestli jsi odvážný. Uzené vnitřnosti. - Jo. - To zní lákavě. Já... radši zůstanu u sýra. Souhlasím s tebou. Vždycky říkám, jak v Japonsku není žádný sýr.
Už jsme našli sýr v Mijagi a teď už i v Iwate, takže jsem se pletl, prostě jsem dostatečně nehledal. Můžu ti ukázat krávy, jestli tě to zajímá. - Skvělá nabídka. - Poblíž jsou farmy. Zítra ti můžu ukázat krávy. Zítra ti můžu ukázat krávy. Skvělá balící hláška. Zní to fakt dobře.
Nechtěla bys vidět krávy? Zítra ti nějaké ukážu. - Co myslíš? - A k tomu ten švihácký přízvuk. Američané jsou tak zdvořilí. - Všichni a pořád. - Díky, pane. Ano. Myslím si, že Američané jsou zdvořilejší než Britové. - Jo, jo, to bych řekl... - A jsou přátelštější. Určitě přátelštější, Britové nejsou přátelští, že?
Jsou strašní, fakt hrozní. A co je tohle, Quinlane? Tohle je tofu dengaku. Tofu dengaku, co znamená dengaku? Blesková studia. Ne, znamená to obalený v miso a pak osmažený. Líbí se mi ten překlad blesková studia. Tofu obalené v miso upečené nad ohněm.
Ano. Tofu lízátko. Fakt slané. Tofu je obvykle bez chuti, je fajn, že to má nějakou chuť. A pak to miso. Padá to. Docela zdravé. Jo, tofu je zdravé. Je to veganský sen.
Tofu lízátko. Pomalu padá z tyčky. Jí se to fakt těžko. Být veganem není lehké. Když jsem oficiálně žil těžkým životem vegana... celých 90 sekund, podívám se po nejznámějším jídle Morioky. Morioka sice není velká, ale má svou kulinářskou identitu.
Město je známé svými třemi nudlovými pokrmy. Každé z nich je navíc úplně jiné. Možná znáte první z nich, což je Wanko soba. Wanko soba je více těžkou výzvou než jídlem. Dostanete neomezené množství pohankových soba nudlí, podávají se v malých miskách a vy to do sebe pořád klopíte, dokud to nevzdáte, nebo se vám neudělá špatně. Říká se, že opravdový muž by měl dokázat sníst 100 misek, což jsem dokázal, když jsem minulý rok vyzval svého kamaráda Rjótara.
Pro více informací o Wanko soba a zjištění, kdo vyhrál, se určitě koukněte na naše video. Druhý typ nudlí je pojmenovaný po vaší oblíbené postavě ze Star Wars. Přesně tak, Jar Jar Men. A ne, nevymýšlím si to. Džadžamen se skládá z tlustých nudlí podobných těm udonovým. Navíc pokrytý masovou miso omáčkou a okurkou.
Můj první dojem z tohoto jídla byl, že se to blíží boloňským špagetám, ale v Japonsku. Nejen, že se jmenuje po vaší oblíbené postavě ze Star Wars. Jsou to dvě jídla v jednom. Když sníte dvě třetiny jídla, předejte talíř personálu, který přidá teplou vodu z nudlí. Tím přemění jídlo na polévku Či Tantan. Upřímně je to jedno z nejunikátnějších a nejlepších jídel, co jsem v Japonsku měl.
Poslední ze tří je Reimen. Studený nudlový pokrm původně z Korey. Nudle jsou gumové a průsvitné. Se studenou polévkou, hovězím, kimči, okurkou a kouskem ovoce. V mém případě meloun, jupí meloun. Polévka je trošku pálivá, proto čerstvé ovoce na zmírnění. Pro mě je nejlepším nudlovým pokrmem z Morioky určitě Džadžamen. Nejenže mi to přineslo vzpomínky na oblíbenou postavu ze Star Wars, ale také je to něco, co jsem v Japonsku nikdy neměl.
Hlavně masová miso omáčka skvěle doplňuje tlusté nudle. Není lepší způsob, jak zakončit den než miskou Džadžamenu a kýblem Čingischána. Jídla se jmény. Na tohle jsem se těšil celý týden. Navštívíme restauraci Wakana. Je to nejlepší restaurace teppanjaki v Morioce.
Jsou dva způsoby, jak v Japonsku připravit hovězí. První je vařící kotlík, sukijaki a druhý je teppanjaki, což doslova znamená železný gril. Podle mého názoru je teppanjaki nejlepší způsob, jak si užít hovězí Wagjú. Je dobrý, že máme celé tyhle prostory pro sebe, obehnané zdí. Jako v zahradě s cihlovou stěnou. Oslnivou součástí teppanjaki je pocit jako v divadle.
Máme vlastního kuchaře, který vaří šťavnatý kousek hovězího Maesawa. Nejznámějšího hovězí v Iwate. Patří mezi pět nejlepších druhů hovězího v celém Japonsku. Hovězí Maesawa, víte. Hovězí Maesawa je umění. A taky svět. Podobně jako v divadle u toho trošku trpíte. Musíte se dívat na šťavnatý steak, jak se připravuje, celých 20 minut.
Konečně se steak rozkrájí na malé kousky. A servíruje se s pálivou miso omáčkou. Těžko se popisují chutě, když tohle jíte. Naštěstí tu máme Nacukiho, který nám dá prémiové zhodnocení. Než si to dám, tak chci vidět Nacukiho, jak reaguje. - Od 1 do 10? - Možná 10. - 10?
- 10. Jak bys to popsal jedním anglickým slovem? Spravedlivá dobrota. To jsou dvě. - Spravedlivá dobrota. - To nedává smysl, spravedlivá dobrota. Spravedlivá dobrota. Je to jednička. Naprostá jednička. Spravedlivá dobrota.
Slyšeli jste to, hovězí Maesawa. Ne, takhle... Ne, spravedlivý. Věř mi. Věř si. Byl bys skvělý kritik. Věř nám, věř nám. Přijde mi, že jsem právě snědl něco, co mi poslal Bůh. Jako řeka.
Jako pomalá řeka. Jako tiché jezero. Jako tiché jezero nebo pomalá řeka. Jako tiché jezero. Je to umění. Je to umění. Jako umění. Vypadá to umělecky, chutná to umělecky, je to tak dobrý. Cítím se, že neskutečně hřeším, když to jím.
Mám pocit, že bych na to měl jen koukat a obdivovat to. Od 1 do 10. Od 1 do 10. Je to víc jak 10. To je nemožný. Věřím v to. Na naší další cestě s Tóhoku 365 se vydáme do prefektury Aomori. Nacuki se přiblíží k čelistem. - Krásná zubiska.
- Krásná zubiska? Vytvořím si pořádnou misku sašimi na inovativním rybím trhu, kde toho můžete sníst, kolik jen chcete. A nakonec dojde k zastavení celého města kvůli želvě, která si to kráčí po ulici. Je to jedna z těch překvapujících, bizarních věcí, které vidíte při cestách po Japonsku třeba i každý den. Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště. Hovězí Maesawa, však víte.
Hovězí Maesawa je umění. A taky svět. Překlad: Haffy, www.videacesky.cz
Teď musíme vypadnout a všechno to sníst, pro což se milerád obětuji. Nedávno jsem vyhrál soutěž Tóhoku 365 a tím pádem procestoval severní region Tóhoku, skrze 6 různých prefektur, abych našel nejlepší lokální jídla. V minulém díle jsme se podívali do prefektury Mijagi. Projedli jsme se přes 6 jídel, které prostě musíte ochutnat. 6 prefektur a 6 jídel a zdá se, že se furt motáme okolo čísla 6.
Tento týden pokračujeme v cestě po prefektuře Iwate, japonské druhé největší prefektuře. Sejdeme se tam s Nacukim a dáme si mé japonské oblíbené jídlo. A sejdeme se i s místním přistěhovalcem z Ameriky. Provede nás po jednom z největších tržišť v Iwate. Jako vždycky na začátku cesty začneme kýblem Čingischána. Čingi... Jako ten mongolský dobyvatel? Lhal bych, kdybych se netěšil na místní jídlo jménem Čingischán.
Byl jsem nadšenější, když jsem zjistil, že je to jehněčí barbecue. Maso, které se jen tak v Japonsku nevidí. I přes své jméno je Čingischán japonské jídlo. Dostalo své jméno díky asociaci ovcí s Mongolskem. Dává smysl pojmenovat jídlo po dobyvateli ze stejné země. Jediné, co můžu zkritizovat, je, že k tomu nebyla příloha předsedy Maa. To je poprvé, co mám v Japonsku jehněčí. Jehněčí je vlastně moje oblíbené maso.
Zatím jsem to přežil bez něj. Je skvělé, že si konečně můžu nějaké dát. A uvařit si ho na kýblu. Nejlepším místem, kde si užít Čingischána, je venkovské městečko Tóno. Ukázalo se, že lidé z Tóno se rádi vydají na venkov za barbecue. A kýbl je jejich odpovědí na přenosné barbecue. Líbí se mi na tom, že když dáte jehněčí navrch, tak šťáva z masa steče na zeleninu po straně.
Má pak lepší chuť, masovou chuť. A pak je tu tahle omáčka, kde je sójovka smíchaná se zázvorem, což dobře ladí k jehněčímu. Výborný. Budoucnost je v kýblu. S populací 3000 lidí není Morioka zrovna na japonské standardy největší město, ale přímo prýští svou osobitostí. Štěstí mi přálo a sehnal jsem si průvodce.
Místního přistěhovalce Quinlana, kterého jsem poznal přes Airbnb. Krásně to vyšlo, nabídl se, že mě provede po rušném tržišti v Morioce. Ach, ta americká pohostinnost. Doporučil bych si dát tyhle. Jsi hladovej, co? Vezmeme si jich pět. Mezi nejoblíbenější patří stánek prodávající uzené jídlo. Pan Torijama prodává různá jídla, které sám profesionálně vyudil. Od ryb, zeleniny, nebo dokonce sýra.
Netrvalo dlouho a ukořistil jsem talířek uzeného Camembertu. Má toho vyuzeného hodně, třeba vnitřnosti, jestli jsi odvážný. Uzené vnitřnosti. - Jo. - To zní lákavě. Já... radši zůstanu u sýra. Souhlasím s tebou. Vždycky říkám, jak v Japonsku není žádný sýr.
Už jsme našli sýr v Mijagi a teď už i v Iwate, takže jsem se pletl, prostě jsem dostatečně nehledal. Můžu ti ukázat krávy, jestli tě to zajímá. - Skvělá nabídka. - Poblíž jsou farmy. Zítra ti můžu ukázat krávy. Zítra ti můžu ukázat krávy. Skvělá balící hláška. Zní to fakt dobře.
Nechtěla bys vidět krávy? Zítra ti nějaké ukážu. - Co myslíš? - A k tomu ten švihácký přízvuk. Američané jsou tak zdvořilí. - Všichni a pořád. - Díky, pane. Ano. Myslím si, že Američané jsou zdvořilejší než Britové. - Jo, jo, to bych řekl... - A jsou přátelštější. Určitě přátelštější, Britové nejsou přátelští, že?
Jsou strašní, fakt hrozní. A co je tohle, Quinlane? Tohle je tofu dengaku. Tofu dengaku, co znamená dengaku? Blesková studia. Ne, znamená to obalený v miso a pak osmažený. Líbí se mi ten překlad blesková studia. Tofu obalené v miso upečené nad ohněm.
Ano. Tofu lízátko. Fakt slané. Tofu je obvykle bez chuti, je fajn, že to má nějakou chuť. A pak to miso. Padá to. Docela zdravé. Jo, tofu je zdravé. Je to veganský sen.
Tofu lízátko. Pomalu padá z tyčky. Jí se to fakt těžko. Být veganem není lehké. Když jsem oficiálně žil těžkým životem vegana... celých 90 sekund, podívám se po nejznámějším jídle Morioky. Morioka sice není velká, ale má svou kulinářskou identitu.
Město je známé svými třemi nudlovými pokrmy. Každé z nich je navíc úplně jiné. Možná znáte první z nich, což je Wanko soba. Wanko soba je více těžkou výzvou než jídlem. Dostanete neomezené množství pohankových soba nudlí, podávají se v malých miskách a vy to do sebe pořád klopíte, dokud to nevzdáte, nebo se vám neudělá špatně. Říká se, že opravdový muž by měl dokázat sníst 100 misek, což jsem dokázal, když jsem minulý rok vyzval svého kamaráda Rjótara.
Pro více informací o Wanko soba a zjištění, kdo vyhrál, se určitě koukněte na naše video. Druhý typ nudlí je pojmenovaný po vaší oblíbené postavě ze Star Wars. Přesně tak, Jar Jar Men. A ne, nevymýšlím si to. Džadžamen se skládá z tlustých nudlí podobných těm udonovým. Navíc pokrytý masovou miso omáčkou a okurkou.
Můj první dojem z tohoto jídla byl, že se to blíží boloňským špagetám, ale v Japonsku. Nejen, že se jmenuje po vaší oblíbené postavě ze Star Wars. Jsou to dvě jídla v jednom. Když sníte dvě třetiny jídla, předejte talíř personálu, který přidá teplou vodu z nudlí. Tím přemění jídlo na polévku Či Tantan. Upřímně je to jedno z nejunikátnějších a nejlepších jídel, co jsem v Japonsku měl.
Poslední ze tří je Reimen. Studený nudlový pokrm původně z Korey. Nudle jsou gumové a průsvitné. Se studenou polévkou, hovězím, kimči, okurkou a kouskem ovoce. V mém případě meloun, jupí meloun. Polévka je trošku pálivá, proto čerstvé ovoce na zmírnění. Pro mě je nejlepším nudlovým pokrmem z Morioky určitě Džadžamen. Nejenže mi to přineslo vzpomínky na oblíbenou postavu ze Star Wars, ale také je to něco, co jsem v Japonsku nikdy neměl.
Hlavně masová miso omáčka skvěle doplňuje tlusté nudle. Není lepší způsob, jak zakončit den než miskou Džadžamenu a kýblem Čingischána. Jídla se jmény. Na tohle jsem se těšil celý týden. Navštívíme restauraci Wakana. Je to nejlepší restaurace teppanjaki v Morioce.
Jsou dva způsoby, jak v Japonsku připravit hovězí. První je vařící kotlík, sukijaki a druhý je teppanjaki, což doslova znamená železný gril. Podle mého názoru je teppanjaki nejlepší způsob, jak si užít hovězí Wagjú. Je dobrý, že máme celé tyhle prostory pro sebe, obehnané zdí. Jako v zahradě s cihlovou stěnou. Oslnivou součástí teppanjaki je pocit jako v divadle.
Máme vlastního kuchaře, který vaří šťavnatý kousek hovězího Maesawa. Nejznámějšího hovězí v Iwate. Patří mezi pět nejlepších druhů hovězího v celém Japonsku. Hovězí Maesawa, víte. Hovězí Maesawa je umění. A taky svět. Podobně jako v divadle u toho trošku trpíte. Musíte se dívat na šťavnatý steak, jak se připravuje, celých 20 minut.
Konečně se steak rozkrájí na malé kousky. A servíruje se s pálivou miso omáčkou. Těžko se popisují chutě, když tohle jíte. Naštěstí tu máme Nacukiho, který nám dá prémiové zhodnocení. Než si to dám, tak chci vidět Nacukiho, jak reaguje. - Od 1 do 10? - Možná 10. - 10?
- 10. Jak bys to popsal jedním anglickým slovem? Spravedlivá dobrota. To jsou dvě. - Spravedlivá dobrota. - To nedává smysl, spravedlivá dobrota. Spravedlivá dobrota. Je to jednička. Naprostá jednička. Spravedlivá dobrota.
Slyšeli jste to, hovězí Maesawa. Ne, takhle... Ne, spravedlivý. Věř mi. Věř si. Byl bys skvělý kritik. Věř nám, věř nám. Přijde mi, že jsem právě snědl něco, co mi poslal Bůh. Jako řeka.
Jako pomalá řeka. Jako tiché jezero. Jako tiché jezero nebo pomalá řeka. Jako tiché jezero. Je to umění. Je to umění. Jako umění. Vypadá to umělecky, chutná to umělecky, je to tak dobrý. Cítím se, že neskutečně hřeším, když to jím.
Mám pocit, že bych na to měl jen koukat a obdivovat to. Od 1 do 10. Od 1 do 10. Je to víc jak 10. To je nemožný. Věřím v to. Na naší další cestě s Tóhoku 365 se vydáme do prefektury Aomori. Nacuki se přiblíží k čelistem. - Krásná zubiska.
- Krásná zubiska? Vytvořím si pořádnou misku sašimi na inovativním rybím trhu, kde toho můžete sníst, kolik jen chcete. A nakonec dojde k zastavení celého města kvůli želvě, která si to kráčí po ulici. Je to jedna z těch překvapujících, bizarních věcí, které vidíte při cestách po Japonsku třeba i každý den. Díky za zhlédnutí a uvidíme se příště. Hovězí Maesawa, však víte.
Hovězí Maesawa je umění. A taky svět. Překlad: Haffy, www.videacesky.cz
Komentáře (2)
PetriCzech (anonym)Odpovědět
06.05.2018 10:02:45
Fakt skvělé video .... A těď už vím, jakým slovem nazvat to, co mi opravdu chutná !! :) Justice delucious nebo guiet lake :D
Kus sejraOdpovědět
03.05.2018 17:06:15
Díky za překlad