Závislák

- Jak je? Dobrý? - Jo. Málem mě zabili, ale dostal jsem je, protože jsem nej. Super. Kde je Ben? - Sbírám výbavu. - Jsi v modré zóně. Pohni. - Jděte napřed. Doženu vás. - Dobře. Hodně štěstí. Štěstí nepotřebuju. Ale potřebuju něco na léčení. Tak to celé začalo.



Jedním energiťákem. Byl jsem v modré zóně. Potřeboval jsem ho. Abych měl čas sbírat výbavu. Ale brzy mi ten energiťák samozřejmě došel. A já potřeboval další. A další. A další. Brzy už jsem na nic jiného nemyslel. Nehledal jsem výbavu.



Potřeboval jsem další energiťák. Ale než jsem se nadál, tak už energiťák nestačil. Potřeboval jsem něco silnějšího. Dávalo to smysl. Jsou to přece léky. Ty vám pomáhají. A já je potřeboval. Říkal jsem si, že až budu v bezpečí, tak přestanu. Ale bezpečná oblast se zmenšovala.



A modrá zóna byla stále silnější. A já myslel už jen na pilulky. Tehdy už mí parťáci byli dávno po smrti. Chladnokrevně zabiti. Jejich řev zněl hlasovým chatem. Modrá zóna mě sžírala zevnitř. A pilulky už nestačily. Potřeboval jsem něco silnějšího.



Na jeden prchavý okamžik všechna bolest modré zóny zmizela. Nahradily ji rozesmáté obličeje kamarádů. Mí chlapečci… Byli navždy pryč. A já se k nim brzy přidám. Ne! Takhle nemůžu skončit. Nemůže to být všechno k ničemu.



Modrá zóna je silná. Ale já jsem silnější. Snažil jsem se překonat bolest, ale zdálo se to být nekonečné. A pak jsem ho uviděl. Poslední kruh. Chuť vítězství jsem měl v podstatě na jazyku. Ale už mi nic nezbylo. Žádný energiťák, žádné pilulky. Nic, co by mě zachránilo.



Tehdy jsem zjistil krutou pravdu. Myslel jsem, že jsem jiný. Myslel jsem, že jsem jedinečný. Ale pravda je taková, že modrá zóna vždycky vyhraje. Cože? Umřel v modré zóně? Krucinál! Trapné vítězství. Překlad: Xardass www.videacesky.cz