Tom Scott

Zprávy z burzy dnes putují téměř rychlostí světla. Věřili byste však tomu, že už před více než stoletím došlo k jednomu telekomunikačnímu podvodu, který měl s burzou hodně společného?

Maeslantská bariéra je pohyblivá protipovodňová bariéra na Nové vodní cestě poblíž Hoek van Holland v Nizozemsku. Slouží jako ochrana před povodněmi ze Severního moře při bouřlivém přílivu pro oblast Rotterdamu s více než 2 miliony obyvatel. Dnes se podíváme nejen k ní, ale i do míst, kde vznikal její prototyp.

V angličtině se pro střelivinu a trhavinu používají termíny high-explosive („vysoce výbušná látka“) a low-explosive („mírně výbušná látka“). To na laika působí, že rozdíl je jen v intenzitě, ve skutečnosti se takové látky ale liší principem vznícení, jak si Tom nechal vysvětlit v tomto videu.

V posledních desetiletích se na burzách prosadilo tzv. vysokofrekvenční obchodování, které všechny transakce výrazně zrychlilo. Burza IEX se rozhodla znovu vyrovnat podmínky pro lidské obchodníky, takže našla originální způsob, jak všechny transakce zpomalit. Poznámka: SEC (Securities and Exchange Commission) = Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických

Člověk se málokdy zamýšlí nad tím, jakou sílu skrývá příliv a odliv. Naštěstí si to na jednom místě v Norsku může skvěle ověřit. 

O podstatě barev se dá uvažovat na různých úrovních, v uměleckém muzeu na Harvardu se věnují jejich chemickému složení. Respektive chemickému složení a vlastnostem pigmentů, které se využívají pro tvorbu uměleckých děl. A mají k tomu po ruce pěknou sbírku.

Tento vynález ze 70. let, který navádí lodě do přístavů, se nikdy masově neprosadil a není snadné najít k němu podrobnosti. Tom se o to přesto pokusil a částečně uspěl.

Tom vysvětluje, jak se mohlo stát, že ve viktoriánské Anglii celých 21 let nikdo nevěděl, jak je vlastně dlouhý jeden yard nebo palec. 

Broomway neboli Smetáková cesta je jediný způsob, jak se běžný smrtelník dostane legálně na Foulness Island (Ostrov špíny). Má ale svá rizika, o která se s vámi Tom ve videu podělí.

V Rakousku dodnes stojí jaderný reaktor ze 70. let, který stál ohromnou spoustu peněz, ale nikdy nerozštěpil jediný atom. V tomhle videu Tom vysvětluje, jak k tomu došlo.

V tomto videu Tom zase jednou vysvětluje, že svět není tak hezky přehledný, jak bychom si přáli. A že hranice litosférických desek nelze redukovat na jedno konkrétní místo, ani když je to opravdu krásné a turisty oblíbené místo.

V nádherné skotské přírodě kus od Glasgow můžete najít brutalistní budovu semináře. Památková ochrana tohoto architektonického pokladu byla ale vyhlášena až ve chvíli, kdy už byl dlouhá léta opuštěný a rozpadal se. Tom vypráví, jaká dilemata tahle paradoxní situace přináší.

Ačkoliv existence tohoto potrubí z dob druhé světové války už dávno není tajemství, jeho přesná poloha je stále přísně tajná. Je to otázka národní bezpečnosti.

Tentokrát u Toma hostuje Kurtis Baute, který ze svého vzduchotěsného skleníku vysvětluje, jak nás může ovlivňovat různě vysoká koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Poznámka: ppm je zkratka pro „parts per million“, v tomto případě tedy množství částic jedné látky na milion částic v ovzduší.

Laser, protože je to paprsek světla, se pohybuje rychlostí světla. Jak lze tedy docílit zpomalení, nebo dokonce zastavení laserového paprsku, jak to známe u zbraní ze sci-fi filmů a seriálů?

Člověk by řekl, že na klidné křižovatce v národním parku bude bezpečno. Jenže zdání klame a zrovna na Ipley Cross docházelo dlouhé roky k překvapivě vysokému množství nehod. Tom vysvětluje, v čem byla křižovatka tak nebezpečná. Poznámka: Asi dva roky po vydání tohoto videa došlo na řešení, které Tom navrhoval jako nejlepší. Novou podobu křižovatky si můžete prohlédnout tady.

Jednou z nevýhod jaderných elektráren je radioaktivní odpad vznikající v reaktorech. Ve Finsku se tomu rozhodli postavit čelem a začali konstruovat první dlouhodobé úložiště vysoce aktivního odpadu na světě. Tom se na stavbu podíval před šesti lety, dokončené a plně funkční by pak úložiště mělo být už příští rok.

V Porúří v Německu řeší v podstatě už sto let zásadní dopady uhelných dolů na krajinu. A už kolem roku 1900 si vybrali řešení, které nepůjde jen tak zastavit, pokud nemá dojít k zaplavení velké části obydleného údolí.

Občas na internetu kolují různé zprávy a vtípky, které využívají nějakou obskurní chybu v kódu. A přesně takovou zprávou se před sedmi lety zabýval Tom. V tomto videu ukazuje, jak fungují neviditelné znaky v Unicodu, které za tímto prankem stály.

Dnes vám Tom prozradí něco o amébách neboli měňavkách, které žijí mimo jiné v jednom potoce na Novém Zélandu a moc jim chutnají lidské neurony.

Toto video vypráví příběh o tom, jak se z jedné z nejnebezpečnějších stezek světa stala masová turistická záležitost. A proč to možná není na škodu.

Tohle se opravdu vyplatí: Za pouhé tři dolary se můžete jít podívat na jezero plné kyseliny sírové, které je tak jedovaté, že z něj musí plašit tažné ptáky, aby při odpočinku na něm neuhynuli. Poznámka: Video vyšlo v roce 2019, proto se v něm o roku 2023 mluví v budoucím čase.

V Dánsku stojí umělecké dílo, které je obtížné spatřit v celé jeho úplnosti, protože zásadní část většinu času chybí. A je jen dílem náhody, jestli se kolemjdoucímu zrovna poštěstí vidět tu show kompletní.

Před vynálezem radaru navrhli v Británii jinou technologii, která by je mohla varovat před blížícím se leteckým útokem – akustická zrcadla.

Kde jinde hledat závod v jízdě na kole proti větru, nežli v Nizozemí...

Před zhruba sto lety představil německý architekt Herman Sörgel plán, jak propojit Evropu s Afrikou a získat obrovská nová území k osídlení. Stačila by taková drobnost, snížit hladinu Středozemního moře o pár set metrů. Tom ve videu rozebírá, na jaké problémy tento velmi ambiciózní plán narážel.

Ve Wichita Falls v Texasu mají čtyřpatrový dům, který jakýsi McMahon na začátku 20. let minulého století vydával za mrakodrap a prošlo mu to. Alespoň se to tak traduje. Hmatatelné důkazy chybí, ale jak ve videu zdůrazňuje Tom, příběh je to hezký.

V čem se liší nekvašené ochucovadlo od klasického octa a proč se uchytilo v nejrůznějších britských kioscích s hranolky? A záleží na tom rozdílu vůbec?

Před rozvinutím letecké dopravy necestovali prezidenti USA v Air Force One, nýbrž ve Ferdinandovi Magellanovi. Ve videu můžete nahlédnout do tohoto pancéřovaného a neprůstřelného vagónu, který měl zajistit bezpečnost hlavy státu na cestách za voliči.