Třicetiletá válka

Praha roku 1618. Blíží se bouře. Na Hradčanech, hradě českých králů, došlo k incidentu. Přesvědčený katolík Ferdinand II. Habsburský se stal novým panovníkem. Chtěl omezit svobodu protestantů v Čechách, kteří se začali bránit. Na protest vyhodili dva habsburské místodržící z okna. Pusťte mě!

Sice přežijí, ale konflikt tak eskaluje. Pražská defenestrace započala válku, která na svém konci neměla žádné hranice. Šlo o víru, moc, území a peníze. O rok později se Ferdinand stal císařem. Z Vídně chtěl pomocí násilí otočit kolo dějin a potlačit protestantismus v říši. Armáda katolické ligy vpochodovala do Čech a porazila povstalce.

Pro Ferdinanda to byla křížová výprava proti protestantským kacířům. I Albrecht z Valdštejna bojoval za katolického císaře. Nejednal z náboženského přesvědčení, ale pro své vojenské a mocenské zájmy. Německá říše se stala bitevním polem. Protestantští vládci vedli válku proti císaři, a to za podpory Švédů. Ale i katolická Francie začala s Habsburky bojovat, a to ze strachu o mocenskou rovnováhu na kontinentně.

Do útoku! V roce 1631 byl katolickými vojsky dobyt a zničen protestantský Magdeburg. Zemřelo při tom 20 000 lidí. Když město padne tímto způsobem, říká se tomu dodnes magdeburgizace, Nová nenávist vzplanula. Švédsko posílilo svá vojka. Král Gustav Adolf II. se prezentoval jako ochránce protestantů. Ale ani jemu nešlo jen o víru, ale taky o rozdělení moci v říši.

V bitvě u Lützenu ho smrtelně zasáhla kulka. Válka však pokračovala. Došlo k zásahu Francouzů. Žoldáci obou stran se předháněli v drancování a vraždění obyvatelstva. Co bude s chudou vdovou a jejími dětmi? Třicet let trvající řež. "Urozená německá zem, která celá vzkvétala, byla a je i dnes sama sobě protějškem a kořistí jiných národů."

Básnici jako Martin Opitz vytvořili povědomí o společném německém osudu. Vnitřně rozbité oběti cizích mocí. Válce padlo za oběť více než třetina civilního obyvatelstva. Trauma, které Němce mělo ještě dlouho provázet.