Jordan Peterson – Jak vzniká zahořklost

Možná jste kvůli něčemu zahořklí. Nejspíš budete, protože všichni jsou kvůli něčemu zahořklí. A zahořklost je velice krutá emoce. Je velmi užitečná, protože pokud jste zahořklí kvůli něčemu, tak to buď znamená, že máte dospět a přijmout zodpovědnost a přestat fňukat, nebo to znamená, že vás někdo doopravdy utlačuje a příliš na vás tlačí a šikanuje a ponižuje vás a vy něco máte říct nebo udělat a neděláte to.

A není divu, že to neděláte, protože může být velmi nebezpečné říkat nebo dělat věci k osvobození se od útlaku. Můžete se rychle dostat do problémů, takže je jednodušší den za dnem nic neříkat. V krátkodobém horizontu se sice uchráníte, ale úplně vás to rozdrtí.

A pak nastoupí zahořklost. A zahořklost se vám může vymknout z rukou. Začíná to zahořklostí a přechází to v nutkání k pomstě. Protože budete dělat zlomyslné fígle té osobě, která vás utlačuje. Při každé příležitosti je budete pomlouvat. Věci, které po vás budou chtít, uděláte špatně, zdráhavě nebo jen napůl a budete jim nastražovat pasti. Tím se dostanete do jedovatého stavu mysli.

A jestli budete ve vašem sklepě 3–4 roky přemýšlet nad tím, jak je svět příšerný a jak vy jste obětí a jak vás každý odmítá… Tak to nakonec uzavřete tím, že existence sama o sobě je zvrácená, a nejlepší věc, kterou můžete udělat, je jít a způsobit co největší masakr, jaký je ve vašich silách. A když se pak dostanete do opravdu temného místa, tak si řeknete, že způsobíte co největší masakr tím, že zacílíte na nejnevinnější osobu, kterou si dokážete představit, a vystřílíte školáky v Connecticutu.

Takhle se tam dostanete. Toto je špatná cesta. Tam dole jsou temné věci, ale vede tam cesta a lidé tam jdou. A jdou po cestě zahořklosti. Zahořklost vám může naznačovat, že máte co říct, takže to radši říkejte.

Musíte se osvobodit od toho, co vás utlačuje. Musíte se tomu postavit, protože jinak budete utlačováni, a když jste utlačováni… To není moc dobré. Ve vašich vztazích, v manželství… Musíte říkat lidem, co si myslíte, nemusíte předpokládat, že máte pravdu, to je jiný příběh, protože nemáte, jste hloupí a předpojatí.

Takže nemáte pravdu. Ale můžete se klopýtavě vyjádřit a pak můžete poslouchat tu druhou osobu a doufat, že vám řeknou, co děláte blbě, což je užitečné, protože pak můžete být méně hloupí v budoucnosti, což by bylo dobré. Jděte po neznámu. Nebudete bránit to, co už víte; vy víte, co už víte.

Jděte po tom, co nevíte, proto byste měli mluvit s lidmi, se kterými nesouhlasíte, proto taky musíte mluvit s vašimi nepřáteli, oni vám řeknou věci, které nevíte. Poslouchejte je, možná ví pár věcí, které nevíte. Lidé to ale nemají rádi, oni mluví jen s lidmi, kteří přemýšlí stejně, a zůstávají hloupí.

A to není dobře! Pokud nejste moudří, tak vás svět udeří, rozdrtí vás, a to o dost více, než je třeba. A pak budete zahořklí a zatrpklí a budete součástí toho útlaku místo toho, abyste byli na straně síly, která proti němu bojuje. Takže jdete po drakovi, což dělá tento muž. On jde po drakovi, který neustále ohrožuje společnost.

Chaos, to, co je mimo řád, vždy ohrožuje řád. A tak se mu musíte postavit. Tímhle způsobem, dobrovolně. Jít po něm, dokud je zvladatelný, a to platí i o vašem životě. Pokud vás často šikanovali v minulosti a chcete se z toho dostat, tak si musíte si uvědomit… tuto první fázi šikany, když se vám opět objeví v životě, tuto formu dominance.

Musíte se jí postavit, dokud se teprve rozvíjí, protože jí můžete předejít. To by bylo lepší. Takže musíte být připravení říct to, co máte co říct, v podstatě bez prodlení. Nesmíte být ale impulsivní. Pokud spolu mluvíme a vy nebo já uděláme chybu, i kdyby to jednomu z nás vadilo, měli bychom na to zapomenout, protože je to jen jeden případ.

Možná za to může špatný spánek nebo něco, takže musíte být schopni odpouštět. Když se toto ale stane podruhé, měli byste zpozornět a zapamatovat si oba případy. A když se to stane potřetí, tehdy začnete jednat. Řeknete: „Hele, mluvili jsme spolu a toto se stalo a nechal jsem to být, ale pak jsi to udělal znovu a ještě jednou teď.“ Ta druhá osobě je v podstatě…

Co udělá? Zapře to? Možná se s vámi budou dohadovat, ale v podstatě jste je dostali. A obvykle, jen když na to upozorníte, že jste si toho všimli a jste ochotní o tom s nimi mluvit, oni ustoupí a často se i omluví. A někdy jsou pak víc uvědomělí, což není špatná věc.