Jak rozesmát lidi podle Stephena Colberta

Stephen Colbert je jeden z neoblíbenějších televizních komiků, a to díky své schopnosti myslet sám za sebe a rozesmívat lidi. Dnes probereme tři vtipy, které tvoří základ Colbertova humoru. Jakmile se je naučíte, začnou vás napadat samy a budete lidi rozesmívat sami od sebe. Říká mu: „Jsi uvězněný ve špatném těle.“ - Pro něj. - Jo, on… Protože jsem šprt, který je uvězněn ve správném těle.



Máme radost. Z Deadpoola a tak vůbec. Jsem… A já mám radost, že mám víc než jeden oblek. První vtip, který Colbert používá, je zástěrka. Spočívá v tom, že vytvoříte určité očekávání a pak řeknete něco úplně jiného. Samozřejmě. Viděl jsi ho? Ten chlap se fakt rozjel.



Je na nejlepší cestě k úspěchu. - Koukal jsi? - Jo, je to tak. Jaké to bylo? Nekoukal jsem se. Tvá nová kniha je Opět Amerika: Znovuzískání nikdy nevlastněné velikosti. - To nedává smysl. - Ovšemže dává. Protože Amerika je dokonalá. - Dobře. - A to musíme napravit.. Zdá se to snadné, protože to snadné je. V tom je ta krása, a proto Stephen vymýšlí své vtipy tak rychle.



Sledujte, co Letterman na to, v této ukázce. Nový papež se ti nelíbí? Stejně by tě nepozval. Jo a není tak dogmatický, jak bych doufal. Nerad soudí a tyhle věci. Očividně to nečekal a ta absurdita ho dostává. Stephen má roky zkušeností s improvizační komedií, ale vzorec, který používá, si můžete snadno osvojit. Pokud se to chcete naučit, zkuste to, až budete něco chválit.



Pak řekněte, že se vám to nelíbí, a vyjmenujte pozitivní vlastnosti. Může se to zdát neohrabané, ale velmi rychle to bude přirozené a začnete všechny rozesmívat. Stačí jedna věta na nastavení očekávání a druhá, která překvapí. Řekl jsem žádné blbé otázky. To jsem slíbil, ale jednu položím. Pokud se v tomhle chcete zlepšit, prostě se sami sebe zeptejte: „Co lidé čekají, že v té situaci řeknu?“ A pak řekněte opak.



A víš, že jeho matka byla Skotka? - To jsem slyšel. - A to je ten zas*anej problém! Můžu to v CBS říkat? Jo. Můžeš říkat na CBS všemožný s*ačky. Druhý vtip, který Colbert používá, je karikatura. Sledujte tuto ukázku a všimněte si, jak mění svůj hlas pro své postavy. Mají všechno na světě.



Mají hory, mají údolí. Země je tam drsná, mají sopky. Máš takový pocit, hluboký pocit, že kdybych se tam přestěhoval a zůstal tam, byl bych muž. Má to tam drsnou atmosféru. A co kdyby nezměnil své tempo a svůj tón? A jen řekl „Mám pocit, že kdybych tam zůstal, byl bych muž.“ Pochopili byste, co chce o Zélandu říct, ale nerozesmálo by vás to. Ale tím, že zpomalil své tempo a karikoval „pořádného chlapa“, získal si pozornost publika a rozesmál ho.



Stephen si na tom zakládá svou kariéru. Hraje postavu s jeho jménem a tváří, ale ne názory a manýry. Sledujte, jak v této ukázce mezi nimi přepíná, a poslouchejte, jak zjistíte, když je v roli. Lidi mě zvou, abych něco dělal. A já… A já nevím, koho vlastně zvou. Mě, nebo toho chlápka z televize.



- Kdo jste? - Tohle jsem já. Co chcete vědět, otče? Ptal jsem se proč, jasný? To, že máte kolárek, neznamená, že o katolické církvi víte víc než já. Jasný? Svatý Basileios? Toho nemám rád. Dobře? Svatá Rukola, ta je svatá. To je svatá, které sloužím. Pokud se vám tento humor líbí, nemusíte vymýšlet přehnanou postavu předem.



Počkejte, až budete příště nenuceně vyprávět historku, a pokuste se ztělesnit různé postavy, o kterých vyprávíte. V této ukázce nám Stephen ukáže tři věci, které můžeme použít ke ztělesnění postavy. Hlas, řeč těla a rychlost vaší řeči a pohybů. - …ale bylo to jiné. - Měl jsi třeba improvizovat o… - Derivátech. - Vážně? Jo, jo. Zobecnit deset obligací.



A vtipně! Přesně. A o postavu nemusí vůbec jít. V tomto příkladu vám Colbert ukazuje, jak přistupovat k postavám jinak, ne kvůli smíchu, ale kvůli vykreslení a pozornosti. Jen pro kontext, fotil pro Daily Show na srazu Kukluxklanu a někteří členové Kukluxklanu ho viděli a oslovili ho. Koukejte, jak mění hlas pro sebe, pro svou producentku a členy Kukluxklanu. On na to „Srandičky?“ Chcete si střílet z Klanu?



A ona „Hele, chlapi, prezident Klanu je tamhle za polem. Ví o tom vše. Běžte se ho zeptat.“ A oni „To půjdem.“ A tak vyrazili přes celé pole. A ona na ně: „Uplakánci!“ Není to tak znatelné, plně se do té role neponoří, ale pomáhá mu to udržet si vaši pozornost a lépe se poslouchá. Třetí vtip, který Colbert používá, je „Ano a“. To je, když máte něco, co říká někdo jiný, přijmete to a pak z toho těžíte.



Stephen ukazuje, jak na to. Pokud si to osvojíte, lidé budou rádi ve vaší společnosti, protože se s vámi dobře vtipkuje. Vážně, s tebou bych chtěl vystupovat ze všech nejvíc. - Vážně? - Doopravdy. Být… Je to tak. „Ano a“ je skvělé z mnoha důvodů.



Jeden důvod je, že nemusíte vytvářet premisu nebo se připravovat. Stačí si poslechnout vtip a pak se zeptat na jednu ze dvou věcí. Buď: „Jak mohu to tvrzení rozvést a posílit?“ nebo: „Jaký je další logický závěr, pokud by to byla pravda?“ Jde o tohle. Nežádej ženu o ruku na vrcholu Eiffelovky, protože chceš tu, která se spokojí s málem. Tohle chceš. O tohle jde. Tak jí dostanu na dno důlní šachty, co nejníže to jde.



A můžete se vzájemně podporovat, pokud se daná osoba chytí. Můžete se rozesmát navzájem i všechny kolem. Koukněte zde, jak Craig Ferguson nadhodí dvě náhodné věci, Colbert je zkombinuje a pak to Craig zkusí předvést. To je teď History Channel. History Channel byl o Hitlerovi a teď o ufonech. To je součást historie, Stephene, ať chceš, nebo ne. Ufoni a Hitler. A ufounský Hitler.



„Přišli jsme z jiné planety.“ Navzájem na sobě staví. Jak asi Stephen zareaguje? To je dobrý emzácký Hitler. To je děsivě dobrý. On se ptá „Tak co? Líbí?“ Pochválí imitaci a pak se k tomu přidá. Nejenže tato výměna vtipů rozesměje všechny okolo, ale je také zábava to dělat.



A dalším důvodem pro vylepšování vtipů toho druhého, jak ukázal Steve Carell, je, že to původního vtipálka potěší. Má pocit, že posloucháte a užíváte si to. Pokud si bude myslet, že mu nasloucháte, chápete ho a pak ho rozesmějete, vytvoříte velice silný recept na to, jak se rychle stát oblíbeným. - Pamatují. - Jo, jo. Nezískáš říši tím, že budeš jen hodný kluk. To ne.



Ale my to zvládli svou gentlemanskou frajeřinou. To jo. S ginem a tonikem v ruce. Na těchto třech technikách je hezké, že je snadné si je osvojit. Jestli chcete, můžete si je vštípit a pak na ně budete přicházet sami. A aby to bylo ještě snazší, neučte se všechny tři najednou. Vyberte si nejdřív jen jednu. Nebudete se muset rozhodovat mezi mnoha možnostmi, ale budete vědět, jestli použít zástěrku, karikaturu, nebo stavět na někom s „Ano a“.



Jakmile se naučíte první druh vtipu, začněte se učit další. Překlad: Kara www.videacesky.cz