Jak se slova dostávají do slovníkůTED-Ed
35
Tušíte, jak fungují slovníky anglického jazyka? Kdo rozhoduje o tom, jaké slovo se do slovníku dostane a jak bude definováno? To zjistíte v tomto videu, kde se dozvíte nejenom odpovědi na tyto otázky, ale i zajímavou historii asi nejznámějšího slovníku americké angličtiny.
Mimochodem, nejenom Merriamův–Websterův slovník pravidelně vybírá slovo roku. Pro zajímavost níže vypisuji slova roku 2021 hned několika různých slovníků:
- Merriam-Webster’s Dictionary – vaccine, tedy vakcína.
- Collins English Dictionary – NFT, zkratka pro non-fungible token, jde o „transparentní doklad o vlastnictví nějaké digitální položky“ (zdroj).
- Oxford English Dictionary – vax, tedy zkratka pro vakcínu.
A ještě jednou mimochodem, pokud si chcete procvičovat angličtinu pravidelně, Merriamův–Websterův slovník každý den vybírá i slovo dne a zpracovává ho i ve formě podcastu, který můžete odebírat v podcastových aplikacích nebo jej najdete zde.
Přepis titulků
„Úplný slovník neexistuje.“ Slovník, podstatné jméno: zlomyslný literární nástroj na omezování vývoje jazyka, který je kvůli tomu pak obtížný a zkostnatělý. Slovníkář, podstatné jméno: autor slovníků, neškodný dříč. Slovníky známe už ze starověkých civilizací, ale první slovník angličtiny vydal až Robert Cawdrey v roce 1604.
V následujících stoletích napsali mnoho dalších slovníků jednotliví autoři, kteří si vybírali, která slova zmínit a která ne. Nejenom že definovali slova, také tak dávali najevo své názory. To je i případ definice slovníku Ambrose Bierce nebo definice slovníkáře Samuela Johnsona. Po smrti autorů spousta z těchto slovníků rychle zastarala. Ale jeden slovník z 19.
století čekal jiný osud. V roce 1828 americký právník a spisovatel Noah Webster vydal Americký slovník anglického jazyka se vznešeným záměrem: dát Spojeným státům vlastní verzi anglického jazyka. Myslel si, že jako nový národ potřebovaly USA vlastní verzi angličtiny, aby si prosadily nezávislost na Británii. Ve svém slovníku se Webster snažil o popis a formální ukotvení americké mluvy. Většina slovníků v jeho době byla preskriptivní: diktovaly, jak by se slova měla užívat, místo toho, aby zachycovaly to, jak lidé opravdu používají jazyk v každodenním životě.
Když Webster tuto zvyklost porušil a do svého slovníku zařadil slangová slovíčka, kritikové ho obvinili z toho, že anglický jazyk zneucťuje. Ale on se bránil tím, že tato slova zachycují místní jazykové variace, což je důležitý aspekt jedinečnosti americké angličtiny. Také se domníval, že pravidla pravopisu jsou zbytečně složitá a že bychom do co největší míry měli psát tak, jak mluvíme.
I tak Websterovy názory stále ovlivňovaly slova, která do slovníku zařazoval, a jak je definoval. Nezařadil do něj slangová slova černošských komunit, protože je nepovažoval za vhodná. A v definici ženy uvedl, že ženy jsou jemné, slabé, žalostné a poddajné. V době jeho smrti byl Noah Webster všeobecně známý.
S vidinou lukrativního byznysu koupili bratři George a Charles Merriam práva k Websterovu slovníku. Merriamové s Websterovým zetěm připravili nové, revidované vydání. To byl počátek Merriamova–Websterova slovníku. Dnes se tento slovník snaží napravit paradox Websterova záměru: chtěl reprezentovat celý národ, ale své dílo založil na názorech jediného člověka – na těch svých. Od Websterovy smrti bylo každé nové vydání sestaveno skupinou jazykových expertů místo jediného člověka.
Současná podmínka, která určuje, zda slovo může vejít do slovníku, je jeho rozšířené, trvalé a smysluplné užívání. To jasně zahrnuje i sprostá slova, která byla v minulosti ve slovnících občas vynechávána. Rasové urážky tato kritéria také splňují, ale někteří tvrdí, že jejich zařazení by znamenalo jejich legitimizaci. Slovníky ale nezařazují jen nová slova, také redefinují ta stará, aby tím odrážely měnící se postoje a úzus.
Jeden slovník z roku 1736 definuje manželku jako vdanou ženu, jejíž vůle je z právního hlediska podřízena vůli jejího manžela, z čehož vyplývá, že manželka nemá žádnou vůli. Dnes je manželka definována prostě jako partner ženského pohlaví v manželství. V roce 2019 bylo slovem roku v Merriamovu–Websterovu slovníku zájmeno they, oni.
Toto slovo se běžně používá už několik století, ale až nedávno mu byl přiznán nový význam jakožto zájmena pro osobu s nebinární genderovou identitou. Problematika toho, jaká slova patří do slovníku, se týká nás všech. Když jsou naše slova a definice zastoupeny, jsou tím stvrzeny. Jinak jsme my i naše slova zlehčováni. V dnešní době slovníkáři vychází z více zdrojů, včetně uživatelů slovníku. Sledují, která slova lidé nejvíce vyhledávají, a přidávají je do slovníku.
Kdo tedy rozhoduje o tom, co ve slovníku bude? Odpověď na tuto otázku platí více než kdy dřív: my. Všichni každý den jazyk utváříme. Když začneme kolektivně nějaké slovo užívat nebo jiné redefinujeme, nakonec se tato slova a významy dostanou i do našich slovníků. Jak vůbec vznikají nová slova? To zjistíte v tomto videu. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
V následujících stoletích napsali mnoho dalších slovníků jednotliví autoři, kteří si vybírali, která slova zmínit a která ne. Nejenom že definovali slova, také tak dávali najevo své názory. To je i případ definice slovníku Ambrose Bierce nebo definice slovníkáře Samuela Johnsona. Po smrti autorů spousta z těchto slovníků rychle zastarala. Ale jeden slovník z 19.
století čekal jiný osud. V roce 1828 americký právník a spisovatel Noah Webster vydal Americký slovník anglického jazyka se vznešeným záměrem: dát Spojeným státům vlastní verzi anglického jazyka. Myslel si, že jako nový národ potřebovaly USA vlastní verzi angličtiny, aby si prosadily nezávislost na Británii. Ve svém slovníku se Webster snažil o popis a formální ukotvení americké mluvy. Většina slovníků v jeho době byla preskriptivní: diktovaly, jak by se slova měla užívat, místo toho, aby zachycovaly to, jak lidé opravdu používají jazyk v každodenním životě.
Když Webster tuto zvyklost porušil a do svého slovníku zařadil slangová slovíčka, kritikové ho obvinili z toho, že anglický jazyk zneucťuje. Ale on se bránil tím, že tato slova zachycují místní jazykové variace, což je důležitý aspekt jedinečnosti americké angličtiny. Také se domníval, že pravidla pravopisu jsou zbytečně složitá a že bychom do co největší míry měli psát tak, jak mluvíme.
I tak Websterovy názory stále ovlivňovaly slova, která do slovníku zařazoval, a jak je definoval. Nezařadil do něj slangová slova černošských komunit, protože je nepovažoval za vhodná. A v definici ženy uvedl, že ženy jsou jemné, slabé, žalostné a poddajné. V době jeho smrti byl Noah Webster všeobecně známý.
S vidinou lukrativního byznysu koupili bratři George a Charles Merriam práva k Websterovu slovníku. Merriamové s Websterovým zetěm připravili nové, revidované vydání. To byl počátek Merriamova–Websterova slovníku. Dnes se tento slovník snaží napravit paradox Websterova záměru: chtěl reprezentovat celý národ, ale své dílo založil na názorech jediného člověka – na těch svých. Od Websterovy smrti bylo každé nové vydání sestaveno skupinou jazykových expertů místo jediného člověka.
Současná podmínka, která určuje, zda slovo může vejít do slovníku, je jeho rozšířené, trvalé a smysluplné užívání. To jasně zahrnuje i sprostá slova, která byla v minulosti ve slovnících občas vynechávána. Rasové urážky tato kritéria také splňují, ale někteří tvrdí, že jejich zařazení by znamenalo jejich legitimizaci. Slovníky ale nezařazují jen nová slova, také redefinují ta stará, aby tím odrážely měnící se postoje a úzus.
Jeden slovník z roku 1736 definuje manželku jako vdanou ženu, jejíž vůle je z právního hlediska podřízena vůli jejího manžela, z čehož vyplývá, že manželka nemá žádnou vůli. Dnes je manželka definována prostě jako partner ženského pohlaví v manželství. V roce 2019 bylo slovem roku v Merriamovu–Websterovu slovníku zájmeno they, oni.
Toto slovo se běžně používá už několik století, ale až nedávno mu byl přiznán nový význam jakožto zájmena pro osobu s nebinární genderovou identitou. Problematika toho, jaká slova patří do slovníku, se týká nás všech. Když jsou naše slova a definice zastoupeny, jsou tím stvrzeny. Jinak jsme my i naše slova zlehčováni. V dnešní době slovníkáři vychází z více zdrojů, včetně uživatelů slovníku. Sledují, která slova lidé nejvíce vyhledávají, a přidávají je do slovníku.
Kdo tedy rozhoduje o tom, co ve slovníku bude? Odpověď na tuto otázku platí více než kdy dřív: my. Všichni každý den jazyk utváříme. Když začneme kolektivně nějaké slovo užívat nebo jiné redefinujeme, nakonec se tato slova a významy dostanou i do našich slovníků. Jak vůbec vznikají nová slova? To zjistíte v tomto videu. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Komentáře (0)