Proč vláda nad Kalifornií shazuje miliony mušekTom Scott
5
Invazivní druhy jsou zásadní problém pro jakýkoli ekosystém. A když se jedná o ovocné mušky, které zvládnou během chvilky zničit celou úrodu, je potřeba zasáhnout. Tom vám ukáže, jak se s takovým zamořením vypořádávají v okolí Los Angeles.
Přepis titulků
Ovocná muška vrtule velkohlavá je v Kalifornii invazivním druhem. Klade vajíčka do ovoce a strašně rychle se množí, takže často ničí úrodu, ale dnes i v jiné dny shazují letadla na příkaz místní i federální vlády miliony těchto mušek nad severní Kalifornií, konkrétně nad aglomerací Los Angeles. A existuje pro to velmi dobrý důvod. Kalifornie zažila opakovaná zamoření mezi lety 1987 a 1994, takže v roce 1994 zahájili dvouletý výzkum, zda vypouštění sterilizovaných mušek funguje jako preventivní opatření pro snížení velikosti a rozsahu zamoření.
Během těch dvou let nedošlo k žádnému zamoření. A tak v roce 1996 začal program preventivního vypouštění těchto mušek, který dnes pokrývá plochu o velikosti 4 500 km². Plán vypadá takto: rozmnožit samce mušek v bezpečné oblasti, odkud pocházejí, ve fázi kukly je pomocí radiace sterilizovat a označit je UV barvivem.
Aby bylo jasno, když něco ozáříte, nezačne to být radioaktivní, ale radiace ty mušky sterilizuje. Potom je přesunou sem, kde se vylíhnou a z letadel je shodí dolů, aby vyšachovaly divoké samce tohoto druhu, kteří se sem rozšířili. Kolonie těchto mušek udržujeme v zámoří, kde má tento druh přirozený domov, protože nechceme riskovat, že nějaké uniknou a zamoří Kalifornii.
Každý den převezmeme asi 24 milionů sterilních samců, a to 7 dní v týdnu. Naši zaměstnanci ověří neplodnost mušek, pak je nasypou do násypky, za které se sypou do rozdělovače, který naměří kýžené množství kukel a rozprostře je podél okraje každého rámu. Když se mušky vylíhnou, přesunou se doprostřed rámu, kde jsou dva kusy agaru, které slouží během inkubace jako potrava.
Rámy se skládají do věží a cílem je mít v každé věži milion larev. Tyto věže se přesunou do inkubační místnosti, po dvou dnech se většina mušek vylíhne, třetí den umisťujeme pod každou věž mililitr oleje z kořene zázvoru, v tom se přirozeně vyskytuje látka, která zvyšuje pravděpodobnost, že si tito sterilní samci najdou samici. Když samičky těchto mušek přicestují kontejnery, poštou nebo v něčím kufru a spáří se s těmito samci, vajíčka se nevylíhnou.
Tím pádem nedojde k zamoření a nic nezničí úrodu. Obvykle naložíme 6 až 12 věží do chlazeného kontejneru a chlad mušky znehybní. Máme speciální vysavač, který z rámu vysává zbytky kukel, ale mouchy neovlivní. Dospělce pak naložíme do speciálních krabic a do letadel. V každé krabici je zhruba mezi 20 a 60 kg mušek, podle plochy, nad kterou mají být shazovány.
To znamená zhruba 6–9 milionů jedinců. Stovky milionů mušek zní jako velké množství, ale vlastně to na plochu jižní Kalifornie není zase tak moc. Letadla obsahují speciální stroje s chlazením, takže jsou mušky nehybné až do doby vypuštění. Proces shazování mušek trvá 30 až 60 minut a letadla cestují rychlostí 260 km/h, když mušky vypouští, takže jsou jedinci rozprostřeni po velké ploše.
Kdybyste viděli to letadlo, nezaznamenali byste vypuštěné mušky, obzvlášť vzhledem k letové výšce. Obvykle jsou letadla ve výšce asi 600 metrů nad zemí. Velká čísla jsou děsivá, ale spočítal jsem, že to znamená asi jednu sterilní mušku na 20–40 m² na ploše tisíců km² nad kalifornskými městy a sady. To je mnohem menší hustota, než mají jiné druhy místního hmyzu.
A to včetně karanténních oblastí. O těch bychom si měli promluvit. Kalifornie má zhruba 100 000 pastí na exotické ovocné mušky. Tyto pasti se seberou z terénu a potom se posílají na identifikaci. Tam jsou mušky zkontrolovány pod UV lampou, kde se hledá značkovací barvivo, abychom rozeznali sterilizované mušky od těch divokých.
Když najdeme dvě divoké mušky v blízkosti do 5 km od sebe nebo larvu, kuklu nebo samici po páření, považujeme to za zamoření. To vede k určitým opatřením. Zvýší se počet pastí, abychom zjistili, kde přesně zamoření probíhá, zvýší se množství vypuštěných sterilních samců a také se v určité oblasti likvidují ovocné plody. V době natáčení nesmí pěstitel pěstující ovoce na ploše 150 km² kolem LA ty plody prodávat ani rozdávat, aby se zamoření nerozšířilo.
I na jiných místech této oblasti jsou takové nebo i větší karantény. Teoreticky se to video mohlo jmenovat: „Vypustil jsem nad LA 2 miliony mušek.“ To by bylo kliků! Ale v letadle nebylo místo, a navíc je ta oblast karantény také v blízkosti letiště v LA, takže je navigace složitá a já bych je rozptyloval. Ale ukážu vám záběr z vnitřku toho stroje, ze kterého pomalu vypadávají miliony mušek nad LA.
Nad těmi regiony musíme neustále vypouštět čerstvé živé mušky, takže je shazujeme každé 3 až 4 dny. Cílem je vypustit do prostředí dostatek sterilních samců, aby samice, které se sem dostanou, nenašly jiného samce a nerozmnožily se. Je to taková biologická antikoncepce. Funguje to? No, v oblasti, kde program běží, bývalo 7–8 zamoření ročně a každé vyžadovalo karanténu, pesticidy a spoustu práce.
Od začátku programu mají průměrně jedno zamoření ročně. A v porovnání s tím, kdyby se tady mušky trvale usídlily, je to dobrý obchod. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Během těch dvou let nedošlo k žádnému zamoření. A tak v roce 1996 začal program preventivního vypouštění těchto mušek, který dnes pokrývá plochu o velikosti 4 500 km². Plán vypadá takto: rozmnožit samce mušek v bezpečné oblasti, odkud pocházejí, ve fázi kukly je pomocí radiace sterilizovat a označit je UV barvivem.
Aby bylo jasno, když něco ozáříte, nezačne to být radioaktivní, ale radiace ty mušky sterilizuje. Potom je přesunou sem, kde se vylíhnou a z letadel je shodí dolů, aby vyšachovaly divoké samce tohoto druhu, kteří se sem rozšířili. Kolonie těchto mušek udržujeme v zámoří, kde má tento druh přirozený domov, protože nechceme riskovat, že nějaké uniknou a zamoří Kalifornii.
Každý den převezmeme asi 24 milionů sterilních samců, a to 7 dní v týdnu. Naši zaměstnanci ověří neplodnost mušek, pak je nasypou do násypky, za které se sypou do rozdělovače, který naměří kýžené množství kukel a rozprostře je podél okraje každého rámu. Když se mušky vylíhnou, přesunou se doprostřed rámu, kde jsou dva kusy agaru, které slouží během inkubace jako potrava.
Rámy se skládají do věží a cílem je mít v každé věži milion larev. Tyto věže se přesunou do inkubační místnosti, po dvou dnech se většina mušek vylíhne, třetí den umisťujeme pod každou věž mililitr oleje z kořene zázvoru, v tom se přirozeně vyskytuje látka, která zvyšuje pravděpodobnost, že si tito sterilní samci najdou samici. Když samičky těchto mušek přicestují kontejnery, poštou nebo v něčím kufru a spáří se s těmito samci, vajíčka se nevylíhnou.
Tím pádem nedojde k zamoření a nic nezničí úrodu. Obvykle naložíme 6 až 12 věží do chlazeného kontejneru a chlad mušky znehybní. Máme speciální vysavač, který z rámu vysává zbytky kukel, ale mouchy neovlivní. Dospělce pak naložíme do speciálních krabic a do letadel. V každé krabici je zhruba mezi 20 a 60 kg mušek, podle plochy, nad kterou mají být shazovány.
To znamená zhruba 6–9 milionů jedinců. Stovky milionů mušek zní jako velké množství, ale vlastně to na plochu jižní Kalifornie není zase tak moc. Letadla obsahují speciální stroje s chlazením, takže jsou mušky nehybné až do doby vypuštění. Proces shazování mušek trvá 30 až 60 minut a letadla cestují rychlostí 260 km/h, když mušky vypouští, takže jsou jedinci rozprostřeni po velké ploše.
Kdybyste viděli to letadlo, nezaznamenali byste vypuštěné mušky, obzvlášť vzhledem k letové výšce. Obvykle jsou letadla ve výšce asi 600 metrů nad zemí. Velká čísla jsou děsivá, ale spočítal jsem, že to znamená asi jednu sterilní mušku na 20–40 m² na ploše tisíců km² nad kalifornskými městy a sady. To je mnohem menší hustota, než mají jiné druhy místního hmyzu.
A to včetně karanténních oblastí. O těch bychom si měli promluvit. Kalifornie má zhruba 100 000 pastí na exotické ovocné mušky. Tyto pasti se seberou z terénu a potom se posílají na identifikaci. Tam jsou mušky zkontrolovány pod UV lampou, kde se hledá značkovací barvivo, abychom rozeznali sterilizované mušky od těch divokých.
Když najdeme dvě divoké mušky v blízkosti do 5 km od sebe nebo larvu, kuklu nebo samici po páření, považujeme to za zamoření. To vede k určitým opatřením. Zvýší se počet pastí, abychom zjistili, kde přesně zamoření probíhá, zvýší se množství vypuštěných sterilních samců a také se v určité oblasti likvidují ovocné plody. V době natáčení nesmí pěstitel pěstující ovoce na ploše 150 km² kolem LA ty plody prodávat ani rozdávat, aby se zamoření nerozšířilo.
I na jiných místech této oblasti jsou takové nebo i větší karantény. Teoreticky se to video mohlo jmenovat: „Vypustil jsem nad LA 2 miliony mušek.“ To by bylo kliků! Ale v letadle nebylo místo, a navíc je ta oblast karantény také v blízkosti letiště v LA, takže je navigace složitá a já bych je rozptyloval. Ale ukážu vám záběr z vnitřku toho stroje, ze kterého pomalu vypadávají miliony mušek nad LA.
Nad těmi regiony musíme neustále vypouštět čerstvé živé mušky, takže je shazujeme každé 3 až 4 dny. Cílem je vypustit do prostředí dostatek sterilních samců, aby samice, které se sem dostanou, nenašly jiného samce a nerozmnožily se. Je to taková biologická antikoncepce. Funguje to? No, v oblasti, kde program běží, bývalo 7–8 zamoření ročně a každé vyžadovalo karanténu, pesticidy a spoustu práce.
Od začátku programu mají průměrně jedno zamoření ročně. A v porovnání s tím, kdyby se tady mušky trvale usídlily, je to dobrý obchod. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)