Jordan Peterson – Vyrazte do neznáma!
Jordan Peterson rozebírá začátek biblického příběhu o Abrahámovi a mluví o dospívání a odchodu z domova.
Přepis titulků
"A Bůh řekl Abrahamovi..." Tohle je začátek příběhu. "Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu
do země, kterou ti ukážu." A tohle je jedna z těch frází,
kde je každá věta významná. Vyrazte do neznáma. To je první věc.
"Odejdi ze své země." Ve 20. letech 20. století velká skupina amerických spisovatelů skončila jako vysídlenci v Paříži, Hemingway mezi nimi. A kdo napsal Velkého Gatsbyho? Fitzgerald, ano, a spousta dalších. V Paříži bylo tehdy velmi levno a součástí jejich přeměny ve velké osobnosti literatury bylo to, že žili mimo svoji zemi, a tak mohli vidět, jaká jejich země je, protože to nemůžete vidět, dokud ji neopustíte.
Takže musíte jít do neznáma. A to je první Bohův příkaz: "Jděte do neznáma," protože už znáte to, co znáte. A to není dost, pokud si nemyslíte, že znáte dost. A pokud neznáte dost a víte to, musíte jít někam, kde jste ještě nebyli. A to je první příkaz Abrahamovi. Oukej, to je dobré, to dává smysl, jděte do neznáma, ano.
"A ze svého příbuzenstva." Co to znamená? To znamená dospěj! Že? To to znamená. Odejděte od své rodiny, abyste se mohli stát nezávislými. Ne proto, že je něco špatně s vaší rodinou, ačkoliv nejspíš je, stejně jako je nejspíš něco špatně s vámi. Ale znamená to: "Jděte pryč". Víte, často mluvím s lidmi, které rodina příliš ochraňovala.
A oni sami to ví. Znamená to, že je netlačí nutnost. Jedna věc, kterou vidíte ve Spojených státech například... Děti první generace imigrantů si často vedou lépe než jejich děti. A příčina je ta, že děti první generace imigrantů tlačí nutnost. A vy nevíte, jak moc potřebujete být tlačeni, protože možná nejste příliš disciplinovaní. A pokud vás hned nepostihne nějaká katastrofa, když se dnes nezachováte správně, tak se možná nikdy nezachováte správně.
Protože doba mezi vaším omylem a následky je prodloužena vaším nezaslouženým bohatstvím. A tak nikdy nedospějete a nepoučíte se. A vy musíte utéct od své závislosti na ostatních, abyste umožnili nutnosti popohánět vás vpřed. A to znamená stát se nezávislým a dospělým. A myslím si, že část toho, co se děje v naší kultuře, je, že ti, kdo útočí na směřování vzhůru, obzvlášť mladých mužů, se bojí moci mužů, protože nechápou rozdíl mezi mocí, autoritou a kompetentností.
Člověk, který má autoritu a schopnosti, má moc jako vedlejší produkt, ale autorita a schopnosti jsou vším. A lidé, kteří tohle nechápou, neumí rozlišit mezi mocí, autoritou a kompetentností a bojí se moci, a proto ničí autoritu a kompetentnost.
A to je špatně, protože potřebujeme autoritu a kompetentnost. Co jiného nám umožní dlouhodobě vydržet? Takže odejdete ze své země a od svých příbuzných a z domu svých rodičů a jdete do světa a najdete své místo. Je to volání po dobrodružství. První řádky Abrahamova příběhu jsou voláním po dobrodružství. Skvěle. "Do země, kterou ti ukážu."
A to znamená co? Jedna z věcí... Byl jsem velmi ovlivněn několika spisovateli. Carl Jung je samozřejmě mezi nimi. On napsal věci, stejně jako Nietzsche, které, pokud jim porozumíte, vás rozloží na kousky. A jedna z věcí, které Jung rozuměl a které rozumí psychoanalytici, patří k nejděsivějším složkám psychoanalytického myšlení.
Je velmi úzce spojena s náboženským myšlením, a sice, že nejste pánem svého vlastního domu. Jsou síly, které ve vás žijí, což znamená... že máte vůli a můžete z části vědomě ovládat svou bytost. Ale odehrává se ve vás mnoho věcí, které se zdají být mimo vaši moc, například vaše sny. To je velmi dobrý příklad. Nebo vaše impulzy. Můžete je vnímat jako natolik cizí, že ani nechcete, aby byly vaší součástí.
A pak nenápadné věci, třeba to, co vás zajímá a motivuje. Odkud přesně to pochází? Protože to nemůžete ovládat svou vůlí. Takže když jste student a chodíte na těžký předmět, můžete si říct: Musím sedět a studovat tři hodiny. Ale pak si sednete a nestane se to. Nesoustředíte se. A můžete si říct: Čí je to pozornost, když lítá všude?
Řeknete si, že je to vaše pozornost, ale pokud je vaše, měli byste být schopni ji ovládat. Ale to nemůžete. A potom přemýšlíte, co přesně ji k sakru ovládá. A můžete si říct, že je to náhodné. Nechtějte, aby to bylo náhodné. To vám říkám. To se do určité míry děje při schizofrenii. Tam je prvek náhody.
Není to náhoda. Je to ovládáno činností jevu, který si můžeme představit jako podosobnosti, ačkoliv i to je jen částečný popis. Nemůžete se donutit mít o něco zájem. Zájem se projeví a chytne vás. To je úplně jiná věc. Takže co vás tedy chytá a jak to uchopíte a pojmenujete?
Je to božská síla? Je tak božská, alespoň co se vás týče, protože vás chytí a nic s tím nenaděláte. Takže ve vás je volání jít za tím, co vás žene a zajímá, a někdy to může být velmi temné. A někdy ne. Ale jste poháněni kupředu svým zájmem. Takže představa, že to, co vás žene pryč z vaší země a z domu rodičů a z pohodlí dětství doma, je něco mimo vás a vy tomu nasloucháte a posloucháte to.
A to je přesně správně. A můžete říct, že to nechcete nazývat Bohem, ale.. Je jedno, jak tomu přesně říkáte. Tomu, co to je, je jedno, jak to nazýváte. Pořád to je. A pokud to neposloucháte..
To je další věc, pokud to neposloucháte – jsem psycholog a už jsem mluvil s hodně lidmi mého věku, abych jasně věděl, že pokud tu věc nebudete poslouchat, která vás žene dopředu, zaplatíte za to tak, že si to ani neumíte představit. Budete mít v životě všechno špatné a nic dobrého. A co hůř, budete vědět, že je to vaše vina a že jste promrhali to, co jste mohli mít.
"Odejdi ze své země." Ve 20. letech 20. století velká skupina amerických spisovatelů skončila jako vysídlenci v Paříži, Hemingway mezi nimi. A kdo napsal Velkého Gatsbyho? Fitzgerald, ano, a spousta dalších. V Paříži bylo tehdy velmi levno a součástí jejich přeměny ve velké osobnosti literatury bylo to, že žili mimo svoji zemi, a tak mohli vidět, jaká jejich země je, protože to nemůžete vidět, dokud ji neopustíte.
Takže musíte jít do neznáma. A to je první Bohův příkaz: "Jděte do neznáma," protože už znáte to, co znáte. A to není dost, pokud si nemyslíte, že znáte dost. A pokud neznáte dost a víte to, musíte jít někam, kde jste ještě nebyli. A to je první příkaz Abrahamovi. Oukej, to je dobré, to dává smysl, jděte do neznáma, ano.
"A ze svého příbuzenstva." Co to znamená? To znamená dospěj! Že? To to znamená. Odejděte od své rodiny, abyste se mohli stát nezávislými. Ne proto, že je něco špatně s vaší rodinou, ačkoliv nejspíš je, stejně jako je nejspíš něco špatně s vámi. Ale znamená to: "Jděte pryč". Víte, často mluvím s lidmi, které rodina příliš ochraňovala.
A oni sami to ví. Znamená to, že je netlačí nutnost. Jedna věc, kterou vidíte ve Spojených státech například... Děti první generace imigrantů si často vedou lépe než jejich děti. A příčina je ta, že děti první generace imigrantů tlačí nutnost. A vy nevíte, jak moc potřebujete být tlačeni, protože možná nejste příliš disciplinovaní. A pokud vás hned nepostihne nějaká katastrofa, když se dnes nezachováte správně, tak se možná nikdy nezachováte správně.
Protože doba mezi vaším omylem a následky je prodloužena vaším nezaslouženým bohatstvím. A tak nikdy nedospějete a nepoučíte se. A vy musíte utéct od své závislosti na ostatních, abyste umožnili nutnosti popohánět vás vpřed. A to znamená stát se nezávislým a dospělým. A myslím si, že část toho, co se děje v naší kultuře, je, že ti, kdo útočí na směřování vzhůru, obzvlášť mladých mužů, se bojí moci mužů, protože nechápou rozdíl mezi mocí, autoritou a kompetentností.
Člověk, který má autoritu a schopnosti, má moc jako vedlejší produkt, ale autorita a schopnosti jsou vším. A lidé, kteří tohle nechápou, neumí rozlišit mezi mocí, autoritou a kompetentností a bojí se moci, a proto ničí autoritu a kompetentnost.
A to je špatně, protože potřebujeme autoritu a kompetentnost. Co jiného nám umožní dlouhodobě vydržet? Takže odejdete ze své země a od svých příbuzných a z domu svých rodičů a jdete do světa a najdete své místo. Je to volání po dobrodružství. První řádky Abrahamova příběhu jsou voláním po dobrodružství. Skvěle. "Do země, kterou ti ukážu."
A to znamená co? Jedna z věcí... Byl jsem velmi ovlivněn několika spisovateli. Carl Jung je samozřejmě mezi nimi. On napsal věci, stejně jako Nietzsche, které, pokud jim porozumíte, vás rozloží na kousky. A jedna z věcí, které Jung rozuměl a které rozumí psychoanalytici, patří k nejděsivějším složkám psychoanalytického myšlení.
Je velmi úzce spojena s náboženským myšlením, a sice, že nejste pánem svého vlastního domu. Jsou síly, které ve vás žijí, což znamená... že máte vůli a můžete z části vědomě ovládat svou bytost. Ale odehrává se ve vás mnoho věcí, které se zdají být mimo vaši moc, například vaše sny. To je velmi dobrý příklad. Nebo vaše impulzy. Můžete je vnímat jako natolik cizí, že ani nechcete, aby byly vaší součástí.
A pak nenápadné věci, třeba to, co vás zajímá a motivuje. Odkud přesně to pochází? Protože to nemůžete ovládat svou vůlí. Takže když jste student a chodíte na těžký předmět, můžete si říct: Musím sedět a studovat tři hodiny. Ale pak si sednete a nestane se to. Nesoustředíte se. A můžete si říct: Čí je to pozornost, když lítá všude?
Řeknete si, že je to vaše pozornost, ale pokud je vaše, měli byste být schopni ji ovládat. Ale to nemůžete. A potom přemýšlíte, co přesně ji k sakru ovládá. A můžete si říct, že je to náhodné. Nechtějte, aby to bylo náhodné. To vám říkám. To se do určité míry děje při schizofrenii. Tam je prvek náhody.
Není to náhoda. Je to ovládáno činností jevu, který si můžeme představit jako podosobnosti, ačkoliv i to je jen částečný popis. Nemůžete se donutit mít o něco zájem. Zájem se projeví a chytne vás. To je úplně jiná věc. Takže co vás tedy chytá a jak to uchopíte a pojmenujete?
Je to božská síla? Je tak božská, alespoň co se vás týče, protože vás chytí a nic s tím nenaděláte. Takže ve vás je volání jít za tím, co vás žene a zajímá, a někdy to může být velmi temné. A někdy ne. Ale jste poháněni kupředu svým zájmem. Takže představa, že to, co vás žene pryč z vaší země a z domu rodičů a z pohodlí dětství doma, je něco mimo vás a vy tomu nasloucháte a posloucháte to.
A to je přesně správně. A můžete říct, že to nechcete nazývat Bohem, ale.. Je jedno, jak tomu přesně říkáte. Tomu, co to je, je jedno, jak to nazýváte. Pořád to je. A pokud to neposloucháte..
To je další věc, pokud to neposloucháte – jsem psycholog a už jsem mluvil s hodně lidmi mého věku, abych jasně věděl, že pokud tu věc nebudete poslouchat, která vás žene dopředu, zaplatíte za to tak, že si to ani neumíte představit. Budete mít v životě všechno špatné a nic dobrého. A co hůř, budete vědět, že je to vaše vina a že jste promrhali to, co jste mohli mít.
Komentáře (9)
Morrígan Bojská (anonym)Odpovědět
09.05.2024 11:43:40
Zase ta židovská mytologie. Zná pan Peterson i jinou?
Blabula2 (anonym)Odpovědět
07.05.2019 10:18:05
Aha, stará pohádka: něco se v nás děje, čemu nerozumíme - bůh. Ještě že máme dovoleno nemuset tomu tak říkat.
Florian (anonym)Odpovědět
14.11.2019 16:56:25
to jsi moc nepochopil
ilucz (anonym)Odpovědět
05.05.2019 15:16:02
to o te motivaci a odkud pochazi ... neznate nejakou dobrou cetbu nebo tak o teto tematice ?
Tomsa (anonym)Odpovědět
05.06.2020 18:54:46
No já mám za to že záleží na vašem přístupu k životu a taky co přesně je okruhem vašeho zájmu protože ty nůžky tohoto tématu jsou tak široce rozevřeny že neexistuje doporučení za které bych dal ruku do ohně. Hodně z autorů a rad je postaveno na syndromu přeživších.. Začátek ve filozofii, přes psychologii atd atd.
vikyy98 (anonym)Odpovědět
04.05.2019 16:31:16
Proč mluví jak kdyby se mu chtělo brečet?
MikeOdpovědět
09.05.2019 15:20:49
Protože psycholog, sociolog a filozof musí při uvědomění si podstaty lidstva brečet.
Libuše mrtvice (anonym)Odpovědět
04.05.2019 13:37:31
0:23 ve dvacátých letech 19. století a Hemingway. Ztracená generace je o celé století starší než jsem myslel.
Xardass (Admin)Odpovědět
04.05.2019 14:29:36
Díky za postřeh, opraveno :)