Balady

July Morning je píseň anglické rockové kapely Uriah Heep. Byla třetí skladbou z jejich alba Look at Yourself (1971). První minutu a půl a poslední čtyři minuty epické balady tvoří dlouhá klávesová sóla. Autory jsou klávesák Ken Hensley a zpěvák David Byron. Drnčivé riffy v klávesových sólech s nimi ve studiu nahrál neméně slavný Manfred Mann na syntezátor Minimoog.   

I Don't Want to Miss a Thing nazpívala americká rocková kapela Aerosmith jako průvodní song ke katastrofickému sci-fi filmu Armageddon (1998). Ve snímku hrála dcera zpěváka Stevena Tylera, Liv. Dalšími písněmi, které se ve snímku objevily, jsou: What Kind of Love Are You On, Come Together a Sweet Emotion. Autorkou písně je Diane Warren, která původně chtěla, aby ji zpívala „Celine Dion nebo tak někdo“. Nakonec se balada oděná v rockovém hávu umístila na špici žebříčku Billboard jako první a jediný singl kapely a udržela se zde po celé čtyři týdny. Samozřejmě kralovala i v dalších zemích, například v Austrálii a Norsku. Ve Velké Británii skončila na čtvrtém místě, ale v zemi se prodalo přes milion kopií.

Kapela Soundgarden vznikla v roce 1984 v Seattlu. Jsou jedněmi z hlavních představitelů hudebního stylu grunge a první grunge skupinou, která vydala desku pod velkou nahrávací společností (A&M Records). Jejich nejúspěšnějším albem je Superunknown z roku 1994. Právě z tohoto alba je i dnešní hudební klenot Black Hole Sun, kterou napsal kytarista a zakládající člen kapely Chris Cornell. Prý mu to trvalo jen 15 minut. V textu nehledejte žádnou hlubokou myšlenku, Cornellovi šlo prý hlavně o hru se slovy.

I’d Do Anything for Love (But I Won’t Do That) z roku 1993 je jeden z největších hitů devadesátek. Píseň složil Jim Steinman a Meat Loaf ji nazpíval s Lorraine Crosby. V klipu ji však nahradila Dana Patrick. Albumová verze této skladby má 12 minut, klip necelých osm. V USA i Británii jde o nejdelší skladbu, co se kdy umístila na vrcholu hudebních žebříčků. Meat Loaf za ni získal cenu Grammy za nejlepší sólový rockový pěvecký počin. Původně měl klip režírovat David Fincher, ale chtěl za klip 1,7 milionů dolarů. Nakonec tedy klip režíroval Michael Bay jen za 750 tisíc dolarů. Lidé se prý Meat Loafa často ptali, k čemu odkazuje ono „that“. Tak jen pro pořádek… V každé sloce zmiňuje věci, co by pro lásku udělal a jednu, kterou by nikdy neudělal, a právě k té vždy odkazuje veršem “But I won’t do that“. Přeji příjemný poslech!

Americká alternativní rocková kapela Soul Asylum se dala dohromady v roce 1983 a na začátku 90. let zvažovala rozpad. V roce 1992 však vydali své nejúspěšnější album Grave Dancers Union, z něhož pochází i skladba Runaway Train, za kterou získali cenu Grammy za nejlepší rockovou píseň. V klipu se promítají fotografie pohřešovaných dětí a měl několik verzí přizpůsobených tomu, kde se klip vysílal (USA, Velká Británie, Austrálie), často klip totiž doprovázela výzva, aby lidé oznámili, pokud některé z dětí někde viděli, nebo aby se samy děti přihlásily. Několik dětí se díky klipu skutečně najít podařilo.  

Dnešní hudební klenot je na vaše přání - balada The Flame rockové kapely Cheap Trick z Illinois. Kapela vznikla v roce 1973 a aktivně působí a hraje dodnes. Název kapely má spojitost s aprílem, který je v Illinois podle usnesení senátu z roku 2007 označován jako Cheap Trick Day. Píseň The Flame (1988) složili Bob Mitchell a Nick Graham a původně ji nabídli britské zpěvačce Elkie Brooks. Té ale nebyla dost dobrá a Cheap Trick z ní udělali jeden ze svých největších hitů, který se umístil v čele amerického žebříčku Billboard Hot 100.

Krásné středeční ráno! Dnešní volba hudebního klenotu 20. století celkem samozřejmě padla na legendární progmetalovou kapelu z New Yorku Dream Theater. Právě dnes totiž tato pětice neuvěřitelně nadaných a technicky vyspělých muzikantů po pěti letech opět vystoupí v Praze (po třech letech v ČR) se svým novým albem. Dnes si ale připomeneme něco staršího, a to krásnou baladu Another Day z jejich vůbec nejúspěšnějšího alba Images and Words (1992), ze kterého už tu máme přeložený i jejich hit Pull me under.  

V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).

Daniel Grafton "Dan" Hill IV. je jméno, které jste mohli v rádiích slýchávat až od druhé poloviny 20. století, ale přesto si určitě dokáže v klenotech získat své čestné místo. Dan Hill se narodil 3. června 1954 do rodiny sociologa Daniela G. Hilla a bratra Lawrence, který byl známé svým psaním (mezi jeho nejznámější novely patří například "Sweet Juice"). Své první album vydal v roce 1975 a pojmenoval ho docela prostě - Dan Hill. Následující píseň je o dva roky starší a pravděpodobně se stala i jeho nejpopulárnější (dodnes hranou v rádiu), jedná se o baladu "Sometimes When We Touch".  

V pondělí 20. května to byl rok, co svět opustil zpěvák kapely Bee Gees Robin Gibb. Tak, jako jej loni poctil vzpomínkou bakeLit, i dnešním hudebním klenotem si na tuto slavnou kapelu na okamžik zavzpomínáme. Pro mnohé jsou dnes Bee Gees synonymem disko hudby 70. let. My se však podíváme na začátek jejich kariéry, na smutnou a textem velmi zajímavou skladbu I Started a Joke, která se v roce 1968 objevila na jejich albu Idea. Robin Gibb se zdráhal vysvětlit, o čem text vlastně je. Vyjádřil se, že každý si jej musí interpretovat sám. V roce 1995 přišla s úspěšnou cover verzí kapela Faith No More, vlastní verzi ale nabídli například i The Wallflowers.

V roce 1994 vyšla na šestém albu Last of the Independents skupiny The Pretenders skladba I’ll Stand by You. Pro kapelu, která měla za sebou už patnáctiletou kariéru, se stala tato píseň jedním z jejích největších hitů, poznávacím znamením i posledním komerčním úspěchem v Severní Americe. Tuto baladu napsala zpěvačka a kytaristka Chrissie Hynde spolu s Tomem Kellym a Billym Steinbergem, který se inspiroval melodií jednoho z menuetů J. S. Bacha. Skladba se umístila na 16. místě v žebříčku U.S. Billboard Hot 100 a v Británii dosáhla dokonce desátého místa. Dočkala se také několika výrazných cover verzí, jako například té od britské dívčí skupiny Girls Aloud z roku 2004.  Britská skupina The Pretenders byla založena roku 1978. Pozornost hudebních kritiků si získala hned prvním singlem, cover verzí skladby Stop Your Sobbing od The Kinks. První dvě alba, nazvaná jednoduše Pretenders a Pretenders II zaznamenala komerční úspěch v Británii i za mořem. Kaňkou na úspěchu skupiny však byly neustálé experimenty jejích členů s drogami, které v případě zakládajících členů Jamese Honeyman-Scotta a Peta Farndona bohužel skončily jejich smrtí. Jediná stálá členka, zpěvačka a kytaristka Chrissie Hynde nabrala nové členy a společně v roce 1984 vydali album Learning to Crawl. S dalšími personálními změnami však kapela fungovala během 80. i 90. let a vydala v té době další čtyři alba včetně zmiňovaného Last of Independents, které v USA získalo zlatou desku. V roce 2002 a 2008 vyšly The Pretenders další dvě alba. V roce 2005 byli uvedeni do rocknrollové síně slávy.

Krásné prosluněné ráno, vítejte opět u dalšího dílu Hudebních klenotů! Dnes se po delší době zaměříme na něžnější část hudební špičky. Dáme si totiž trošku romantiky v podání velšské zpěvačky Bonnie Tyler a od ní notoricky známou klasiku Total Eclipse of the Heart. Pohodlně se usaďte a zaposlouchejte se do nádherných tónů této písně. Info sepsal Kari. Total Eclipse of the Heart je power balada, která byla napsána a produkována Jimem Steinmanem pro páté studiové album Faster Than the Speed of Night. Píseň byla vydána jako singl roku 1983 a stala se obrovským hitem, který obsadil 1. místa mnoha hitparád po celém světě. Mezi tyto hitparády se řadí i americká Billboard Chart, což dělá Bonnie Tyler jediným velšským umělcem, který se kdy umístil na vrcholu této hitparády. Když byla píseň na naprostém vrcholu, prodávalo se jí až 60 000 kopií každý den a celkem bylo prodáno téměř 6 000 000 kopií! Tento song se tu objevil již dokonce dvakrát, jednou jeho doslovná verze, a podruhé spíše parodická verze v podání kapely Hurra Torpedo, ovšem to nejdůležitější - originál - zde máme teprve dnes. Bonnie Tyler oslavila minulý rok své šedesáté narozeniny, narodila se 8. června 1951 ve velšském městě Skewen. Vlastním jménem se zpěvačka jmenuje Gaynor Hopkins. Je proslulá především svým nenapodobitelným chraplavým hlasem. Kariéru Bonnie Tyler nastartovalo vítězství v jedné pěvecké soutěži roku 1970, po které podepsala profesionální smlouvu s RCA Records. Její druhý singl s názvem Lost in France jí zajistil první úspěchy jak v Evropě, tak i za oceánem. Poté vydala mnoho úspěšných singlů a alb, za něž získala mnoho hudebních cen, a stala se tak úspěšnou zpěvačkou známou po celém světě. V současnosti má na kontě již 15 studiových desek, z nichž poslední vydala v roce 2005 a nesla název Wings.

Zdravíme naše věrné fanoušky u dalšího středečního hudebního klenotu 20. století! Dnes si pustíme velice povedenou pomalou baladu od mistrů v tomto oboru. Jedná se samozřejmě o německou kapelu Scorpions, od které si dáme velice známou věc – Send Me an Angel. Info o písni sepsal Kari. Jelikož jsme se nedávno rozhodli, že některé kapely si v tomto okénku zaslouží zopakovat, pokračujeme v nastoleném trendu. V únoru tohoto roku jsme vám přinesli nejznámější skladbu od skupiny Scorpions – Wind of Change, kde si také můžete přečíst informace o této kapele, které sepsal rovněž Kari. Send Me an Angel je power balada, která poprvé vyšla na albu Crazy World roku 1990. Na tomto albu se stala tzv. signature songem a umístila se velmi vysoko na žebříčcích evropských hitparád. Fanoušci si ji také mohli vychutnat ve verzi s orchestrem, konkrétně na albu Moment of Glory, které vyšlo v roce 2000, nebo akusticky na albu Acoustica roku 2001. Píseň nemá nic společného se stejnojmenným tanečním hitem od skupiny Real Life. V roce 1994 vydala heavy metalová skupina Black Sabbath album Cross Purposes, na jehož obalu je úplně stejný hořící anděl, jako je na obalu singlu od skupiny Scorpions. Ani jedna z kapel tuto náhodu (?) nekomentovala. Zároveň bych vás chtěl „pozvat“ na comebackové turné legendy Black Sabbath, v jehož rámci navštíví i Prahu. Koncert se koná 6. června příštího roku a vstupenky na něj jsou již téměř vyprodané, i když předprodej začal před necelými čtrnácti dny. Já tam budu, a co vy?! :-)

Ziynet Sali (29. 4. 1979) je zpěvačka turecko-řeckého původu. Narodila se na Kypru. Krátce po jejím narození rodina emigrovala do Velké Británie kvůli kyperskému konfliktu. Když jí bylo 6 let, rodina se vrátila zpátky na ostrov. V İstanbulu vystudovala hudební konzervatoř. Vydala 6 alb (2001 - 2010). Singl Rüya ("Sen") pochází ze stejnojmenného alba vydaného v roce 2010. Natočila zatím 14 videoklipů.

Krásné středeční ráno přejeme těm, kdo si nenechali ujít další díl Hudebních klenotů 20. století. Dnes si přidáme další nádhernou baladu do naší obsáhlé klenotnice. A pod pojmem milostná balada se tentokrát skrývá skupina Nazareth a její největší hit Love Hurts. Tak neztrácejme čas a pojďme si společně vychutnat tóny této notoricky známé, nádherné smutné písně, která nám vtrhne slzy do očí. Info o kapele Nazareth a jejím hitu zpracoval Kari. Příjemný poslech! I když už skladbu Love Hurts přirovnáváme automaticky ke skupině Nazareth, musíme říct, že originál není původně od této kapely. Song byl poprvé vydán skupinou, která si říkala The Everly Brothers, v červenci roku 1960. Poté byla píseň mnohokrát coverována například Cher, Rayem Orbisonem či Jimem Capaldim. Avšak nejznámější cover verze skladby byla vydána roku 1974 právě skupinou Nazareth. Tato předělávka se umístila na 8. místě americké hitparády Billboard Hot 100 za dva roky po jejím vydání a stala se mezinárodním hitem. Mnoho firem si ji v té době vybralo do svých reklam, mezi něž patří například Molson, Nissan či Toyota. Celý text písně je vlastně shrnut dvěma slovy v názvu (láska bolí). Skupina Nazareth vznikla roku 1968 ve skotském městě Dunfermline. Proslula především hity Dream On a dnešním klenotem. Původní sestavu této hardrockové kapely tvořili: Dan McCafferty (zpěv), Manny Charlton (kytara), Pete Agnew (basa) a Darrell Sweet (bicí). Jméno získali ze skladby The Weight od skupiny The Band. V roce 1970 se skupina přesunula do Londýna, kde roku 1971 vydala své první, stejnojmenné album. Za svou bohatou kariéru vydali Nazareth neuvěřitelných 32 alb, když počítáme i živá alba. V současné době je skupina na turné při příležitosti vydání jejich zatím posledního alba Big Dogz, které vyšlo v dubnu tohoto roku. V České republice odehraje celkem 6 koncertů, postupně v Praze, Solnici, Ostravě, Beznu, Brně a Havlíčkově Brodě. Perličkou je, že z posledního jmenovaného města oba s bakeLitem pocházíme, a proto jsme tuto kapelu dnes vybrali jako další klenot.

Opět po týdnu čekání vás zdravíme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Školáci čekali celý týden především na zasloužené podzimní prázdniny. Těm, co musí vstávat brzo ráno do práce, přejeme pevné nervy a přinášíme jim krásnou baladu, o kterou si většina z vás dlouho psala v komentářích. Řeč je o skladbě November Rain od nikoho jiného než Guns N‘ Roses a dokazuje, že i rockové kapely dokáží být něžné. Od této kapely vám překladatel Juric před rokem přinesl Don’t Cry. Krátký článek sepsal, jak je u každého dílu zvykem, Kari. November Rain napsal zpěvák skupiny Axl Rose a byla vydána jako singl v červnu roku 1992. Posluchači ji tedy mohli poprvé slyšet na čtvrtém studiovém albu kapely Use Your Illusion I. Skladba byla nahrána kapelou s doprovodem orchestru a vyšplhala se na 3. místo americké hitparády Billboard Singles Charts (stala se zároveň nejdelší skladbou, která se v žebříčku dostala do top 20) a Slashovo sólo v ní na na 6. místo sta nejlepších kytarových sól všech dob. Ačkoliv se na ní nikdo jiný kromě Axela nechtěl příliš podílet, nakonec se stala jednou z nejúspěšnějších skladeb skupiny vůbec. Kvalita videoklipu zdůrazňuje epický charakter skladby. Je to jeden z nejdražších videoklipů vůbec, i proto se rychle stal jedním z nejžádanějších na MTV a také vyhrál MTV Video Music Award. Guns N' Roses je americká hard-rocková skupina založená v roce 1985 v Los Angeles. O dva roky později v roce 1987 kapelu celosvětově proslavilo album Appetite for Destruction, kterého se prodalo přes 28 milionů kopií po celém světě. Počáteční sestava kapely měla pět členů a vypadala takto: Axl Rose (zpěv), Slash (kytara), Izzy Stradlin (kytara), Duff McKagan (basa) a Steven Adler (bicí). Skupina zaznamenala v období let 1987-1993 mnoho úspěchů, vydala několikrát platinová alba Use Your Illusion I a Use Your Illusion II a uspořádala obrovské světové turné. Sestava, která nahrála Appetite for Destuction, se ale postupně kvůli drogám a sporům se zpěvákem Axlem Rosem rozpadla a Rose je dnes jediným jejím členem, který v kapele zůstal. Rose spolu s novou sestavou přes deset let pracoval na novém albu Chinese Democracy, jehož nahrávání stálo přes 13 milionů dolarů, a je tak nejdražším albem všech dob. V současnosti tato sestava stále koncertuje, v září minulého roku dokonce navštívila i Českou republiku, ale nastoupila, jak je jejím zvykem, až o několik hodin později, než měla. Slash se vydal na sólovou dráhu a má poměrně slušné úspěchy. Ze slavných průšvihů Axela Rose můžeme připomenout například jeho napadení fanouška, který si natáčel koncert na videokameru.

V dnešních Hudebních klenotech 20. století si představíme americkou písničku o zmařeném životě v New Orleans s názvem The House of the Rising Sun, jejíž původní autor je dodnes neznámý. Dočkala se již spousty cover verzí, ale asi nejvíce ji proslavila britská rocková kapela The Animals. Více informací o samotné skupině a songu nese Kari. Krásnou lidovou folkovou baladu The House of the Rising Sun (někdy také Rising Sun Blues) si Animals vybrali do svého repertoáru roku 1964. Její původ je neznámý a mezi hudebníky často vznikaly diskuze, kdo ji vlastně napsal. Alan Price z Animals tvrdí, že původní verze písně pocházela z 16. století z Anglie a byla o nevěstinci v anglickém Sohu a angličtí emigranti přinesli song do Ameriky, kde byl předělán, aby se v něm vyskytovalo město New Orleans. V interview Eric Burdon říká, že tuto píseň poprvé slyšel v klubu v Newcastlu, kde ji zpíval folkový zpěvák Johny Handle. Animals byli v té době na turné s Chuckem Berrym a vybrali si tento song, protože chtěli zpívat něco výrazného, co každého zaujme. Píseň dostala mnoho ocenění a umístila se na prvním místě v hitparádách v USA, Anglii, Švédsku, Finsku a Kanadě. The Animals byla britská, původně R&B kapela z 60. let. Původní obsazení kapely bylo takovéto: Alan Price (varhany), Hilton Valentine (kytara), Bryan „Chas” Chandler (kontrabas), John Steel (bicí). Skupině dodával šťávu její agresivní bluesový zvuk a výborně zabarvený hluboký hlas Erica Burdona, kterého získali až později po založení. Triumfálně se ale „vynořili“ v psychedelické éře druhé poloviny 60. let. Zřejmě nejstylovější britská R&B skupina 60. let. vznikla jako „Alan Price Combo“ v Newcastelu, kde o sobotách hrála v nabitém Downbeat Clubu. Po získání zpěváka E. Burdona přesídlila do honosnějšího klubu A-Go-Go a začátkem roku 1964 změnila jméno na Animals. Pak vystupovala v klubech v Londýně a okolí. V září 1966 Burdon neočekávaně skupinu rozpustil, koncem téhož roku však zformoval tzv. New Animals.

Hlásíme se do služby s novým dílem Hudebních klenotů 20. století! Týden uplynul jako voda a dnes si dáme hitovku, kterou bude zajisté každý příznivec kvalitní rockové muziky znát. Tématem písně je válka a armádní prostředí, tudíž nám hned naskočí název In the Army Now a skupina Status Quo! Pojďte si s námi společně zavzpomínat na tento song, o němž napsal pár řádků Kari. In The Army Now jako první natočilo a vydalo nizozemské duo Rob a Ferdi Bollandovi v roce 1981. Skupina Status Quo vydala tuto skladbu roku 1986 na stejnojmenném albu. Verze skupiny Status Quo se vyšplhala na 2. místo v anglické hitparádě singlů. Výkřik „Stand up and fight!“ pochází z úst zpěváka skupiny Slade (Far, Far Away v rámci Klenotů) Noddyho Holdera. Píseň byla postupně coverovaná do slovinštiny, francouzštiny a němčiny. Roku 2010 skupina Status Quo společně s armádním orchestrem skladbu předělali a veškerý výtěžek byl věnován charitám British Forces Foundation a Help For Heroes. Status Quo je anglická rocková kapela, známá díky hudebnímu stylu boogie. V roce 1962 ji založili Francis Rossi a Alan Lancaster v Londýně. Původní sestava kapely vypadala následovně: Francis Rossi (kytara), Alan Lancaster (basa), Rick Parfitt (zpěv, kytara) a John Coghlan (bicí). Od roku 1968 do roku 2007 nabídli svým fanouškům rovných 33 studiových alb a více než 60 hitů ve Velké Británii, tedy více než jakékoliv jiné rockové skupiny. Z těchto hitů se jich 22 dostalo do žebříčku hitparády UK Top Ten. Skupina hraje dodnes a patří k nejdéle fungujícím rockovým skupinám vůbec. 5. 11. 2011 přijede kapela do České republiky v rámci festivalu s názvem Rocková Olomouc. Olomouckému publiku se ovšem představí v pozměněné sestavě, než byla ta původní.

Dnes vás vítám u druhého videoklipu Evanescence na VideaČesky.cz - tím prvním byla písnička "Going Under". Pochází taktéž z alba Fallen (2003). A doufám, že udělá opět radost uživateli s nickem Tomas, který si o Evanescence několikrát tak usilovně psal. :D

Opět tu máme po týdnu den, na který čeká nejeden příznivec kvalitní muziky. Pravidelní diváci či posluchači Hudebních klenotů 20. století zajisté zbystřili. Ano, je to tak, i dnes vám nabídneme další hezký song z 20. století. Protentokrát trošičku zmírníme, dáme si totiž nejznámější pecku od skupiny Eagles. Znalci hudby již určitě tuší, že na scénu přichází Hotel California a s pár slovy o ní Kari. Hotel California je titulní skladba stejnojmenného alba The Eagles z roku 1976, která vyšla začátkem roku 1977 také jako singl. Hotel California patří mezi nejznámější skladby této skupiny. Jejími autory jsou Don Henley, Glenn Frey a Don Felder. Jako jedna z jejich nejpopulárnějších patří dodnes do základního repertoáru živých vystoupení a kompilačních alb. Hlavní linií skladby je vyprávění historky unaveného cestujícího, který zůstal uvězněný v hrůzostrašném hotelu, který se zpočátku zdál být lákavý. Text písně je metaforou o požitkářství a sebedestrukci v hudebním průmyslu jižní Kalifornie, kde je Hollywood přirovnávaný k luxusnímu hotelu, který zpočátku vítá a nabízí splnění všech tužeb, ale výsledkem je past pro jeho návštěvníky s jejich sebedestruktivními požadavky. Song byl v březnu roku 1977 jeden týden na vrcholu žebříčku Billboard Hot 100. Kytarové sólo v této skladbě je umístěné v hodnocení časopisu Guitar World na osmé pozici mezi 100 nejlepšími sóly všech dob. Skupina Eagles byla založena v srpnu 1971, tehdy byla ve složení Glenn Frey (kytara), Bernie Leadon (kytara), Don Henley (bicí) a Randy Meisner (basa). V roce 1975 Leadona vystřídal kytarista Joe Walsh a brzy se skupina rozšířila o dalšího kytaristu Dona Feldera, takže byla pětičlenná. Se svými pěti singly a šesti alby na prvním místě žebříčků se tato skupina stala jednou z nejúspěšnějších kapel 70. let. Na konci 20. století byla dvě alba této skupiny, kompilace Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 a studiové album Hotel California, řazena mezi deset nejprodávanějších alb (do roku 2001). 29krát platinové album Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 patří k deseti nejlépe prodávaným albům hudební historie. Skupina The Eagles se v roce 1980 rozpadla, ale členové skupiny se v roce 1994 znovu sešli (ve videu zazní věta: "Jen pro úplnost, nikdy jsme se nerozpadli, jenom jsme si vzali na 14 let dovolenou.") při sestavování alba Hell Freezes Over, na kterém se nacházela sbírka skladeb z koncertů a nových studiových nahrávek. Od této doby spolu příležitostně koncertují. V roce 1998 byla skupina Eagles uvedená do Rockandrollové síně slávy. 8. června 2009 vystoupila skupina také v pražské O2 aréně.

Po krásném Stand By Me a mírumilovném War/No More Trouble s Don’t Worry tu máme další píseň z projektu Playing For Change. Tentokrát vám lidé (některé již znáte z minulých videí) z celého širého světa zazpívají a zahrají překrásnou baladu Imagine od Johna Lennona, kterou tu mimochodem máme i v originále. Tak na chvíli všeho zanechte a ponořte se do této uvolňující skladby, která v sobě nese filosofii míru...

Je středa ráno, ručičky na hodinách ukazují půl osmé a to je ten pravý čas na další díl Hudebních klenotů 20. století! Dnes k nám Klenoty doslova "přivály" jednu velice povedenou rockovou baladu (před pár týdny jsme tu měli krásnou Stairway to Heaven od Led Zeppelin) s názvem Wind of Change od asi nejznámější německé skupiny Scorpions. Wind of Change byla složena zpěvákem skupiny Klausem Meinem a svého zrodu se dočkala roku 1990 na albu Crazy World. Skladba se stala komerčně nejúspěšnějším hitem skupiny. Její text oslavuje politické změny ve východní Evropě, jako například pád Berlínské zdi, rostoucí svobodu v komunistických zemích (jež vedla k pádu Sovětského svazu) a jasně předvídatelný konec Studené války. Scorpions ke složení této písně inspirovala návštěva Moskvy v roce 1989, o čemž vypovídá 1. sloka, kde zpívají o řece Moskvě a moskevském zábavním parku s názvem Gorky Park. Píseň byla také nahrána v ruštině či španělštině. V roce 2005 diváci německé televizní stanice ZDF tuto skladbu zvolili za „Píseň století“. Je to nejprodávanější skladba všech dob v Německu, údajně se prodalo přes 6 miliónů kopií v tomto státě. V klipu můžete být mimochodem svědky stavby a pádu Berlínské zdi, ale i spousty jiných událostí, které nějakým způsobem ublížily světu. Scorpions je, jak už vám z předchozích řádků došlo, německá hardrocková skupina pocházející z Hannoveru. Kapela byla založena roku 1965 a její současná sestava vypadá takto: Klaus Meine (zpěv), Matthias Jabs (kytara), Rudolf Schenker (kytara), Paweł Mąciwoda (basa) a James Kottak (bicí). Ačkoliv je skupina německá, zpívá a skládá převážně anglické texty (viz Wind of Change). Kapela vystřídala za svoji kariéru několik různých muzikantů na různých postech, od začátku v kapele působí pouze její zakladatel Rudolf Schenker. K prvním velkým úspěchům skupiny patří vydání live alba Tokyo Tapes, které je kritiky hodnoceno jako jedno z nejlepších vydaných živých alb v rockové historii. Kapele se však záhy po tomto velkém úspěchu do cesty postavil nepříjemný problém – Klaus Meine po nahrávání osmého alba ztratil hlas. Byl připraven z kapely odejít, ale kvůli svému příteli Rudolfovi nemohl. Prodělal množství operací a prakticky se znovu učil zpívat, přičemž ho podporovala celá skupina. Nakonec se do kapely vrátil, s hlasem opět v pořádku. Skupinu si oblíbil celý svět také kvůli celé řadě nádherných balad. Největší propad zaznamenala skupina vydáním alba Eye II Eye, ve kterém došlo k experimentování s žánry jako je pop či techno. Kapela se však ze všeho oklepala a vrátila se k starému dobrému hardrocku. V roce 2010 skupina těsně po vydání posledního alba Sting in the Tail oznámila, že světové turné, které odstartovala v Praze 15.3.2010, bude úplně poslední a skupina přestane hrát nadobro. Turné stále běží a poslední koncert bude 26. listopadu 2011 v Bruselu, nikdo ale netuší, jestli kapela opravdu nadobro ukončí svou činnost, nebo je to další z rockových klišé v podobě ukončení kariéry a následného návratu. O informace se již tradičně zasloužil můj spolužák Adam Karas a já mu tímto děkuji!

Píseň Where The Wild Roses Grow, kterou složil Australan Nick Cave pro svou skupinu Nick Cave and The Bad Seeds, je dalším splněným přáním, tentokrát pro uživatele CA22. Tato vražedná balada, která vypráví příběh vraha (Nick Cave) a jeho oběti (Kylie Minogue), vyšla jako singl v roce 1995 a stala se světově nejznámějším hitem skupiny Nicka Cavea. Dostala se na přední příčky mimo jiné v Norsku (#3), Austrálii (#5) a ve Velké Británii (#20). K videu samotnému jen prozradím, že póza, ve které se nachází Kylie Minogue v řece, je pózou z obrazu "Ofélie" anglického malíře a ilustrátora z 19. století Johna Everetta Millaise. Had, který se objeví v blízkosti Kylie, symbolizuje její smrt.

Připravil jsem si pro vás moji nejoblíbenější písničku od mé nejoblíbenější skupiny Coldplay, oni si to prostě se svou magicky působivou tvorbou zaslouží. The Scientist, nebo chcete-li Vědec. Hlavním tématem songu je, jak už je u Coldplay zvykem, láska, tak můžete u klipu myslet na nejbližší... Příjemný poslech! Nejde si nevšimnout toho, že celý klip je vlastně sled událostí tak, jak se staly, ale pozadu. A právě pozadu se tuto písničku musel Chris Martin naučit zpívat, aby se natáčení vůbec mohlo podniknout.

Další hudební video je tady. Tentokrát se jedná o baladu od rockových Rise Against, kterou můžete slyšet na jejich nejnovějším albu Appeal to Reason. V písni je popsán pohled na americké vojáky, sloužící ve válce v Iráku.