Einsteinovo zatmění SlunceSlavné fotografie
15
Teorie relativity Alberta Einsteina z roku 1915 viděla gravitaci úplně jinak, než ji před 200 lety definoval Isaac Newton. Jak ale prokázat kdo z nich má pravdu? Pomohli tomu dva angličané a jedna fotografie z Brazílie.
Přepis titulků
Je jen jeden způsob jak sledovat hvězdy ve dne. A to během zatmění Slunce. Musíte být v pravou chvíli na pravém místě. Pod jasnou oblohou, někde v linii, kde se Měsíc postaví mezi Slunce a Zemi. Když Měsíc projde před slunečním kotoučem, zatemní oblohu tak, že je možné vidět vzdálené hvězdy. Fotografií úplného zatmění je mnoho.
Ale tato je speciální. Pomohla prokázat zásadní ideu, která změnila náš pohled na gravitaci a z Alberta Einsteina udělala celebritu. Protože hvězdy na tomto snímku nejsou tam, kde by měly být. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Isaac Newton položil základy pochopení vesmíru v knize Principia vydané roku 1687. Zde definoval gravitaci jako přitažlivou sílu, která velké objekty – jako jsou hvězdy a planety – táhne k sobě a udržuje je na oběžné dráze.
A po dalších 200 let zůstala definice beze změny jako síla přitažlivosti. Ale Albert Einstein gravitaci vnímal jako něco úplně jiného. Podle jeho teorie relativity, kterou vydal v roce 1915, gravitace není síla mezi vesmírnými tělesy. Je to vliv těchto těles na samotný tvar vesmíru. Podle Einsteina velké objekty jako Slunce ohýbají prostor kolem sebe.
Takže když se přiblíží menší objekt, cestuje kolem tohoto zakřivení, které větší těleso svým objemem vytvořilo. A díky tomu se pohybuje po jeho orbitě. Pokud měl Einstein pravdu, zakřivení ovlivní i cestu jejich světla. Což znamená, že pokud budete sledovat hvězdy, když je Slunce před nimi, jejich světlo Sluncem odkloněné změní i jejich pozici na nebi. Byla to revoluční myšlenka, Ale Einstein ji neměl jak otestovat. Svět byl ve válce a Einstein pobýval v Německu.
Jeho práce se však dostala do rukou britského astrofyzika Arthura Eddingtona. Ačkoliv stáli každý na jiné straně barikády, Eddington s astronomem Frankem Dysonem chtěli teorii otestovat. Chtěli vyfotit zatmění Slunce. Museli porovnat pozici shluku hvězd na nočním nebi s fotografií stejných hvězd během zatmění. Pokud se poloha hvězd zdánlivě změní, bude to znamenat, že letící světlo bylo zakřiveno gravitací Slunce. Zatmění v květnu 1919 bylo pro pokus ideální. Slunce projde před hustým shlukem hvězd nazývaným Hyády.
A několik z jasnějších hvězd bude viditelných. Plánování začalo v roce 1917 a o dva roky později vyrazily dvě expedice. Expedice vedená Eddingtonem na Princův ostrov v západní Africe a druhá do Sobralu v Brazílii. Dvě místa, kterými zatmění projde a kde je vhodné klima. Každá skupina měla silný fotografický teleskop, který fotil na skleněné desky. Museli je převézt a na místě pečlivě složit.
Tabulky pootočili o 45 stupňů, aby obsáhli větší kus oblohy. A toto byl výsledek. Jeden z úspěšných snímků brazilské části expedice. Zachycuje úplné zatmění se sluneční koronou a zřídka viděnou sluneční protuberancí. Ale především jasnými hvězdami Hyád. Po návratu Eddington srovnal postavení hvězd z fotek s jinými snímky noční oblohy pomocí přístroje měřícího s mikroskopickou přesností.
Srovnání odhalilo, že během zatmění se hvězdy posunuly skoro přesně jak Einstein vypočítal. I Newton hovořil o zakřivení kolem Slunce, ale pokud měl Einstein pravdu, bylo dvakrát větší, než Newton odhadl. Výsledky prokázaly, že hvězdný odklon je blíže Einsteinovým výpočtům. Nebylo to přesné, ale i tak potvrdilo jeho teorii relativity a kompletně změnilo naše vnímání vesmíru. Úspěch experimentu popsaly londýnské The Times 7.
listopadu 1919. Téměř rok po skončení první světové války. Angličan vynaložil úsilí k prokázání teorie Němce a zprávy o zakřivení vesmíru kolem planet nadchly celý svět. Einstein, dosud známý jen ve vědeckých kruzích, se přes noc stal celebritou, mezinárodní popkulturní ikonou do konce života a oblíbeným objektem novinových fotografů. Pozorování zatmění k ověřování relativity pokračovalo po další dekády se sofistikovanějšími přístroji, které opakovaně potvrzovaly Einsteinovu přesnost.
Obecná relativita pomohla fyzikům odhalit pokročilé koncepce vesmíru – jako černé díry. Což konečně vedlo k tomuto: prvnímu snímku černé díry z roku 2019. Sto let od chvíle, kdy teorii potvrdila jiná fotografie a kompletně změnila definici gravitace.
Ale tato je speciální. Pomohla prokázat zásadní ideu, která změnila náš pohled na gravitaci a z Alberta Einsteina udělala celebritu. Protože hvězdy na tomto snímku nejsou tam, kde by měly být. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Isaac Newton položil základy pochopení vesmíru v knize Principia vydané roku 1687. Zde definoval gravitaci jako přitažlivou sílu, která velké objekty – jako jsou hvězdy a planety – táhne k sobě a udržuje je na oběžné dráze.
A po dalších 200 let zůstala definice beze změny jako síla přitažlivosti. Ale Albert Einstein gravitaci vnímal jako něco úplně jiného. Podle jeho teorie relativity, kterou vydal v roce 1915, gravitace není síla mezi vesmírnými tělesy. Je to vliv těchto těles na samotný tvar vesmíru. Podle Einsteina velké objekty jako Slunce ohýbají prostor kolem sebe.
Takže když se přiblíží menší objekt, cestuje kolem tohoto zakřivení, které větší těleso svým objemem vytvořilo. A díky tomu se pohybuje po jeho orbitě. Pokud měl Einstein pravdu, zakřivení ovlivní i cestu jejich světla. Což znamená, že pokud budete sledovat hvězdy, když je Slunce před nimi, jejich světlo Sluncem odkloněné změní i jejich pozici na nebi. Byla to revoluční myšlenka, Ale Einstein ji neměl jak otestovat. Svět byl ve válce a Einstein pobýval v Německu.
Jeho práce se však dostala do rukou britského astrofyzika Arthura Eddingtona. Ačkoliv stáli každý na jiné straně barikády, Eddington s astronomem Frankem Dysonem chtěli teorii otestovat. Chtěli vyfotit zatmění Slunce. Museli porovnat pozici shluku hvězd na nočním nebi s fotografií stejných hvězd během zatmění. Pokud se poloha hvězd zdánlivě změní, bude to znamenat, že letící světlo bylo zakřiveno gravitací Slunce. Zatmění v květnu 1919 bylo pro pokus ideální. Slunce projde před hustým shlukem hvězd nazývaným Hyády.
A několik z jasnějších hvězd bude viditelných. Plánování začalo v roce 1917 a o dva roky později vyrazily dvě expedice. Expedice vedená Eddingtonem na Princův ostrov v západní Africe a druhá do Sobralu v Brazílii. Dvě místa, kterými zatmění projde a kde je vhodné klima. Každá skupina měla silný fotografický teleskop, který fotil na skleněné desky. Museli je převézt a na místě pečlivě složit.
Tabulky pootočili o 45 stupňů, aby obsáhli větší kus oblohy. A toto byl výsledek. Jeden z úspěšných snímků brazilské části expedice. Zachycuje úplné zatmění se sluneční koronou a zřídka viděnou sluneční protuberancí. Ale především jasnými hvězdami Hyád. Po návratu Eddington srovnal postavení hvězd z fotek s jinými snímky noční oblohy pomocí přístroje měřícího s mikroskopickou přesností.
Srovnání odhalilo, že během zatmění se hvězdy posunuly skoro přesně jak Einstein vypočítal. I Newton hovořil o zakřivení kolem Slunce, ale pokud měl Einstein pravdu, bylo dvakrát větší, než Newton odhadl. Výsledky prokázaly, že hvězdný odklon je blíže Einsteinovým výpočtům. Nebylo to přesné, ale i tak potvrdilo jeho teorii relativity a kompletně změnilo naše vnímání vesmíru. Úspěch experimentu popsaly londýnské The Times 7.
listopadu 1919. Téměř rok po skončení první světové války. Angličan vynaložil úsilí k prokázání teorie Němce a zprávy o zakřivení vesmíru kolem planet nadchly celý svět. Einstein, dosud známý jen ve vědeckých kruzích, se přes noc stal celebritou, mezinárodní popkulturní ikonou do konce života a oblíbeným objektem novinových fotografů. Pozorování zatmění k ověřování relativity pokračovalo po další dekády se sofistikovanějšími přístroji, které opakovaně potvrzovaly Einsteinovu přesnost.
Obecná relativita pomohla fyzikům odhalit pokročilé koncepce vesmíru – jako černé díry. Což konečně vedlo k tomuto: prvnímu snímku černé díry z roku 2019. Sto let od chvíle, kdy teorii potvrdila jiná fotografie a kompletně změnila definici gravitace.
Komentáře (0)