Jak se Amerika stala supervelmocí?Vox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
86 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:161
Počet zobrazení:14 249

O Spojených státech slýcháme většinou jako o supervelmoci, která hájí zájmy své i svých spojenců po celém světě. Jak se ale USA do této pozice dostaly? 

Přepis titulků

Moderní Spojené státy jsou nejmocnější zemí v historii. Po světě mají 800 vojenských základen a 37 % světových výdajů na armádu pochází z USA, které se tak staly vůdcem celosvětového systému, který nám dovoluje žít v nevídané prosperitě a v době minima konfliktů. Abychom porozuměli roli Spojených států ve světě a tomu, proč jsou tak důležité pro politiku, kterou známe, musíme jít na počátek jejich zrodu, zpět do doby, kdy Amerika nebyla velmocí v žádném slova smyslu.

Během prvních 70 let své existence rozšiřovaly USA území i vliv po celé severní Americe, až ve vlně expanzionismu dosáhly pobřeží Pacifiku, což vyústilo v masakr původních obyvatel kontinentu. Ale tehdejší Američané byli rozděleni v názoru, zda-li rozšířit zemi za Pacifický a Atlantský oceán. Toto se stalo hlavním tématem debaty po konci občanské války, kdy někteří z vůdců jako ministr zahraničí Seward zastávali názor, že by se Amerika měla stát světovou mocností. Seward úspěšně prosadil plán na odkoupení Aljašky od Ruska, ale jeho snahu o koupi Grónska a Islandu stejně jako snahu o anexi území v Karibiku Kongres zamítl.

To proto, že mnoho Američanů, včetně těch v Kapitolu, bylo silně proti imperialismu. Tito lidé se obávali, že se Amerika více zapojí do světové politiky a rovněž bude muset přijmout lidi podřadných ras. Tyto argumenty se staly důvodem, proč nebyly naplněny expanzivní požadavky imperialistů. Ale na počátku 19. století se začalo dít něco, co změnilo směr diskuze o americkém expanzionismu. Průmyslová revoluce způsobila obrovský ekonomický růst a silnější ekonomika potřebovala k udržení více centralizovanější stát a více úředníků.

Federální vláda tak získala více moci a pro expanzivní prezidenty, jako byl William Mckinley, bylo snazší prosadit větší vliv Spojených států v zahraničí. K důležitému zlomu došlo v roce 1898, kdy prezident McKinley vyhlásil válku Španělsku s cílem obsadit Kubu, a to i navzdory silnému domácímu nesouhlasu. Vzrůstající Spojené státy rozhodně porazily k zániku odsouzené španělské impérium a získaly Portoriko, Guam i Filipíny. Během dalších dvou let Spojené státy anektovaly Havaj, Wake a Americkou Samou.

O několik let později převzaly USA kontrolu nad Panamským průplavovým pásmem a vyslaly jednotky okupovat Dominikánskou republiku a odkoupily Panenské ostrovy. Toto období rychlého získánváí vzdálených území zajistilo Spojeným státům pozici skutečné světové velmoci. Během tohoto období začala Amerika využívat svůj vliv k ochraně vzrůstajících ekonomických i vojenských zájmů v zahraničí a instalovala proamerické režimy v zemích jako Nikaragua a hrála hlavní roli v mezinárodních jednáních o přítomnost západu v Číně. Jak moc vzrostl americký vliv ukázala první světová válka.

Nejen že byla americká intervence rozhodujícím faktorem pro ukončení války, ale prezident Wilson se zúčastnil Pařížské mírové konference, která válku oficiálně ukončila a snažil se určit podmínky pro mír. Wilson jako zatím nejambicioznější plán USA navrhl vytvoření Společenství národů, které měly podporovat mír a spolupráci v celém světě. Společenství, které mělo za cíl znovuvytvořit světovou politiku ukázalo, jak ambiciozní se Amerika stala. Přesto byl izolacionismus přední politikou Spojených států.

Kongres zamítl vstup USA do Společenství národů, čímž Wilsonův projekt odsoudil k neúspěchu. Během velké hospodářské krize a vzestupu Hitlera se USA soustředily více na vlastní region než na Evropu. Avšak komplikovaná zahraniční politika zabránila USA zůstat zcela mimo světové dění. Rozrůstající se japonské impérium v jižní Asii představovalo přímou hrozbu pro americká území a vojáky a nakonec přivedlo USA do války. Spojené státy se zapojily do druhé světové války po japonském útoku na Pearl Harbor. Druhá světová válka změní americkou pozici ve světě navždy. Spojeným státům se jako jediné mocnosti povedlo vyhnout se během války ekonomickému propadu a byla jedinou zemí vyzbrojenou atomovými zbraněmi.

Byla proto v jedinečné pozici a mohla si diktovat podmínky míru, které jí přinesou výhodu v realizaci plánu na zabránění další válce. Nejslavnějším příkladem je vytvoření Organizace spojených národů. Zakládající listina OSN stanovila systém mezinárodních zákonů, které zakazují dobyvačné války, jako začaly nacisté nebo Japonci. Sloužila také jako fórum, kde mohlo mezinárodní společenství diskutovat o svých sporech a najít řešení.

Tímto způsobem, doufala Amerika, mohou mocnosti řešit problémy raději kompromisem než válkou. Přestože je OSN nejslavnější poválečnou organizací, není jedinou. 730 představitelů ze všech 44 spojeneckých zemí se sešlo v dovolenkovém nebi v New Hampshiru. Jejich cíl? Ustanovit mezinárodní finanční systém, který by zabránil vzniku další velké krize a světové války. Dojednaný výsledek, známý pod pojmem Brettonwoodský systém, se nakonec stal páteří světového finančního systému a vyústil ve vznik Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Vytvořením těchto institucí se USA staly úzce spjaty se světovými problémy. Problémem však bylo, že druhá nejmocnější země světa, Sovětský svaz, viděla věci odlišně. Druhá světová válka spojila v boji proti Hitlerovi demokratický západ a komunistický východ, ale takové spojenectví nemohlo přetrvat. Spojené státy vnímaly rozpínání Sovětského svazu ve východní Evropě a na jiných místech jako přímou hrozbu pro demokratický svět volného obchodu.

"Jedním nebo druhým způsobem vrhl SSSR stín socialistického směřování na většinu světových zemí a tento stín zasahuje do naší svobody." Obavy ze sovětských záměrů v západní Evropě přinutily Spojené státy a další evropské země vytvořit Severoatlantickou alianci - vojenskou alianci, která měla zabránit Rusku v napadení dalších evropských zemí. Spojené státy se zavázaly ke strategii "zadržování" nazvané tak právě proto, že měla za cíl zadržet rozpínání komunismu.

Tato nová světová výzva donutila USA využívat svůj vliv po celém světě. Namísto rozpuštění ohromné válečné mašinérie vytvořené za druhé světové války se ji vláda rozhodla udržovat. To mělo dva hlavní důsledky: zaprvé byly Spojené státy vrženy do nepravděpodobných aliancí, například se Saudskou Arábií, Izraelem a Jižní Koreou, protože tyto země USA vnímaly jako val proti komunistickému vlivu v oblasti. Zadruhé začaly Spojené státy zasahovat, často tajně, v desítkách zemích, aby potlačily sovětský vliv.

To někdy znamenalo podpořit stejně smýšlející diktátory, například v Íránu, jindy zase podpoření rebelů zbraněmi i financemi v zemích jako Afghánistán v roce 1979 a Nikaragua v roce 1985. Během studené války zakročily Spojené státy po celém světě ve stovkách záležitostí, což vytvořilo složité aliance, vztahy ale i napětí v podstatě každé části světa. Po pádu Berlínské zdi mohly Spojené státy od této politiky upustit, utužit vztahy se spojenci a zmenšit velikost armády.

A i když Spojené státy snížily výdaje na armádu, většina vojenských základen i spojenectví ze studené války přetrvala. Prezidenti George H. W. Bush a Bill Clinton se shodli, že bylo v zájmu jak Ameriky, tak zbytku světa, aby USA, nyní jako jediná supervelmoc, aktivně pokračovaly v řešení světových sporů. Měli bychom být a musíme být mírotvůrci. Severoatlantická aliance, která byla vytvořena čistě pro zastrašení Sovětů, zůstala pohromadě a dokonce se i rozrostla, aby tak udržela evropské země pohromadě i v době, kdy sovětská hrozba pominula.

Americká podpora Izraeli a Japonsku zůstala také nedotčena, zdánlivě s cílem zabránit válce v tamních oblastech. Světový systém spojenectví a organizací, které měly za cíl udržet mír po období studené války, zůstal pro potřeby naplnění amerických politických i vojenských závazků trvalým. Tento systém funguje i dnes a žádný americký politik od konce studené války nevolal po jeho zrušení. Tedy až na Donalda Trumpa.

Trump zaujal k těmto závazkům několik protichůdných stanovisek. Avšak nepřestává říkat, že spojenci dostatečně neplatí Americe za ochranu a zpochybnil rovněž hodnotu volného obchodu. Zpochybňuje tak budoucnost NATO i Světové obchodní organizace. V určitém bodě musíme říct, víte co, bude pro nás lepší, když se Japonsko proti tomu maniakovi v Severní Korei začne bránit samo. Bude nám lépe, když se začne sama chránit Jižní Korea. - A Saudská Arábie?

- Saudská Arábie? Jistě. Toto je silný odklon od americké politiky posledních sedmdesáti let a příklon k izolacionismu, který Amerika oslavovala před rokem 1945. Bude prezident Trump jednat na základě slibů kandidáta Trumpa a řekne dost desítkám let budování organizací a spojenectví? To zjistíme velice brzy.

Komentáře (34)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Věřím že až Americe dojdou za pár desítek let suroviny tak se z nich za jejich honbou stanou válkotvorci!

43

Odpovědět

haha , to myslíš jako že ted nejsou "válkotvorci"? :D

30

Odpovědět

4:31 ....small vacation haven in New Hampshire - "haven" není nebe (heaven je nebe)

00

Odpovědět

Florida, Texas.. to nejsou US staty? :D

00

Odpovědět

Nejmocnější zemí světa? LOOOOOL
Vzhledem k tomu,že byl jako nejmocnější muž světa zvolen Putin,tak leda prd.
http://zpravy.idnes.cz/forbes-a-zebricek-nejmocnejsich-lidi-dvp-/zahranicni.aspx?c=A141105_171644_zahranicni_ert

116

Odpovědět

Když se Obama špatně vyspí, tak mají problém pouze jeho nejbližší spolupracovníci.
Když se Putin špatně vyspí, tak startují i švédské stíhačky.

163

Odpovědět

Tohle video není pouze černo-bílé, je jenom bílé. Zavání sebemrskačstvím.

1317

Odpovědět

Krásný věty, sice vůbec nevím co to meleš, ale zní to krásně filozoficky.

245

Odpovědět

Zajímavé, ani slovo o zbohatnutí na první a druhé světové válce - peníze, patenty, mozky...

1613

Odpovědět

To, že tu panovala válka jim samozřejmě prospělo, aby se Spojené státy dostaly na ekonomickou špičku. Ale nesmíme zapomínat na to, že ve válce a hlavně po válce Spojené státy ekonomicky pomohly všem zemím v Evropě, které byly zasaženy válkou. Kdyby Spojené státy nepomohly, tak by se většina evropských zemí nevzpamatovala ještě hodně dlouho..

307

Odpovědět

Dyť tam mluví o první světový válce jako o zlomovým momentu. To ti musí všechno házet polopatě a vyjmenovat úplně každou věc, která pro ně byla pozitivní?

163

Odpovědět

hmmm Československo, Maďarsko , Východní Německo - všechno zahrnout do Sovětského svazu... klasika

633

Odpovědět

sice jsme měli svojí vládu a prezidenta, ale myslíš, že tu sovětský svaz neměl vůdčí roli? tomu snad nevěříš

353

Odpovědět

+kamcaNevěřim ničemu co jsem neviděl na vlastní oči ani nezažil :D (historii píšou vítězové) ... jenom jsem chtěl řídt jak je vidět jak to západ pořád ještě vidí zjednodušeně - prostě všechno východní blok... zeptej se schválně svých známých ze Západní Evropy kolik si myslí že Československo bylo součástí Sovětskýho svazu :D

414

Odpovědět

+JanKJe to 9 minutový video, který se týká hlavně USA, vážně si myslíš, že někdo bude zacházet do takových podrobností a dávat Československo jako samostatné, když to bylo jen naoko ...

211

Odpovědět

+qweqdqTo je dobrej argument :) ale když někdo dělá politickogeografický video musí očekávat že se ozve kritika u nepřesností

13

Odpovědět

+qweqdqJasně je to jen 9 minutové video, ale když mluví o "Společnosti národů", tak tam také chybí vlajka Československa a Rumunska.

Zatímco je tam hrdě vlajka Španělska, které vstoupilo až v roce 1939.

00

Odpovědět

+JanKTy si blazon? To snad podla teba Ceskoslovensko nebolo sucastou Sovietskeho zvazu ci co?

97

Odpovědět

+FoxholeTak zjednodušeně - to by proti sobě nemohli hrát třeba v hokeji na MS ;) a Panenka by kopal za SSSR :D

44

Odpovědět

+JanKTechnicky, Ceskoslovensko nebolo sucastou ZSSR. Boli sme ale v organizacii Varsavskej zmluvy. V urcitom momente sa u nas zacali veci konecne zlepsovat (Prazska jar), ale netrvalo dlho a Sovieti (s vojskami Varsavskej zmluvy) nas prisli od pokroku v 1968 zachranit a okupovali nas dalsich 21 rokov. Vojska Varsavskej zmluvy boli plne v rezii ZSSR, s velenim v Moskve s vylucne sovietskymi predstavitelmi na cele.

50

Odpovědět

+K-NinetyNinePozor s tou plnou režií. Rumunsko bylo členem, a invaze se nezúčastnilo. On totiž rozdíl mezi satelitním státem a samosprávní jednotkou je docela velký. Minimálně z pohledu reálného konání vlády, pokud jste disident, požadující co nejvyšší suverenitu, lze to vnímat jinak.

00

Odpovědět

+komunardvieceri sa nezucasnili. nic to nemeni na fakte, ze vojska varsavskej zmluvy boli v plnej rezii Ruska. velenie bolo v moskve a pozostavalo vylucne z rusov (sovietov). ostatne staty mali akurat tak stycnych dostojnikov, ktori tlmocili prikazy z moskvy.

00

Odpovědět

Ony ty státy nejsou zahrnuty do SSSR, spíše do jeho "sféry vlivu". Co ale je dost matoucí a fakticky chybné, je, že na té mapě jsou současné hranice. Mluví o SSSR, ale na mapě žádný Sovětský svaz není, ani Československo a Jugoslávie.
Samozřejmě téma je jiné, není to pořádně vidět, vlastně to ani moc nevadí. Ale líné a nepoctivé to je stejně.

10

Odpovědět

+komunardA jak vysvětlíte rozdíl mezi 20 vlajkami Společnosti národů ukázanými ve videu a skutečností, že těch států byl 26.

Zcela chybí Československo, Rumunsko, překvapivě i Švýcarsko a dále tři území pod vlivem Spojeného království-Kanada, Austrálie a Nový Zéland.

10

Odpovědět

+orcinusorca2016Úplně stejně, jsou líní a nepoctiví, a spoléhali na to, že si toho nikdo nevšimne.

10

Odpovědět

S jejich populací, geografickou polohou a nerostnými zdroji bych se hodně divil, kdyby supervelmoc nebyli.

143

Odpovědět

Co si takhle udělat výlet do Nigérie, Indonésie atp.?

Jinak 2/3 obyvatel USA obývá pruh o šířce 100 mil kolem pobřeží, výhodu geografické polohy moc nevyužívají.

04

Odpovědět

+orcinusorca2016Geografickou polohu jsem myslel trochu jinak.
Nigérie i indonésie jsou příliš v dosahu mocností z euroasie. Navíc obě země trpí vlivem počasí (slunce, vhlkost). Nicméně jsem tím především myslel to, že USA se v podstatě nemuseli obávat invaze ze sousedních států (jakýkoliv agresor by musel vynaložit ohromné prostředky jen pro transport přes oceán, viz problém námořních invazí bez vybudovaného předmostí - dardanely, francie atd, a to je jen pár km vody), což je dle mě pro rozvoj země pravé požehnání.

Že většina obyvatel USA bydlí na pobřeží neznamená, že neprofitují z řidčeji zalidněného středu země a Aljašky (zemědělství, těžba). Mají také unikátní přístup jak k Tichému, tak Atlantickému oceánu.

Kdyby byla jejich země umístěna například v tropech, či byla vnitrozemská a nesousedila s mořem nebo by byla dokonce pevninsky spojená s Asií či Evropou, tak by to s jejich mocenským vzestupem nebylo tak žhavé.

Doufám, že jsem dokázal zhruba vyjádřit jak jsem svůj výrok myslel.

80

Odpovědět

+PatejlOsobně si myslím, že USA profitovalo ve 20. století hlavně z výher "historické rulety" stejně jako Prusko (Braniborsko/Prusko) a Rusko v 19. století.

Jenže u Ruska se vývoj otočil, když narazil na Japonsko, vývoj u Pruska se zastavil, když dali bianko šek svému R-U bratranci.

Stejné výhody, které popisuješ má také Kanada, které však chybí zásadní ingredience. v podobě povodí Mississippi. Právě tahle ingredience, spolu s tím, že 2/3 obyvatelstva obývá zmíněný pobřežní pruh dělá z USA nedostižného konkurenta Kanady.

A jediným možným a vážným konkurentem pro USA je Brazílie.

23

Odpovědět

Super video, co příště něco o historii Austrálie?

15

Odpovědět

Jestli na toto téma máš vhodné videa, tak ho můžeš poslat. Někdo ho možná přeloží...

41

Odpovědět

Amerika mohla být světovou velmocí již před první světovou válkou, kdyby nebyla tak strašně protekcionisticky zaměřená. Co mi však v tomhle videu chybí je vliv Velké Británie (rozumějte léta průmyslové revoluce - konec WW1), která se své pozice "supervelmoci" držela zuby nehty.

166

Odpovědět

to je tvoje zbožné prianie podporené prdom... To, že bola svetovou velmocou v priebehu protekcionizmu je historický fakt...

114

Odpovědět

Jenže protekcionismus se objevuje až po Wilsonově éře, Wilsonův předchůdce, Taft, naopak startuje tzv. dolarovou diplomacii.

00