Zabil David Mitchell krysu svou cenou BAFTA?Would I Lie to You?
81
Posloužila Davidovi filmová cena Britské akademie jako vražedná zbraň? S Davidem je v týmu Jack Whitehall a Rebecca Front, hádají Lee Mack, Nick Hewer a Miranda Hart.
Přepis titulků
Zabil jsem krysu svou cenou BAFTA. - Snad je to pravda. Musí to být pravda.
- To by bylo boží. On má BAFTA? Jo, já vím. Kde byla ta krysa? Ta krysa byla v odpadkových pytlech,
které byly venku, za rohem za mojí kuchyní. Zabils jí tou soškou, cos vyhrál, když jsem byl nominovaný taky?
Nechci, aby ses cítil méněcenně, ale tou druhou. Jak jsi ji zabil? Nechtěl jsem ji zabít. Počkat. Nechtěls ji zabít? Chtěl jí jen udělit cenu BAFTA. Vběhl jsem do bytu a popadl tu sošku. - Kde ji máš?
- Na poličce. Všem na očích. Samozřejmě. Mám kolem ní světla… Je v takové mojí svatyni. Pak jsem s tou soškou vyběhl ven, držel jsem ji v natažené ruce, běžel jsem k těm odpadkovým pytlům a tu sošku jsem pustil na zem. Pak jsem prchal za roh. Pustils to na zem, abys tu krysu odehnal? Abych ji odehnal nebo možná…
Možná jsem si hrál s myšlenkou ji zranit? Tahle část mého já se mi nelíbí. A zcela náhodou to přistálo na tý kryse. - Rána. - Ty jo. A pak ticho. - Podívej se na sebe! - Jo. - V tomhle se mýlíš. - Ano? - Proč? - Zapiští. Zapiští „chci poděkovat své rodině“ a umřou.
- Vím o krysách hodně. - Zabíjíš je? Moji psi je zabíjí. - Piští? - Hrozně. Psi jsou krutější než ceny BAFTA. Pravda, nebo lež? Tentokrát jsem rozpolcenej. Co myslíš ty, Nicku? Ne, na krysu útočíte zdálky. Nejdete hledat něco těžkého do své svatyně.
- Ty říkáš lež, ty nevíš. - Jsem zmatená. Tipujeme lež, ale mohla by to být pravda. Lež. Tipujete lež. Pravda, nebo lež? Je to lež. Dobře vy, týme. Ano, je to lež. David nezabil krysu svou cenou BAFTA. Jak jsem včera říkal svým dětem Oscarovi, Brit a Tonymu, nesmíte být posedlí cenami.
Nechci, aby ses cítil méněcenně, ale tou druhou. Jak jsi ji zabil? Nechtěl jsem ji zabít. Počkat. Nechtěls ji zabít? Chtěl jí jen udělit cenu BAFTA. Vběhl jsem do bytu a popadl tu sošku. - Kde ji máš?
- Na poličce. Všem na očích. Samozřejmě. Mám kolem ní světla… Je v takové mojí svatyni. Pak jsem s tou soškou vyběhl ven, držel jsem ji v natažené ruce, běžel jsem k těm odpadkovým pytlům a tu sošku jsem pustil na zem. Pak jsem prchal za roh. Pustils to na zem, abys tu krysu odehnal? Abych ji odehnal nebo možná…
Možná jsem si hrál s myšlenkou ji zranit? Tahle část mého já se mi nelíbí. A zcela náhodou to přistálo na tý kryse. - Rána. - Ty jo. A pak ticho. - Podívej se na sebe! - Jo. - V tomhle se mýlíš. - Ano? - Proč? - Zapiští. Zapiští „chci poděkovat své rodině“ a umřou.
- Vím o krysách hodně. - Zabíjíš je? Moji psi je zabíjí. - Piští? - Hrozně. Psi jsou krutější než ceny BAFTA. Pravda, nebo lež? Tentokrát jsem rozpolcenej. Co myslíš ty, Nicku? Ne, na krysu útočíte zdálky. Nejdete hledat něco těžkého do své svatyně.
- Ty říkáš lež, ty nevíš. - Jsem zmatená. Tipujeme lež, ale mohla by to být pravda. Lež. Tipujete lež. Pravda, nebo lež? Je to lež. Dobře vy, týme. Ano, je to lež. David nezabil krysu svou cenou BAFTA. Jak jsem včera říkal svým dětem Oscarovi, Brit a Tonymu, nesmíte být posedlí cenami.
Komentáře (0)