Největší spor vědců v historii lidstvaTED-Ed
35
Nové video z kanálu Ted-Ed vypráví o jedné z nechvalně nejproslulejších vědeckých rivalit v naší historii.
Přepis titulků
„Když je vaší prací hrabání se v hlíně,
může vás přemoci touha hodit kus bláta.“ Po kalifornské zlaté horečce v roce 1848
proudili bílí osadníci na západ, aby zbohatli. Vedle drahých kovů
objevili další poklad: dinosauří kosti. Dva bohatí vědci, Othniel Charles Marsh
a Edward Drinker Cope, soutěžili v odhalování
těchto prehistorických monster. Marsh a Cope byli prvními,
kdo popsal ikonická stvoření jako brontosaurus, triceratops
či stegosaurus.
Také ale předvedli destruktivní sílu šmelinářství a ambicí, které americkou vědu poháněly na konci 18. století. Jejich rivalita, jeden z nejznámějších vědeckých sporů v historii lidstva, vešla ve známost jako válka o kosti. Marsh byl vznětlivý a měl talent na odhalování nepravd. Jedna žena řekla, že seznámení s ním bylo jako naběhnout si na vidle. Naproti tomu Cope byl charismatický a liboval si v odvážných teoriích.
Byl ale i sarkastický a temperamentní. Dle svých vlastních slov nebyl stvořen pro to, aby dobře vycházel s obyčejnými lidmi. Když se Marsh a Cope potkali poprvé v roce 1864, chovali se přátelsky a oba pojmenovali nový druh na počest toho druhého. Ale jejich vztah se brzy zhoršil. V roce 1868 vzal Cope Marsha do lomu poblíž svého domu v New Jersey, kde byla nedávno objevena jedna z nejúplnějších dinosauřích koster.
Marsh vycítil příležitost a zaplatil provozovatelům lomu, aby nejzajímavější nálezy posílali jemu. Pobouřený Cope pak Marshe obvinil z úplatkářství. V tomtéž roce ukázal Cope Marshovi svou rekonstrukci nového mořského plaza nazvaného elasmosaurus. Marsh si hned všiml, že něco není v pořádku: Cope si jeho dlouhý krk spletl s ocasem. Když se Copeův mentor postavil na stranu Marshe, Cope se cítil ponížený.
Pokusil se vykoupit a zničit všechny kopie článku s touto chybou, ale neúspěšně. Jejich vzájemný odpor rostl. Po dokončení transkontinentální železnice v následujícím roce začali Cope a Marsh prozkoumávat americký západ kvůli fosiliím. Našli tam bohatství, o jakém se jim ani nesnilo. Marsh, který se spoléhal na pomoc domorodých průvodců, učinil některé obzvlášť významné objevy, jako byli starodávní ptáci se zuby, kteří jsou dodnes považováni za chybějící článek mezi dinosaury a moderními ptáky.
I Cope učinil důležité objevy, ale Marsh mnoho z nich úspěšně vyvrátil, když dokázal, že jsou s ohledem na již známé druhy zbytečné. Rozzuřený Cope se snažil zajistit si prvenství nových zjištění tím, že je oznamoval telegramem. Dokonce si koupil respektovaný deník, aby mohl uspěchat tisk budoucích publikací. Marsh však využil svého osobního jmění, aby měl navrch, a najal si malou armádu lovců fosilií, aby svého rivala porazil.
V roce 1878 koupil Marsh velice slibný lom v Como Bluff ve Wyomingu od dvou sběratelů. To mu přineslo tuny fosilií včetně téměř úplné kostry gigantického dinosaura, kterého Marsh pojmenoval brontosaurus. Během následujících 10 let mu jeho muži poslali víc než 480 krabic dinosauřích kostí jen z Coma.
Marsh pojmenoval desítky nových druhů. Jeho asistenti však byli ve snaze prosadit Marshovy vědecké ambice někdy nemilosrdní. Někdy fosilie raději zničili, než aby riskovali, že se dostanou do rukou Copea. V zoufalé snaze dohnat Marshe investoval Cope své ubývající jmění do těžby stříbra. Tento gamble mu nevyšel a Cope zůstal téměř bez peněz. Zatímco Cope uvažoval o prodeji své drahocenné sbírky, Marsh byl jmenován hlavním paleontologem pro US Geological Survey.
Tato dobře financovaná vládní agentura často sponzorovala expedice na západ, a Marsh tak získal ještě víc zdrojů na přemožení svého rivala. Válce o kosti se dostalo pozornosti veřejnosti, když Cope nechal v bulvárních novinách zveřejnit článek obviňující Marshe z plagiátorství, podvodů a korupce. Marsh mu to oplácel a oba si tak navzájem dál kazili reputaci. Ani jeden s tím nikdy nepřestal. Když Cope zemřel, věnoval svou lebku vědě v naději, že dokáže, že jeho mozek je větší než mozek jeho nepřítele.
Marsh ale výzvu nikdy nepřijal. Ačkoliv Marsh pojmenoval víc druhů než Cope, oba muži výrazně zlepšili naše chápání evoluce. Ale jejich sobecké předhánění se nám připomíná, že navzdory svým ideálům je věda osobním podnikem vedeným jednotlivými a někdy hodně chybujícími lidskými bytostmi. Překlad: marysol www.videacesky.cz
Také ale předvedli destruktivní sílu šmelinářství a ambicí, které americkou vědu poháněly na konci 18. století. Jejich rivalita, jeden z nejznámějších vědeckých sporů v historii lidstva, vešla ve známost jako válka o kosti. Marsh byl vznětlivý a měl talent na odhalování nepravd. Jedna žena řekla, že seznámení s ním bylo jako naběhnout si na vidle. Naproti tomu Cope byl charismatický a liboval si v odvážných teoriích.
Byl ale i sarkastický a temperamentní. Dle svých vlastních slov nebyl stvořen pro to, aby dobře vycházel s obyčejnými lidmi. Když se Marsh a Cope potkali poprvé v roce 1864, chovali se přátelsky a oba pojmenovali nový druh na počest toho druhého. Ale jejich vztah se brzy zhoršil. V roce 1868 vzal Cope Marsha do lomu poblíž svého domu v New Jersey, kde byla nedávno objevena jedna z nejúplnějších dinosauřích koster.
Marsh vycítil příležitost a zaplatil provozovatelům lomu, aby nejzajímavější nálezy posílali jemu. Pobouřený Cope pak Marshe obvinil z úplatkářství. V tomtéž roce ukázal Cope Marshovi svou rekonstrukci nového mořského plaza nazvaného elasmosaurus. Marsh si hned všiml, že něco není v pořádku: Cope si jeho dlouhý krk spletl s ocasem. Když se Copeův mentor postavil na stranu Marshe, Cope se cítil ponížený.
Pokusil se vykoupit a zničit všechny kopie článku s touto chybou, ale neúspěšně. Jejich vzájemný odpor rostl. Po dokončení transkontinentální železnice v následujícím roce začali Cope a Marsh prozkoumávat americký západ kvůli fosiliím. Našli tam bohatství, o jakém se jim ani nesnilo. Marsh, který se spoléhal na pomoc domorodých průvodců, učinil některé obzvlášť významné objevy, jako byli starodávní ptáci se zuby, kteří jsou dodnes považováni za chybějící článek mezi dinosaury a moderními ptáky.
I Cope učinil důležité objevy, ale Marsh mnoho z nich úspěšně vyvrátil, když dokázal, že jsou s ohledem na již známé druhy zbytečné. Rozzuřený Cope se snažil zajistit si prvenství nových zjištění tím, že je oznamoval telegramem. Dokonce si koupil respektovaný deník, aby mohl uspěchat tisk budoucích publikací. Marsh však využil svého osobního jmění, aby měl navrch, a najal si malou armádu lovců fosilií, aby svého rivala porazil.
V roce 1878 koupil Marsh velice slibný lom v Como Bluff ve Wyomingu od dvou sběratelů. To mu přineslo tuny fosilií včetně téměř úplné kostry gigantického dinosaura, kterého Marsh pojmenoval brontosaurus. Během následujících 10 let mu jeho muži poslali víc než 480 krabic dinosauřích kostí jen z Coma.
Marsh pojmenoval desítky nových druhů. Jeho asistenti však byli ve snaze prosadit Marshovy vědecké ambice někdy nemilosrdní. Někdy fosilie raději zničili, než aby riskovali, že se dostanou do rukou Copea. V zoufalé snaze dohnat Marshe investoval Cope své ubývající jmění do těžby stříbra. Tento gamble mu nevyšel a Cope zůstal téměř bez peněz. Zatímco Cope uvažoval o prodeji své drahocenné sbírky, Marsh byl jmenován hlavním paleontologem pro US Geological Survey.
Tato dobře financovaná vládní agentura často sponzorovala expedice na západ, a Marsh tak získal ještě víc zdrojů na přemožení svého rivala. Válce o kosti se dostalo pozornosti veřejnosti, když Cope nechal v bulvárních novinách zveřejnit článek obviňující Marshe z plagiátorství, podvodů a korupce. Marsh mu to oplácel a oba si tak navzájem dál kazili reputaci. Ani jeden s tím nikdy nepřestal. Když Cope zemřel, věnoval svou lebku vědě v naději, že dokáže, že jeho mozek je větší než mozek jeho nepřítele.
Marsh ale výzvu nikdy nepřijal. Ačkoliv Marsh pojmenoval víc druhů než Cope, oba muži výrazně zlepšili naše chápání evoluce. Ale jejich sobecké předhánění se nám připomíná, že navzdory svým ideálům je věda osobním podnikem vedeným jednotlivými a někdy hodně chybujícími lidskými bytostmi. Překlad: marysol www.videacesky.cz
Komentáře (4)
L (anonym)Odpovědět
19.07.2021 00:46:54
Ach jo, po roce 1848 (zlatá horečka) přichází dle autora konec 18. století.
Nakamura (anonym)Odpovědět
18.07.2021 09:55:21
Paleontologie není věda, s minulostí nelze provádět vědecký experiment v rámci vědecké metody.
Petr ObergruberOdpovědět
19.07.2021 10:21:51
Experiment není jediný vědecký nástroj. Základním předpokladem pro to nazývat nějaký obor vědou je prediktivní schopnost. To znamená, že vytvoříš nějakou hypotézu o tom, jak se bude chovat něco, co zatím neznáš. Pokud se následně tato predikce potvrdí (a pak se ti potvrdí ještě desítky dalších hypotéz ve stejném oboru), můžeš daný obor nazývat vědou.
Příklad (hloupý, protože nejsem paleontolog): Vykopu ze nějaké vrstvy sedimentu kost, která má metr. Pak vykopu vrstvu sedimentu, kde najdu důkazy o klimatické změně. Má hypotéza je, že kvůli této změně bylo najednou méně potravy a kvůli přirozenému výběru se zmenšili živočichové o 30%. Následně vykopu stejnou kost stejného živočicha, která je o 30% menší. Predikce vyšla. Vědecká metoda potvrdila moje závěry.
(Já vím, že to není tak jednoduché, ale ilustrace snad dobrá.)
L (anonym)Odpovědět
19.07.2021 19:47:41
+Petr ObergruberPokud najdeš další jednu kost stejného živočicha, tak to jednoduše může znamenat, že právě tento jeden určitý živočich prostě nebyl úspěšný ve shánění potravy.
Problém s palentologií je právě v tom výběrovém zkreslení - zachovaly se pouze zástupci megafauny, ale různí malí savci křídového věku jsou ještě vzádnější než tehdejší dinosauři.