Napsáno dítětem #3: La Munkya

Tvoříme videa na základě toho, co nám řeknou. Tohle je Napsáno dítětem. - Ahoj, jak se máš? - Dobře. - Jakpak se jmenuješ? - Emily. - A kolik ti je let? - Je mi šest. - Do kolikáté chodíš třídy? - Ovšemže do první. - Ovšemže. - Samozřejmě. Prý jsi nám dnes přišla povědět jeden příběh.

Přesně tak. Bylo nebylo, žil jeden kůň, jenže to nebyl jen tak ledajaký kůň. Měl totiž snad pět podkov na každé noze. A taky měl koňskou hlavu. A tělo měl z papíru. A nosil kalhotky a jmenoval se La Mun...

kya! La Munkya? - Říkám to správně? - Trochu jako opice. Já to řekl jako opice, nebo... to jméno zní trochu jako opice? - Jako "monkey", jasně. Už chápu. - Můžeme dál. - Je to legrační. Hodně legrační. A jednou si tak klusal... a najednou zakopl o kámen. Ale ten kámen byl ve vzduchu.

A potom hlasitě zakřičel, ale byl to kluk, takže křičel mnohem hlasitěji než nějaká holčička. Křičel mnohem hlasitěji než nějaká holčička. Ten kůň křičel mnohem hlasitěji než nějaká holčička. - Pak dorazil na jednu pouť. - Co se na té pouti dělo? Soutěžilo se tam v tom, kdo vyrobí největší kus papíru. - A ten kůň samozřejmě vyhrál. - Díky svému tělu. - Byl velkej.

- No jo. - A tlustej. - Byl to tlusťoch. - Trošičku. Co za prvenství v té soutěži vyhrál? Tisíc milion tisíc padesát set tisíc sto milionů tisíc padesát babek. Ale kůň nevěděl, co si s těmi penězi počít, protože byl jenom kůň, a tak je snědl. - Páni! - Chutnaly mu. - Aspoň, že byly dobrý. - Byla to jeho oblíbená mňamka. - Jasně. Ale starosta mu řekl: "Zlý koník!"

"Moc zlý koník!" "Zlý koník!" A pak ho zavřeli do žaláře na sto let. A jakmile se tam ten kůň dostal, snědl všechny mříže a na podlaze z nich zbyly jen úlomky. - Pokusil se ho někdo zastavit? - Jen pár bezpečnostních kamer zapípalo. Pár kamer zapípalo. A pak se tam spustila po pavučinách spousta želv a udělaly: Vřeštěly.

To znamenalo "útok". Udělaly si kuličky z papíru, daly si je do helem a pak je... vyplivly. - On je pak všechny snědl. - Ty želvy na pavučinách? - Měl asi velký hlad. - Byl to nenažraný kůň. Ale krunýře vyplivnul a pak spadnul do jezírka. A když tam lidi házeli kachnám banány v čokoládě se zmrzlinou, kůň to všechno snědl a káčata se zlobila a mámy kachny tam nebyly.

Jsou jako tučňáci. Mámy těch káčat šly pro jídlo na jiné místo. A pak káčata křičela: "Útok!" znovu a znovu. A pokaždé, když to zakřičela, připlavala o kousek blíž ke koníkovi. Ten koník taky znova křičel jako nějaká holčička. Mnohem hlasitěji než nějaká holčička, ale byl to vlastně kluk, protože se jmenoval La Munkya!

To byla jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy v životě slyšel. Bylo to úžasný. Díky, žes nám to odvyprávěla. Bylo to vážně skvělé. - A podrobné. - Hodně podrobné. - Díky. ...a udělaly: Vřeštěly. To znamenalo "útok". Útok.

Útok, jasně. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz