Bradley Cooper u Conana O'Briena

- Páni! - Nedotýkej se ho, je můj! Po mém příjezdu jsme spolu zažili něco opravdu výjimečného. Panebože, přiblížíte nám to, nebo je to jen mezi vámi? Přijel jsem... - bez ponožek. - Tys neměl ponožky. - Tys přišel do mé show bez ponožek? - Jo. To je jako třetí díl Pařby. Jako nějakej nuzák.

Nohy přímo do bot. Tak mu říkám: "Já ti ponožky seženu." A on na to: "Vážně?" "Jo!" My jsme vysokorozpočtová show. - Nevím, bylo to divný. - Máme tu ponožky. Jak se máš? Musíš být trochu rozhozený, protože jsi přiletěl... - z Cannes. - Zní to pěkně. Byl jsi na riviéře poprvé?

Nebyl. Já jsem kdysi v jižní Francii studoval. Tys studoval ve Francii? - Jo. - To zní skvěle. - Co jsi tam studoval? - Francouzštinu. Aha. - Byla to hloupá otázka? - Já nevím. Já čekal, že řekne: "Dámy." Ale chci ti říct, že ty řeči o Cannes jsou tak trochu...

tak trochu přehnaný. Já si vždycky myslel, že to je úžasný místo, kam... jezdí hvězdy a kde chodí ženy v bikinách. Já jsem vyrostl ve Philadelphii a na léto jsem jezdil do New Jersey, které mám rád, ale nikdy mě nenapadlo, že to bude podobný. Ale Cannes je jako Atlantic City. - Jak to myslíš? - Představoval jsem si to jinak. Čekal jsem průzračnou vodu, krásné nahé ženy, protože se říká, že tam chodí nahoře bez.

Ale bylo to tam jako Atlantic City za mýho dětství. - Bylo to jako... - To nemůže být pravda! Všude samá francouzsky mluvící Snooki. Tak to tam vážně vypadalo. - Nic proti tomu, ale... - Snooki už je výraz sám o sobě. "Hele, tamhle je Snooki!"

Byl jsem v šoku. Po týhle zkušenosti se tam už nikdy nebudu moct vrátit. V Cannes jsi skončil. Takže to tam není tak skvělý? Údajně jsi tam byl spatřen s Robertem DeNirem. - Díky bohu. - Jo. Zaprvé, vy jste se spřátelili, viď? Jo, točili jsme spolu jeden film a.... musím říct, že mě nic lepšího v životě nepotkalo.

- Přehnal jsem to? - Ne, ne, ne, vůbec. Tady je DeNiro a tady pokec u Conana O'Briena. Ale chci se tě zeptat... Ono je lehký říct: "Znám se s DeNirem." Zajímá mě, jak dobří přátelé jste. - Řeknu to takhle... - Já se taky znám s DeNirem, - protože jsem viděl jeho filmy. - Jasně, jasně. No, esemeskujem si spolu.

Ty si píšeš s Robertem DeNirem? Rád bych ti to ukázal, ale jsem džentlmen a neberu si sem mobil. - Ani ponožky. - Ani ponožky... - Teď ti určitě vzadu někdo ten mobil kontroluje. - Přesně. Měl jsem si ho zaheslovat. Ne, fakt si spolu píšem. Ani nevím, jak je to možný, protože je známej tím, že moc nemluví. Prej se moc nebaví, ale my spolu pořád klábosíme a píšem si...

Jako před týdnem... Vlastně už před dvěma. On je největší pracant, jakýho znám. Zrovna pracoval a já mu psal: "Ty jseš zvíře." - Protože pořád pracuje. - Jo, psal jsem: "Ty jseš zvíře. Jseš ďábel..." a on mi odepsal: "Jsem fakt zvíře." Všechno velkejma. Na konci vykřičník a vedle mě byl kámoš, tak říkám: "To musíš vidět."

Našel si chvilku, aby si řekl: "Napíšu to velkejma." To je velká věc. DeNiro měl určitě plno jiný práce. Je čas na váš oscarový výstup. "Moment!" "JSEM FAKT ZVÍŘE!" Páni. - Jak člověk dokáže, že je to fakt on?

- To je problém. Od teď se budu taky chlubit. "Robert Redford je můj dobrej kámoš. Právě mi poslal esemesku." A Andy bude vedle datlovat. Za týden přijde Dax Shepard a řekne: "Tak Cooper si myslí, že mu Bob píše?" Přesně tak. Někdo si z tebe jen utahuje. Pak ti přijde esemeska: "Strašně tě miluju." - A ty se zděsíš. - "Díky bohu. Já tebe taky." Cože?

Pojďme mluvit o druhé Pařbě. Natáčeli jste ji v Bangkoku. Jakmile člověk slyší, že to bude Pařba v Bangkoku, tak si řekne, že máte nekonečný množství možnosti. Tys tam sám byl. Cos viděl? Slyšel jsem, že je to město hříchu. Jakou nejšílenější věc jsi tam viděl? Líbí se mi, jak se ti rozsvítily oči.

Jsem velmi umírněný. Vůbec nevycházím z domu. - "Řekni mi, co jsi viděl!" - Musím to prožít tvýma očima. Cos tam teda viděl? Viděl jsem tam plno divnejch věcí. Vzpomínáš si na závěr Pařby ve Vegas, kde jedou ty fotky? Při focení jsme chodili na různý místa a viděli to nejdivnější. Nebyl tam štáb.

Jen my tři a Todd, kterej nás fotil. - Todd, režisér filmu? Ten vás fotil? - Režisér Todd Phillips, jo. Takže jsme běhali po celým Bangkoku a to město je známé... takovými místy, kde jsou ženy schopny dělat svými dolními partiemi věci, které by vás nikdy nenapadly. Líbí se mi, jak jsi řekl "dolní partie". - Snažil jsem se, aby to bylo jasný. - Jo, řekl jsi to hezky. - Docela poeticky. - Jo, bylo to úžasný. - Díky. A jedna holka...

uměla... vystřelovat pingpongové míčky... velmi vysokou rychlostí... s neuvěřitelnou přesností. - Takže jsem... - Od toho nemůžeš hned pryč. Nemůžeš jen tak dál vyprávět. Musím to nejdřív vstřebat. Takže tohle tam uměj. Tyhle věci dokážou.

Asi je to genetický, nevím. Nebo na to maj školu, fakt nevím. Neptal jsem se na to. Počkej, až se to dozví baseballová MLB. Pokračuj. Promiňte. To bylo naprosto nevhodné a omlouvám se všem, kteří nás sledují... nebo si čtou transkript ze soudního řízení. Nicméně...

Mě by zajímalo, jak zjistíš, že to umíš. To je skvělá otázka. To přece nezjistíš náhodou. "Hej, Sally. Hej, Sally." "Co s tím dokážeš udělat?" Třeba to může být náhoda. "Někdo by měl tu mouchu už zabít." Bum!

"Počkat chvilku!" Takže měla tuhle schopnost. Neuvěřitelnou schopnost. A já mám šílený nápady, tak říkám, že uděláme fotku, kde se budem všichni... dívat, jak to dělá. Tak mě napadlo, že udělám... a najednou... Přímo do pusy.

Bože můj. Všechno se zastavilo. Všichni mi podávaj papírový ubrousky. Ed Helms okamžitě hází šavli. - A uměj toho mnohem víc... - Ne, tohle stačí. Musím tě zastavit. Než z nás udělaj nepřístupnej pořad. Policie sem přijede z týhle pláže, která je falešná.

Ale byl to zážitek. Byl to zážitek. Tahle příhoda musí být skvělá pro tvý randění. "Poslouchejte, dívky." - Kdo říká "dívky"? - Já jsem to teď řekl. - To se říkalo někdy v roce 1922. - Já vím. Řekl jsem to blbě. - Už jsem ženatej pěkně dlouho. - "Pojďte blíž, dívky." "Povím vám válečný příběh, který se týká dolních partií." Chtěl jsem říct "dámy", ale to už je jedno.

Dobrá práce. Slyšel jsem zvěst, které jsem věřil - spolu se spoustou dalších lidí z branže - o tom, že bude hrát ve druhé Pařbě prezident Bill Clinton. Psalo se, že tam bude mít malou roli. Jak to vůbec vzniklo? Bylo to tak, že jsme byli v Bangkoku a Clinton tam byl se svou nadací a měl tam projev, takže jsme se na něj já, Zach a Todd šli podívat a ptali se nás: "Nechcete jít potom s prezidentem povečeřet?"

Tak říkám, že určitě. Šli jsme na tu večeři. Šel pozdě a já měl to štěstí, že vedle mě byla prázdné židle. Bylo to šílený. Přišel tam a jako první mi řekl: "Chci se zeptat, jestli bude A-Team 2 a jestli by se tam pro mně našla role." A mně proběhlo hlavou: "Děláte si ze mě srandu?

Chápu, že to nebylo na Oscara, ale nemusíte mě tu ponižovat." Ale on mluvil vážně. - Jen jsi ho nepochopil. - Jo, vyložil jsem si to špatně. - Je to fanoušek. - Chce si zahrát v pokračování. Odpověď na jeho otázku je ano a ano. "Bude pokračování a můžete si v něm zahrát." Rád bych viděl prezidenta Clintona v druhým díle A-Teamu. Koho by ale hrál?

- Třeba prezidenta Clintona. - Jo. Proč ne? Pustíme si ukázku. - Dobře. - Pokud se nepletu, je ze začátku filmu... kdy jste... Jsme se Stuem a... dozvíme se, že bohužel nechce žádnou rozlučku se svobodou. Z nějakého důvodu nechce rozlučku.

Má se ženit. Tady je ukázka z Pařby v Bangkoku. Tohle je má rozlučka se svobodou. - Cože? - Co to meleš? Jo, tohle je má rozlučková snídaně. Pěkná divočina. Palačinky s čokoládovými lupínky, tanec na klíně od servírky... Stu, nemůžeš se jen tak vykašlat na rozlučku. Vidíš to?

To je pomerančovej džus zakrytej ubrouskem. A víš proč? Aby mi v něm nepřistál rohypnol. No tak, Stu. Nepřeháníš to trochu? Ne, nepřeháním. Pořád se po malých kouscích dávám zase dohromady. Já odmítám jíst na rozlučkovým mejdanu meloun. Pojďte si dát panáka.

Počkat, není tady chlast, protože jsme v zas*aným Domě palačinek. Pařba v Bangkoku jde do kin příští čtvrtek, 26. května. To byl Bradley Cooper. Díky moc za návštěvu. Vím, že máš napilno. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz