Balzamovaný bandita

Zvídaví přátelé,
vítejte u prvního dílu Axoportrétu. Axoportrét je nový pořad, kde budu mluvit o neznámých lidech
s neobyčejnými osudy. Bude kratší než Axolot,
ale pravidelnější, protože nového příběhu
se dočkáte každý měsíc. V prvním díle vám povím
o neúspěšném gangsterovi, který skončil
jako mumie v zábavním parku. Překlad: qetu
www.videacesky.cz Elmer McCurdy se narodil v roce 1880
v městečku Washington v Maine.

V deseti letech zjistil,
že jeho matka není jeho biologická matka a že jeho otec je jeho strýc.
Svět se mu obrátil vzhůru nohama a už v dospívání propadl alkoholu. Elmer se na začátku 20. století
střídavě živil jako instalatér a horník. Kvůli alkoholu
si ale nebyl schopný udržet práci. V roce 1907 nakonec narukoval do armády,
kde se naučil zacházet s nitroglycerinem. Když mu o tři roky později
skončila služba, rozhodl se s novými schopnostmi
vrhnout na slibnou kariéru lupiče.

Problémem bylo,
že Elmer nebyl moc zběhlý v dávkování. V roce 1911 se v doprovodu
tří kompliců rozhodl vyloupit vlak, o kterém se doslechl,
že v trezoru převáží 4000 dolarů. Vlak se podařilo zastavit,
ale Elmer to přehnal s nitroglycerinem a trezor vybouchl
i s většinou peněz. McCurdy o pár měsíců později
přepadl banku v Kansasu. Na trezor
znovu použil nitroglycerin.

Nálož tentokrát
ale vůbec nevybouchla. Rozmrzele se uchýlil
na ranč kamaráda v Oklahomě, kde zklamání utopil v alkoholu. Jeho poslední pokus o loupež
proběhl o měsíc později v říjnu 1911. Se dvěma komplici se pokusil přepadnout
další vlak, který převážel 400 000 dolarů. Dost možná si po předchozích
neúspěších zopakoval učivo o výbušninách. Problémem tentokrát bylo,
že McCurdy si s nohsledy spletl vlak. Neodešli ale úplně s prázdnou,
protože si s sebou odnesli 46 dolarů, dva demižony whisky
a hodinky strojvedoucího.

Z jejich ubohé kořisti
si utahoval i místní tisk. McCurdy se vrátil na ranč kamaráda,
kde ho utěšovaly jeho demižony whisky. Nevěděl ale, že ho aktivně hledají
a že se za něj nabízí odměna 2000 dolarů, víc, než nakradl za celou kariéru. Ráno 7. října tři šerifové
obklíčili stodolu, ve které se schovával. Propukla přestřelka
a Elmer na policisty přes hodinu střílel, aniž by jediného zasáhl.


Nakonec ho zabila kulka do hrudi. Zatímco se čekalo na příbuzného, tělo putovalo
do pohřebního ústavu Josepha Johnsona, který ho nabalzamoval a uskladnil.
Protože se o tělo nikdo nepřihlásil a bylo potřeba zaplatit účet,
Johnson se z něj rozhodl udělat atrakci. Zvědavci se za pouhých 5 centů
mohli podívat na ostatky nebohého Elmera, kterého Johnson postavil do rakve
a pokřtil jako balzamoveného banditu. Tato hrůzná podívaná měla takový úspěch,
že pár cirkusů se mumii pokusilo odkoupit. Johnson ale všechny nabídky odmítl.

V roce 1916
do pohřebního ústavu přišli dva muži, kteří se představili
jako McCurdyho bratři. Chtěli tělo odvézt do San Francisca,
aby uspořádali pohřeb, jak se patří. Johnson jim mrtvolu vydal.
Ta ale putovala někam úplně jinam. Ve skutečnosti se jednalo
o majitele kočovného cirkusu, kteří díky úskoku
chtěli mumii vystavovat. McCurdyho tělo následujících 60 let cestovalo po Spojených státech
z jednoho panoptika na druhé a mnohokrát změnilo majitele.

Režisér Dwain Esper
ho v roce 1933 vystavoval v halách kin při propagaci filmu Narcotic, který varoval
před zničujícími účinky drog. Protože se mumie postupně rozkládala,
dobře filmu posloužila. McCurdy byl vystaven
i v Muzeu zločinu po boku voskových figurín slavných psanců
jako Jesseho Jamese nebo Billa Doolina. Objevil se dokonce i v hororu
She Freak z roku 1967.

Elmerova kariéra
skončila v 70. letech ve vlaku duchů
v zábavním parku na Long Beach. Mumie tou dobou byla tak seschlá a prošla tolika majiteli
a různými kontexty, že skoro všichni zapomněli,
že se jedná o skutečné tělo. V roce 1976 do parku přijel natáčet
štáb seriálu The Six Million Dollar Man. Když jeden z techniků přesouval údajnou
voskovou figurínu, nejspíš se pořádně lekl. Když se jí totiž ulomila ruka,
odhalila nefalšovanou lidskou kost.

Policie při pitvě zjistila,
že se jedná o muže, kterého zabila kulka do hrudi.
V ústech našli vstupenku do Muzea zločinu a cent z roku 1924. Vyšetřovatelé
s indiciemi šli po stopách mumie a konečně Elmera identifikovali. V roce 1977, 66 let po smrti, ho pohřbili
na hřbitově v Summit View v Oklahomě. Jeho pohřbu
se zúčastnilo přes 300 lidí. Aby se ujistili, že bude odpočívat v pokoji
a že tělo mu už nikdo neukradne, zalili rakev dvěma tunami betonu.

Tak končí příběh Elmera McCurdyho, muže, který měl větší úspěch
jako mrtvola než jako bandita. To byl první díl Axoportrétu.
Doufám, že se vám nový formát líbí. Neváhejte o něm říct ostatním. Uvidíme se příští měsíc
u dalšího příběhu.