Když někdo v multiplayerové hře podvádí a používá hacky, tak je to pěkná otrava. Stejně jako když umřete úplně na začátku dlouhé hry…
Co? Jak jsem umřel? Hajzl jeden. Tak… PROMLUVIT SI - Podvádíš, že jo? - Ne. - Přiznej to, podváděls! - Nene. - Podváděl jsi, Tak to přiznej. - Ne, jen mi to prostě jde. Tak nežárli. Co bylo tohle? Střelil jsi je bez koukání? - Prostě mi to jde.
- Přiznej, že podvádíš. - Přímo do kebule. - Oba dobře víme, že podvádíš. - Hele, aspoň to přiznej. - Ne, nepodvádím. Podvádíš, přiznej to! Co bylo tohle? Koukáš na mě a zabiješ dva lidi. - Prostě mi to jde! - Přiznej, že podvádíš! - Ne. - Tak to přiznej! - Přiznej se! - No tak dobře! Kriste pane, jo, podvádím.
No a co? Proč? - Proč ne? - Řeknu ti proč ne. Protože tím kazíš hru všem ostatním. - Nene. - Jo. Kazíš tím hru ostatním. Představ si, že půl hodiny sbíráš výbavu a pak prásk! Někdo tě takhle zabije. Děs! Těší tě to vůbec? - Určitě lžeš kamarádům.
- Ne… Chlubíš se před nimi, kolik lidí jsi zabil. - Lžeš kamarádům! - Ne, to ne… - Přesvědčuješ kamarády, že ti to jde… - To teda ne! Já žádné kamarády nemám, takže to nemám komu říct. Nemám kamarády. Proto jsem s tímhle začal. Musím hrát sám nebo s někým, koho neznám. A vůbec mi to nejde. Tahle hra mi vůbec nejde! Pokaždé umřu jako první, nikoho nezabiju a cítím se jako trapák.
Ostatní si ze mě dělají srandu a mě už to přestalo bavit. Tak jo, začal jsem podvádět, abych konečně vyhrál. Abych na sebe poprvé v životě mohl být pyšný. Jasné? Ty jo, promiň. Ne… Ty promiň. Vím, že je to na… Ale už mě nebavilo prohrávat.
Chápu to. Tahle hra je drsná. Když ti to jde, je to paráda, ale když ne, tak je to děs. Vím, jaké to je. Jestli chceš, můžu ti poradit. Můžeš hrát se mnou a s kamarády. - Fakt? - Jasně. Ty jo, díky moc. Vážím si toho. - Do prdele.
- No jo. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Co? Jak jsem umřel? Hajzl jeden. Tak… PROMLUVIT SI - Podvádíš, že jo? - Ne. - Přiznej to, podváděls! - Nene. - Podváděl jsi, Tak to přiznej. - Ne, jen mi to prostě jde. Tak nežárli. Co bylo tohle? Střelil jsi je bez koukání? - Prostě mi to jde.
- Přiznej, že podvádíš. - Přímo do kebule. - Oba dobře víme, že podvádíš. - Hele, aspoň to přiznej. - Ne, nepodvádím. Podvádíš, přiznej to! Co bylo tohle? Koukáš na mě a zabiješ dva lidi. - Prostě mi to jde! - Přiznej, že podvádíš! - Ne. - Tak to přiznej! - Přiznej se! - No tak dobře! Kriste pane, jo, podvádím.
No a co? Proč? - Proč ne? - Řeknu ti proč ne. Protože tím kazíš hru všem ostatním. - Nene. - Jo. Kazíš tím hru ostatním. Představ si, že půl hodiny sbíráš výbavu a pak prásk! Někdo tě takhle zabije. Děs! Těší tě to vůbec? - Určitě lžeš kamarádům.
- Ne… Chlubíš se před nimi, kolik lidí jsi zabil. - Lžeš kamarádům! - Ne, to ne… - Přesvědčuješ kamarády, že ti to jde… - To teda ne! Já žádné kamarády nemám, takže to nemám komu říct. Nemám kamarády. Proto jsem s tímhle začal. Musím hrát sám nebo s někým, koho neznám. A vůbec mi to nejde. Tahle hra mi vůbec nejde! Pokaždé umřu jako první, nikoho nezabiju a cítím se jako trapák.
Ostatní si ze mě dělají srandu a mě už to přestalo bavit. Tak jo, začal jsem podvádět, abych konečně vyhrál. Abych na sebe poprvé v životě mohl být pyšný. Jasné? Ty jo, promiň. Ne… Ty promiň. Vím, že je to na… Ale už mě nebavilo prohrávat.
Chápu to. Tahle hra je drsná. Když ti to jde, je to paráda, ale když ne, tak je to děs. Vím, jaké to je. Jestli chceš, můžu ti poradit. Můžeš hrát se mnou a s kamarády. - Fakt? - Jasně. Ty jo, díky moc. Vážím si toho. - Do prdele.
XardassPublikováno: 2 let
92%4:36
90%5:30
88%4:35
88%3:10
88%3:10
88%6:08