Robert Capa: D-DaySlavné fotografie

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 15
93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:52
Počet zobrazení:3 824

Když Robert Capa zachytil americké vojáky vybíhající pod palbou z vody na normandské pláži, netušil, jak význačným okamžikem 2. světové války Den D bude.

Jako jediný fotograf doprovázel 34 250 jednotek během vylodění na pláži Omaha. Nejznámější snímek zachycuje svobodníka Hustona Rileyho, který skočil do vody poté, co Němci potopili jeho člun. Kráčel kupředu po dně, než mu došel dech. Po vynoření byl ihned pod palbou, která zasáhla mnohé z jeho druhů. Dostat se na souš mu trvalo přes půl hodiny a byl několikrát zasažen. Poté, co ho Capa vyfotil, ho společně s neznámým četařem vytáhli na břeh. Riley později vzpomínal, jak surreálný zážitek byl pohled na fotografa pobíhajícího beze zbraně mezi umírajícími muži… 

Přepis titulků

Překlad: hAnko www.videacesky.cz Jsem John Morris a byl jsem editor Roberta Capy. Na Den D jsem byl fotoeditor časopisu Life v Londýně. Capa jako smluvní fotograf pro Life byl už v několika válkách, než mu přidělili jeho největší projekt, Den D. 6. června 1944 Jen dostat film zpátky byl velký závazek.

Museli jsme fyzicky dostat nevyvolaný film přes kanál zpátky do Londýna, kde se vyvolal a cenzuroval. Čekal jsem celé úterý a skoro celou středu, až film přijde z Normandie. Byly to hrozné nervy. Konečně kolem šesté do kanceláře na Dean Street dorazil kurýr s balíčkem a vzkazem od Capy: „Johne, celá akce je zachycená na čtyřech 35mm filmech.“ Nařídil jsem filmy vyvolat co nejrychleji, protože nás tlačila uzávěrka.

O pár minut později přiběhl technik a říká: „Johne, filmy jsou zničené!“ Na prvních třech nic nebylo. Ale čtvrtý byl plný fotek a nechal jsem všechny vytisknout. Je to zvláštní, tehdy mě to vůbec nenapadlo, ale jedna fotka je mimořádná, ta, která ukazuje velmi jasně hlavu amerického vojáka mířícího ke břehu. Až později mi došlo, že pro tu fotku se Capa musel dostat před vojáka a otočit se zády k akci.

Což je obdivuhodný důkaz jeho odvahy. Ta fotka je lidskou stránkou invaze. Jediný muž na břehu… Uzávěrka byla ve čtvrtek v 9 ráno, kdy kurýr vyrazil z Grosvenor Square s filmem do Prestwicku ve Skotsku, přes Newfoundland do Washingtonu a odtamtud do New Yorku.

S takovou cestou jsme museli počítat. Prostě jsme poslali ten jeden film a neřekli, že jiné se zničily. Později jsem za to dostal pěkné kapky, ale teď sbírám uznání za záchranu toho, co přežilo. Jaká to byla úleva, když jsme v sobotu večer nebo neděli ráno dostali zprávu od Dana Longwella, šéfeditora Life: „Gratuluji, skvělá práce a tak dále…“ Life byl jediný uznávaný zdroj, protože tehdy nebyla žádná televize. To Life lidem ukazoval, jak věci opravdu vypadají.

Za celou svou kariéru si akci na pláži Omaha pamatuji nejvíc. A to jsem měl tu čest pracovat na více významných událostech 20. století. Dodnes není známo, co zničilo ostatní Capovy fotografie.

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Capovi nakonec došlo štěstí a mina ho roztrhla ve Vietnamu. Skvělý fotograf.

20