Jaká je rychlost tmy?Vsauce

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 108
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:355
Počet zobrazení:9 280

Rychlost světla je dobře známá a pro lidstvo není záhadou. Ale jaká je rychlost tmy? Na to se Michael zaměří v dnešním díle.

Přepis titulků

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Nyktofobie je strach ze tmy. Existuje ještě děsivější strach: je to strach, že temnota zmizí. Optofobie, strach otevřít oči. Světlo cestuje nejvyšší možnou rychlostí pro fyzický předmět. Tma je vymazána příchodem světla a vrací se, když světlo zmizí. Rychlost tmy je rychlostí světla, ale existují další druhy temnoty, které se pohybují rychleji než světlo.

Například stín. V jisté vzdálenosti může být stín mnohem větší než předmět, který ho vrhá. Ale i tak imituje svůj zdroj, pohybuje se stejně a současně s předmětem. Takže když je stín větší než předmět, který ho vrhá, překonává větší vzdálenost než předmět za stejnou dobu. Pokud je stín dost velký, může se po povrchu pohybovat rychleji než světlo.

Pokud vrhnete ze Země stín na Měsíc, což není úplně jednoduché, a potom z bodu A na povrchu Měsíce mávnete prstem do bodu B, váš prst se pohne jen o pár centimetrů ve zlomku sekundy, ale stín, který vrhá na Měsíc, se za stejnou dobu posune o několik tisíc kilometrů. Pokud se vám to povede, vytvoříte stín, který prolomí světelnou bariéru.

Není to chyba. Pravidlem je, že informace se nemůže přenášet rychleji než světlo. Nemůžete způsobit, aby se někde něco stalo dříve, než od vás do toho místa doputuje světlo. Náš nadsvětelně rychlý stín nepřenáší z bodu A do bodu B žádnou informaci. Bod B bude uvržen do temnoty dříve, než by ho stihla varovat zpráva letící světelnou rychlostí.

Ale temnota necestuje z bodu A do bodu B. Rychlostí světla se přenáší od vás do bodu A a bodu B. To, co nazýváme stínem, je ve skutečnosti jen průřez trojrozměrnou oblastí. Temnota, kterou způsobujete, pouze mění tvar, když nově odblokované světlo zaplní předchozí mezeru. To je všechno, co tvoří stín. Mezera. Svým způsobem stín vůbec necestuje.

Je to iluze způsobená tím, že si myslíme, že je stín fyzický objekt. Ve skutečnosti je stín pouze nedostatkem fyzických věcí, fotonů, které cestují rychlostním limitem vesmíru. To ale neznamená, že se dva stíny nemohou políbit. Nebo tak aspoň vypadat. Podívejte se, jak tenhle chlapík přivede dva stíny vedle sebe. Chvíli před tím než se spojí, se zdá, že se stíny směrem k sobě magicky vyboulí v jakémsi temném polibku.

Dochází k vyboulení stínů, má to co do činění s anatomií stínu. Oblast, která je objektem zcela blokována před zdrojem světla, se nazývá umbra. Je to nejtemnější a nejtypičtější část stínu. Pokud je blokována pouze část světelného zdroje, vidíme světlejší penumbru. Při přiblížení a překrytí dvou penumber může společné množství světla, které blokují, způsobit znatelný rozdíl - vyboulení stínů.

Země má obrovskou umbru. Je dlouhá 1,4 milionů kilometrů. Tak daleko byste od Země museli být, aby neměla takový průměr, za který se schová Slunce. Na povrchu Země rozhodně nejsme dost daleko, proto je noc tak umbrální. Noc je pouze stínem Země, který na vás dopadá. Zatmění vás samotných. Východy slunce jsou krásné.

Když se otočíte na druhou stranu, uvidíte těžkopádný stín naší planety. Naše atmosféra rozptyluje kratší vlnové délky světla častěji než dlouhé vlnové délky, díky čemuž vypadá obloha modře. Ve stínu Země je ale méně světla k rozptýlení a obloha se zdá tmavší. Během soumraku můžete vidět hranici. Po cestě na východ z Denveru do Kansasu jsem na to měl obzvláště dobrý výhled.

Tohle je přibližující se stín Země, který tvoří noc. Ten krásný růžový proužek nad tím je pás Venuše. Je způsoben tím, že obloha odráží barvy západu slunce za námi. Pravděpodobně jste si všimli, že poté, co slunce zapadne a zmizí z obzoru, je na obloze stále světlo, rozptýlené z nyní už neviditelného slunce. Říkáme tomu soumrak a rozlišujeme několik stupňů stmívání.

Pokud je slunce méně než 6° pod horizontem, jde o občanský soumrak. Venku ještě můžete dělat spoustu věcí bez umělého osvětlení. Do 12° pod horizontem nastává nautický soumrak. Umělé osvětlení je víceméně nutné, ale obloha stále rozptyluje dost světla a je natolik jasná, že se lodě na moři mohou řídit kontrastem mezi temným mořem a slabě osvětlenou oblohou na obzoru.

Do 18° nastává astronomický soumrak. Vypadá jako noc, ale obloha může být ještě temnější. Dokud neskončí astronomický soumrak, není možné provádět všechna astronomická pozorování. Pod 18° je opravdová noc. Pokud žijete severně nebo jižně od 48,5° rovnoběžky, tam v létě nezapadne slunce více než 18° stupňů pod horizont. Nikdy nenastane opravdová noc.

Například Londýn během těchto měsíců dosáhne maximálně astronomického soumraku. Pokud žijete na podobném místě a chcete se v létě něčemu vyhnout, řekněte, že to uděláte v noci, získáte tím pár týdnů navíc. To je pomalá tma. Pojďme rovnou k věci, protože hledáme rychlou temnotu. Když nůžky střihnou, pohybuje se průsečík mezi oběma čepelemi rychleji než samotné čepele.

Zamyslete se nad tímhle, pokud byste měli nůžky, jejichž čepele by byly dlouhé světelný rok a střihnout by trvalo jen vteřinu, průsečík by urazil celý světelný rok ne za rok, ale za pouhou sekundu. Žádná pravidla by v tomto případě nebyla porušena, protože by takovéto střihnutí bylo fyzicky nemožné. Jak už jsem říkal, pevné předměty se celé okamžitě nepohybují, když je na ně uplatněna tlačná síla.

Místo toho se tato síla pohybuje skrze elektromagnetické síly z jednoho atomu na druhý a z toho na další a tak dále. Tlaková vlna, která se materiálem pohybuje rychlostí zvuku. Co kdybychom tento problém ignorovali tím, že bychom čepele nechali odděleně v pohybu? Jejich průsečík by se stejně pohyboval rychleji než světlo, protože nejde o fyzickou věc, ale o pouhý geometrický bod. A nepřenáší žádnou jinou informaci kromě té, kterou vidíte při přibližování čepelí.

Zatím tento geometrický bod průsečíku nevylučujte, je klíčem k jinému typu temnoty, která se může pohybovat rychleji než světlo. Když se vlny srazí, mohou se jejich vrcholy spojit ve větší vrcholy a jejich prohlubně ve větší prohlubně. Říká se tomu konstruktivní interference. Střetne-li se vrchol s prohlubní, vyruší se.

To je destruktivní interference. Pokud by tyto vlny byly světlem, výsledkem by byla tma. Za určitých okolností by tma vytvořená tímto způsobem cestovala jako průsečík mezi dvěma přímkami - rychleji než světlo. Představte si tyto soustředné kruhy jako světelné vlny. Čáry jsou vrcholy vln a mezery mezi nimi jsou prohlubně. Po střetu pak body, kde se setkají, prchají nahoru i dolů rychleji, než se pohybují vlny, obzvláště uprostřed.

Což je v případě světelných vln činí rychlejšími než světlo. Nadsvětelná rychlost černých mezer je vidět naprosto jasně. Pokud přebarvíme pozadí i jeden z vlnových zdrojů načerno, překrývající se oblasti, kde červená přebíjí černou, představují destruktivní interferenci, temnotu. Obzvláště uprostřed vidíte, jak se tato temnota hýbe nahoru a dolů rychleji než vlny.

V roce 1995 vykradl muž jménem McArthur Wheeler banku v Pittsburghu. Byl dopaden, protože byl maskován jen citronovou šťávou, kterou si pomazal obličej. Věděl, že citronová šťáva se používala jako neviditelný inkoust při psaní na papír a zobrazila se zahřátím. Věděl tak málo o tom, jak to funguje, a taky tak málo o tom, jak fungují kamery, že s naprostou sebejistotou předpokládal, že ho citronová šťáva také učiní neviditelným.

Vážně. Wheeler je extrémním příkladem a rovněž byl inspirací pro Dunning-Krugerův efekt. Začátečníci, lidé nevzdělaní v určitém vědním oboru, často přeceňují své znalosti a schopnosti v těchto oborech. Protože ani nevědí, jak málo toho vědí a kolik se toho ještě musí naučit.

Na druhé straně odborníci v určitém oboru často podcení svou znalost, mají menší důvěru ve své schopnosti nebo si myslí, že toho všichni ví stejně jako oni. Dunning-Krugerův efekt pohání především fakt, že čím více se toho o něčem naučíte, tím spíše si uvědomíte, jak obsáhlé, složité a plné nezodpovězených otázek to je. George Bernard Shaw vzdal hold Albertu Einsteinovi. Řekl, že věda se vždycky mýlí.

Nikdy nevyřeší problém, aniž by vytvořila deset dalších. Einstein s tím částečně souhlasil. Pomocí geometrie ukázal, že neznalost roste rychleji než znalost. Stejně jako se náš kruh znalosti rozšiřuje, rozpíná se i kruh temnoty, který ho obklopuje. Učení se, studování, vrhání světla na dané pole bádání rovněž ukazuje, v jaké tmě i nadále zůstáváme. Kolik stínů musíme ještě osvítit.

Průměr světla nikdy nepřekoná kruh tmy, která ho obklopuje. Jaká je rychlost této temnoty? Rychlost nárůstu počtu věcí, ohledně kterých tápeme ve tmě. Jaká je rychlost nevědomosti? Definujeme-li nevědomost jako rozdíl mezi otázkami, na které se umíme zeptat a odpověďmi, které známe, pole agnotologie, zkoumání nevědomosti, říká, že množství věcí, o nichž víme, že tápeme ve tmě, narůstá rychleji než množství věcí, na které jsme vrhli světlo.

Je náhoda, že fráze "tápat ve tmě" vznikla právě v době osvícení? Když umístil Leeuwenhoek úlomky svého zubu pod soustavu zvětšujících čoček, kterou postavil, poprvé v dějinách lidstva uviděl malé pohyblivé tvory - mikroorganismy. Nazval je animalkuly.

Tento objev vrhl světlo na to, proč se kazí jídlo. Život nevznikl spontánně ze starého masa, vždycky tam byl, jen jsme ho neviděli. Tento objev nám taky ukázal, že jsme tápali ve tmě i v souvislosti s novým odvětvím biologie. Jak poeticky řekl Philippe Verdoux: "Osvícení vede k nevzdělání." "Věda znamená nevědomost." Na našem rozpínajícím se kruhu temnoty je ale skvělé to, co řekl Stuart Firestein, vedoucí katedry biologických studií na Kolumbijské univerzitě.

Věda začíná tam, kde dojdou fakta, hned za nimi. Říká, že je chyba poskakovat kolem v kruhu faktů místo zachycení vlny velké expanze, která leží za tímto kruhem. Pokud je věda výlet, fakta jsou fotky, které uděláme po cestě. Palivo, které nás žene vpřed, je nevědomost. Fakta jsou součástí minulosti a nikoliv cesty vpřed.

Co se týče chápání našeho světa, snažíme se neustále přijít na to, čím jsou různé věci způsobené. Díky znalosti faktů jste chytřejší. Ale stejně rychlou, někdy rychlejší a nejvděčnější odměnou je temnota a přijmutí faktu, že rozhodně nevíte všechno, ale že byste se rádi něco dozvěděli. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz

Komentáře (35)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jak je možné že Vsauce pořád dává odkazy na xkcd? A jak je možné, že si toho všímám až teď, když xkcd čtu?

00

Odpovědět

Slovo "entails" bych nepřekládal jako "znamená" ale jako "s sebou nese"... Takže bych to přeložil (tak jak je to myšleno) "Věda s sebou přináší nevědomost"

30

Odpovědět

tak teď tápu ve tmě ještě víc než před tímto videem

110

Odpovědět

Opět jedno z těch nejlepších videí. Díky za překlad

60

Odpovědět

No tak tohle chlapec řádně zasekal... Hned první příklad se stínem na Měsíci je naprosto špatně. Mám dokonce ten pocit, že to bylo adresováno i v jednom z videí právě tady. Poprvé, co Vsauce vypínám a nedodívávám se.

213

Odpovědět

Co přesně tam je špatně?

40

Odpovědět

:D to je ten najlepší prístup, pretože neexistuje žiadna možnosť, že naschvál uvádza zlý príklad...

100

Odpovědět

No rozhodně by si mohl umýt přední sklo svého auta před tím, než se bude skrz něj koukat na zapadající slunce... :D

42

Odpovědět

nechci se hádat s Michaelem, ale podle mého názoru nemůže cestovat stín rychlostí vyšší, než světlo, neboť jde o to že stín se utvoří v místě, kam kvůli tomu prstu nedopadá světlo,ale ty paprsky vyslané před přerušením dopadnou a teprve poté, co dopadnou, tak se utvoří stín a chce- li posunout prst a zastínit jiné míst, tak opět vznikne stín až poté, co dopadnou paprsky vyslané před posunutím = podle mě rychlost stínu=rychlost světla... :D

42

Odpovědět

A videl si to video vôbec celé? :D či si to vypol ako kolega o pár riadkov vyššie?

40

Odpovědět

Tma nie je opakom svetla, len jeho akútnym nedostatkom.

83

Odpovědět

mnoooooo, u toho příkladu s Měsícem...... ale přece, pokud bych vrhal stín na vzdálenost řekněme co je slunce (cca 8 světelných minut), tak si myslim, že i při pohybu prstem, kdy by stín létal z jedné strany slunce na druhou (jasný, vim, že je to blbost.... :-) ), tak by i ten stín přeci měl latenci ne? Protože světlo vyzařované za mnou, abych vrhnul stín, by se tak jako tak muselo dostat až ke slunci..... jinými slovy řečeno.... když přeruším proud světla (pohybem ruky před jeho zdroj), tak přeci již vyslané fotony jsou na cestě...... Ještě jinej případ..... kdyby TEĎ z ničeho nic bezestopy zmizelo slunce.... tak na zemi bude tma až za 8 minut, že? A to je přeci ten samý princip........

70

Odpovědět

aha, tak sorry..... měl jsem to dokoukat celý, než sem psát to, co o 30 vteřin po tom experimentu s měsícem řikal :-D

171

Odpovědět

Kdyby teď hned zmizelo slunce tak už se to stalo před těmi zmíněnými daaaavnymi minutami. Kouzlo

00

Odpovědět

Ta absence noci v našich zeměpisnejch šířkách byla zajímavá. To bude taky zajímavej argument na "světelný znečištění"

50

Odpovědět

Na většině území české republiky je možné provádět astronomická pozorování. Pouze malý proužek jižních Čech "nemá pravou" noc

20

Odpovědět

+orcinusorca2014Asi jsi to moc nepochopil...

61

Odpovědět

Still better lovestory than Twilight.

251

Odpovědět

Ale tma je rychlejší - kamkoli doletí první fotony, tam už na ně čeká tma.

82

Odpovědět

Tma ale neexistuje - tma je absence světla.

43

Odpovědět

+staropramennebo je světlo absencí tmy

131

Odpovědět

+staropramenJako vtip to bylo dobře napsané :-)

20

Odpovědět

Podle mě je lepší pro představu použít světlo "rychlejší" než světlo. Pokud svítím svíčkou do všech směrů, tak ode mně letí informace rychlostí světla do všech směrů. Pokud si vezmu baterku nebo laserové ukazovátko a pohnu zápěstím, tak akorát vyberu směr (výseč), kterým se informace ode mně šíří, ale rychlost se samozřejmě nemění. Přitom osvícené místo v dálce se změní klidně rychleji než světlo.

41

Odpovědět

Když v Nekonečném příběhu 2 ta záporačka Xaida kecala, že se prý pohybuje rychlostí tmy, která je větší než rychlost světla, tak jsem si i jako dítě myslel, že je to hovadina a scénáristé jsou idioti. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po letech viděl tohle Vsauce video a dozvěděl jsem se, že to tak opravdu je...

405

Odpovědět

To jsi byl docela zajímavý dítě.
Já jsem u toho filmu myslel jen na to, že chci taky jednoho Falca. Nebo aspoň jednu jízdu na jeho hřbetu. :) Rozhodně jsem svojí malinkou hlavinku netrápil fyzikálními paradoxy :D

650

Odpovědět

+FraGyverTak, tohle byla jediná věc nad kterou jsem se zamyslel, jinak jsem na tom byl normálně :)

181

Odpovědět

3m/s

32

Další