Jak fanouškovské filmy utvářely LEGO příběhVox

Tohle je 20minutová VHS kazeta o LEGO postavičce jménem Jack Stone. V roce 2001 to byl první LEGO film vytvořeným počítačovou animací. Nezestárl však do krásy. - Úžasné. - Fantastické. O 13 let později vypadal LEGO příběh takhle. Podívejme se znovu. Tohle je rok 2001. A je to!

A tohle je rok 2014. Ano, to jsem já. To je obrovský rozdíl. Ukážeme si, jak se to podařilo. Já jsem Grant Freckelton, jsem produkční designér v Animal Logic. Dohlížel na styl animace filmů jako Legenda o sovích strážcích, 300: Bitva u Thermopyl a LEGO příběh s režiséry Chrisem Millerem a Philem Lordem. Chris a Phil chtěli, aby byli diváci zmatení. Aby nevěděli, jestli se dívají na stop motion, nebo animovaný film.

O tom se vedla velká debata. Než film vyšel, hodně se mluvilo o tom, zda je to stop motion, nebo počítačem animovaný film. Řekl bych, že je to z 99 % počítačová animace. Zároveň však respektuje pravidla stop motion animace. Tento styl má napodobovat. Abychom pochopili unikátnost tohoto stylu, musíme se podívat, jak LEGO filmy vypadaly kdysi.

Raná produkce snímků jako Bionicle, Star Wars a Batman pomáhala vytvořit rozmarnou atmosféru LEGO filmů. Ale animace se nepřizpůsobila tomu, jak samotné hračky fungují. Měli tenkrát tendenci chovat se k plastu, jako by to byla ohebná guma. Znamenalo to, že se postavy mohly ohýbat a pohybovat mnohem víc než ve skutečnosti. Tento styl je typický pro tradiční počítačovou animaci, kterou byste čekali třeba ve filmu od Pixaru. Podívejte se třeba na tuto scénu.

Pozadí netvoří kostičky LEGA, končetiny se ohýbají víc než ve skutečnosti a tváře jsou bizarním mixem textur podobných kůži a LEGO geometrie. Nevypadá to jako scéna, kterou byste si mohli doma postavit. Porovnejte to se scénami z LEGO příběhu. kde je vše, kulky, kouř, voda, oheň, exploze, mraky i bláto na kameře vytvořeno z LEGO kostiček, které skutečně existují. Respektovali jsme tvrdost plastu tím, že jsme končetiny neohýbali v kloubech, což se skutečnou postavičkou nemůžete.

To znamená, že jakýkoliv pohyb, který vidíte na obrazovce, simuluje úpravu nebo výměnu dílu LEGA. Klouby ani výrazy tváře se neohnou ani nenatáhnou, buď se posunou, nebo je nahradí jiný díl. Rané LEGO filmy tuto kázeň postrádaly. Zápasily s tím, protože se bránily omezením média, místo aby je přijaly za své. Ale tvůrci LEGO příběhu to viděli jinak. Postavy, které mají nějaká omezení, vás nutí nacházet...

řešení a kouzelné způsoby, jak to udělat jinak. Podívejte se na R2-D2, to je zcela omezená postava, v podstatě je to pípající koš na kolečkách a to je vše. A přesto je to roztomilá postavička, kterou každý miluje. Stejně to má BB-8 a další. Stejně to mají mupeti. To jsou v podstatě maňásci s velkýma očima, kteří se nedají pořádně ovládat. Ale z těchto omezení pramení jejich půvab. Občas si animátoři LEGO příběhu dovolili dílek trošku natáhnout, aby mohla postava kývat či krčit rameny, ale celkově vedlo respektování plastu k tvorbě uvěřitelného filmu.

V podstatě jakýkoliv snímek LEGO příběhu si můžete postavit sami doma. Snažili jsme se brát v potaz to, jak by asi takový film natočilo dítě. Takže jsme chvílemi přemýšleli jako zodpovědní filmaři, kteří pracují na animovaném snímku s velkým rozpočtem. Ale občas jsme ke scénám přistupovali jako děti, co animují v suterénu. Historie LEGO filmů ve skutečnosti začíná u dětí, které animovaly ve sklepě.

V roce 1973 natočili dva dánští bratranci ve věku 10 a 12 let krátký film jménem Cesta na Měsíc na Super8. Natočili ho k 50. výročí svatby svých prarodičů. Tento snímek je považován za první film z LEGO kostiček. Všimněte si, že lidé v tomto filmu jsou obyčejné válečky, bylo to totiž dřív, než se objevily první figurky. Takovýmto filmům se říká kostičkové filmy. Když je fanoušci natáčeli u sebe doma, používali k tomu stop motion.

Obvykle se natáčelo "na druhou", každou vteřinu filmu tvořilo 12 snímků a kostky se hýbaly každý druhý snímek. Natáčení "na první" znamenalo mít 24 snímků za sekundu. Většinou se to používalo, aby rychlejší pohyby jako běh vypadaly plynule. Když bratranci poslali svůj film generálnímu řediteli společnosti LEGO, za odměnu dostali prohlídku továrny a několik velkých stavebnic LEGA. LEGO však na fanouškovské filmy, jako je tento, nereagovalo vždy pozitivně. Mezi roky 1985 a 1989 pracoval náctiletý animátor Lindsay Fleay na 60minutovém krátkém filmu Kouzelný portál.

Pomocí půjčených přístrojů ho natočil ve sklepě u rodičů. Před účastí na festivalech a soutěžích poslal Fleay film LEGU, jestli s ním nechtějí něco udělat. Nejprve LEGO film schválilo. Brzy však otočili, začali mluvit o právech na film a zaslali Fleayovi dopis, podle kterého měl do 7 dnů odevzdat všechny kopie filmu. LEGO nakonec vycouvalo, ale to už Fleay propásl většinu velkých filmových festivalů.

Fleay nakonec začal pracovat v Animal Logic. Odešel ještě před natáčením LEGO příběhu, ale jeho film měl na svět kostičkových filmů velký dopad. Když se podíváte na hranou část LEGO příběhu, můžete si všimnout, jak chlapec Finn drží kartonovou rouru, na které je napsáno "Kouzelný portál". LEGO příběh byl obrovským technickým počinem.

Ve filmu je 15 080 330 animovaných kostiček LEGA a 182 různých postaviček. Rané modely budov a vozidel byly vytvořeny ve freewaru Lego Digital Designer. Později byly všechny kostičky upraveny v animačním softwaru Maya, šlo o otisky prstů, rýhy, spoje, škrábance a prach. Je těžké si představit LEGO filmy nebýt odkazu těchto podomácku vyrobených pokusů. Tam, kde většina animáků používá jemné světlo jako z obrazů, v LEGO příběhu najdete drsné světlo lamp, které používali animátoři jako Fleay.

Hravé mezihry, které nebyly natáčeny ve stop motion, jako levitace na vlasci, byly nejprve v Cestě na Měsíc a až pak se objevily v LEGO příběhu. I únik ze světa LEGA do reality a setkání s lidským stvořitelem je hodně podobné filmu Kouzelný portál. Je snadné to přehlédnout, ale na pozadí této scény vzdává LEGO těmto filmům hold. Tyto čtyři klipy jsou krátké filmy, které vytvořili fanoušci. Podívej se na to všechno, co vytvořili lidé. Byla to pocta fanouškům.

V této scéně film říká, že na amatérských tvůrcích záleží. A někdy nakládají s předlohou mnohem lépe než nvelká studia. Chcete-li se do něčeho podobného pustit, můžete využít stejný software, který použili animátoři LEGO příběhu, Lego Digital Designer. Jde zdarma stáhnout. Grant Freckelton mě vybídl, ať v něm zkusím udělat tenhle povoz. Pokusil jsem se. Mám tu prasata a mám tu kola. Ale nic moc dalšího.

Je to dost složité. Překlad: Xardass www.videacesky.cz