Filozofie: Utilitarismus - část první

Dobrý den, jmenuji se Julia Markovits a jsem docentkou filozofie na MIT. Dnes budu mluvit o utilitarismu. Strávím svůj čas přemýšlením o morálce, o tom, co dělá činy morálně správnými nebo morálně špatnými. A chci dnes mluvit o velice jednoduché, celkem populární odpovědi na tuto otázku, morální teorii s názvem utilitarismus. utilitarismus toho může hodně nabídnout, ale vyvolává také velmi zajímavé obavy, a právě o tom budu hovořit.

Takže utilitarismus nám říká, že naše činy jsou morálně přípustné jen a pouze tehdy, když z nich vzejde více štěstí než z jakéhokoliv jiného možného jednání. Jinými slovy, čím více štěstí a méně utrpení vzejde z našich činů, tím lepší to jednání je a správné jednání je to, které produkuje mnohem více štěstí než utrpení.

Podle utilitarismu je jakékoliv jiné jednání morálně špatné. Utilitaristický princip je absolutní a všezahrnující. Řekne vám u kteréhokoliv rozhodnutí, co přesně byste měli udělat a nepřipouští žádné výjimky. Utilitarismus tu je už dlouhou dobu, ale značnou oblibu získal ke konci 18.

století zásluhou britského filozofa Jeremyho Benthama. Bentham vydal v roce 1789 obsáhlou obhajobu utilitarismu nazvanou Úvod do principů morálky a zákonodárství. Byl rovněž velmi politicky a společensky aktivní. Byl raným obhájcem ekonomické liberalizace, svobody slova, oddělení církve od státu, práv žen práv zvířat, práva na rozvod, zrušení otroctví, upuštění od trestu smrti, zrušení tělesných trestů, vězeňské reformy a dokonce dekriminalizace homosexuality.

Nezapomeňte, že byl rok 1789. Bentham rozpoznal morální důležitost těchto práv, které dnes již většinou nejsou kontroverzní. V tomto předběhl svoji dobu a podle mého názoru to bylo díky jeho přijetí utilitarismu.

To podle mě velice nahrává ve prospěch utilitarismu jako morální teorii. A ve skutečnosti se aspektům utilitarismu dá těžko ubránit. Tezi utilitarismu můžeme rozdělit na dvě části: na teorii toho, co je hodnotné, a na teorii správného jednání ve vztahu k tomu, co je hodnotné.

Nejprve k první teorii. Ta říká, že jediná věc, která je ve své podstatě hodnotná, je štěstí a absence utrpení. Další věci jako peníze mohou také být hodnotné, protože nám pomáhají dosáhnout štěstí. Zadruhé teorie správného jednání. Správné jednání je takové, které maximalizuje, produkuje nejvíce z toho, co je hodnotné, nebo nejpředpokládanější výsledek.

Pokud tyto dvě teorie zkombinujete, teorii toho, co je hodnotné a teorii správného jednání, dostanete utilitarismus. Podívejme se na tento jednoduchý příklad. Řekněme, že jsem doktor a mám už pouze pět dávek velmi vzácného léku. Jsem v mimořádného situaci, kdy mám šest pacientů a všichni potřebují lék, aby přežili.

Ale jedna z nich, pojďme ji pojmenovat Needy, přežije pouze pokud dostane všech pět dávek léku. Zbylým pěti pacientům stačí po jedné dávce. Doplňme, že o žádném z pacientů nic nevíme. Utilitarismus nám řekne, abychom lék podali pěti pacientům a nechali Needy zemřít. Proč?

Protože záchrana pěti zachovává větší štěstí a zabraňuje většímu smutku, než kdybychom zachránili jen jeden život. A v tomto případě se to zdá jako správné jednání. Je důležité si všimnout, že tyto dvě části utilitarismu mohou být rozděleny. Můžeme přijmout utilitářský pohled na to, co je hodnotné, bez osvojení si pohledu na správné jednání. A můžeme přijmout utilitářský postoj, že správná akce je ta, která přináší nejvyšší užitečnost, bez přijetí postoje že nejvíce štěstí a absence utrpení je vše, co lze nazývat hodnotným.